Ahoj vsem Snazilkam

Ahoj vsechny snazilky! Na tyhle stranecky jsem narazila nahodou asi pred mesicem, kdyz mi v prvnich zachvatech zacalo dochazet, ze se muj zivot zacina od zakladu menit.

Nejsem jeste snazilka v tom pravem slova smyslu neb muj drahy pobyva v zahranici :)), ale uz velmi brzy se vrati domu, a az budeme mit v lete za sebou velky den, zaradim se mezi vas vsechny plnohodnotne… :) Zajimaji me vase pribehy, jak to u vas probihalo kdyz jste se rozhodovali, jake mate pocity a vse ostatni…mate treba strach jako ja? Asi jako kazdy jsem si parkrat pekne natloukla nez jsem potkala ´tatu´, ale s nim se citim bezpecne a kdyz se bavime, dokonce vime jak bude nase mimco vypadat, jake bude mit jmeno a jak ji budeme rikat. Presto mam chvile kdy se bojim…jesli je presvedceny ze to opravdu chce, jestli jsem o tom presvedcena ja, jsem zmatena a rikam si ze to nezvladnu. Verim ze mimi ma prijit tam kde ho vsichni chteji a kde nebude zadny trvaly stres. Trochu se v tom placam a rada si budu povidat s podobne postizenymi spiklenci, protoze i kdyz mam super rodinu i pritelkyne, tady se mi o vsem asi bude povidat lip.

Tak jestli je tu na tom nekdo jako ja, honem se ozvete!

Zatim prijemne snazeni, anina.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1154
21.2.05 11:30

Ahojky Anino!
Je fajn, že se tu objeví někdo, kdo je na tom skoro stejně , jako já. Já už snažilka jsem a doufám, že to nebude trvat a budu brzo těhulka. V létě by nás s miláčkem měl čekat taky náš velký den a když se všechno povede, tak budeme stát před oltářem tři.
Už jsem jedno miminko čekala, ale souhrou náhod se nenarodilo. Tak věřím, že nade mnou někde v nebíčku drží ochrannou ruku a všechno se povede. Můj přítel má desetilétého syna z prvního manželství. Ale protože se hodně ve zlém rozvedl s bývalkou, tak ho moc nevídá. Ne že by mu to ex zakazovala. Ale umí to znepříjemnit. Jako nemoc, nějaká akce a tak. Tak se skoromanža těší, že bude mít normální rodinu a večer se bude zlobit s miminkem a taky se mnou.:-)))
Jinak ten pocit, že bych chtěla miminko, se u mě objevil snad už v pubertě. I když mám občas pochybnosti, jestli to všechno zvládnu a jestli budu dobrá máma. Ale jsem Lvice a tak s ebudu o své štěstíčko prát jako šelma.
Nevím jestli jsem se vyjádřial přesně, ale potřebovala jsem se vykecat. Tak hodně štěstí a brzy nějakého toho mimíška a taky tu nejkrásnější svatbu.
Nafteta

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
21.2.05 11:46

Ahoj Anino,tak jsem asi první:) Vidíš,že se to nakonec povedlo a článek je tady:)
Můj příběh už docela znáš,včera jsme to trochu probraly:) Víš,že mám trochu obavy.Ale já jsem vnitřně přesvědčená,že právě s tímhle člověkem to miminko chci.tak doufám,že je to oboustranné,jen to neumí dát najevo:)
Vzpomínám si,že když jsem žila s bývalým přítelem a vybavila jsem si,že bychom se měli vzít a vychovávat spolu dítě,tak mě polil studený pot:)A udělala jsem dobře.
Asi to musí člověk cítít vnitřně,že je to to pravé:)
Jinak se neboj,že jsi v tom sama.taky mám strach,jestli to zvládnu,mám to komplikované s práci,protože podnikám.Taky bydlíme „daleko od civilizace“,takže se na to navazují další problémy.Ale před vánocemi jsem se rozhodla,že to prostě chci a nebudu už čekat.
Takže vůbec neměj strach,určitě to zvládneš,tak jako ostatní maminy:)
tak zatím hezký den:) Pupula alias Katarina

  • Upravit
656
21.2.05 13:22

Ahoj…Pupulo nebo Katarino?
Jojo, podarilo se…Uz jsem mela obavy.

Jestli jsi presvedcena ze je to On, tak neni o cem mluvit…ale urco to mas tezsi nez ja. A do toho to podnikani, planovani…nojo, ze tobe taky nevoni predstava ze bys mela drahouskovi rikat o penizky na tohleto nebo tamhleto? V mem pripade je to naprosto bez zavahani. Spolecne naklady, ale svuj vlastni prijem…

Diky za odpoved, budu sem chodit casto, tak se budu tesit na dalsi vyvoj na karvinske fronte.. :)))

anina

  • načítám...
  • Zmínit
656
21.2.05 13:48

Ahoj Naf!

Mrknula jsem na stranky, skoromanza vypada pohodove, drzim palecky. Kdy mate velky den? Planujete uz? Ja si vybrala saty na prvni pokus…fakt, prvni ktere na me navlikli byly nej, ale stejne se tam alespon jeste jednou pujdu podivat, at na me obliknou minimalne troje navic, jen pro ten pocit.. :)

anina

  • načítám...
  • Zmínit
656
21.2.05 13:52

Ahoj Naf!

Mrknula jsem na stranky, skoromanza vypada pohodove, drzim palecky. Kdy mate velky den? Planujete uz? Ja si vybrala saty na prvni pokus…fakt, prvni ktere na me navlikli byly nej, ale stejne se tam alespon jeste jednou pujdu podivat, at na me obliknou minimalne troje navic, jen pro ten pocit.. :)

anina

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
21.2.05 21:56

Ahoj Anino,
nepatřím sice ke snažilkám, protože mám pětiměsíční dcerku, ale chtěla jsem Ti jen říct: Že to zvládneš, o tom vůbec NEPOCHYBUJ! Mít děťátko je ta nejpřirozenější a nejkrásnější věc na světě, aspoň já to tak cítím. Chce to jen mít v sobě hodně lásky, trpělivosti a taky pro mimiško najít jednoho báječného tatínka :-) Je to opravdu moc fajn, jediné, co mě nepříjemně překvapilo, je, že se o malou HROZNĚ, ale fakt hrozně bojím. Všeho. Postupně se učím žít s vědomím, že nejsem všemocná, a nedokážu ji ochránit před úplně každým nebezpečím.
Moc Ti přeju, ať se Vám povede šikovné, zdravé a pohodové mimčo.
Hodně štěstí, Sojka (nepovedlo se mi zaregistrovat, asi jsem zblbla heslo)

  • Upravit
1154
22.2.05 07:10

Ahojky Anino!
Děkuju za pochvalu. No jo, skoromanža je fakt úúúžasnej. :-))) Náš velký den yb měl nastat 25. srpna. Už se nahlásili miláčkovi kolegové, že nám přijdou udělat ostudu a vytáhnou na Zdendu komrpmitující materiály. Tak jsem na ně zvědavá.
Co se týká šatů, tak ty začnu řešit tak za měsíc. Mám pár typů. Jedny hezčí než druhé. Ale ty jedny vedou. Jsou decentně zdobené, bez rukávů a s vlečkou. Jen mám dojem, že pro občanský sňatek jsou moc honosné. Tak uvidím. Ale moc se těším. Půjdeme s maminkou a budeme si to užívat.
Těším se, že tu nalovím nějakou inspiraci a rady.
Zatím pa.
Nafteta

  • načítám...
  • Zmínit
225
23.2.05 15:47

Ahojky Anino,
ja chodím na stránky už několik let, ale zrovna moc velký psavec nejsem.
S manžílkem se známe 4 roky a snažíme se o mimčo už více než rok. Zatím mám naordinovaný Clomhexal, pokud to nebude fungovat, tak se uvidí dál. Je mi už přes třicet a někdy si říkám, že je mi fajn a že dítě mi ubere velkou část mého pohodlí, ale někdy jsem zase nešťastná, že se nedaří. Se svatbou jsem byla taky dost na vážkách, ale manžel byl přesvědčený, že je ta správná doba a tak mě „ukecal“. Svatba byla krásná a ráda na ni vzpomínám. Nemám pocit, že by se něco změnilo, takže je to všechno fajn.
Ráda si přijdu do deníčku popovídat a podělit se o svoje pocity nerozhodnosti a obavy.
Kočulka

  • načítám...
  • Zmínit
2
2.3.05 11:32

Cauky, zeny! Jsem na strankach poprve, protoze mi je doporucila kamaradka, ktera jiz detatko ma. Ja zatim patrim do stejne kategorie jako Anina. Budu se vdavat (26.4.) a na podzim bychom se se skoromanzou zacali snazit. Taky mam ty pochybnosti, jako Anina a ostatni, ktere se jiz vyjadrily, jsem zvykla na docela volny zivot, krome pracovnich povinnosti v podstate zadne jine nemam. Jsem totiz pres tyden na severni Morave, skoromanza je pres tyden na stredni Morave a vikendy travime spolu u „nas“ na pardubicku. Jo a saty jsem si taky vybrala na prvni pokus. Ale uz tam nepujdu pro zadne dalsi, pac chozeni po obchodech a zkouseni veci z duse nenavidim…
No, ale hlavne mam strach o to, jak to pujde, kdyz budeme porad kazdy nekde jinde… Mate s tim nejake zkusenosti?
Diky. L.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
4.3.05 20:03

Já jsem byla opak snažilky,ve svých 27 letech jsem se chystala tak do 35 dělat slibně rozjetou kariéru a pak možná otěhotnět.Manžel tu sice byl,a navíc moc fajn manžel,ale než s miminkama jsem se radši muckala se štěňatama.Když jsem náhodou otěhotněla,srovnala jsem se s tím docela rychle,a čekala jsem,kdy příjde ten pocit -strašně se těším na dítě,nic není lepšího než to dítě - ,protože jsem myslela,že to přece hormony zařídí.Stejně jako ty Anino jsem ale až do porodu měla pochybnosti a ten krásný pocit pořád nepřicházel.A neměla jsem ho ani těsně po porodu,jen jsem byla ráda,že už je to za mnou.ALE NEBOJ!Teď už má malý 8 měsíců a je to čím dál KRÁSNĚJŠÍ!Můj muž mě nepoznává.Každý den jsem na eMiminu a jiných baby serverech a nic jiného mě nezajímá,než co budeme papat,jestli jsme už kakali,a co ty zoubky.Takže neboj,možná si ten pocit dá na čas, ale příjde.A vážně to stojí za to!

  • Upravit