Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojte damy, prosim vas muzete mi nektera popsat jak probiha planovany cisarsky rez? Jestli muzu poprosit hlavne asi neprijemne detaily. Napr. kdy dochazi k cevkovani, kdy se to vyndava a zda to boli, zda epidural boli nebo se predtim opichuje lokalni anestezii? Kdy vas odvezou na JIP a co se tam deje, jste naha, vymena vlozek, stehy, kdy se vyndavaji stehy, apod. Nejake rady jak to zvladnout? Rika se ze chodit chodit chodit?
Dekuji
Cévkování - u mě probíhalo těsně před převozem na sál, na tzv. přípravě - oholení, zajištění kanyly a zavodnění, zabandážování noh a ta cévka. Hodně nepříjemný zážitek, ale dá se to samozřejmě vydržet. Mám takový pocit, že mi ji potom vytahovali před prvním vstáváním z postele, ale to si nejsem úplně tedy jistá.
Epidurál - já měla spinál. Opíchali předtím lokálem, nebolí to, jen takový lehký tlak. Mně to píchali natřikrát, moc se jim nedařilo nasát ten mozkomíšní mok do stříkačky, prý byl hodně hustý. Ale nakonec se povedlo a dobrý. Nebylo to nic nepříjemného.
JIP - vůbec jsem tam nebyla, jela jsem zpět na pokoj. Porodila jsem v podvečer, až do rána jsem přes tu noc ležela na rovném. Neustále ke mně chodila PA - měřit tlak, dát mi napít, měnit vložky, kontrolovat a měnit infuzi. Starala se o mě jak o vlastní dítě, byla úžasná. Po přivezení na pokoj mi i donesli miminko na první přiložení. Nahá jsem samozřejmě byla, ale pod peřinou, s pytlem písku na břiše.
Rady. No, mě po dvou přirozených porodech císař překvapil tím, jak to bylo šílené. Několik hodin jsem ležela, divný pocit, když jsem necítila nohy, ale jak to přišlo k sobě, tak to začalo bolest fest a první vstávání byla šílenost. Myslela jsem, že mi snad vypadnou vnitřnosti. Bolest děsná, při každém kroku nebo pohnutí jsem myslela, že mi snad zapomněli to břicho zašít. Ale chce to opravdu se rozhýbat, první dva dny byly takové kritické, ten třetí už to bylo o něco lepší. Celkově ta rekonvalescence po císaři byla ale prostě horší a delší, než po normálním porodu, ale zvládla jsem to taky. A mám kamarádky, které to měly naprosto v pohodě, takže je to hodně individuální.
Nebála bych si říct o něco na bolest a to dřív, než to přijde k sobě a vyprchá medikace ze sálu. Já si hrála na hrdinku a opravdu jsem čekala „co bude“. Bylo. Pak jsem zase čekala, až mi zabere další medikace na bolest. Takže nejdříve nitrožilně, pak injekce a nechávala jsem si je dávat po celou dobu pobytu v porodnici.
Obecně na ten císař vzpomínám dobře. Na sále byla výborná atmosféra, lékaři byli úžasní, byl to jediný můj porod u kterého byl manžel od začátku až do konce, miminko jsem dostala pomazlit. Takže císař jako takový fajn. To horší přišlo až potom, ale jak jsem psala výše, taky jsem to přežila.
Držím palec! ![]()
Příspěvek upraven 17.09.19 v 09:13
Ja o cevkovani zazadala az po aplikaci anestezie, cili jsem to necitila vubec vytahnuti bylo az po 36h a prekvapive to vubec nebolelo, skoro jsem to necitila.
Anestezii jsem mela spinal, prvne se opicha misto vpichu, to bylo jeste OK, pak teda bodla na ostro a mne to teda zabolelo, protoze mi napichla nerv. Ale byla to jenom chvilkova bolest, sice ostra, ale odeslo to skoro okamzite.
Cisar samotny nebolel. Prevoz na JIP hned po zasiti rany. Byla jsem tam 24h, ale to se ruzni. Do zily mi posuteli koktejl opiatu a buh vi ceho. Pry jsem byla na max toho, co se muze dat, bolelo to stejne docela intenzivne. Takze jsem je pozdala, jestli by mi nedali jeste neco. Dostala jsem tekuty paralen ci co to bylo. Ma to vedlejsi ucinek, ze ti je po tom horko, ale to mi nevadilo, mne byla totiz silena zima, takze jsem se alespon zahrala.
Na JIP jsem jako VELMI neprijemne vnimala rukavec na snimani tlaku, ktery se v pravidelnych intervalech sam zapinal a pokazde mi velmi bolestive skrtil ruku. Mimo jine jsem kvuli tomu vubec nespala, protoze kdyz se to spina co hodinu, tak proste clovek neusne. Vsude neco vrni, pipa, mas bolesti a jenom cekas, kdy se to zase sepne. Dale mi bylo neprijemne, kdyz mi sestricka mackala delohu, aby se zavinula. A jeste byla nevrla, kdyz jsem ji rekla, ze to boli, at to nedela.
Jinak asi nic. Prvni vstavani je velmi bolestive, ale da se to prezit.
To je asi vsechno.
Mám jeden plánovaný a před sekci nebylo nepříjemné vůbec nic.
Zavedení cevky vůbec nebolelo.
Jinak přijata jsem byla den před, ráno vizita, doktor řekl v kolik půjdeme na sál, pak zakynka zavedla cevku a to bylo vše.
Upřímně se připrav spíš na bolest po. Bolest jsem samozřejmě čekala, ale bolelo to fest, sestřičky se snaží dávají léky, ale samozřejmě nemůžou dávat pořád. První vstávání je taky šílene ale je to hrozně individuální tak nemá cenu se něčeho děsit předem.
Upřímně raději půjdu na císaře než na klasický porod v porovnání co víc bolí.
@warita píše:
@Fima tobe nedali do zily hned opiaty po prevezeni na JIP?
Mne taky ne, az kdyz jsem rvala bolesti, tak dosla nejaka sestra, rekla „no jo, to jsou ty stahy delohy“ a pridala neco do kapacky. Ale jen u druheho CS (mam za sebou 3), pochopila jsem, ze co porodnice, to vlastni know-how.
Jinak po planovanem CS rekonvalescence celkem rychla, blba by jen ta prvni akutni sekce. ![]()
@warita Já na JIP vůbec nebyla. Ale jinak jo, dali mi ještě na sále A pak jsem dostala instrukce, že jak lehce začnu vnímat bolest, tak si mám nechat hned dát něco dalšího. Hrdinně jsem si neřekla o nic a čekala jsem, až to opravdu přijde k sobě. Super zážitek. ![]()
Jinak doporucuji vstavat pres bok a hodne chodit. Na bolest bych si nic moc nebrala, pokud to pujde snest, to jsem si nabehla, clovek se najednou citi jak jura, dela vsechno mozne, dojede prasek a o 100% zhorseni.
Můžu se vyjádřit jen k cévce, zavedení bylo lehce nepříjemné, vynadavání úleva. Taky mi vadilo opakované měření tlaku na JIP pokoji, pak i jehla na kapání všech těch roztoků. Naštěstí byla dole u palce, nepřekážela. Na JIP miminko pravidelně vozili, musela jsem brzo vstát a jít do sprchy. Kupodivu jsem neměla bolesti, ale měla jsem celkovou anestezii. Dávali čípek na bolest, ale nemusela jsem ho využít. Bála jsem se prvního ultrazvuku, jezdili po břiše asi 4 dny po, ale dobré. Pak i injekce do břicha kvůli ředění krve. Ale pohoda. Zdravotní bratr to s Heparinem uměl 😂 Steh byl samovstřebávací. A s jizvou žádné problémy, zacelila se, jen je stále vidět i po 4,5 letech.
@Fima píše:
@warita Já na JIP vůbec nebyla. Ale jinak jo, dali mi ještě na sále A pak jsem dostala instrukce, že jak lehce začnu vnímat bolest, tak si mám nechat hned dát něco dalšího. Hrdinně jsem si neřekla o nic a čekala jsem, až to opravdu přijde k sobě. Super zážitek.
to jses fakt husta. Mne to bolelo docela slusne i na maximu toho, co se muze dat. Kdyz jsem pak skemrala, at mi jeste neco pripichnou, tak se jim moc nechtelo. Nakonec prinesla setra s kyselym vyrazem ten tekuty paralen a teprve po tom ustoupila bolest do pozadi natolik, ze jsem na chvilku upadala do polospankovych stavu.
Na druhy den me rano odpojili od kapacky, takze papa opiaty
. Po asi 2h prisla fyzio a vstavalo se. No, jake to je vis sama. Na normalnim pokoji jsem pak dostavala uz jenom cipek proti bolesti. Ten fungoval docela dobre, ale jenom asi polovinu casu, takze do dalsiho cipku mi potom bylo vetsinou zase blbe a bolavo.
Jinak, rika se, ze po cisari se musi hodne chodit. Hmmm, verim, ze to asi funguje u vetsiny, u mne to melo opacny ucinek. Cim vic jsem chodila, nebo spis sourala se a plazila se, tak tim vic me to bolelo a bylo mi zle. Nevim, co jsem delala spatne. Ulevilo se mi az 4 den po operaci, ktery jsem cely prolezela.
@Zuzi55 píše:
Ahojte damy, prosim vas muzete mi nektera popsat jak probiha planovany cisarsky rez? Jestli muzu poprosit hlavne asi neprijemne detaily. Napr. kdy dochazi k cevkovani, kdy se to vyndava a zda to boli, zda epidural boli nebo se predtim opichuje lokalni anestezii? Kdy vas odvezou na JIP a co se tam deje, jste naha, vymena vlozek, stehy, kdy se vyndavaji stehy, apod. Nejake rady jak to zvladnout? Rika se ze chodit chodit chodit?Dekuji
Ja mela cisar neplanovany, dozvedela jsem se o nem cca 5min pres zakrokem, kdyz jsem jiz uz tyden lezela na JIP kvuli memu vysokemu tlaku, na ktery trpim a bylo mi zdeleno, ze tehotenstvi bude ukoncenu a jdu na cisare… takze sok, jelikoz jsem byla jeste ve 34tt, ale kvuli miminku to byla jasna volba. Tak me jen prisli oznamit at se svleknu, dali mi na sebe oblek ve kterem jsem dosla na sal pres chodbu a tam mi rekli at si lehnu na bok a schouliˇ se jakoby do klubicka a pichli mi do panve epidural, chtela jsem byt pri vedomi, takze po chvili mi rekli, zda citim nohy a kdyz uz jsem od pasu dolu nic necitila, tak mi zavedli kapacky, dali pres bricho plachtu jak rikali stan😊 a behem chvile jsem ucitila mirne cukani v brise a za minutku byla mala na svete a hned musela do inkubatoru, tak mi ji jen ukazali a jela se vyhrivat…narodila se odpoledne a potom me prevezli na pooperacni pokoj, kde jsem byla 2h na sledovani a pak uz na normlani pokoj, kde neustale mi chodila sestra mi vsechno kontrolovat a prichazela ta prava hrozna bolest! Ja mela tedy bolest strasnou, sestra mi chodila davat do kapacky na sklidneni bolesti leky, ale ty netrvali dlouho a zase zacalo, bylo mi hrozne teplo, tak otevirali i okna, venku zima byl listopad, ale v tu chvili to bylo fuk… ja dost krvacela, tak jsem mela zavedeny i dren, bolest trvala celkem dlouho, ale muselo se to vydrzet… porad mi davali pit a pak mi sestra rekla, ze pro me ve 3h v noci prijde a pujdeme do sprchy, uprimne jsem si nedokazala predstavit, jak tam dojdu a jak to zvladnu! Kdyz prisla, tak mi rekla, jak se mam zvednout a pomahala mi, bolest opravdu silena, pichalo to, palilo… tak jsem tam dosla a ve sprse mi vyndali cevku, ale dren jsem jeste musela mit kvuli krvaceni, ten jsem mela zavedeny v brise… druhy den jsem musela jist jen polivky, dalsi den jen kasi a 3.den uz normalne, dren mi vyndali prave az 3.den a to uz jsem mohla jit i konecene za mimi, kdyz jsem uz nic nemela, za miminkama v inkubatoru se nesmi s takovyma vecma chodit, ja byla v nemocnici kvuli maly asi 14dni, ale jinak se chodi domu normalne, stehy mi vy dali asi myslim 4 nebo 5 den tak nejak uz nevim. Doma to je pak horsi, kdyz to bricho boli, ale vse se zvladlo😊
Měla jsem to tak samo jak holky výše. Jen jsem tedy ze sálu jela na dospavaci pokoj a za 5-6 hodin na klasický. Nejhorší pro mě bylo první vztávání, kdy mě sestra chytla pod paži a rychlým krokem táhla do sprch. To jsem bolestí viděla andílky a pak chození na WC… Byla jsem na pokoji číslo 2 a WC a sprchy byly až přes celou chodbu na konci oddělení. To jsem se vždy plazila podél zdi. Takže sprcha jen když přišla návštěva a malou hlídali.