Alkoholem k //
- Snažení
- Mistee
- 14.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po pravidelném pročítání deníčků jsem se rozhodla, že taky něco málo napíši. V září to byl rok, kdy jsme se s přítelem přestali chránit. Ne že bychom přímo plánovali miminko (když už, tak spíš víc přítel než já), ale kdyby to náhodou vyšlo, tak by to nevadilo.
No jo, děti jsou všude kolem nás, mám velkou rodinu a sestřenice i brácha mají děti, tak ono to trochu láká. Jenomže já jsem skoro 3 roky pracovala jako au-pair, měla jsem na starosti 3 děti, sice už větší, od 7–12, ale i tak, to byla taková moje antikoncepce ![]()
Je mi 26, příteli 33, a tak jsem si tak začala říkat, že když jsou všude kolem miminka, tak že bych si taky dala říci. Samozřejmě jsem se na to trochu upnula a před každou menstruací jsem na sobě začala pozorovat příznaky, od rostoucího břicha (bohužel to bylo spíš čokoládou) přes nevolnosti atd., samozřejmě vždycky ta mrcha přišla na den přesně. Všude rady typu, nemyslet na to atd., copak na to jde nemyslet?!
Letos o prázdninách za námi přijeli rodiče na olympiádu, žijeme už pět let v Londýně, tak moji i přítele dostali lístek na finále fotbalu. Užívali jsme si, každý večer se pilo a v pití jsme pokračovali i po jejich odjezdu. Jeden víkend jsme se strašně zlískali, ale fakt hrozně, normálně si dám jednu, dvě skleničky a to ještě jednou za pár měsíců, ale tentokrát padla celá láhev whisky, blééé! Hodně vzdáleně si vzpomínám, že něco bylo, i když nevím, jak jsme vůbec byli schopni
Nemusím psát, že ráno jsem málem umřela, jak mi bylo špatně :-/ Po pár dnech říkám:,,byla by sranda, kdybych otěhotněla, chudáček dítě
´´
Za čtrnáct dní jsem to měla dostat, týden před bolest prsou jako vždycky, a tak mi bylo jasné, že zase nic. V den čekání nic. No jo, to se stává, den zpoždění, dva dny, tři dny… nic. To už jsem začala mít podezření, po týdnu se nic nedělo, tak jsem s třesoucíma rukama mazala pro test. Při čekání na výsledek jsem byla nervóznější, než před maturitou, i když mi byl výsledek úplně jasný. No byly tam //, dvě dálnice. Musím říct, že v tu chvíli jsem nevěděla, jestli se mam smát nebo brečet. Sice jsem měla radost, ale i strach. Postupně jsem se s tím vyrovnala, asi po 10 pozitivních testech to nijak jinak ani nešlo:))
Akorát mě tedy děsí jeden sen. Zdálo se mi, že jsem šla na ultrazvuk a doktor mi řekl, maminko, budete mít osm dětí. V životě jsem se neprobudila tak zpocená! Jsem už na začátku 9. týdne. Včera jsem se rozhodla, že už je čas jít k doktorovi. Bohužel je to tady trochu matoucí, žádný gynekolog, jít se musí ke svému doktorovi, a ten pošle dál, někam k porodní asistentce, jelikož tady se na doktory nehraje. Já nejsem u doktora registrovaná, je to tady samý Ind (nic proti nim), ale prostě bych radši domů.
Tak jsem se vydala rovnou do nemocnice. Namířila jsem si to rovnou na porodní, že se zeptám, ať mi někdo poradí. Ochotná paní na recepci mi řekla, že musím do budovy vedle, k porodním asistentkám. No tak dobře. Po chvíli mi někdo otevřel a co že chci. Tak jsem to na ní vychrlila, že jsem poprvé těhotná, že nevím, kam mam jít, jestli mi může pomoci nebo mě nasměrovat. Čuměla jak puk, ať si sednu, že někoho zavolá. Přišla další, tak jsem jí to znovu zopakovala a ona, ať jí řeknu jméno a datum narození, že mě tam napíší a jestli o ní do týdne neuslyším, tak ať si zavolám a mazala pryč, aniž bych stihla cokoliv říct nebo se zeptat. Jo a nevzala si na mě žádný kontakt, takže na 100 % o ní neuslyším:D
Nikdo neporadil, nikdo neřekl, musíte si nejdřív zavolat, objednat se, nebo jděte tam a tam, nic! Neříkám, že musím mít každý týden prohlídku u doktora, ale teda zlaté Čechy, chápu, že někdo radši jezdí na prohlídky domů, tady je to absolutní nezájem! Už teď se děsím porodu a začala jsem uvažovat o tom, že ho snad radši absolvuji u nás.
Omlouvám se, musela jsem se vypsat, a jestli máte někdo zkušenosti nebo rady, tak prosím napište! ![]()
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 33
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 45
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 96
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1869
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1983
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 486
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22091
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2682
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...