5 bříšek, 6 štěstíček

S manželem jsme chtěli velkou rodinu. Jako milovníci historie jsme obdivovali rodiny s více dětmi. Nakonec se zadařilo, rodinka jak z minulosti, bohužel se vším všudy.

S manželem jsme se poznali před 15 lety. Bylo mi dvacet, moje nejlepší kamarádka se vdávala a já se na svatbě dala do řeči s ženichovým bratrancem. Protože jsme si rozuměli, zdejchli jsme se brzy do přírody. Povídali si a já si byla jistá, že tohodle chlapa chci opravdu poznat. Chodili jsme spolu a do roka (22.6.2003) byli svoji.

Chvíli jsme si užívali, ale hlavně vydělávali na naše prvorozeňátko. ♥ Po roce jsme se začali snažit a na začátku roku 2005 jsem otěhotněla. Těhotenství bylo krásné, bezproblémové, všechno růžové. Se jmény to bylo složité - holka bude Lea, ale kluk? Nakonec jsme vybrali 4 jména - Igor, Petr, Jiří a Lukáš. Nakonec jsme se shodli na Igorkovi, ♥ který se narodil 6. září 2005.

Prožili jsme jeden krásný rok a přišla touha to druhém a v létě 2007 jsem očekávala druhé. „Bude to Lea,“ tvrdil manžel. „A když to bude kluk?“ „Ne, Igy bude mít sestřičku. Zdálo se mi, jak nám po bytě běhá holka. Bude to holka.“ Smála jsem se. Ale na pohlaví nezáleželo, hlavně ať je v pořádku.

Už se mi blížil termín porodu a zajeli jsme i s klukem k manželovým rodičům. Dne 17. ledna 2008 jsme uložili našeho lumpíka k odpolednímu spánku, babička s dědečkem hlídali a my jsme se šli projít. Ruku v ruce, užívali jsme si zimní vzduch. A najednou ten pocit. Pocit, že je něco špatně.

Potom si pamatuji, že jsem k sobě tiskla bezvládné tělíčko syna. Náš prvorozený syn Igor zemřel ve spánku dne 17. ledna 2008. Lékaři už jen konstatovali smrt. Podle pitvy měl vrozenou srdeční vadu a srdce to nezvládlo. 30. měl pohřeb.

Dne 23. února 2008 se narodila Leonka. ♥ Když jsem ji poprvé spatřila, věděla jsem, že se mi Igorek částečně vrátil. Vrátil se mi ve své sestřičce.

Leonka byla krásné, hodné miminko. A já jsem několikrát za hodinu, ve dne v noci, kontrolovala jestli dýchá. Dle všech vyšetření měla a má srdíčko v naprostém pořádku.
Můj život se smrskl na péči o malou a o hrobeček syna. Dodnes jsem Lee vděčná, že mi zachránila život, protože ji nemít pod srdcem, když jsem našla mrtvého syna, ležela bych vedle něho.

S malou holčičkou a s velkým šrámem na srdci šel život dál a v zimě 2009 jsem zase otěhotněla. Začala jsem se neuvěřitelně hlídat, chtěla jsem pro našeho broučka další možné i nemožné testy. Mluvila jsem k synkovi, ať miminko hlídá. Těhotenství bylo opět pohotové. Ale 4. července 2010, týden před termínem, jsem začala krvácet.

Okamžitě jsem v nemocnici podstoupila akutního císaře, dcerku jsme pojmenovali Viktorie ♥ - vítězka. Maličká bohužel svůj boj prohrála 20. července 2010 - příčina neznámá. 1. srpna jsme pohřbili už druhé dítko.

V té době jsem se stala na Leonce nezdravě závislá. Hlídala jsem ji ještě víc než předtím. Manžel na hřbitov chodil každý den, já jsem se odvážila až na Igorkovy 5. narozeniny.

V lednu 2013 jsem otěhotněla náhodou. Dítě jsem nejdřív nechtěla přijmout. Dřív jsme chtěli velkou rodinu, ale když nám ze tří dětí přežilo jediné, bylo mi jasné, že nám to není souzeno. Ale po nějaké době jsem si uvědomila, že mi nezbyla jen Leonka. Igorek a Viktorka tu pořád jsou, žijí ve své mámě, tátovi, sestře, prarodičích. V nás všech.

Dostali na tomto světě svůj krátký čas a já jsem vděčná, že jsem ho mohla prožít s nimi. Svoje čtvrté dítě jsem si zamilovala z ničeho nic a každý den jsem prosila jeho sourozence o zdraví. Dne 6. října 2013 se narodila zdravá Karolínka. ♥ Pětiletá sestřička byla sice nejdřív trošku zaražená, že máme miminko, ale brzy se z ní stala velká ségra a je jí dodnes.

V létě 2016 jsem otěhotněla popáté. Opět hrozný strach, o to větší, když jsem se dozvěděla, že čekám dvojčátka. Se školačkou a malou čerticí jsem si moc klidu neužila, ale aspoň jsem neměla čas přemýšlet coby kdyby. Protože se manželově sestře narodil Lukášek, vybrali jsme pro kluky zbývající jména z top čtyřky - Petr a Jiří, holky by byly Natálie a Zuzana, páreček Jiří a Natálie.

A na Apríla - tj. 1 dubna 2017 se narodili 17 minut od sebe jednovaječná a hlavně zdravá dvojčátka Jiřík ♥ a Péťa. ♥

Miluji Vás, zlatíčka moje - ♥ILVKJP♥

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
118
21.4.17 00:25

Nevím, co napsat. Nesmírně mě tvůj příběh chytil za srdce. Upřímnou soustrast, nedokážu si představit, jak jsi to dokázala přežít. Brečím tak, že téměř nevidím, co píšu. Na druhou stranu ohromná gratulace k novopečeným dvojčátkům a přeji mnoho, mnoho zdraví a dále už jen štěstí!

  • načítám...
  • Zmínit
7188
21.4.17 01:53

:srdce: Nemam co vic rict. Snad jen - hodne stesti a at se uz jen DARI!

  • načítám...
  • Zmínit
603
21.4.17 03:49

No pani. Kdyz jsem uvidela denicek, nejdriv jsem si rekla, jee, to je super prezdivka pro mamu od velke rodiny. :) tvuj pribeh se mnou zamaval. V prvni rade gratuluju k novorozenatkum, aprilova miminka, taky mam jedno doma. :) at vam to cele rodine hezky klape a jste uz jenom stastni. Prozili jste si svoje, nedokazu si to vubec predstavit, ale vsechny deti budou soucasti vasi roduny uz naporad. Drzim palce, abyste vzdycky drželi pri sobe, byli zdravi a spokojeni. :hug: :)

  • načítám...
  • Zmínit
68
21.4.17 05:06

Přeji hodně štěstí celé rodině. Já bych to asi nedala, jste silná žena :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
2084
21.4.17 07:17

Nedokážu si to ani představit… přeju už jen samé krásné a šťastné dny :hug: hlavně ať jsou všechny děti pořád zdravé

  • načítám...
  • Zmínit
3395
21.4.17 07:20

Tvůj příběh mě dostal. Musela sis prožít hodně - neštěstí, ale taky lásky :kytka: Svým způsobem z toho mám moc krásný pocit, a to i přesto, že píšeš o tragédiích. Možná to je divné, když to tak píšu.

  • načítám...
  • Zmínit
637
21.4.17 07:49

Tvůj příběh mě chytil za srdce.. Přeji Vám hodně štěstí a ať se Vám daří :kytka:
PS: Omylem jsem na telefonu klikla hvezdicku, pak mi to ukázalo, že jsem hodnotila. Pokud by to bylo nízké, omlouvám se. Dala bych Vám plný počet, ale už se mi to nepodařilo změnit..

  • načítám...
  • Zmínit
4218
21.4.17 08:09

Neskutečné a hrozně bolestivé… ani já si neumím představit, že bych si prožila to, co ty… o to víc tě obdivuji. Tobě i tvé rodince přeji už jen a jen štěstíčko, hlavně ať jste všichni zdraví a dětičky ať pěkně rostou a dělají ti jen radost :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
3819
21.4.17 08:15

Jsi silna zena, ktera i po strasnych ranach zivota dokazala jit dal. Preju vasi rodine uz jen to dobre, nestesti uz jste si vybrali dost :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
10206
21.4.17 08:34

Koukam do toho uz 15 minut a rikam si, kolik jen ten osud umí naložit.
Mas můj nesmírný obdiv za to, ze jsi dvakrát padla na dno a vzdy vstala a bojovala. Preji vam všem v zivote uz jen to krasne :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Doe_Jane
21.4.17 08:47

:hug: :* přeju už jen štěstí :srdce:

  • Upravit
Mischaba
21.4.17 09:13

:* :srdce: jsi anděl prostě Anděl :* :srdce:

  • Upravit
16972
21.4.17 10:36

Tak jsem si zase pobrečela. :hug: Přeji jen samé zdraví a štěstí. Taky tajně toužím po velké rodině :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
203
21.4.17 11:06

Ahoj, nejprve se ti musím omluvit za první myšlenku, která mi proběhla hlavou, po přečtení názvu deníčku. Prolétlo mi hlavou, lepší než 3 bříška a 2 štěstíčka, což je zase můj příběh :( Po přečtení jsem se za tu myšlenku až zastyděla a musím Ti složit hlubokou poklonu, že jsi to všechno zvládla. Zítra to bude rok, co jsme propustili do nebe našeho malého Adámka, ve 24tt těhotenství. Ve 22tt mi přišly na těžkou vývojovou vadu obličeje miminka. Myslela jsem, že to bude moje smrt a já tu bolest nepřežiju :( Ty jsi to musela prožít hned 2× a dětičky už byly starší. Moc mě to mrzí, přijmi mou upřímnou soustrast. Letos 25.3.2017 přibyla do naší rodiny ke své starší 3leté sestřičce naše Gabrielka ;) termín měla 1.4.2017, ale chtělo se jí za námi dřív. Hodně štěstí a zdraví dvojčátkům, holčičkám a celé Tvojí rodině :hug: :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
5314
21.4.17 12:15

Tedy dlouho mě žádný deníček nedostal jako tento, čtu ho v práci a normálně se mi kutálejí slzy po tvářích. Neskutečné, čím vším sis musela projít :hug: Držím palce ať jsou Leonka, Karolínka, Jiřík i Péťa zdraví!

  • načítám...
  • Zmínit
2909
21.4.17 13:38

Moc nevim co psat. Poprve jsem tvuj pribeh cetla v noci. Syn dnes nemohl spat, porad se budil a ja ho vytocena chovala dve hodky, pak zabral. I diky Tvemu pribehu jsem si pripomenula, ze resim malichernosti. Dekuji. Vsem Vam preji hodne stesti a zdravi.

  • načítám...
  • Zmínit
3871
21.4.17 14:26

Velmi silný příběh…chytl mě za srdce. Děti jsou dar :srdce: Přeji mnoho štěstí a hlavně zdraví celé Vaší rodině.

  • načítám...
  • Zmínit
2711
21.4.17 16:21

Uf. Pobrečela jsem si. Hrozně moc mě mrzí tvé ztráty… Přeji už jen šťastné chvíle celé rodině. Především to zdraví…
Když jsem četla deníček podruhé, měla jsem mžitky před očima, když jsem si uvědomila, jak už byl Igorek velký…

Takže- od teď už jen to dobré, ať ti prckové dělají jen a jen radost!!!
:hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
27
21.4.17 17:22

Přeji vám štěstí a zdraví. Snad už bude jen dobře. Moc gratuluji k dětem, mají krásná jména. :)

  • načítám...
  • Zmínit
7355
21.4.17 19:48

Tedy nespadáš do žádných tabulek a pravděpodobností. Celá rodina musela překonat nepředstavitelnou ztrátu a bolest.
Přeji už jen štěstí v životě a život ve zdraví… a občas pohlazení po duši a úsměv na tváři :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
25179
21.4.17 20:48

Prošli jste si peklem…Někdy žasnu, jak umí být osud krutý - a mám hlubokou úctu ke všem, kteří těmi nástrahami dokázali projít :kytka:.
Jen nerozumím tomu - když zemřel Igorek, byl už poměrně velký. Měl 2,5 roku. Jak je možné, že u něj neobjevili těžkou srdeční vadu? Neber to jako rýpání, jen tomu nerozumím :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
2527
21.4.17 21:05

Jednu pasáž jsem četla třikrát, nemohla jsem to pobrat. Je mi z Tvého příběhu strašně těžko u srdce :srdce: posílám Ti na dálku už jen samé štěstí v životě :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
4471
21.4.17 21:25

@LennaZS Ahoj Leni! Přesně tvá slova jsem chtěla napsat…TU pasáž, kterou myslíš, jsem taky četla několikrát a ještě k tomu se vracela zpět, jestli jsem něco špatně nepřečetla…
Autorko, děkuji za deníček :srdce: uvědomila jsem si své štěstí..

  • načítám...
  • Zmínit
2527
21.4.17 21:51

@reinkarnace ahoj :kytka: už dýl se chystám napsat ti sz ;-) je to strašné, když někomu osud/Bůh tolik naloží. To člověku až dojdou slova. Autorku bych tak moc objala a zmačkala a ochránila ji už od všeho zlého…toto je můj strach, jsem tím až nemocná, jak strašně se bojím…není to fér!! :,(

  • načítám...
  • Zmínit
J-J
29
21.4.17 21:55
:srdce:

Příspěvek upraven 21.04.17 v 21:57

  • načítám...
  • Zmínit
4471
21.4.17 22:02

@LennaZS A s počtem dětí strach roste…to když jsem porodila, byla právě první slova mojí mamky: „tak..a teď už se budeš do konce života jen bát“. Tehdy jsem si vůbec neuvědomila hloubku těch slov.

  • načítám...
  • Zmínit
2527
21.4.17 22:04

@reinkarnace ty jo 8o tak přesně takhle, slovo od slova, nelžu, to říkala mamka I mně. Moudré ženy…

  • načítám...
  • Zmínit
959
21.4.17 22:34

5 bříšek, 6 štěstíček, 2 andílci… hodně zdraví celé rodince! :-)

  • načítám...
  • Zmínit
15
21.4.17 23:04

Od rána, kdy jsem si přečetla Váš příběh, chci napsat komentář, poslat Vám trochu toho maminkovského spříznění, síly..Ale Vy sama jste té síly v sobě musela najít tolik..,už jen napsat to vše, co život tak nepěkně naložil, od čeho všeho jste se musela odrazit a vstát a jít dál za štěstím. Přeji moc hezkých chvil a moře toho štěstí s Vašimi zlatíčky :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
430
22.4.17 13:02

To čím jste si prošli bych nezvládla, nezvládlo by to hlavně moc párů..Jste stateční, že jste se nevzdali :) :) :) Až mě z toho píchá u srdce, když si představím, že by se něco stalo synovi.. :srdce: :srdce: :srdce: hodně síly, štěstí a zdraví na Vaší společné cestě :) :) :kytka: :kytka: :srdce: :*

  • načítám...
  • Zmínit
430
22.4.17 13:05

@reinkarnace to je pravda, taťka mi to také říkal..Nevěřila jsem tomu a když se syn narodil, tak to na mě všechno spadlo a uvědomila jsem si, že měl pravdu. Nejradši bych si někdy nafackovala, za to jaké blbosti jsem dříve považovala za důležité a hlavně z jakých maličkostí jsme mívala strach.

  • načítám...
  • Zmínit
528
22.4.17 13:35

Uff, nemam slov…tolik bolesti a lasky zaroven…posilam Vam to nejvrelejsi obejmuti :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
23.4.17 21:30

Nejsmutnejsi a zaroven nejkrasnejsi denicek co jsem zde cetla. Jste velmi silna zena. Ted uz bude jen dobre :srdce:

  • Upravit
160
25.4.17 14:11

Máte velké srdce! :hug: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit