Jak probíhá císařský řez a jak se na něj připravit

Co je to císařský řez

Císařský řez, lidově „císař“, je jeden z historicky nejstarších a zároveň nejčastějších porodnických zákroků, který ukončuje těhotenství. Jedná se o operační porod neboli porod sekcí, kterých se v Čechách uskuteční okolo 20-25 % za rok. Miminko nepřijde na svět vaginálně, ale lékaři pomocí řezu otevřou dutinu břišní i děložní a vyjmou ho z těla matky.

Jak probíhá císař

Porodník provede asi 10 cm dlouhý operační řez, nejčastěji příčně v dolní části břicha (těsně nad ochlupením). Jen zcela výjimečně (např. obavy z ohrožení plodu, značná obezita nebo krvácení matky) lze provést řez od pupku dolu.

Jakmile pronikne do dělohy, vyndá novorozence, přestřihne pupečníkovou šňůru a rukou odloučí placentu. Provede vyčištění, úplné odstranění zbytků placenty i plodových obalů, uzavře dělohu a poté po jednotlivých vrstvách uzavírá břišní dutinu.

Kůže je sešita speciálním stehem, u kterého je vidět pouze klička na začátku a konci rány. Steh je obvykle vstřebatelný a žena nemusí chodit na jeho vyndání. Zpravidla platí, že rodička po prodělaném císařském řezu tráví na oddělení šestinedělí déle času než po klasickém porodu, a to až šest dní.

Jak dlouho trvá porod císařským řezem

Porod sekcí zpravidla trvá okolo 30 minut u nekomplikovaného zákroku, přičemž samotné vybavení dítěte zabere pouhé 3 minuty. Zbytek času lékař čistí dutinu břišní i děložní a zašívá dělohu a břicho.

Pokud jste jednou rodila císařským řezem, nemusí to znamenat, že tak budete rodit znovu. Zdroj: Canva

Na co se připravit u císařského řezu

Veškeré potřebné informace dostane žena od svého lékaře vždy s dostatečným předstihem. Seznámí ji jak s postupem, případnými riziky a komplikacemi, tak následnou péčí. Vše se odvíjí od průběhu těhotenství a aktuálního zdravotního stavu. Pochopitelně i v tomto případě platí, že pokud si nejste s něčím jistá, ptejte se.

„Jako vhodnou přípravu na císařský řez vidím návštěvu fyzioterapeuta, který poradí, jak cvičit a jak ulevit namáhaným partiím a také s návratem k normálnímu fungování těla v poporodním období, kdy i poměrně malá jizva na břiše může rozhodit stabilizační systém těla,“ radí MUDr. Tereza Ježková, vedoucí lékařka porodnické části Nemocnice Hořovice.

Informace o reklamě

Nutrilon 2 Profutura CESARBIOTIK™

Nejen pro bříška malých „Císařů a Císařoven“

Receptura inspirovaná nejen potřebami dětí narozených císařským řezem, které nemohou být kojené. Obsahuje jedinečnou kombinaci probiotik Bifidobacterium breve a prebiotik GOS/FOS. Složení je navíc obohaceno o vitamíny C a D, které přispívají k normální funkci imunitního systému*.

Pro podporu imunity* vašich milovaných.

Kupte nyní »

Většina císařských řezů probíhá ve svodné anestezii, ale pro případ nutnosti celkové anestezie je potřeba plná předoperační příprava. Během porodu císařem je důležité, aby narkóza zasáhla miminko co nejméně, a proto je nutné co nejvíce příprav provést před samotnou anestezií.

Po dobu alespoň šesti hodin před operací nemůžete přijímat tekutiny ani stravu. Na sál byste měla jít odlíčená, bez šperků, hodinek i kontaktních čoček.

Sestra vás připraví k samotnému výkonu tím, že:

1. oholí genitál a spodní část břicha,
2. aplikuje klystýr nebo očistný roztok Yal,
3. zabandážuje dolní končetiny (prevence tromboembolické nemoci),
4. zavede močovou cévku (močový měchýř musí být úplně prázdný, jinak by zakrýval část dělohy),
5. podá antibiotika i léky proti zvracení,
6. potře kůži dezinfekcí (od prsou až po kolena),
7. rouškami přikryje operační pole.

Na operační sál vás připraví sestřičky a lékaři. Zdroj: Canva

Plánovaný a neplánovaný císařský řez

Jednoduše řečeno existují dva druhy císařského řezu: plánovaný a neplánovaný, tzv. akutní císařský řez. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Plánovaná sekce

Lékař pro něj rozhodne tehdy, není-li vaginální porod možný nebo by hrozily závažné komplikace. O plánovaném zákroku je žena informovaná už během těhotenství. Zdravotník ji seznámí s provedením operace, stanoví termín a vyžádá si její písemný souhlas.

Důvody plánovaného císařského řezu mohou být:

• zdravotní stav matky (např. onemocnění dýchacího systému, cukrovka, choroby srdce a cév atd.),
• vysoký věk rodičky,
• zúžená pánev,
• stav po operacích na děloze a pochvě,
• nevhodná poloha miminka (šikmá, příčná, koncem pánevním),
• vícečetné těhotenství, u kterého hrozí komplikace,
• předchozí porod zakončený císařským řezem,
• choroby nebo problémy vzniklé v průběhu těhotenství.

Neplánovaná (akutní) sekce

Jak už název napovídá, jedná se úkon, pro který se lékař rozhodne po zvážení aktuální situace až za běžícího porodu nebo v těhotenství při náhle vzniklé komplikaci.

Nutnost akutního císařského řezu neznamená celkovou anestezii. Většina akutních císařských řezů probíhá i tak ve svodné anestezii za plného vědomí rodičky i s možností přítomnosti doprovodu na operačním sále.

Kdy je nutné provést akutní císařský řez:

• Plod je ohrožen nedostatkem kyslíku,
• nastalo těžké krvácení,
• byl zjištěn vyhřezlý pupečník či končetina plodu,
• nepostupující porod.

Císařský řez na přání

Přestože lékaři uvádí, že porod sekcí je až 6× rizikovější než porod vaginální a k jeho provedení musí být medicínský důvod, najde se řada maminek, které si ho vyžádají. „Plánovaný císařský řez má z dlouhodobého hlediska nízké riziko komplikací. Osobně si myslím, že žena, která primárně vyžaduje císařský řez, k tomu má vždy nějaký důvod a měla by mít možnost o něm mluvit a svobodně se rozhodnout,“ říká lékařka.

Podle platné české legislativy císařský řez na přání možný není a výjimku tvoří jen ženy, které mají diagnostikované psychické onemocnění, případně mají diagnostikovaný strach z porodu (tato fóbie se nazývá tokofóbie).

Anestezii zvolí lékař individuálně – celkovou, nebo spinální. Zdroj: Canva

Jaké jsou druhy anestezie

Volba vhodné anestezie je závislá na mnoho faktorech a lékaři ji musí posuzovat u každé rodičky individuálně. Záleží na důvodu císařského řezu, časových možnostech i přání matky.

„Celková anestezie se využívá zřídka, jednoduše řečeno v hodně akutních situacích. Při celkové anestezii je potřeba počítat s tím, že dochází k přenosu celkových anestetik přes placentu k dítěti, proto je vhodné zkrátit čas na vybavení dítěte na minimum, což u komplikovanějších výkonů může být složité,“ dodává lékařka.

Celková anestezie

Nejčastěji se používá u akutních císařských řezů s rizikem velkého krvácení. Pacientka je uspána a průběh samotného zákroku nevnímá. Nevýhodou je, že lékaře nutí k co nejrychlejšímu vybavení miminka, aby bylo co nejméně ovlivněno léky. Zároveň matka nemá po porodu bezprostřední kontakt s novorozencem.

Spinální anestezie

Znecitlivující látka je aplikovaná pomocí tenké jehly, a to vpichem do páteřního kanálu v oblasti bederní páteře. Výhodou je, že znecitlivuje pouze dolní polovina těla a bez pocitu bolesti je rodička po celou dobu operace při vědomí. Pokud to situace dovolí, může matka ihned po porodu novorozence vidět.

Připravte se, že po císařském řezu bude delší rekonvalescence. Zdroj: Canva

Možné komplikace

Jako každá operace, i císařský řez s sebou nese některé komplikace.

Těhotenství po císařském řezu

Pokud žena podstoupila císařský řez bez komplikací, může znovu otěhotnět a plod donosit. Vaginální porod po císaři je také možný, a pokud nejsou přítomny kontraindikace (defekt jizvy, příliš velký plod, vcestná placenta), měla by být žena podporována k vaginálnímu porodu. „Ten se nedoporučuje v případě, kdy došlo u předchozího porodu k ruptuře dělohy, když byla otevřena děloha z řezu na vrcholu dělohy nebo v případech, kdy není možné rodit vaginálně obecně,“ vysvětluje MUDr. Ježková.

Pravděpodobnost další sekce je ale v takových případech větší. Pokud už matka absolvovala druhý císařský řez, je doporučeno ukončit těhotenství opět císařským řezem.

Plánujete-li další těhotenství, určitě se poraďte se svým lékařem. Doporučená doba je za rok, aby se všechny porodní rány stihly dostatečně zahojit.

Zjistěte, co vás čeká během císařského řezu. Zdroj: Canva

Kdy byl proveden první císařský řez?

Přesto, že se zákrok může zdát jako nedávno objevený, není tomu tak. Už v 7. století před naším letopočtem vydal římský panovník Numa Pompillius zákon, který zakazuje pohřbít mrtvou těhotnou ženu, aniž by se z jejího těla vyjmul plod.

Údajně historicky první řez na živé ženě provedl švýcarský zvěrokleštič Jakub Nufer v roce 1500, a to úkonem, jaký znal z kastrací prasat. Tedy rozřízl břicho, vytáhl plod a ránu zašil. Matka i dítě přežilo. Někteří autoři tento případ zpochybňují a za prokazatelně prvního chirurga, který tento zákrok provedl označují Němce J. Trautmanna. Ten údajně roku 1610 operoval svou ženu, která 25. den po operaci zemřela.

V té době byla úmrtnost téměř 100%. Hlavní příčinou byla infekce. Úspěšnost zákroku se začala zvyšovat s objevením dezinfekce a penicilinu. Významnou roli hrálo i zavedení anestezie. Čím šla moderní medicína kupředu, tím se zákroky stávaly bezpečnější. Zlepšily se operační techniky, zdokonalila se anestezie, nastaly pokroky ve farmakologii, vyvíjely se lepší šicí materiály a mnoho dalšího.⁽¹⁾

Přečtěte si zkušenosti dalších maminek s císařským řezem. Zdroj: Canva

Zkušenosti maminek z eMimino.cz

Mám za sebou dva. První plánovaný, druhý akutní. Zkušenosti dobré, otec u porodu být nemohl, čekal za dveřmi až bylo po a pak hned mohl za malým, první noc měly malého sestřičky, pak už jsem se starala já, problémy s kojením nebyly, v porodnici jsme byli v obou případech 5 dní.

Moje zkušenost - spinál super, bolest žádná do chvíle než jsem se měla postavit, pak to byl masakr týden jsem fungovala horko těžko (ale měla jsem vysoký tlak a další zdravotní problémy), ale pak už to bylo dobré, jizva se zahojila krásně - po šestinedělí jsem o ní už nevěděla a teď prakticky není ani vidět (mazala jsem konopnou mastí a užívala homeopatika).

U první dcery měl být naplánovaný císař, že byla koncem pánevním. Praskla mi ale voda dřív, než se císař stihl naplánovat, takže jsem jela hned do porodnice, proběhla kontrola, jestli se neotočila náhodou a pak jsem šla na císaře. Měla jsem jen částečnou narkózu, takže malou mi hned ukázali, mohla jsem si ji pohladit atd, pak ji odnesli a na vážení a tak už volali mamku, která tam byla se mnou (manžel to nestihl). Na sál se u nás nechodí při císaři. Rodila jsem odpoledne, ten den a noc jsem ležela na takovém dospávacím pokoji, malou mi vozili na kojení. Ráno už jsem šla do sprchy a potom na normální pokoj. Ještě dvě noci se mnou malá nebyla, pak už jo. Domů jsem šla po týdnu, vše v pořádku, jizva se hojila celkem dobře. Nejhorší bylo první vstávání z postele a prvních pár dní třeba smích atd, jinak to nebyla žádná hrůza, jak jsem čekala. Druhou dceru jsem porodila po dvou letech přirozeně, což jsem si moc přála.