Běžíme
O jedné běhací mamince.
Vždycky se mi líbila reklama na sportovní boty, ve kterých běžela krasná žena, která byla uvolněná a prostě svá… a taková jsem chtěla být i já.
Ale fyzická kondice byla na bodu 0 a představa běhání v tělocviku na základní škole ve mně zakořenila fakt o zarudlém opoceném obličeji, nesnesitelném píchání v boku a plíce, které jsem po pár metrech nechávala na triku.
Po porodu jsem chtěla být opět krasná a štíhlá jako většina holek. V té době už běhala moje starší sestra a já jí tak hrozně záviděla: její kondici a postavu, kterou měla lepší po 3 dětech než za svobodna.
A tak jsem se rozhodla, že začnu taky! Obula jsem zaprášené tenisky, oblékla jediné tepláky, které mně byly, a vyrazila do ulic - teda spíš do ulice. Po pár metrech, kdo by to byl čekal, jsem opět skončila se zarudlým obličejem, pícháním v boku a plícemi vyhozenými na chodníku. Tak jsem se vrátila zpátky domu naštvaná na cely svět a hlavně na sebe!
Další den jsem sedla k internetu a hledala informace o běhání. Po pár minutách jsem narazila na 9týdenní plán pro začátečníky a rozhodla jsem se, že to vyzkouším.
Tak jsem vyrazila opět, teď už do ulic, 
se stopkami a měřila intervaly.
První týden byl takový, že jsem jednu minutu běžela a 7 minut šla rychlou chůzí, a tak se to opakovalo půl hodiny 4× týdně. Nemusím psát, že ta minuta běhu pro mě byla nekonečná, ale s přibývajícími týdny a tím i přibývajícími minutami běhu a krácení minut chůze jsem si cítila líp a líp. Až na konec jsem uběhla celou půl hodinu a byla jsem na sebe nezkutečně pyšná. Domů jsem dorazila rozzářená jako sluníčko a hrdá, jako bych vyhrála největší závod života.
V běhu jsem se lepšila a lepšila, ale za rok jsem zlenivěla a tenisky a tepláky strčila do kouta a opět záviděla sestře, že jí běhání stále baví. Potom jsem otěhotněla podruhé a váha šla opět nahoru a po porodu už se ji moc dolů nechtělo.
Tak jsem se opět naštvala a hned po šestinedělí, které mi končilo přesně na 1.1.2015, jsem obula znovu tenisky a vyběhla… Ač jsem si myslela, že budu znovu začínat se stopkami, moje tělo si díky bohu ještě něco málo pamatovalo, takže jsem neměla problém po takové době uběhnout krásné 4 km na jeden zátah.
Hned nato jsem si koupila nové (drahé) bežecké boty a kalhoty, abych měla inspiraci a běhala dál. Moje tělo se konečně začalo vracet do stavu „před těhotenstvím“ a já sršela energii. Není nad to si pustit muziku a na chvíli nechat děti manželovi a být sama se sebou. Vřele doporučuji! Sice je pravda, že mi třeba manžel po půl hodině volal, ať okamžitě dorazím, pač moje malá pijavička se vzbudila na kojení, ale zvládli jsme to. Běhala jsem a kojila bez problému do dceřiných 1. narozenin.
Po roce běháni jsem se přihlásila na svoje první 6 km závody a myslela, že já frajerka, která už běhá po dědině 8 km, to dám s přehledem. Ale opak je pravdou. Nechala jsem se strhnout davem a po dvou kilometrech jsem musela zastavit a rozdýchat moje startovní tempo.
Uvědomila jsem si, že i když je tu hromada lidi, já musím být pořád jen sama sebou a nesrovnávat se s lidmi, kteří už mají naběháno několik let přede mnou. Takže na další závody jsem se už ponaučila, a i když jsem někdy byla i poslední, tak jsem doběhla bez nějakých komplikaci slavnostně do cíle.
Letos jsem si splnila jeden ze svých bežeckých snů, a to byl můj první půl maraton. Bylo to ale náročnější, než jsem si představovala. V prázdninových teplotách 35+ jsem si sáhla opravdu až na dno, ale doběhla jsem do cíle s tím, že už to byl můj poslední závod aspoň pro letošek a dál si už budu běhat po okolí.
Teď už si udržuji jen svoje tempo 3× týdně 10 km, což je pro mě ideální. K dokonalé postavě mi sice chybí ještě pár centimetrů, ale všechno má svůj čas.
Jsem ráda, že jsem s běháním začala, a doufám že mi moje nadšení dlouho dlouho dlouho vydrží. Protože je to vážně pecka!
Přečtěte si také
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 122
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovi diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 174
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
Manžel mi řekl, že by to chtěl zkusit s mužem. Od té chvíle se mi úplně zhnusil
- Anonymní
- 17.05.26
- 116
S Milanem jsme spolu už pěknou řádku let. Děti nemáme, ale vždycky jsem měla pocit, že nám to i tak dobře funguje. Znali jsme své zvyky, měli jsme společné plány, prošli jsme spolu horšími i...
Dvě čárky a nekonečný strach: Když těhotenství neznamená radost, ale paniku
- Anonymní
- 17.05.26
- 96
Sedím v tichu kuchyně, prsty se mi lepí o plastový proužek těhotenského testu, na kterém září dvě jasné, neúprosné čárky. Měly by to být čárky štěstí, vytoužený symbol. Pro mě jsou v tu chvíli jen...
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 3116
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 1918
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 1637
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 586
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 2567
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 5087
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Běhání je droga - vyčístím si hlavu, protřídím myšlenky, zahřeju se… Jen do toho prvního kilometru se musím trochu nutit. Běhám pravidelně asi půl roku (2-3× týdně) mimo dalších sportů. Jak se „nažhavit“? Máte taky první kroky tuhé a táhnete to hlavou?
Běhám teprve pár týdnů ale vím že nechci dělat nic víc než běhat 