Císařský řez
- Porod
- Petulanka
- 05.08.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jeden z mnoha porodů císařským řezem, abych nezapomněla. :) Už na poslední prohlídce na gynekologii mě doktor upozornil, že tento porod bude zřejmě císařským řezem. Ač jsem si chtěla zkusit klasický porod, už jsem se pomalu smiřovala, že půjdu pod kudlu.
Měsíc před termínem mě doktor poslal do porodnice, ať si mě už hlídají oni, bude to prý jistější kvůli předchozímu císařském řezu a velké váze miminka. V porodnici vše nasvědčovalo tomu, že bych mohla rodit normálně a až na poslední kontrole týden před termínem mi doktorka oznámila, že miminko má odhadovanou váhu 4,5 kg a hlavička nenaléhá stejně jako u první dcery.
A bylo rozhodnuto - za týden nastup. Byla jsem ráda, že obě dcery budou mít stejně datum narození, ale při nástupu v porodnici mi řekli, že mě budou operovat až druhý den.
No nevadí hlavně že bude malá v pořádku. Druhy den budíček ráno v 5:00 - ani mě to vstávání nevadilo, už jsem nemohla dospat.
A začal kolotoč - monitor, klystýr, monitor, cévkování (nejhorší z celé operace) a nějaké prášky a injekce na srážlivost krve. Sestřička mi obmotala nohy fáškem a v tom dorazil manžel, dal mi pusu a šel čekat na chodbu na naše miminko. ![]()
Já už jsem se vezla na sál, kde na mě čekal sympatický anesteziolog s vééélkou injekcí, té jsem se bála nejvíc, ale skoro jsem ji necítila. Před obličej mi natáhli plachtu a už řezali.
Za 10 minut jsem ucítila velký tlak na plíce a v tom uslyšela ten nejkrásnější dětský pláč. ![]()
Jenom jsem slyšela doktora, jak říká: „Pááni, ta je velká, ještě, že jsme nerodili normálně.“ ![]()
Malou mi hned ukázali a ještě na sále ve vyhřívané postýlce ji přede mnou vyšetřili, pak ji šli umýt a ukázat tatínkovi. Pak mi ji hned donesli - prý, aby mi to šití nebylo dlouhý. Byla nádherná a já dojata. Potom nás odvezli na pokoj za manželem, kde jsme se všichni ještě potulili.
Večer mě sestřička vzala do sprchy se všema těma hadičkama, to byla výživná koupel, ale to už jsem jednou zažila, tak jsem věděla, do čeho jdu. Druhý den mě převezli z pooperačního pokoje na nadstandardní a já si pomalu krůček po krůčku došla pro moji malou holčičku. Sestřičky mi ji zprvu nechtěly dát, ať ještě odpočívám, ale já už ji chtěla u sebe napořád.
A s kým jiným rozchodit tu jizvu, než když musíte vstávat k miminku. ![]()
A ještě nakonec se doktoři ve váze moc nespletli - naše Anetka měla 4,570 g a 55 cm.
Toť vše o mém císaři ![]()
Přečtěte si také
Tchyně nám přinesla smaženici. Druhý den jsme bojovali o její život
- Anonymní
- 29.09.26
- 145
Moje tchyně chodí na houby snad celý život. Zná místa, kam se vydává ještě za tmy, a z lesa se pravidelně vrací s plným košíkem. Pozná druhy, o kterých jsem nikdy neslyšela, a vždycky přesně ví,...
Po 26 letech jsem odešel. Ne kvůli sexu, chtěl jsem zase žít
- Anonymní
- 29.09.26
- 181
Byl jsem ženatý šestadvacet let. Ženil jsem se z velké lásky a nikdy by mě tehdy nenapadlo, že jednou budu tím, kdo od své ženy odejde. Kdo opustí rodinu. Kdo bude v očích některých lidí za sobce a...
Dcera nechtěla vstávat. Zdržovalo to celou rodinu, dokud jsme nenajeli na systém
- Anonymní
- 29.09.26
- 198
Je to už několik let, co naše celá rodina má ranní rituál, přes který lidově řečeno „nejede vlak“. Jednoduše všichni respektujeme systém, který jsme si kvůli dceři několik let zpátky nastavili, aby...
Vdaná milenka: V posteli je dokonalá, ale děsím se, co přijde dál
- Anonymní
- 29.09.26
- 229
V posteli je to naprostá bomba. Je skvělá, zkušená, má skvělou fyzičku a neskutečně mě přitahuje. Jsem svobodný chlap a tenhle čistě fyzický vztah mi od začátku dokonale vyhovoval. Jenže, asi...
Učitelka označila naši dceru za problémovou. Pravdu jsme zjistili z nahrávky
- Anonymní
- 29.09.26
- 250
Když nám třídní učitelka řekla, že naše dcera je ve škole problémová, snažili jsme se jí věřit. Nechtěli jsme být rodiče, kteří automaticky hájí svoje dítě. Jenže pak jsme slyšeli nahrávku, kterou...
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 910
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 595
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 9344
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 5103
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 7459
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...