Manžel odešel a teď si to chce vyříkat

Dobrý den, immi,
Děkuji za dotaz a důvěru. Rozumím, že to není lehká situace, a bylo by kupodivu, kdybyste se cítila jinak než zklamaně a naštvaně. Podle toho, co píšete, že Vám plánovaný odchod manžela nic nenaznačovalo, usuzuji, že o svých pocitech a myšlenkách ve vztahu příliš nekomunikoval a spíše se uzavíral do sebe. To může platit i o vašem přístupu. Někdy se také stává, že partner/ka volání o pomoc neslyší nebo je pro něho/ni z různých důvodů jednodušší ho „neslyšet“.
Každopádně žádost o komunikaci bych brala jako vstřícný krok. Je to příležitost minulost a pocity a očekávání každého z vás vyjasnit. Bez toho si můžete jen představovat.
Většinou, když něčemu nerozumíme, není nám to vlastní, máme tendenci na to pohlížet jako na „nenormální“, divné. A vlastně podstata toho slova to plně vystihuje, není to naší normou, je jiné, a proto pro nás možná také děsivé, nevyznáme se v něm. To platí o pocitech i chování. Máme většinou tendenci vše ladit tak, aby to vyhovovalo nám. To je logické a přirozené, v partnerství ale nerespekt k jinakosti vyvolává potíže a nespokojenost. Každý chce být takový, jakým se cítí.
Záleží samozřejmě na Vás, zda se s mužem chcete setkat. Co Vás zastavuje, je to vztek? Bezmoc? Je těžké tyto pocity vzít na setkání s manželem s sebou a přitom třeba neútočit?
Pokud se obáváte silných emocí, je jednou z možností takové setkání uskutečnit u párového terapeuta, který je nestranný a může v obtížné situaci podpořit oba partnery i jejich dialog tak, aby setkání vedlo k většímu objasnění než opětovnému nedorozumění. Což je také podstatou párové psychoterapie. Možná by to nebyla špatná volba i ve Vašem případě.

Přeji dost sil a držím pěsti.

S pozdravem
Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz