Asi sem nepatřím...

Přestávám mužům rozumět. Jak se to chovají? Kde se stala chyba?

*

Jsem už dost dlouho rozvedená. Těsně po rozvodu jsem potkala Richarda. Bylo nám spolu hezky. Měla jsem pocit, že mě potkalo to největší štěstí, které trvalo 2 měsíce. Věřila jsem všemu, co říkal. Bohužel slova se neshodovala s činy, a proto náš vztah skončil.
Dlouho jsem pak žádného muže nechtěla. Věnovala jsem se dětem, práci a sebevzdělávání. Občas jsem zašla někam posedět, pobavit se.

Na jednom takovém posezení jsem poznala Petra. Povídali jsme si spolu, smáli jsme se… Byl to fajn večer, který končil výměnou telefonních čísel a pusou na dobrou noc. Petr mě hned druhý den pozval na kafe, které se protáhlo do večeře. Byla jsem zase šťastná. Psal mi a volal každý den. Kupoval mi kytky, bral na výlety. Asi po měsíci jsme se spolu milovali. Bylo to krásný, nezapomenutelný. Ráno mi ještě udělal snídani do postele, obejmul mě, políbil a slíbil, že se ozve. To bylo naposledy, kdy jsem ho viděla. Po 2 dnech jsem mu zavolala sama a zjistila, že už nemá zájem. Nechápala jsem to, nerozuměla jsem tomu. Vysvětlení jsem žádné nedostala. Probrečela jsem několik dní, probdila několik nocí, čas rány postupně zahojil a život šel dál.

Odmítala jsem veškerá pozvání od mužů, soustředila jsem se pouze na děti, práci… Můj společenský život byl na nule.

Jednou odpoledne jsem v obchodě potkala dvojčata, kluky. Byly jim 4 roky. Drželi se za ruce a hledali tatínka. Jeden z nich plakal. Toho neuplakaného jsem vzala za ruku a dovedla na informace. Tam tatínka vyvolali, a já díky tomu poznala Romana. Pořád dokola mi děkoval a chtěl mi za to něco koupit. Řekla jsem mu, že nic nechci, a odešla k pokladně zaplatit. Roman mě s klukama dohnal u auta a dál mi krásnou kytku. Vzápětí mě pozval na kafe. Nebylo to ledajaké kafe. Dostala jsem ho v kartonu i s brčkem, které jsme popíjeli na dětském hřišti. Roman tam vypustil svoje kluky, Honzíka a Matěje. My jsme si mohli spolu povídat. Přistihla jsem se, že mě povídání s ním baví, a bylo mi líto, když se začalo stmívat a Roman zavelel, že je čas jet domů.

Dali jsme si na sebe kontakt a Roman mi ještě týž večer začal psát. Zjistila jsem, že je už 2 roky sám a kluky má ve střídavé péči. Za několik dní jsme se sešli, proklábosili celé odpoledne. Pak jsme se sešli ještě jednou a tam mi Roman bez obalu řekl, že chce se mnou spát, že už dlouho nikoho neměl a chybí mu sex. Zarazilo mě to. Nijak jsem na to nezareagovala. Za dva dny jsem se od Honzy a Matěje dověděla, že se budou stěhovat 150 km daleko za babičkou.

Romanovi jsem o tom neřekla, že to vím. Večer mi pak Roman volal a nic mi o stěhování neříkal. Nakonec jsem o tom začala sama a potvrdil mi to. Abych to neprotahovala, chtěl si užívat, dokud se neodstěhuje. Co jsem prý jako čekala? Co jsem si myslela? Ihned jsem to ukončila a dál už Romana nekontaktovala. A aby toho nebylo málo, tak mě kontaktoval Petr a včera jsem potkala Richarda. Mají zájem se se mnou vidět.

Vůbec tomu nerozumím, nechápu to. Mám pocit, jako bych do toho dnešního světa nepatřila. Jsem z toho zmatená. Co se to děje?

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
14726
28.9.18 06:22

Patříš do tohoto světa,jen muži patří na Mars!!! Bohužel dost chlapů myslí pouze na jedno..a tys potkala všechny.
Nejsi jediná a ani poslední.

  • Nahlásit
  • Zmínit
727
28.9.18 07:21

Lovci, rozsévači.. :roll: Jsou šílení. Můj manžel byl dřív zase nesamostatná lemra, ale fakt na sobě hodně zamakal a pak jsme se vzali. Není to obrat o 180 stupňů, spíš tak 150. Rezervy má… Ale dokázal se změnit dost a věřím, že je za to rád. Už bych znova hledat nechtěla, protože každá single kamarádka má stejné nebo horší zkušenosti jako autorka deníčku. Jestli budu mít syna, dám si sakra záležet, ať z něj vychovám gentlemana. Ne zas dalšího lovce, rozsévače…

  • Nahlásit
  • Zmínit
1326
28.9.18 09:22

Bohužel si narazila na špatnê muže, tak ti přeji hodně štěstí ať nejdeš toho pravého :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
28.9.18 09:48

Tak tohle jsem nečekala. Jseš ta žena, která bohužel potkavá ty parchanty.. Je mi to líto, ale věř, že ne všichni chlapi jsou stejní a určitě najdeš toho pravého.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3335
28.9.18 13:03

Nejsi první ani poslední… Vítej v dnešním světě. Stačí být větší mrcha a užívat si to a zdimat z toho to nejlepší ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
26889
28.9.18 13:06

Tak… proč ne, že? :nevim:
Já proti tomu nic nemám - nevidím na tom nic špatného - POKUD JE TO ŘEČENO HNED ZE ZAČÁTKU , a oba mají jasno do čeho jdou.
Blbé je pokud je jeden klamán. Jakože by ti chlap sliboval hory doly, ale už počítal s tím, že tě ošustí a pak čau. To jo, to je nefér.

  • Nahlásit
  • Zmínit
859
28.9.18 14:53

Tak buďme fér, i ženské umí být mrchy… Jen jsem nikdy nepochopila, jak to, že tyto osoby vždy objeví ty slušné u opačného pohlaví :think: . Držím autorce palce, ať se to brzy zlomí :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1522
28.9.18 16:54

Asi jsi sexy kočka. No co, je jenom potřeba naučit se s tím existovat ;) Vyříkat si to pěkně hned na začátku, ať je situace jasná a přehledná.

p.s.: Zááávidím.

  • Nahlásit
  • Zmínit
558
30.9.18 02:51

@Zabka-kvak co jí závidíš? že nemá chlapa a když nějaký pozná tak si s ní jen užije a ona to pak obrečí? :?

  • Nahlásit
  • Zmínit
30.9.18 19:36

Ahoj holky, je to pravda, obrečela jsem Richarda a Petra. Romana už ne. Tam jsem byla ráda, že k ničemu nedošlo. Jsem asi moc romantická a tím pádem i naivní. Mám to zřejmě napsané na čele.:-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1522
30.9.18 21:34

@hulala : Situace nezáviděníhodná, o tom žádná! Sama s dětmi, a sotva má člověk pocit, že potkal spřízněnou duši, tak tohle. To naštve! Je to frustrující.

Závidím ten pocit: „Líbil se mi, chtěla jsem ho políbit, on mě opravdu políbil…“ Tak to je přesně to, co bych jednou chtěla zažít. Aby mě políbil (pokud možno daleko víc, než jen políbil :jazyk: ) ten, kterého bych chtěla líbat já. Přesně to se mi zatím nikdy nestalo. A jak to tak vypadá, už nestane. Když se mi někdo líbí, jsem pro dotyčného absolutně nezajímavá. Zas ale mám štěstí - žiju ve spokojeném manželství. Romantika… to není… ale je to to všechno ostatní. Rozumíme si, smějeme se, vychováváme společně děti, sdílíme radosti a starosti, máme podobné názory. Moc si toho vážím. Přeji zakladatelce, ať se jí to taky jednou stane… A vím, že člověk nemůže mít všechno, takže si zůstanu ve spokojeném manželství, a budu si občas snít o úžasném milenci :oops: Takže proto ta „závist“ ;) Nic ve zlím…

@mybe29: Vydrž! Držím palec! Co to zkusit přes inzerát? Hodní a slušní kluci většinou nemají odvahu jen tak někoho oslovit na ulici…

Co tak říct jim všem hned na začátku: „Ty, víš, tehdy jsem potkala toho a toho, bylo to velké nedorozumění… já jsem tehdy chtěla… a on naopak chtěl… no… snad už se mi to nikdy nestane. Chtěla bych…“

  • Nahlásit
  • Zmínit
1.10.18 21:21

Žabko-kvak, hezky se to píše, ale realita je jiná. Hned na začátku mužům říkám co chci, ale snad ani nevnïmají. Dost mě to unavuje. Teď už mám pocit, že každému kdo mě osloví jde jen o jedno. Žabko-kvak, já bych zase ráda tu Tvoji pohodu…

  • Nahlásit
  • Zmínit