Aprílový porod
- Porod
- veverik
- 09.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Za chvíli to bude rok, co se nám na apríla narodila naše dcerka. I když to byl nezapomenutelný zážitek, některé detaily se pomalu začínají z paměti vytrácet, proto jsem se rozhodla sepsat tento deníček. Uvařte si kávičku, bude to dlouhé.
Otěhotněla jsem hodně nečekaně. Ze zdravotních důvodů mi lékař doporučil vysadit antikoncepci s tím, že budu mít s otěhotněním problém a rozhodně to nebude dřív než za dva roky. HAHA, jak se zmýlil. I když jsme si „dávali pozor“, jednou jsme v návalu rozkoše pozapomněli a už to bylo ![]()
Že jsem těhotná, jsem zjistila v pátek 13. srpna 2010 v 5:00 hodin, když jsem vstávala do práce. V tu chvíli jsem nevěděla, jestli mám brečet radostí nebo zoufalstvím. O pár hodin později už mi to bylo jasné, bude to radostí
Dá se říct, že jsem si celé těhotenství užívala. Až na ustavičné zvracení do 20. tt, od 28. tt nařízený klidový režim kvůli hrozícímu předčasnému porodu. Přibrala jsem pouze 8 kg, bříško mi začalo být trošku vidět až na konci 6. měsíce a ani na konci nedorostlo do žádných velkých rozměrů, takže mě nic neomezovalo a mohla jsem se těšit na příchod naší holčičky.
Termín porodu jsem měla stanovený na 16. 4. 2011, po celou dobu těhotenství pouze tento jeden. V Praze se musí k porodu registrovat už v 14. tt, což doteď trošku nechápu, ale co už
Tak jsem se tedy začala rozhodovat, ve které porodnici tu naši berušku přivedeme na svět. Ve hře byl Motol nebo Podolí. Jelikož máme Motol blíž a díky mým ranním nevolnostem jsem si nedovedla představit, že bych měla kvůli registraci stepovat někde v 6 hodin ráno, byla volba jasná, zvítězil Motol.
37+3 tt mě čekala první poradna v porodnici. Už při příchodu jsem propadla lehké panice – „Kde to jsem? Tohle, že je vyhlášená porodnice?“ Po vyšetření se má panika ještě prohloubila. Dr. byla příšerná, strašně nepříjemná, jen mě odbyla, s tím, že se rozhodně nic nechystá a určitě budu přenášet, tak mě pozvala na příští týden a nashledanou. Sestřičky byly ještě horší
To bylo v úterý. Tak jsem se odebrala domů, celou dobu jsem si nadávala, jak jsem byla blbá, že jsem to přece jenom neriskla a nezkusila registraci v Podolí. A poprvé jsem se začala porodu opravdu bát. Naštěstí tomu dcerka chtěla jinak ![]()
Od 1.-7.4 měli v Motole plánovanou uzavírku porodních sálů z důvodu malování. A kdy myslíte, že jsem začala rodit? V pátek 1. 4. ve 3 hodiny ráno
Takže jsem zvedla telefon a volala do Motola s tím, že začínám rodit, co mám tedy dělat, když jsem u nich registrovaná. Sestřička se mnou jednala jako s nějakým nesvéprávným debilem (omlouvám se za výraz), řekla mi, ať si prostě zkusím obvolat porodnice, jestli mě někam nevezmou.
Kontrakce jsem měla poměrně slabé, ale rovnou po 6 minutách, pomalu mi odtékala plodová voda. Takže jsem zasedla k PC a začala hledat tel. čísla na porodnice. Manžel mě přesvědčil, ať zkusím zavolat do Podolí. Tak jsem to tedy zkusila. Jaké bylo mé překvapení, když mi velmi milá sestřička řekla, ať určitě přijedeme, že mají jedno místo volné. Tak jsme tedy zavolali sanitku (manžel nechtěl riskovat, že uvízneme někde v zácpě) a jelo se.
Na příjem jsme dorazili něco málo po 8. hodině. Půl hodinky jsem seděla na monitoru, a jelikož jsem neměla z Podolí žádné dokumenty, sestřička se mnou musela všechno sepsat. Kontrakce už začínaly být hodně nepříjemné, ale pořád to nebylo nic, co by se nedalo zvládnout. Okolo 9 hodiny mě vyšetřil nějaký mladý doktor, při vyšetření mi odtekl zbytek plodové vody (takový malý bazén
), konstatoval, že jsem otevřená na 1 prst a že to na porod ještě rozhodně není, kdyby mi právě neodtekla plodovka, prý by mě poslal domů.
Takže mě uložili na pokoj s tím, že odpoledne dostanu ATB kvůli odteklé plodovce a zítra začnou porod vyvolávat. HAHA, během hodinky už se kontrakce nedaly vydržet, tak jsem volala sestřičku. Prohlédla mě a jaké bylo překvapení, otevřená na 4 cm, jdeme na sál. A že prý dnes neporodím ![]()
Na sále mne čekalo milé překvapení. Nevím, jestli se to vůbec dá nazvat sálem. Byla to taková malá garsonka. Během chviličky se mi přišla představit velice milá PA, seznámila mě s tím, co všechno mě čeká. Provedla a ukázala celý „bejvák“. Poté následoval klystýr (nebylo to zas tak hrozné jak jsem čekala), po důkladném vyprázdnění už na mě čekala sprcha. To bylo jako očistec ![]()
Mezitím dorazil manžel, což pro mě byla obrovská pomoc, nemusel ani nic dělat, jen stačilo, že tam byl. Kontrakce přicházely snad po minutě, ale pořád se to dalo zvládnout. Skoro celou dobu jsme tam byli sami, nikdo nás nerušil, jenom sem tam přišla PA, aby se podívala, jestli je všechno vpořádku.
Takhle to pokračovalo až do 12:30. V té době už začaly kontrakce neskutečně sílit, otevřená jsem byla asi na 7 prstů, už ani přesně nevím, přestávala jsem vnímat. PA se mě ptala, jestli chci něco na bolest, samozřejmě jsem souhlasila
Na epidural už bylo pozdě, tak prý mi dá něco jiného. Jenže na to nějak nedošlo. Během 10 minut jsem se otevřela na 9 cm.
Najednou se tam odněkud vzali další lide, sestřička z novorozeneckého a nějaký mladý dr. a že prý můžeme jít na to. No musím říct, že kontrakce proti tomu, co mě čekalo, byly procházka růžovým sadem. Dlouho jsem nemohla vytlačit hlavičku, ke konci jsem už ani nepoznala, kdy mám kontrakci, ale nakonec jsem to nějak zvládla, všichni mě neskutečně povzbuzovali a v 13:26 byla naše beruška na světě. Okamžitě mi ji položili na bříško a veškeré ošetření provedli na mě, za což jsem byla neskutečně vděčná, ani jsem o to neříkala, dělali všechno automaticky.
Celý porod vedla PA, dr. jenom přihlížel a zapojil se až při kontrole poranění a šití. Potom co mě ošetřili, jsme s manželem zůstali dvě hodiny na porodním sále, bohužel dcerku museli asi po 45 minutách odnést na dohřátí, měla problém s udržením teploty. Ale my jsme měli dvě hodinky na to, abychom se mohli kochat nad tím naším zázrakem. PA nám dokonce donesla oběd, který teda bodl oběma.
V porodnici jsme nakonec strávili ještě 5 dní. Měli jsme hodně velký problém s kojením. Beatka byla moc pohodlná na to, aby se přisávala. Já jsem propadala neskutečným záchvatům pláče, jaká jsem neschopná matka, že nedokážu ani vlastní dítě nakrmit. Ale naštěstí se našly dvě skvělé sestřičky, které s námi trávili moře času a pomáhaly seč mohly.
Na závěr musím konstatovat, že v tu chvíli jsem nic horšího nezažila, ale jelikož jsem druhý den už přemýšlela, kdy pořídíme Beatce sourozence, zas tak hrozné to asi nebylo ![]()
Přečtěte si také
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 30
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 75
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 71
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 114
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5273
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 12257
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 2826
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 3516
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 2816
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 8826
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...