Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky. Už víte která z Vás bude rodit císařem? Bo resp. která máte již zkušenosti??? U mě bude na 90%(mám 2placenty-propojené a hrozí komplikace + velké krvácení). Anestezie celková nebo částečná? A jak to je vlastně pak? Odchází ze mě,,klasicky,,něco spodem? Jaké je hojení - kdy budu schopná se postarat o miminko? Jsem klidně za císař, jelikož prostě není zbytí🙂↕️ale začlo se mi teď motat v hlavě to😏 😏kdy-jak poprvé uvidím miminko, ten první okamžik - pro mě i přítele… A jak s kojením? Kdy se miminko prvně přisaje…. Děkuji za jakou-koliv reakci🍀 🙂↕️
Ano, budou ti normálně odcházet ocistky. S miminkem může být klidně celou dobu tatínek, než budeš schopna se postarat. To bývá většinou druhý den.
Já neměla celkovou narkózu, takže jsem malého viděla hned, druhý den jsem se postavila na nohy a osprchovala se za pomoci sestřičky a zhruba od třetího dne jsem byla schopna se starat sama, záleží jaký má kdo práh bolesti,..maminka vedle mě po císaři probrecela celý týden bolesti a nebyla schopna se postarat ani o sebe ![]()
Ahoj, já sice měla císaře akutního, takže já měla anestezii celkovou. Očistky normálně odcházeli. Miminko mi ukázali po probuzení, kdy jsem byla schopna vnímat a komunikovat. Manžel ho viděl hned, byl totiž u porodu, když to nevyšlo přirozeně, tak si pak bokem počkal, na operační sál nemohl. S přisátím - takový první pokus nastal ještě na dospávacím pokoji, pak jsem šla na pooperační a miminko mi nosili každé tři hodiny a trénovalo se přisátí + dokrmovali. Já měla štěstí, že k nám přisla za další 2 dny fyzioterapeutka a dala nám rady a návody, jak se chovat po císaři, cviky a posilování, systém dýchání, masáže jizvy a to mi pomohlo. Ten den nám dali miminko na rooming- in. Kdo si netroufnul, toho si nechal sestry ještě na den. Celkově se nás snažili postavit na nohy, co to jen šlo. A miminko byl dost dobrý hnací motor. Vše probíhá jako u klasického porodu, jen máš tu jizvu, pak jdeš na stehy a tak půlroku po tom nepodávat žádné sportovní výkony a dávat pozor. Samozřejmě, že na procházky s kočárkem chodit můžeš.
@Marťásek1110 píše: Více
Ahoj, mohu Ti napsat svou zkušenost se sekcí před několika lety. Jednalo se o plánovanou sekci, takže jsem měla spinální anestezii, muž byl se mnou na sále, miminko jsme viděli hned, po dobu, co mě šili, ho měl na sobě on. Po sekci jsem měla nadstandard, kde jsme byli všichni pohromadě, nikdo nám dítě neodnášel (vzhledem k mému zdrav. stavu se prakticky celou dobu staral muž, ale většina žen je schopna se sama postarat tak cca 2.-3. den po sekci). Vstává se cca 12 hodin po sekci (ale zase jak kdo, já byla schopna se zvednou s pomocí až za 24 hodin a stejně jsem sebou řáchla, kolegyně se bez problému zvedla po 8 hodinách).
Zda Tě po sekci dají na JIP nebo rovnou pokoj záleží, jaké jsou zvyklosti v dané porodnici a zda mají JIP.
Očistky odchází, někdo tvrdí, že méně než po klasickém porodu, někomu odchází prakticky stejně (měla jsem je celých 6 týdnů).
Kojení - v porodnici říkali, že se laktace obvykle spouští 3.den, já jsem kojila hned 2.den po porodu (mlezivo jsem měla už od 16tt a mléko se mi spustilo celkem rychle). První přisátí jsme zkoušeli hned, jak mě dovezli ze sálu na pokoj (na sále to nešlo, nebylo mi dobře a hodně jsem krvácela).
Měla jsem epidural plus spinal. První noc na JIP, druhý den sprcha už sama a odpoledne na normální pokoj, kde mi přivezli miminko. Břicho mně bolelo, jen když jsem zapomněla vstávat z postele přes bok.
Mám to za sebou 2×…první císař akutně (byl plánován pro polohu mimca ale začala jsem rodit sama o týden dřív) to bylo ve er takže tam mě postavovali a brali do sprchy až druhý den po obědě..ale pak už jsem normálně fungovala..na JIP jsem teda byla celou dobu protože normální pokoje byly plné..ale mimčo jsem měla od té chvíle co mě postavili u sebe…
Podruhé tam to byl klasický plánovaný císař…příjem den předem, ráno na sál a odpoledne (asi 8h po zákroku) mě pak postavovali a od té chvíle jsem normálně fungovala..mimčo si teda na noc vzaly sestřičky ještě k sobě a pak hned ráno mě dali z jipoy na normální pokoj a mimčo přivezli. V obou případech jsem měla spinal a bylo to fajn protože jsem si hned mohla mimčo pochovat, hned mi ho i ještě na sále přikládali k prsu…
Ocistky normálně odcházejí spodem ale není neobvyklé že jich je mnohem méně než při vaginálním porodu…přecejen oni tu dělohu vyčistí přímo při zákroku.
Co je podle mě důležité je si pak jednak zavčasu říct o něco na bolest když přijedeš ze sálu..protože než to zabere tak to chvíli trvá…já jsem si poprvé řekla včas hned jak to začalo prichazet k sobě..a podruhé jsem moc dlouho čekala a pak sem se tam asi půl hodiny kroutila jak žížala na sluníčku…
A taky je důležité se rozhýbat…hned jak to půjde pokud bude vše vporadku se prostě jít projít po chodbě a procházet se takhle několikrát denně aby tělo neztuhlo protože když budeš jen ležet tak ztuhles, svaly ochabnou a pak to bude víc bolestive
Už je to nějakých let zpátky (13 a 10), ale tohle se nezapomíná. Co se narkózy týče, měla jsem obě, u nás v nemocnici dávají (dávali, nevím) automaticky celkovou, tak to je absolutně naprd z vícero důvodů. A) vzbudíš se rovnou do plné bolesti, břicho nikde, dítě nikde B) přijdeš o první vteřiny, první pláč, první všechno. Podruhé jsem už od dveří řvala, že chci spinál, nedalo se to vůbec srovnat, strašně ráda na to vzpomínám. Navíc spodní část těla přichází k sobě postupně, takže má organismus čas se na bolest adaptovat. Takže doporučuju se zeptat a pokud bude možnost volby, vybrat částečnou.
očistky jsou individuální, já jsem ani jednou neměla téměř žádné, v podstatě nevím, co to je.
kojení prvně bída s nouzí, malej se vztekal, nechtěl se přisát, línej byl…nakonec jsem odsávala 4 měsíce. Podruhý úplná pohoda, dcera se chytla hned večer na JIPce a 15m se nepustila, úplně bezproblémový kojenec ![]()
@Marťásek1110 píše: Více
Tak ono bude záležet na tom jakou budeš mít anestezii. Jestli celkovou tak se prospiš. Jestli ne tak ti mimino ukážou už na sále. Já měla akutní ale lokální. Mimino mi sice ukázali ale nijak moc jsem to nepostřehla. Vůbec nemám přehled i tom hak dlouho jsem byla na sále. Dceru mi přivezli asi do dvou hodin na kojení. Pak ještě v noci kolem půlnoci a brzo ráno než se vystřídali směny. Před snídaní mě sestřička vytáhla z postele, au, všechno krom drénu že mě vytáhla, do sprchy. Pomohla mi oblict a dovezla na pokoj. Motala se mi hlava. No a po snídani už mi ji nechali na pokoji. dělal jsem všechno od začátku. Akorad pomalu protože to fakt bolí a táhne. Není to ale nic co by se nedalo. Kromě smíchu a vstávání z bobků jsem neměla velký problém. 2 den jsem byla bez léků na bolest. Ocistky odcházeli jako ms. Jizvu jsem větrala, myla jen vodou. Prý mýdlo a gel rozpouští stehy. Domů jsme šly po 4 dnech. Ten poslední den jsem si nechala dát prášek na bolest pro jistotu. Možná jsem měla štěstí. Fungovala jsem úplně normálně jen pomaleji a opatrněji. Doma jsem neměla problém. Víc mě bolelo prsa než ta jizva. Chvíli trvá než se to srovná. Mě nastoupila normálně jak pak měla.
O miminko jsem se starala cca 8 hodin po CS (přebalování, přikládání). Očistky odcházejí, ale tuším, že maminky, co měly srovnání, tak říkaly, že méně než po klasickém porodu. Fyzicky to byla docela pohoda, musím říct. Samozřejmě nejdřív jsem chodila jen pomalu, ale s ničím extra nebyl problém. Do sprchy jsem šla druhý den sama. Celkově na mně nikdo neměl nějak čas nebo tak, v porodnici jen tři dny, a to byli dítě nedonošené a nekojilo se. Holt bylo plno. Zvládli jsme to, takže fyzicky fakt žádné drama.
Být tebou, víc se starám a předem si ohlídám, jak bude zacházení s dítětem. Jestli ti ho přiloží a přiloží na sále, nebo aspoň zajistí opravdový bonding u otce, jak se staví k podpoře kojení, atd.
Jak píšou holky výš: proste to jde, neboj se. Někdy lépe a rychleji, někdy s obtíži a pomaleji. Měj připraveny kontakt na laktacni poradkyni, aby ti pomohla. V porodnici nemají zase až tak moc času, navíc ruzne sestřičky ti říkají odlišné informace.
Za mě: nebát si říct, ze chceš něco na bolest, nebát se říct, ze chceš dítě k sobe (nebo naopak), zkoušet kojit, spat, curat, sprchovat se jist, co nejvíc se hýbat. A pak masírovat jizvu. Ja si ji masirujóu občas i teď (4 roky po porodu).
Jinak kojila jsem první dítě navzdory cisari a tomu, ze ho vozili jen na kojení a podpora nebyla žádná. U dalších to bylo lepsi a lepsi.
Narkoza 2× spinal, takze pohoda - prvni cisar akut po velmi dlouhem porodu. Bolest hrozna, hojeni na prd, dite bylo u sester, dali mi ho, az kdyz me prestehovali na normalni pokoj. Kojeni v porodnici bida, doma se to postupne v klidu utrepalo. Druhy cisar puvodne planovany, nakonec kratce po prijmu taky akut. Mela jsem komplikace, na jip jsem byla nekolik dni, dite mi prinesli ukazat tak jednou za den na par minut. Paradoxne bolestivost a hojeni bylo mnohem lepsi nez poprve. Uz na jip jsem se smirila s tim, ze holt kojit nebudu, ve finale jsem kojila tri roky, telo si proste samo vzpomnelo, kdyz jsme se s ditetem dostali k sobe. ![]()
Já jsem měla anestezii celkovou, špatně mi nebylo s kupodivu jsem fungovala normálně 24 hodin od porodu. Na bolesti jsem měla dipidolor. Ocistky 5 tydnu
Mám to za sebou dvakrát. Poprvé akutně, podruhé plánovaně. První císař byl masakr, celé šestinedělí jsem ležela a brala prášky na bolest. Ale bylo to taky tím, že jsem před tím absolvovala velmi vysilující nepostupující porod a taky v porodnici některé věci pokazili. Podruhé to bylo úplně v pohodě, normálně proběhl bonding a z nemocnice jsem odcházela po svých bez prášků na bolest.
Očistky budou, ale vzhledem k tomu, že to břicho čistí na sále, může být, že nebudou tolik intenzivní.
Mám za sebou dva císaře. Jednou spinal, jednou celková narkoza (nepovedl se spinal). I po celkové jsem byla vzhůru ještě na sále, přiložil mi mimčo. Po obou jsem byla na Jip do večera, miminko mi vozili po dvou hodinách. Druhý den ráno jsem vstala, osprchovala se a už jsem měla miminko u sebe. Jednou jsem sla domu čtvrtý den, jednou páry den - započítan den císaře. Po prvním jsem krvacela celé šestinedělí, po druhém asi deset dní. Obě děti jsem kojila.