Císařský řez
- Porod
- Petulanka
- 05.08.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jeden z mnoha porodů císařským řezem, abych nezapomněla. :) Už na poslední prohlídce na gynekologii mě doktor upozornil, že tento porod bude zřejmě císařským řezem. Ač jsem si chtěla zkusit klasický porod, už jsem se pomalu smiřovala, že půjdu pod kudlu.
Měsíc před termínem mě doktor poslal do porodnice, ať si mě už hlídají oni, bude to prý jistější kvůli předchozímu císařském řezu a velké váze miminka. V porodnici vše nasvědčovalo tomu, že bych mohla rodit normálně a až na poslední kontrole týden před termínem mi doktorka oznámila, že miminko má odhadovanou váhu 4,5 kg a hlavička nenaléhá stejně jako u první dcery.
A bylo rozhodnuto - za týden nastup. Byla jsem ráda, že obě dcery budou mít stejně datum narození, ale při nástupu v porodnici mi řekli, že mě budou operovat až druhý den. 
No nevadí hlavně že bude malá v pořádku. Druhy den budíček ráno v 5:00 - ani mě to vstávání nevadilo, už jsem nemohla dospat.
A začal kolotoč - monitor, klystýr, monitor, cévkování (nejhorší z celé operace) a nějaké prášky a injekce na srážlivost krve. Sestřička mi obmotala nohy fáškem a v tom dorazil manžel, dal mi pusu a šel čekat na chodbu na naše miminko. 
Já už jsem se vezla na sál, kde na mě čekal sympatický anesteziolog s vééélkou injekcí, té jsem se bála nejvíc, ale skoro jsem ji necítila. Před obličej mi natáhli plachtu a už řezali. Za 10 minut jsem ucítila velký tlak na plíce a v tom uslyšela ten nejkrásnější dětský pláč.
Jenom jsem slyšela doktora, jak říká: „Pááni, ta je velká, ještě, že jsme nerodili normálně.“
Malou mi hned ukázali a ještě na sále ve vyhřívané postýlce ji přede mnou vyšetřili, pak ji šli umýt a ukázat tatínkovi. Pak mi ji hned donesli - prý, aby mi to šití nebylo dlouhý. Byla nádherná a já dojata. Potom nás odvezli na pokoj za manželem, kde jsme se všichni ještě potulili.
Večer mě sestřička vzala do sprchy se všema těma hadičkama, to byla výživná koupel, ale to už jsem jednou zažila, tak jsem věděla, do čeho jdu. Druhý den mě převezli z pooperačního pokoje na nadstandardní a já si pomalu krůček po krůčku došla pro moji malou holčičku. Sestřičky mi ji zprvu nechtěly dát, ať ještě odpočívám, ale já už ji chtěla u sebe napořád. A s kým jiným rozchodit tu jizvu, než když musíte vstávat k miminku. 
A ještě nakonec se doktoři ve váze moc nespletli - naše Anetka měla 4,570 g a 55 cm.
Toť vše o mém císaři
Přečtěte si také
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 512
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 884
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 384
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 380
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 258
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3168
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 4452
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 3609
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 3669
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 2114
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
přeju zdravíčko holky
Co mě ale dorazilo bylo, že na pokoji se mnou ležela maminka také po cíaři, rodily jsme ve stejný den - a ona měla intradermální steh! 
Pak vyšlo najevo, že tam měla známou doktorku, aha! 