6 týdnů radosti
Určitě si každý řekne, že 6 týdnů je nic, ale i přesto mi to zanechalo šrám na srdíčku...
Bude to rok a 5 měsíců, co jsem na testu objevila //. Za necelé 2 měsíce mi mělo být 18, ale já už bydlela s přítelem, jelikož se naši rozešli a já nechtěla nikoho zklamat, tak jsem šla bydlet k přítelovi. Byla jsem ve 3. ročníku a už mě čekal jen čtvrťák. Miminko jsme určitě naplánovali a když, tak až po matuře.
Byl Valentýn a my s přítelem jeli nakoupit na večer. Hned vedle supermarketu je lékárna a já si šla jen tak koupit test. Jako by mě tam něco táhlo…Přitom jsem to měla druhý den „dostat“. Přijeli jsme domů a já šla hned na záchod. Počůrala test a položila jsem ho do kuchyně na krabičku na linku. Přítel byl v obýváku a nic nečekal. Čekala jsem 3 minuty a nic se tam neobjevilo, tak jsem šla hned za ním. Bavili jsme se jako by nic. Pak jsem šla do kuchyně pro něco k pití a rovnou vyhodit ten test. Jen koutkem oka jsem na něj mrkla a jako by mě někdo opařil. Na testu byl duch. //. Hned jsem šla za ním a tomu jen spadla brada. A šel si dát panáka.
Asi za 2 dny jsme jeli za mamkou a já jsem jí to řekla. Ta asi prvních 5 minut nemluvila a jen kývala hlavou. Pak se s tím jaksi smířila.
Jelikož přítelovi rodiče bydlí v Anglii, tak jsme se domluvili, že pojede on tam vydělat nějaké peníze do začátku a já zůstanu doma. Všechno jsme tak nějak plánovali a já byla uvnitř hrozně šťastná. Děti miluju a i když jsem věděla, že jsme byli ve složité situaci, tak i přesto jsem byla šťastná. Šla jsem ke svému gynekologovi a ten říkal, že jsem otěhotněla 9.2.2011, což bylo 5 dní před tím, než jsem dělala ten test. A udělal mi první fotku našeho miminka.
V 5. týdnu jsem šla na kontrolu a tam mi řekl, že nevidí srdíčko. Strašně jsem se polekala, ale on mi vzal krev a říkal, ať se nebojím, že to bude dobré. Celou noc jsem nemohla spát a přemýšlela jsem, co bude dál…
Asi za 3 dny jsem šla na kontrolu i s mamkou, která čekala v čekárně, a tam mi pan doktor oznámil, že plod umřel. ;( Vyhrkly mi slzy do očí a on mi rovnou naplánoval revizi dělohy hned na druhý den na ráno. Když jsem odtamtud odešla, mamka se mě na nic neptala, protože viděla, že brečím a brečela se mnou. Druhý den ráno jsme jeli do nemocnice. Já, mamka a přítel. Ti tam se mnou byli až do té doby, než jsem šla na sálek.
Obvázali mi nohy a řekli, že mám jít na chodbu. Bylo 7:30 ráno. Maminka se mnou seděla před sálkem na lavičce a hladila mě. Pak se otevřely dveře a já vešla dovnitř. Byl to malý sálek, celý bíle vykachličkovaný a uprostřed „koza“, na kterou jsem si měla vylézt. Podlomila se mi kolena…Vylezla jsem na křeslo, napolohovali mi ho na lehnutí a už jsem jen viděla, jak kolem mě lítají sestry. Přivázaly mi ruce, na každé ruce mi napíchly žílu a pak se mi jen zamotalo hlava.
V 8:15 jsem se probudila na pokoji. Vedle mě seděl přítel. Oba jsme mlčeli a jen se na sebe dívali. Ani jsem se nestihla rozloučit. Cítila jsem se prázdná. Prázdná u srdíčka…
Když jsem šla asi za týden na kontrolu, tak mi gynekolog řekl, že jsem zase jako nová. Ale já si tak nepřipadala. Pořád jsem si prohlížela tu fotku z ultrazvuku. Jako by mě kus chyběl.
V listopadu 2011 jsem na testu objevila opět //. A 20.7.2012 se nám narodila zdravá holčička Emmička. Ta tu prázdnotu v srdíčku zaplnila. Je to moje štěstí.
I když je to už rok a půl, stále tu fotku mám, nedokázala jsem ji vyhodit. Když se na ni jednou za čas podívám, tak mi i slzička ukápne. Chtěla bych se tímto deníčkem rozloučit s tvorečkem, kterého jsem u sebe měla sice jen krátce, ale pořád má u mě v srdci místečko a navždy bude mít. Věřím, že je z tebe malinkatý andíleček a je ti tam nahoře dobře. Navždy s láskou, máma…
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 7952
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 2726
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 1779
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 2278
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 2868
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 1068
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 696
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 10480
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5966
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 8803
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...