Alternativní cykly
- Snažení
- karjak
- 16.04.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Která cesta je ta nejlepší? Alternativní či klasická?
Setkaly jsme se náhodou. Obě jsme si na víkend vyjely do rodného města a obě jsme si vyrazily na podzimní procházku. Neviděla jsem ji snad deset let. Bývaly jsme kamarádky na střední. Pak se z Marie stala vegetariánka a šamanka, poté veganka a andělská terapeutka. Povila tři dítka, vystudovala akademii alternativní medicíny, strávila půl roku v pralese se svým guru a odstěhovala se s manželem na samotu u lesa, kde chová (ale nejí) kozy, ovce a pěstuje spoustu mně neznámých plodin.
„Ty nemáš děti?“ zděsila se Marie. „Ale to je strašná škoda! Děláš pro to vůbec něco? Abys otěhotněla?“ Kdybys, milá alternativní Marie, věděla, kolik hormonů mi průběžně koluje v těle, tak to s tvojí přírodně založenou bytostí šlehne. Marie hbitě ze záhybů dlouhých duhových šatů vytahuje tmavou lahvičku. „Jantarová voda. Ta tě pročistí. Do půl roku jsi těhotná!“ zvolá Marie. Přepočítá děti a zmizí v melancholické říjnové mlze. Kdybych v ruce nedržela lahvičku se zázračnou vodou, tak to celé považuji za podivný sen… No co. Co bych nezkusila jantarovou vodu. Zkusila jsem již mnohé. Třeba IVF pro mě bylo, po mnoho let, neakceptovatelné…
Začala jsem, před mnoha a mnoha lety, zvolna - popíjením kontryhelového čaje s kapkami z jeřábu ptačího. Kontryhelový čaj byl hnusný, kapky drahé, výsledek žádný. Nasadila jsem těžší kalibr. Na internetu jsem narazila na zajímavé stránky o vědomém rodičovství. A protože jsem duchovnu otevřena, zhltla jsem všechny relevantní články.
Duše dítěte si prý vědomě vybírá, koho si zvolí za svoje rodiče. Pak ale nechápu, že o nás s manželem není rvačka. Jsme oba velmi milí, tolerantní, sečtělí… Drahouškovi bychom dopřáli kvalitní domácí stravu a láskyplnou péči. Extrémní sportovní ambice vzhledem k dítěti také nemáme. Sami jsme jen velmi rekreační sportovci, takže by dítku hrozila jen mírná vycházka zakončená malinovkou v blízké výletní restauraci. O rozmazlovacích babičkách, které by svým zrozením získalo, ani nemluvím. Ti haranti nahoře jsou ale buď pěkně rozmazlení, když jim není dobrý náš panelákový 2+1 a zánovní Fabie, nebo masochisté, když raději zvolí dobrodružství v naprosto vybydlené děloze alkoholičky…
Abyste tomu rozuměli - k nalákání takové nerozhodnuté dušičky totiž může pomoci i rafinovaná vizualizace. Je třeba představit si cestu vajíčka do dělohy, kterou ve svých představách pěkně zařídíte, aby se miláčkovi uvnitř těch devět měsíců líbilo. Vyzkoušela jsem různé styly - od něžné provance až po drsné heavymetalové doupě. Mé představy o bytovém designu se asi neshodovaly s představami budoucí generace. Je pravda, že často jsem usnula uprostřed vejcovodu…
Duchovno nezabralo, asi bude třeba zapojit tělesno. Cvičení podle paní Mojžíšové (kterou bezmezně obdivuji) mě vyděsilo nárokem na čas a pravidelnost. Od lekcí cvičení Mohendžodáro mě odradilo nejdříve video z jedné z lekcí a následně cena za víkendový kurz. Zbyla už jen hormonální jóga. Tehdy ještě poměrně neznámá… Pohled na zakladatelku konceptu, Dinah Rodriques, mě přesvědčil. Video, na kterém si osmdesátiletá dáma dává nohu za krk, zlákal i dvě kamarádky. A zaplatily jsme si víkendový kurz…
Naneštěstí byl sychravý podzim a základní škola, která kurz hostila, vypínala na víkend topení… Cestou domů jsme si musely skočit na panáka, abychom to neodstonaly, a nakonec skončily se zánětem močáku a slušnou kocovinou. Nicméně cvičení bylo příjemné, dokonce jsem rok a půl vydržela ráno pravidelně půl hodiny cvičit. Ale na manželovy spermie to kupodivu vliv nemělo.
A protože selhala alternativa, sáhli jsme ke klasice. Alternativu neopouštím, protože zichr je zichr… Takže dámy, končím. Píchnu si hormonální koktelj, zacvičím sérii hormonální jógy, zapiji to čajem z kontryhele, zakápnu kapkou jeřábu ptačího, vyzunknu lahvičku jantarové vody a před spaním zkusím nově vystajlovat svoji dělohu. Hodím ji do růžova, přece jen bych radši roztomilou holčičku…
Přečtěte si také
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 0
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 36
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 92
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 87
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 82
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 2499
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 5366
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2360
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1076
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 2083
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
Opět perfektní deníček 
a ono se zadari, ne ze ne 
. A pak určitě i veselé zážitky z natáčení 
Hezky napsané. Sama tuhle fázi moc dobře znám. Piš dál…pomáhá to na psychiku. A moc dobře se čteš. Připomínáš mi mě před 5 lety. 
Dnes večer vyzkouším 
Perfektní
. Moc krátké! Chci číst dál 