Vánoce, Vánoce...
- O životě
- karjak
- 08.12.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vánoce jsou zase za dveřmi (neuteklo to nějak rychle od těch loňských?). Máte již napečeno, uklizeno a vyzdobeno?
Vánoce jsou zase za dveřmi (neuteklo to nějak rychle od těch loňských?). Máte již napečeno, uklizeno a vyzdobeno?
Já ne. A ani se do toho nehodlám pouštět. Uklízím totiž po celý rok (ano, tchyně by tak úplně nesouhlasila, ale já jsem se stavem domácnosti naprosto spokojena), okna v mrazech a plískanicích mýt nehodlám. K čemu umytá okna, když se k nim kvůli nachlazení (uhnané při jejich mytí) ani nedoplazím, abych se podívala ven. Vánoční větve jsem letos nekompromisně zavrhla, protože jehličí napadané do našeho chlupatého koberce se nám do pat zapichuje ještě v létě.
Cukroví letos bojkotuji. Oficiální omluva před kamarádkami, které se pyšní již několika druhy, je, že letos hodlám servírovat během svátků jen samé zdravé nebo slané pochutiny – cukroví se nabažíme u příbuzných a stejně na něj po Štědrém dnu nemá již nikdo chuť. Pravý důvod je mnohem sobečtější. Nějak se mi přes rok srazilo všechno oblečení, takže nebudu péct lákavé vánoční cukroví, které bych při své nepříliš pevné vůli chodila mlsat a tím bych tristní situaci se šatníkem nevyřešila. Manžel mě zpočátku v mém radikálním rozhodnutí podporoval. Nicméně během posledního týdne přichází s novými a novými recepty na vánoční cukroví, které našel na internetu, s dotazem: „A nezkusíš třeba tyhle kokosové kostičky?“ Zatím držím pozici, ale do Vánoc zbývá ještě několik dní, takže možná budu muset po vánočním ve výprodeji koupit větší sukni.
Dárky nakupuji ráda. A ještě raději balím. Až mě omrzí moje současná práce, stanu se profesionální baličkou. Dárků, samozřejmě. Letos jsem se rozhodla, že dárky zabalím a nakoupím s dostatečným předstihem. To se mi opravdu podařilo. Dárky jsem nádherně zdobně zabalila, uložila do skříně, dokonce si pamatuji kam. Jen jsem dnes s hrůzou zjistila, že si tak nějak nepamatuji, co jsem vlastně zabalila… Nenapadlo mě dárky si popsat. Takže ve volných chvílích štěrchám a ohmatávám a tipuji, co by se mohlo v uměleckém obalu ukrývat. Obávám se, že minimálně tři dárky budu muset rozbalit.
Také vlastním tajemný šuplík nacpaný různými roztomilostmi, které jsem v průběhu roku obdržela a v duchu udržitelného vývoje recykluji. Musím si tedy pamatovat, kdo byl dárcem které položky. Kamarádka na maturitním večírku věnovala do tomboly lahev, kterou dostal její tatínek od klienta. Za pár měsíců se láhev vrátila k tatínkovi jako pozornost od klienta jiného. Poznal si ji díky lehce porušené etiketě. Měsíc před Vánoci vyndáme obsah šuplíku a přemýšlíme, co by se komu mohlo hodit. „Ten barokně vypadající svícen se samolepkami andílků by se rozhodně líbil tetě Vlastě,“ prohlásil manžel. Má pravdu. Teta Vlasta by z něho byla jistě v sedmém nebi. Ale zatím jí paměť slouží velmi dobře a svícen nám darovala před třemi lety. Takže svícen příjemce nenašel. Počkáme, až teta začne trochu zapomínat. Postupně probíráme jednotlivé položky a postupně je ukládáme zpět do šuplíku. Většinou jsou opravdu svérázné a ocenili by je pouze jejich původní dárci. Občas mě napadá, že i oni mají svůj šuplík…
Proto před Vánoci rodině hlásím, co by mě tak potěšilo. Občas se ale strategie zvrtne. Před pár lety jsem prohlásila, že se mi moc líbí náramky z kamínků. Na Vánoce i narozeniny se mi sešlo asi padesát různých náramků z různých nerostů. Zlato a diamanty bohužel chyběly. Před jedním kulatým výročím se mě tetička „nenápadně“ poptala, co by mi tak udělalo radost k narozeninám. Protože jsem zapálenou němčinářkou, navrhla jsem nějakou dobrou detektivku v originálu. Podotýkám, že celá rodina ví, že jiným cizím jazykem než němčinou nevládnu. V Den D mi teta slavnostně předala hromadu knih se slovy: *„Tak jsme ti všichni koupili jednu tu detektivku v originálu. Toho Jo Nesba jsme ti koupili.“ Podlomila se mi kolena, při představě, že mám před sebou v dárkovém balení několik detektivek v norštině. Naštěstí rodina netuší, že Jo Nesbo je Nor jak poleno a neznepokojilo je, že knihy jsou v němčině. Mojí sestře se zase takto sešlo asi deset flashdisků a jejímu muži dvě encyklopedie piva.
Přeji vám tedy šťastnou ruku při výběru dárků, rozzářené oči obdarovaných, poklidný advent a hodně pohody a klidu a nádherný nový rok 2019!
Přečtěte si také
Přítel kamarádku přesvědčil, aby darovala vajíčka. O dobrý skutek mu ale nešlo
- Anonymní
- 10.09.26
- 9879
Když mi to Dominika vyprávěla, nezmohla jsem se na slovo. S Patrikem žije asi dva roky, mají problém vyjít s penězi, což v dnešní době není nic divného. Jenže problém je v tom, že Patrikovi se moc...
Dcera si odmítá vyměnit triko: „Vždyť není vidět, že je špinavé“
- Anonymní
- 10.09.26
- 1389
Moje dcera (8 let) je ve věku, kdy oblíbené triko je před veškerou hygienou a nade všemi mými argumenty, proč by ho měla po týdnu už dát do prádla. To, že vizuálně není špinavé bere za nezvratný...
Můj muž začal brát vitamíny na imunitu. Začal mi hrozně smrdět
- Anonymní
- 10.09.26
- 1751
Jsme s manželem ve středním věku a je to už znát na našem zdraví. Ne že bychom byli o holi nebo tak, ale věk už je znát hlavně na energii a imunitě. Jsem z nás dvou ta aktivnější a stejně jako jsem...
Na dovolené jsem pochopila, že některá pravidla platí jen pro turisty
- Anonymní
- 10.09.26
- 6626
Na dovolené si člověk chce hlavně odpočinout. Já tedy rozhodně. Jenže letos jsem si z jedné návštěvy restaurace odnesla kromě ne moc plného žaludku i nepříjemný pocit. Na to budu vzpomínat ještě...
Za doučování syna jsem platila tisíce. Pak mi zavolali, že tam vůbec nechodí
- Anonymní
- 10.09.26
- 1648
Když měl Honza vloni problémy s angličtinou, rozhodla jsem se, že mu zaplatím doučování. Nechtěla jsem čekat, až začne nosit jednu pětku za druhou. Sama jsem na jazyky nikdy nebyla a věděla jsem,...
Po porodu jsem začala spát v dětském pokoji. Po třech letech se nemám kam vrátit
- Anonymní
- 09.09.26
- 30891
Když se nám narodila dcera, přestěhovala jsem se s ní do dětského pokoje, aby se manžel vyspal do práce. Mělo to být jen na několik měsíců. Dceři jsou dnes tři roky, já stále spím vedle ní a z...
Syn se těšil, až bude předškolák. Po dvou dnech už do školky nechce
- Anonymní
- 09.09.26
- 11937
Ještě před pár týdny o tom mluvil skoro každý den. „Mami, až budu předškolák, tak už budu fakt velkej, viď?“ těšil se syn. Předškoláci pro něj byli ve školce něco jako nejvyšší liga. Ti velcí,...
Sousedka nám dávala před dveře divné symboly. Pak jsem zjistila, co po nás chce
- Anonymní
- 09.09.26
- 18681
Když jsme se s manželem přestěhovali do staršího bytového domu, těšili jsme se, že konečně budeme mít vlastní klid. Většina sousedů byla příjemná, jen paní Milena z přízemí působila od začátku...
Přítelkyně to chce skoro denně, ale já to nedávám. Bojím se, že mě opustí
- Anonymní
- 09.09.26
- 31781
S Andreou chodím půl roku. Je to ta nejhezčí ženská, kterou jsem kdy měl, a jsem do ní opravdu zamilovaný. Jenže máme jeden problém, o kterém se mi nemluví vůbec snadno. Ona se chce pořád milovat....
Dcera se mě zeptala, která z nás je doma táta. To si člověk dopředu nenaplánuje
- Anonymní
- 09.09.26
- 3672
Máme s partnerkou dvě děti a dlouho jsem si myslela, že už jsme si na otázky okolí zvykly. Nejdřív se lidé ptali, která z nás je „máma“ a která „táta“. Později už se ptali jen na to, jak to u nás...