Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ne, bylo to moc fajn i přesto, že byl nakonec akutní. Mám z něj příjemný zážitek. Asi záleží jak to kdo má srovnány a taky personál dělá hodně. Jizvu jsem cítila ještě 3 měsíce po. Po dlouhé chůzí třeba. V okolí patřím ale k menšině
@Myska555 píše: Více
Co bylo hrozne? Průběh? Nebo nejsi srovnana s tím, že nešlo o přirozený porod? Jinak ta rekonvalescence je různá. Já jsem třeba byla vcelku bez bolesti už v porodnici a mohla jsem spát na břiše, kamarádka po návratu z porodnice nemohla vystoupit z auta a bolesti nemohla spát vůbec…
Ne, mám dva a žádný horor se nekonal
. Horší je bolest zubu.
@Myska555 no jako nic příjemného to nebylo, ale to miminko mi prostě dalo tolik, že jsem to neřešila. A to jsem cs neměla rozhodně příjemný, silně jsem krvácela z varixů, mordovali mě, že jsem zvracela jak Alík. Hodně to bolelo 4 dny a pak se to zlepšovalo.
Když bylo malému rok a půl, tak mi vrazil prsty do oka a vážně poškodil rohovku. A to je teprve bolest, to bych si klidně dala 3 císaře najednou.
Ta bolest je individuální. Jsou ženy, co mají bolesti po cs veliké, nemohou chodit, sedat si, zvedat se a pak znám holky, co byly za dva dny jakoby na operaci nebyly. Já sama zkušenost nemám. Pokud máš ovšem psychický problém a nejsi s tím srovnaná, neboj se navštívit psychologa. A co se fyzické stránky týče, dej tomu čas.
Mám za sebou tři a nijaký horor to nebyl. Jen první vstávání a následujících pár dní bylo náročných a bolestivých, ale to k tomu holt patří. ![]()
To víš, je to operace břicha. To je bolestivé dlouho. Teď jsi, kolik? pátý den? To je ještě brzo, chvíli potrvá, než se dáš dohromady. Za pár dní ti vyndají stehy a bude zase líp. Já byla úplně nemožná, až když nás pustili z porodnice domů, tak to začlo být lepší a na první kontrolu na dětské jsem už drandila s kočárkem sama pěšky. Ono je to jako s normálním porodem. Někdo se oklepe a ze sálu může jít rovnou běhat kolem porodnice
a někdo holt je vyřízený ještě týden. Tak si to neber, že je to špatně jen u tebe. Máš to za sebou a nakonec to stálo za to, ne?
Mam tri, prvni akutni - to byl masakr, po 72 hodinach porodnich bolesti to bricho rozrezat, pote zanet v jizve, rozhozena psychika, problemy s kojenim, chodila jsem v predklonu jeste tri tydny. Ale bolest mi nijak nevadila, protoze jsem nevedela, ze by to mohlo byt lepsi, rikala jsem si, ze to tak proste je, velka operace.
Dalsi dva planovane mnohem lepsi, respektive ten treti uplna pohodicka - pousteli me hned 5.den rano a rovnou jsem se bez problemu zacala starat o tri deti. Taky jsem ale uz vedela, jak si lehnout, jak si nelehat a tak.
5.den ale bez bolesti neni nikdo. Vydrz.
Velké bolesti jsem měla po prvním, protože jsem hrdinsky odmítla léky na bolest. Trvalo to tak týden, než jsem dokázala trošku normálně fungovat. Při druhém jsme si je nechala dát a starší dítě mě po návratu domů,,donutilo” zase normálně fungovat daleko dřív.
Žádný super zážitek to nebyl, ale hororem bych to nenazvala. Mám za sebou 2 a u druhého jsem byla klidnější, že vím, co mě čeká. Jestli můžu poradit, snaž se co nejvíce chodit, ze začátku v předklonu, ale postupně se budeš narovnávat.
Ahoj,
císařský řez jsem podstoupila před necelým půl rokem a byl to pro mě tak náročný zážitek, že už další dítě nechci – a to nejen kvůli němu, ale nechci tu psát román.
Jít si na záchod trvalo dvacet minut. Každý pohyb znamenal bolest.
První noci se o syna staraly sestřičky, pak už jsem ho měla přes noc u sebe.
Brečela jsem nejen bolestí, ale i kvůli myšlenkám: Jak teď budu fungovat? Bude to takhle napořád?
Dnes, po téměř půl roce, si už na tu bolest přesně nevzpomenu, ale vím, že ji už nikdy nechci zažít.
Možná jsem citlivka, ale celé to období – od vyvolávání porodu až po poslední den v porodnici a na šestinedělí – bylo pro mě co se bolesti týče naprosté peklo.
Za mě je císař pohoda. Jediné co bylo nepříjemné, bylo první vstávání. Pak už vše v klidu. Do týdne jsem fungovala naprosto normálně. I laktace se mi rozjela v podstatě okamžitě.
Já jsem hned po prvním porodu věděla, že jestli budu ještě někdy rodit, tak jedině císařem.
Takže u druhého těhotenství jsem si ho rovnou s gynekologem domluvila.
Držím palce ať jsi co nejdříve fit ![]()
Za mě v pohodě, ale po v podstatě týdenních porodních bolestech, byl císařský řez jako vysvobození
Já si ho fakt užila a neskutečně se mi ulevilo. Že to potom bolí? No a co čekáš? Je to velká břišní operace, bolet to prostě bude. Ale za mě, zkus pomaloučku chodit. Ne úplně skrz bolest, ale prostě se rozhýbat. To mi říkali doktoři kdysi i po operaci slepého střeva. Pomaličku se zkusit hýbat, jinak to bude ještě horší. Já opravdu 12 hodin po porodu opatrně vstávala a ploužila se např. na záchod. V nemocnici mi dávali prášky na bolest. Asi 36 hodin od porodu jsem už byla doma a žádné prášky už
jsem nebrala. Třetí den od porodu jsme byli i s manželem na první procházce se synem. Asi 200 metrů tam a 200 zpátky. Týden od porodu už jsem normálně chodila s kočárkem po venku, pomalu, ale chodila.
Každopádně pokud máš nějaké šílené bolesti, že nedokážeš vůbec fungovat, možná bych to konzultovala v porodnici…
Jediné, co bych dodala, tak mě do dneška občas napadne myšlenka, jestli jsem ten porod nemohla nějak ovlivnit a jestli si nějakým způsobem nemůžu sama za to, že jsem své dítě nedokázala porodit normálně… Takže mě spíš trápily a do dneška občas trápí ta psychická stránka věci.
Ahoj holky. Máte taky někdo s císařského řezu tak špatný zážitek? A z následních dní po tom?
Císařský řez pro mě byl horor, ač plánovaný ale horor. A první dny po něm tak šíleně bolestivé a hrozné. Dnes je to 5 dní, a já jsem stále v paralýze. Jak bolest tak psychika.