Porodnice Šumperk

Rok porodu: 2022

Celkové hodnocení porodnice:

Příště bych ocenila lepší přístup porodní asistentky byla hodně arogantní, jinak co se týká zbytku personálu tak vše v pořádku. Jídlo si myslím, že by spousta maminek po porodu ocenila kdyby byl jiný oběd než čočka. Cca 18h po porodu jsme dostali oběd čočkovou polévku a sekanou s kaší (v té sekané bylo až moc česneku).

Rok porodu: 2020

Celkové hodnocení porodnice:

Všechno v pořádku, porod v poklidné místnosti. Vzhledem k tomu, že jsem rodila v noci, příjemné klidné osvětlení. Během porodu jsem využila i vanu, nelze tedy do ní porodit, ale pro zmírnění kontrakcí a celkové uvolnění výborná věc. Porodní pokojíčky mají své sociální zařízení, což je velké plus skrz klystýr a sprchování v poklidu.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Jediné co pro mě bylo důležité, tak mít sebou měkký toaletní papír a dubovou kůru.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě doklady, těhotenskou průkazku, potvrzení o výběru jména (u sezdaných párů dostanete papír při sepsání porodnické dokumentace) u nesezdaných párů papír o jméně z matriky. Super je župan, skrz návštěvy a pohyby po chodbě.

Celkové hodnocení porodnice:

Na šestinedělí i na novorozeneckém byl hrozně milý a ochotný personál. Při nástupu jsme dostali balíček jídla navíc (kromě klasických snídaní, obědů apod.) který obsahoval jogurty, šunku, sýr gervais apod. Zároveň zde je místnost s jídlem nonstop (ovoce, pečivo, automat na kakao, balené vody). Pro miminko jsem dostala několik vzorečků a dárečků a také pleny na dobu pobytu v nemocnici. Pro rodičky byly na všech toaletách poporodní vložky. Za mě nemám vůbec co vytknout, bylo to téměř jako v hotelu.

Celkové hodnocení porodnice:

Veliká spokojenost, jak už sestry, tak doktoři byli velice příjemní a ochotní. Já nemám co bych vytknula. Výběr z asi 5 jídel, s miminkem jsem mohla být hned od porodu, hned jak jsem malou porodila tak mi ji položili na hruď, nechali dotepat pupečník a až pak odstřihnuli.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Hlavně podepsaný papír od partnera, aby mohl otec být napsaný v rodném listě a hygienu, zbytek se dá vypůjčit.

Celkové hodnocení porodnice:

S porodnicí mám dobrou zkušenost, nedávno rodila sestra a je zde nový primář a některé věci jsou ještě pohodlnější (výběr jídla apod.). Co může někomu vadit, je rozdílný přístup některých lékařů a sester. Občas člověk nedostane vždy stejná doporučení od všech členů personálu. Některé nadstandardní pokoje nemají sociálni zařizení.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlastní oblečení pro miminko, nemocniční oblečení mohou dráždit pokožku dítěte.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem zde 2× a rodila bych zde znovu

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vlastní oblečení pro miminko, muže se stát, že to nemocniční bude vadit citlivé pokožce děťátka

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Sluchátka

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v porodnici 2 krát v roce 2019 a v roce 2021
V listopadu 2019 jsem byla prvorodička, porod šel celkem rychle ve 12 h jsem šla na ozvy, pak již zůstala na porodním sále. Ve 12:30 asi začal porod, celou dobu se o mě starali jak PA, tak na střídačku 2 lékaři. U porodu byl nejprve Mudr. Procházka, byl moc hodný, uklidňoval mě, ale bylo na něm vidět, že mu úplně nesedí moje změny poloh. Vůbec jsem nebyla rozhodnuta jak chci rodit, byla chvíli na zádech, pak v kleče no a malá se narodila ve 13:43. Pak se pan doktor moc omlouval, že musí na zákrok takže se vystřídal s moc milou paní doktorkou, která dokončila šití. Paní doktorka byla velmi pečlivá, na kontrole po šestinedělí její práci ocenila i moje gynekoložka Sestřičky byly některé v pohodě a některé mi byly nesympatické, takže jsem se obracela jen na ty, které mi seděly a ony tak nějak automaticky už chodily jen ty stejné.
V nemocnici jsme byly déle, dcera měla žloutenku, strašně sem chtěla jít domů, ale pediatrička mi to rozmluvila s tím, že když se hodnoty žloutenky opět zvednou, budeme muset pod lampu. Kdyby nás přijímali z domu musela bych na pediatrii, kde už jsou třeba i infekční děti, proto je pro nás bezpečnější zůstat na novorozeneckém. Nevím proč se muselo pořád čekat až hodnoty vystoupají, možná by ji mohli dát pod lampu už o 12 hodin dříve, to jsem prožívala negativně.

2021:
Byla jsem s dcerou hospitalizována na pediatrii a rozjel se mi porod už tam. Nechtěla jsem ale jít na porodní oddělení, dokud se u dcery nevystřídám s manželem. Takže lékař i PA měli již zprávu od sestry z pediatrie a čekali, jestli to stihnu já k nim, popřípadě jestli budou muset oni zvládnout porod na pediatrii. Mezi kontrakcemi jsem brala schody po dvou, ozvy už jsme samozřejmě nestihli a malý se narodil asi za půl hodinky od mého příchodu na porodní oddělení. Porodní asistentka byla úžasná, lékař se nejprve moc netvářil na to, že chci rodit v kleče ve vzpřímené poloze, ale porodní asistentka připustila, že proč ne alternativní porod a porod dále vedla sama. Lékař jen zpovzdálí sledoval. PA byla strašně hodná, podporovala v tom, abych si našla pro mě tu nejpříjemnější polohu.
Na oddělení šestinedělí jsme měli klid kvůli covid situaci, byly omezeny návštěvy. Tentokrát jsem ani nebyla na nadstandardu, z čehož jsem měla obavy, ale i tak vše probíhalo velmi v klidu. Druhý porod jsem si v rámci možností užila více.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Aby se prostě nebály projevit svá přání. Říct si samy, jak chci aby můj porod probíhal a oni to budou respektovat. Ale když jim neřeknete, že to chcete jinak, skončíte klasicky na zádech s nohama do praku a ten porod jde pak dle mého pomaleji.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Oblečení pro miminko. I mě se dcera osypala z toho jejich oblečení. Podruhé jsem již byla vybavená a měla vše své.

Celkové hodnocení porodnice:

Negativní. Už nikdy víc!! Měla jsem psychické problémy, byla jsem úplně vyřízená, nemohla jsem spát a nechtěli nás pustit domu, jen protože měl malý žloutenku. Přesto v jiných porodnicích vás s miminkem pustí a dojíždite ambulantně. Měli jsme nemocnici 5 minut od baráku:

Celkové hodnocení porodnice:

Moje zkušenost s porodnicí v Šumperku je bohužel špatná. Rodila jsem plánovaným císařským řezem. Před porodem jsem se rozhodovala mezi Olomoucem a Šternberkem. V 37 tt se mi miminko otočilo zadečkem dolů, tak mě moje doktorka poslala do Šumperské nemocnice na vyšetření a tam mi naplánovali císařský řez. Tak jsem si říkala, když už mám naplánovaný porod v Šumperku, tak to nebudu komplikovat. To byla největší chyba, co jsem mohla udělat. První den po přijetí na porodnické oddělení, jsem si domluvila nadstandard za 500, - na noc. Ne že bych byla rozmlsaná, ale mám ráda svůj klid. Druhý den ráno proběhl porod císařským řezem. Zdálo se mi všechno v pořádku, rodila jsem v epidurální anestézii , takže jsem od půl těla nic necítila, jen jsem vnímala, co se se mnou právě děje, porodní asistentka mě o všem informovala a byla velice milá, bohužel nevím jméno. Když mě zavezli na pooperační pokoj, dovezli mi miminko a pustili za mnou manžela, což byl pro mne ten nejkrásnější pocit. Vše se zdálo tak krásné. Druhý den jsem čekala, že mi někdo přijde zkontrolovat jizvu, což se nestalo. Ten den přišla dětská pediatrička se sdělením, že moje miminko má menší vadu a budeme muset na konzulium do Brna, což byl pro mě obrovský šok, okamžitě se ve mě všechno sesypalo. Byla jsem na pokraji zhroucení. Třetí den jsem se už ptala sestřičky, jestli mi někdo zkontroluje jizvu, což mi bylo odpovězeno, že ráno byla vizita a já jsem v době příchodu vizity byla ve sprše, tak že musím počkat na další den. Dobře, počkám na další den, určitě to bude dobré a 5 den půjdu domů, mezi mé nejbližší, říkala jsem si. 4. den ráno přišla vizita, bohužel nevím jméno p. doktora, co mi jizvu po 4 dnech zkontroloval a řekl, že je všechno v pořádku. Ten den po obědě přišla vizita znovu už s p. primářem Čadílkem. Pan primář se mi podíval na jizvu a zeptal se p. doktora, co mi ráno jizvu kontroloval, jestli se dobře díval, že ta jizva je zanícena a vytéká mi z ní hnis a ať mi okamžitě nasadí antibiotika, samozřejmě, že na propuštění domů mohu zapomenout. Byla jsem na zhroucení. Ten den jsem šla za p. doktorem, slušně se zeptat, jestli by se mnou na pokoji (na nadstandardu) nemohl zůstat přes noc manžel, že jsem na tom psychicky špatně a hrozně unavená, jelikož vstávání v noci k malé mi dávalo se zánětem v břiše dost zabrat. P. doktor se na mě podíval výrazem, jakože jestli jsem normální, co bych vůbec chtěla. Bylo mi hrozně. Nikoho to nezajímalo. Největší pecka byla, když ráno přilítla pečovatelka, zeptala se jestli potřebuji něco čistého, což jsem odpověděla, že povlečení, jelikož mi jizva dost hnisala, tak mi hodila na postel prostěradlo a povlečení a ať si to povleču sama. To bych ještě brala. Ale když mi přinesla oběd a já se slušně zeptala, jestli nevadí, když si oběd sním později, odpověděla dost škaredě, že ale za hodinu to musí uklidit (tak ať laskavě nevymrčuji a hned to sním ). Navíc to jídlo bylo děsné. Normální antibiotika mi nezabíraly, tak mi 6. den nasadili kapačky. Už jsem odpočítávala minuty, ať už jdu domů. Přišla jsem si tam jak na obtíž. Nikoho nezajímalo, že jsem psychicky na zhroucení. Po 9. dnech mě konečně propustili domů s dalšími antibiotiky. Na tenhle pobyt v Šumperské porodnici vzpomínám s hrůzou.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Pevné nervy

Celkové hodnocení porodnice:

S porodnicí mám fakt dobrou zkušenost. Hezký, soukromý porodní sál s vlastním sociálním zařízením. Sprchový kout, vana a toaleta. Na sále byla možnost půjčení gymnastického míče.
Porodní sestřičky příjemné. Celou dobu pobytu se o mě a o malého pěkně starali. Když malému zjistili žloutenku ihned ho vzali pod modré světlo abychom mohli brzo domů.
Porodnici v Šumperku doporučuji. Příští porod chci absolvovat opět tam.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nemusíte si sebou balit vložky. Na toaletách mají. Nemusíte s sebou tahat ani věci na mimčo, látkové plenky ani kosmetiku pro mimčo. Půjčují.
Dokonce na chodbě mají čaj pro kojící.

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnici mohu jen doporučit. Rodila jsem plánovaným císařem. Všichni na porodním, novorozeneckém oddělení, tak na chirurgickém sále byli skvělí. Úžasná byla anestezioložka, která mi říkala, co se mnou bude dělat a i během zákroku si se mnou povídala a celkově mě udržovala v psychické pohodě. Císaře prováděl doktor Hejl a doktor Henemam. Odvedli dobrou práci, už druhý den po porodu jsem byla schopna se starat o miminko. Léky na bolest jsem potřebovala jen první den. Na kojení jsem malého přikládala už dvě hodiny po porodu. Dva dny po císaři jsem už normálně kojila. Sestřičky a doktorky na šestinedělí a na novorozeneckém oddělení byli milé a ochotné. Jídlo bylo dobré. S malým jsem si tam ten týden užila. Postaráno bylo o nás úžasně.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v Šumperku a musím pochválit porodnické, gynekologické a novorozenecké oddělení – pečují o vás, starají se. Za mě pro budoucí maminky doporučím Šumperskou Nemocnici. Šla jsem císařem 7/2015 a 5/2018 který vedl MUDr. Hansel Arnošt ml. a maximální spokojenost. Je to profesionál. I po císaři si mě hlídal, jestli vše je ok. A jizva krásná jak po prvním císaři. Děkuju.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Vložky. TV a internet tam jsou, tak něco na čtení.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Síťované kalhotky, hydroplast na bradavky, když bolí, kojicí podprsenky.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem již dvakrát, poprvé 2015 skončil porod akutním císařem. Byla jsem s personálem, jeho péčí a ochotou velmi spokojená. Před druhým porodem jsem se již tolik nebála, věděla jsem, do čeho jdu, co mě čeká a věřila jsem, že budu opět spokojená. Primář mi dle stavu mojí jizvy dovolil normalní porod.

Nicméně moje gynekoložka na základě tohoto rozhodnutí přestala dělat váhové odhady miminka. Když jsem s rozběhlým porodem přijela do porodnice, vyšetřující lékař po ultrazvuku viditelně znervózněl, že je malý moc velký na přirozený porod. Po celou dobu porodu jsem byla pod stálým dohledem lékaře s tím, že kdyby náhodou, okamžitě se jede na císaře.

Nemohla jsem dostat nic na popohnání porodu, za což jsem byla ráda, ani bych nechtěla. I přesto trval porod 4 hodiny a vše bylo v pořádku (malý měl 4140 g). V závěru u mě byli dva lékaři, úžasná porodní asistentka Vlaďka Adamcová a na kontrolu přišel i primář.

Personál byl úžasný, nemám si absolutně na co stěžovat, byla jsem maximálně spokojená.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě zajít sepsat dokumentaci ještě před porodem. Umožňují i prohlídku porodního sálu, pokud teda není zrovna plně obsazen.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Určitě víc ručníků, nabíječku dubovou kůru, intimní gel.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem před 14 dny. Z porodnice mám velmi dobrý pocit. Nemám žádné výhrady vůči personálu z porodnického, snad jen bych uvítala lepší komunikaci ze strany paní doktorky z novorozeneckého. Porodní asistentky, doktoři i sestřičky z novorozeneckého byli úžasní!!! Porodnici mužů jen doporučit!

Byla jsem milé překvapena, jak je porodní box útulný, sociální zařízení rekonstruované… prostě za mě SUPER PORODNICE 

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nemít přehnané nároky a mít otevřenou mysl. Zbytek jí bude řečeno či doporučeno 

Celkové hodnocení porodnice:

Na porod v porodnici Šumperk si nemůžu absolutně stěžovat. Personál příjemný, paní doktorka zlatá, porodní asistentka taky super ženská. Porod nebyl nejlehčí, ale díky příjemnému prostředí (nový porodní sál s mega vanou, muž mohl být celou dobu se mnou, měla jsem k dispozici míč na skákání apod.) můžu říct, že jsem si ho i docela užila. Na oddělení šestinedělí akorát byla nepříjemná dětská lékařka, ale jinak taky super.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Jít se podívat na přednášku o porodu, kde vás provedou i porodními sály.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Vše je sepsáno na stránkách nemocnice srozumitelně, nic mi nechybělo. 

Celkové hodnocení porodnice:

V šumperské porodnici jsem rodila minulý rok, což je duben 2016 a za mě co týče porodního sálu paráda, šestinedělí co se týče mé péče taky dobrý (až na to jídlo), ale s čím jsem byla fakt nespokojená, bylo novorozenecké oddělení Byla jsem na pokoji s jednou paní, která měla malou šíleně ubrečenou, až mi budila malého (v ten den jsem rodila) a jelikož jsem byla šíleně unavená (byl večer) tak jsem poprosila sestřičky na novorozeneckém oddělení, zda by mi tak na 2 hoďky nepohlídali malého, že si potřebuji odpočinout po tom porodu, oni tedy souhlasili, jenomže za dvě hoďky mi malého přinesli na pokoj, postavili ke dveřím a nechali ho stát u dveřích a mě ani nevzbudili, že mi ho dovezli. Což mě osobně naštvalo, protože kdyby se s ním něco dělo, tak já ani nevím, protože mě ani nevzbudili, že mi ho dovezli zpátky.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě něco na čtení, mobil nebo tablet.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Nabíječku na mobil a pití na porodní sál.

Celkové hodnocení porodnice:

Já jsem rodila v dubnu 2016 - plánovaně vyvoláním, takže jsem do porodnice nastoupila o den dřív na preindukci. Velmi nepříjemná zkušenost mě čekala hned v den nástupu, kdy jsem se měla dostavit na porodní sál, natočit ozvy miminka. Vedle na sále, pár metrů ode mě, se „hodně hlasitě“ rodilo. Žádné dveře sály od sebe neoddělují, takže jsem porod sice (díkybohu) neviděla, ale po zvukové stránce jsem ho měla tzv. z první ruky. Dnes by mě to už tolik nerozhodilo, ale v té situaci, tenkrát to pro mě jako pro prvorodičku, kterou čeká druhý den ráno vyvolaný porod, byl docela dost velký šok. Z mého pohledu je to takhle docela nedomyšlené, pamatuji si, že mě zaplavila vlna obrovského stresu.

Druhý den po sedmé hodině ráno mi zavedli tabletu na vyvolání a poslali na pokoj s tím, že okolo oběda bych měla začít cítit první stahy. Jenže hned jak jsem došla na pokoj, začalo mi docházet, že se „něco“ děje a docela rychle se „to“ (co se bolesti týče) stupňuje. Podotýkám, že kontrakce-poslíčky jsem nikdy neměla. Sedět i ležet pro mě nebylo pohodlné, takže jsem si vyrazila na procházku po chodbě a také zavolat příteli, ať přijede dřív, než bylo původně v plánu. V té době zrovna probíhala vizita, takže jakmile jsem uviděla „tým“ s lékařem v čele jít na náš pokoj, zaplula jsem za nimi a upozornila že už mám stahy a že už jsou dost bolestivé. Na to mi bylo řečeno, že to bude teda dřív a že mám být ráda. Toť vše a odešli. Tak jsem šla pokračovat ve svých procházkách po chodbě a v tom ucítila mokro, takže jsem zamířila nejprve na WC a poté opět vyhledat lékaře obcházejícího pokoje, že ze mě teče „růžová voda“. Poslal mě zazvonit si na porodní sál. Tam mi po zkontrolování sdělili, že už jsem otevřená na šest, porod rozběhlý a že na sále už zůstanu.

Nevím jestli je to standardní postup, že se rodička musí prakticky sama přihlásit, že asi bude rodit, ale mně to přišlo přinejmenším zvláštní. Musím ale podotknout, že PA jsem měla víc než skvělou a porod mi ulehčila hlavně svým smyslem pro humor. No a oběd už jsem dostala s malým uzlíčkem v náručí.

Sestry na novorozeneckém i oddělení šestinedělí tak půl na půl, některé vážně super, některé bohužel méně, ale to bude asi tak víceméně všude řekla bych. Zarazila mě však ještě jedna věc a to zatajení odhadované hmotnosti miminka, pan doktor mi řekl že nechtěl strašit mě ani kolegy a do papíru psal méně než kolik mu ve skutečnosti vycházelo (tohle bych nevěděla kdyby se mi sám od sebe nepřiznal!). Syn byl opravdu nadprůměr, měl sice „jen“ zlomenou klíční kost a já tři týdny měla vše na stojáka, ale taky to mohlo nedejbože dopadnout i hůř, ale na to vůbec nechci pomýšlet. I tahle skutečnost je podle mě na pováženou, ale obrázek ať si udělá každý sám

Celkové hodnocení porodnice:

Moje zkušenosti jsou pozitivní i negativní. Rodila jsem celkem 2×. Oba císařským řezem.

První porod jsem prodělala v roce 2013 v červenci. Do porodu vše OK, já i mimi v pohodě. Porod stále nepřicházel a to už jsem přenášela 10 dní. Takže v pondělí ráno jsem se dostavila do porodnice, bohužel byla na cestě do porodnice nehoda, tak jsem se dostavila o 20 min. později, ale i přesto jsem ještě 10 min. čekala, než mě vzala sestra do ambulance.

Přes nekonečné vyptávání jsme se po dalších 20 min dostali k měření ozev. Na což sestra odešla a vrátila se za půl hodiny. Maminky, co znají, jak se měří ozvy, tak je důležité, abyste slyšeli srdíčko dítěte, jenže to se vrtí a ty přícucky je třeba zase naštelovat na srdíčko miminka. To jsem si tam dělala sama. Naposledy jsem už ho nenašla (ležela jsem na boku a prostě se malá otočila úplně pryč), tak asi po půl minutě se spustilo pípání, celkem nahlas. Sestra se uráčila přijít asi až za 2 minuty, kdy se vůbec nevzrušila, že by mohlo být něco v nepořádku a řekla, že nám dítě někam uteklo a vypla to.

Pak mě přijali na oddělení a dali tabletu na vyvolání s tím, že do 2 hodin by měl začít porod. Po třech hodinách si na mě někdo vzpomněl a zjistil, že stále nic, tak jsme ještě čekali do večera, kdy jsem dostala tabletu druhou.

Do rána opět nic, takže jsem šla ráno na kontrolu, paní doktorka tedy vyšetřuje velice bolestivě a dostala jsem tabletu třetí. Po třetí tabletce prý rodí už i sloni, ale já stále nic. Nakonec asi v 11 hodin přišel primář (to už jsem půl hodiny seděla v křesle a měřili mi opět ozvy - vše ok), lehla jsem si na lůžko a praskl mi plodovou vodu - poté konstatoval, že je voda velice čirá a klidně jsem mohla rodit až za 14 dní, což už samozřejmě vrátit nešlo. Do kapačky mi dali Oxytocin a měla jsem začít rodit.

Jediné, co šlo, bylo dítě směrem ven, ale bez stahů a přestalo dýchat a bít mu srdce. Takže opět kapačku vysadili a rychle na sál. Po 20 min se mi narodila dcera, celá modrá, protože měla šňůru kolem krku. Rozdýchali ji, ale pak celý týden měla na puse, vevnitř v puse a v nose puchýřky, takže kojení nepřicházelo v úvahu. Proto ji krmili ze stříkačky a po týdnu už neměla snahu tahat sama z prsu, takže jsem půl roku odstříkávala. Dceru mi sice chodily sestry přikládat, ale bohužel mám vpáčené bradavky, tak se ani nemohla přisát. Nechali ji tedy vyhladovět (1 den), než zhubla 10 % a pak ji dali teprve najíst. To bylo utrpení poslouchat jak stále brečí až z toho usne. 8. den jsem šla konečně domů.

Jinak sestry na oddělení některé super, některé stále naštvané a důležité. A sestry na novorozeneckém bych asi vyměnila komplet. Měly by tam být sestry, co mají děti hodně rády, né ty, co tam jen chodí do práce.

Druhý porod už byl plánovaný SC, rodila jsem v roce 2015. Diagnostikovali mi preeklampsii (zvýšený tlak). Tentokrát nebylo těhotenství bez komplikací. Zjistili mi těhot. cukrovku, i když rozhodly výsledky jen o 0,2. Kdyby mi vyšly o 0,2 méně, nic by neřešili. Dále jsem si musela měřit cukr, jezdit stále do FNOL, kde jsem čekala v čekárně s diabetiky asi 3 hodiny, aby mi Dr. řekla, že zatím je vše ok a zase se uvidíme za 14 dní, a to bylo co 14 dní. Dále na kontroly na UZV a genetiku, kde mi v Olmiku při první genetice řekli se zděšením, že mi vše vyšlo špatně, že bude lepší jít na potrat a nebo se smířím s tím, že dítě bude mít vrozenou vadu a že všechny 3 kritéria mi vyšly špatně.

Asi po 3 minutách, kdy jsem brečela a nevěděla, jak dál, si vzala doktorka kalkulačku, něco přepočítala a řekla mi, ať už nebrečím, že to sestra spočítala špatně a mám tam jen riziko v té preeklampsii. No to byl děs a bylo to v Olmiku. Žádná omluva neproběhla, to, že vyděsili těhotnou, je asi normální a při UZV zjistili, že je ve ok. Dovedete si představit, že na další genetiku jsem se bále už 3 měsíce předem. Nakonec jsem tedy rodila opět císařským řezem, uspaná jen od pasu dolů, takže jsem byl opět při vědomí a nelituji toho.

Druhá dcera byla jak přes kopírák té první, tentokrát vše v pohodě, bohužel se nám ale díky mým bradavkám opět nepodařilo kojit. Jinak druhé miminko je od prvního týdne pořád vysmáté, je to nádhera, jak se na nás všechny i mladší sestřičku směje a nahlas si zpívá a pod. Teď má 5 měsíců a je to neuvěřitelný, jaká je uzpívaná.

Shrnula bych to asi takhle. S manželem bychom chtěli ještě jedno dítě, ale pokud bude v Šumperku či v Olomouci, to opravdu nevím. Plánujeme ho zase za 3 roky, třeba se opět rozhodnu pro Šumperk, jak ze mě všechna dávná zlost vyplyne.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Nebát se ozvat a vzít si raději nadstandard, jelikož na normálním pokoji i kdybyste byly dobrá parta a nebudily se Vám děti, tak Vám je probudí neustálé vcházení (samozřejmě po hlasitém zaklepání, kdy se pořádně leknete) uklízeček, sester, apod.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Křížovky, noční košili, nějaké věci pro miminko kdyby mělo jemnější pokožku a z nemocničního mělo fleky, jak to moje.

Celkové hodnocení porodnice:

Rodila jsem v roce 2016 a vše bylo super, klidný porod a super péče doktorů a sester.

Celkové hodnocení porodnice:

Já rodila v šumperské porodnici již dvakrát, a to v roce 2010 a 2013. U obou porodů v pohodě, bez problémů, příjemný personál.

Každým dnem mě čeká 3. porod, tak doufám, že to bude tak i tentokrát. 

Celkové hodnocení porodnice:

Porodnice je skvělá, co se týče doktorů. Pravda je, že se najdou doktorky, které vám vyšetření dělají „bez citu a bolestivě“, jiná vám udělá stejné vyšetření bezbolestně. Ale nemůžu si stěžovat.

Sestřičky na oddělení jsou také skvělé - hodné a ochotné. Ovšem co se týče sester na dětském, je to děs. Zarazilo mě, jak s miminky zacházejí. Mně osobně se přístup nelíbil.

Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:

Určitě doporučuji nadstandard, bohužel já jsem nebyla. Ale 3 maminky na pokoji jsou dost.

Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:

Tablet, nějaké svačinky, vlastní oblečení pro mimi (to jejich se pere i v desinfekci a mimčo se mi osypalo.).

Celkové hodnocení porodnice:

V noci jsem jela s kontrakcemi po 5 minutách do porodnice. Tam mi píchli údajně něco proti bolesti - až později jsem se dozvěděla, že to bylo k zastavení porodu. Netuším proč - asi se jim nechtělo ve dvě ráno rodit?

Bolesti neustaly. Ráno mi pro změnu dali něco na vyvolání porodu. To už pak bylo kruté. Velké bolesti. Hned na porodní sál. Porodní asistentka se mi nevěnovala. Téměř jsem ji neviděla. Do té doby, než mi praskla voda a šla ji utřít. Doktor byl úžasný, povzbuzoval mě, choval se profesionálně.

Ke konci porodu si asi PA uvědomila, že moc práce „na mně“ neodvedla, tak mi zatlačila na břicho. Bylo to velmi nepříjemné. Netušila jsem, že je to zakázané a jaká rizika jsou s tímto úkonem spojená. Je dost možné, že díky tomuto jejímu zákroku mi praskla křečová žíla v pochvě a já ztratila velké množství krve. Načež jsem nebyla schopná se ihned po porodu starat o svou dcerku. Každé posazení na posteli končilo omdlením.