Ahoj holky
- Snažení
- AjaSean
- 10.12.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
I ja se k Vam pridavam, tak doufam, ze mne vemete mezi sebe :) Jiz nejaky cas vas tu procitam a ani nevite jak mi pomaha cist si vase pribehy. Vedet, ze je tu spousta dalsich ve stejne nebo podobne situaci hodne pomaha, hlavne pokud jste sama nekde v cizine a nemate ani tu nejlepsi kamosku s kterou bych vse mohla probrat.
Snazime se jiz rok a tri mesice. Tedy prvnich 6 mesicu to byl hon na ovulaci atd., vsak to jiste znate. Psychicky to nikomu neprida a veci nepomuze, takze si to zbylych 9 mesicu aspon uzivame
Bohuzel stale nic…
Jsme s manzelem na uplnem startu, tedy snazime se jiz dlouho ( aspon pro mne ), ale s Novym rokem se chceme dat do kolobehu vysetreni a vseho co by melo nasledovat k vytouzenemu miminku.
Mam jiste obavy, protoze system zdravotnictvi je tu jiny.
No, nechci malovat certa na zed, ale strach mam. A to mluvim o Holandsku, casti „vyspele evropy“… Holky reknu Vam " ZLATE CECHY "!
Mate nekdo zkusennosti z kraje syru a tulipanu?
Stale se snazim byt optimistou a vzhlizim k vidine pozitivniho tehu testu jako darek k Vanocum ![]()
Holky drzte mi palecky!
Ja na Vas take stale myslim a hltam vsechny nove zpravy a posuny k vytouzenemu robatku, moc Vam to vsem preju a doufam, ze NAS / VAS bude co nejvice, na Vanoce obdarovanych malym andilkem ![]()
Aja
Přečtěte si také
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 38
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4066
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2467
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1598
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 881
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 994
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2848
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3848
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 3312
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1192
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...