15. 10. 2010 – syn Michal
- Porod
- majinka69
- 21.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsme se v září 2009 brali, plánovali jsme, že bych mohla někdy v červnu otěhotnět, abychom měli jarní dítě. Jenže hned na začátku ledna jsme odjeli do Ameriky na 3 týdny a jaké bylo překvapení, když jsem v únoru zjistila, že jsme si dovezli z USA malinkatej dáreček :D ......
Rozhodla jsem se i já, pro napsání deníčku, protože nejednou mě tady holky pomohly a třeba někdo uvítá, když si přečte, jak to probíhá, protože i já si to ráda četla, ale stejně jsem pak byla v očekávání, jaké to budu mít já ![]()
V pátek 15. 10., jsme na 7 h dorazili do Bohunické porodnice v Brně. Vzali mě na monitor a pak mě doktorka vyšetřovala a udělala mi Hamiltonův hmat. Pak jsem se vrátila do čekárny za manželem s tím, že mě přijmou, ale začala jsem cítit slabé kontrakce. Za asi 15 min. nás zavolali a zavedli nás na nadstandartní porodní box. Tak jsem se vyslíkla do naha, dostala jsem jen košilku a uložili mě na postel.
Paní Porodní asistentka, která nás měla na starost, byla DOKONALÁ!(jmenovala se Gabriela Hrušková!) Došla, někdy v 9 h, zavedla mi tabletu na vyvolání a odešla. My koukali na TV, teda občas byla kontrakce, ale „jen“ tak jednou za 5-7min a trvala cca půl minuty - manžel poctivě počítal
Bolesti byly, ale nic drastického, dalo se to udýchat, a tak jsem řekla manželovi, ať si jede do práce, že mu zavolám, až se to rozjede (pracuje 10 min.od porodnice).
V 10h odjel a došla PA, dát mi klystýr a to teda bylo veselý… Nebolí to, ale udržet v sobě tu vodu, i při kontrakcích je fakt super - to jsem byla ráda, že tam manžel nebyl… Vydržela jsem to 8 min. a tradá na WC a pak do sprchy. Před 11 h došla zase PA a že mi musí zavést ještě jednu tabletku. Zavedla (taky to docela bolí) a odešla. U postele bylo takový to tlačítko, že si jí můžeš zavolat.
Já místo toho v 11 h volala manželovi, ať cituji : „vyser se na prácu a dojeď prosím, ale rychle“. Dojel a neuvěřitelně mě podržel! Začalo opravdu peklo, myslela jsem, že umřu, ale to ještě nic nebylo… :/ Někde kolem 12 h mě došli píchnout epidural, to taky bolelo, navíc se to píchlo nějak divně,(nebyla to chyba těch, co to píchali, opět byli úžasní), tak mě z toho cukala levá noha a nešla dát celá dávka… ale důležitý bylo, že se mi po tom stejně ulevilo, asi tak o 40 %.
Pak už čas nevnímám, jen vím, že mi ještě dávali 2 dávky epiduralu, ale to už nepomohlo, PA mi musela i prasknout vodu, do toho mi dávali kapačku na dehydrataci… no masakr! Jako kontrakce snad každou minutu a když odezněla, normálně jsem omdlela bolestma do spánku - úplně po každé kontrakci! Jako upřímně doufám, že na vyvolávačku už nikdy nepůjdu! Zato vím, že manžela budu chtít i u druhýho porodu!
Podával mi pití, hladil po zádech - měla jsem křížový bolesti a to je taky k popukání… Při kontrakcích jsem ho mohla mačkat, nebo se o něj opřít a nebát se, že mu ublížím, protože má sílu, při samotným tlačení mi pak držel kyslík u pusy, to zase kvůli malýmu a prostě byl fantastickéj! Překládal PA moje huhlání, protože jsem neměla sílu mluvit.. I PA mi po porodu řekla, že mám chlapa, kteréj je samotnéj dar z nebe a ač mu nechci lichotit, musím jí dát za pravdu. Za celých 8 let, co jsme spolu, pro mě udělal moře věcí, ale ten den se tomu všemu vyrovná!
No nakonec při tom samotném tlačení, mě ležela na břichu chvilku PA, pak doktorka… Každej mi říkal, že už vidí hlavičku, i manžel
Musím říct, že samotnej porod, jako vytlačení miminka, je hodně v pohodě, ale ty kontrakce… Ale stojí to za to. I mě nasřihávali, ale to teda nevím
Manžel přestříhl šňůru, první držel Míše a byl opravdu dojatej. Bylo to strašně silný, i teď bulím ![]()
Malýho si vzali pediatři na zahřátí, byl dlouho v porodních cestách a byl fialovomodrej,no a my měli zůstat 2 h na pokoji, než odejde placenta. Ta bohužel po hodině nic, ani náznak, tak se muselo na operační sál. Odvezli mě, dali mi celkovou narkózu a operativně mě odstranili placentu. Tak mě i zašili, byla jsem tam prý hodinu. Pak mě zavezli zpět na porodní box, dokud se neproberu a pak že mě převezou na pokoj normálně šestinedělí.
Probrala jsem se někdy ve 22 h, tak mě manžel se sestrou převezli na posteli o několik pater víš. Malýho mě přiložili samozřejmě hned na sále, ale pak mě ho donesli až ráno v 5 h, ale nepřisál se, tak ho dovezli až v 9 h a to už papal, ale pak mi spal až do 17 h.
Pak už mi nechali, až do úterý do rána, kdy mi řekli, že nás nepustí, protože má žloutenku a musí pod umělý sluníčko. Šel tam v úterý ve 12 h a pustili nás vlastně ve čtvrtek ráno. Chodila jsem ho jen kojit, každé 3-4h, jak kdy. Tatínci tam nemohli, byla to dezinfikovaná místnost a tak jsem ho manželovi jen fotila a on teda byl hodně smutnej, dva dny ho neviděl… Jsou strašně správná dvojka ![]()
Snad jsem nikoho moc nevyděsila popsáním porodu, když si na to vzpomenu, bolest to byla děsná, ale pak kouknu do ložnice a tam hajá ten andílek a je vše jedno. Teda když jsem porodila a PA se rozplývala, jak je maléj nádhernéj, manžel se na mě podíval a řekl „Maruško a máme místo na další“. Tak to jsem řekla jen „zapomeň“!
Taky bylo dokonalý, když pak v sobotu za mnou manžel dojel, já kojila, on si sedl naproti mě, koukal a pak říká „seš nádherná a já ti děkuji, žes mi dala tak nádhernýho syna“. To mě prostě dostalo a samozřejmě brečím i teď… NIKDY mi nikdo neřekl nic krásnějšího!!! Kdyby nebylo kontrakcí, rodila bych pro ten pocit pořád ![]()
VŠEM vřele doporučuji, pořídit si miminko, je to sice boj, všechna vyšetření v těhu, pak porod, šestinedělí… Ale prostě ten výsledek, je něco, co se nedá popsat! Musí se to zažít a musím říct, že „obdivuju“ ženský, co po porodu miminko odloží, nebo dají do popelnice! Vím, nemusí být na tom nejlíp finančně, nebo různě, ale to NENÍ omluva! To miminko je tak strašně bezbranný, že už ten den, bych za něj položila život! A takový „ženský“, jsou odpad lidstva a není nic, co by tento čin omlouvalo!
Na závěr co se týká Bohunic jako porodnice… Na porodním SUPER! Jen jedna doktorka se chovala jak kráva, ale tu hned naše PA vyprovodila ze dveří
Opakuji znova chválu na PA Gabrielu Hruškovou, pokud jí někdo znáte, vyřiďte jí veliké díky! A pokud jí někdo dostanete k porodu, patříte k těm šťastným
Paní doktorka Haraštová myslím, tak ta byla taky moc fajn, doktorky, nebo sestry, co píchaly epidural, taky paráda - takový blondýnky, slověnky myslím…
No a dokonce i na operačním sále byla sranda, hlavně když se mě zeptali, co bych si dala a já řekla, že burčák
A pak jsem oblblá z narkózy, všechny zvala, ať dojedou, že se ožereme… No ostuda sama
Šestinedělí… asi jako všude, to už žádná sláva není, ale nemůžu házet všechny do jednoho pytle a spíš asi převládali milé tváře, než ty protivné, které by takovou práci dělat neměli!
A ještě jednou bych chtěla zmínit taky mého manžela, protože on byl ten, díky kterýmu jsem vše zvládla (ale vlastně je to právě on, kvůli komu, jsem to musela podstoupit…
). Máme překrásného syna a musím říct, že mám ty dva nejúžasnější chlapy na světě a pokud Míša bude jen z půlky tak fantastickéj,jako jeho tatínek, tak už teď musím říct, že jeho manželka bude velice šťastná
Ale to HODNĚ předbíhám čas ![]()
Fotky najdete na
http://www.modrykonik.cz/…tady-s-nama/
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 622
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 318
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 345
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 441
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 406
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2128
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 2564
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 3467
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2322
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1454
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....