Boj o vlastní život

Je to přesně měsíc, kdy jsem zažila svůj druhý porod a zároveň boj o vlastní život. Při vzpomínce na ten den se mi do očí derou slzy a celá se klepu. Nevím, jestli se mi toho svíravého pocitu podaří někdy zbavit, ale třeba tím, že se podělím o svoji zkušenost, se mi alespoň trochu uleví...

Začnu ale pěkně od začátku. S přítelem jsem se seznámila na vysoké škole. Půl roku po známosti jsem otěhotněla. Jelikož jsem byla po konizaci a doktor na mě dlouho tlačil, abych měla miminko, nevadilo nám to. Ve svých 24 letech jsem porodila císařským řezem svoji první dceru Melissku.

Po čase jsem se rozhodli, že bysme chtěli další miminko. A to se nám také podařilo. Já opět čekala holčičku. Měla jsme však na výběr, zda rodit císařským řezem, nebo spontánně. Říkala jsem si, že nebudu měkota a zkusím si i přirozený porod. Zajímal mě především i rozdíl a tlačilo na mě i okolí, že tohle by si měla prožít každá žena.

Od začátku jsem neměla těhotenství lehké, kvůli předešlé konizaci jsem byla více sledovaná, krvácela jsem skoro celý první trimestr. Nakonec jsem vše ustála a přehouply jsme se až do krásného 31. tt, kdy jsem byla hospitalizována pro hrozící předčasný porod. Ovšem jako matka se šestým smyslem jsem vytušila, že bude vše v pořádku a já určitě donosím naši dceru až do termínu. To jsem netušila, že budu dokonce i přenášet.

Otevřená na dva prsty jsem chodila už tři poslední týdny. Při každé kontrole doktor nechápal, co tam ještě dělám, jakto, že jsem neporodila už.

Blížil se Štědrý den a já se těšila, že si ještě ten užijeme společně s první dcerou a já ho nebudu trávit v porodnici. V úterý večer před Vánoci jsem udělala bramborový salát a šla spát. Že jsem měla tvrdnutí břicha, tomu jsem nevěnovala pozornost, jelikož jsem posledních pár dní toto zažívala každý večer.

V noci v půl jedné mě vzbudila strašná bolest, šla jsem si dát sprchu a čekala, co z toho bude. Měla jsem toho hodně načteno o kontrakcích, ale nic z toho se tomu nepodobalo. Bolest spíše v zádech, ještě k tomu nepravidelná a na prodýchávání to teda také nebylo. Ale jelikož to neustávalo, vydali jsme se s mužem do porodnice.

Pan doktor mě vyšetřil a poslal domů s tím, že jsme pořád na dva prsty (jako poslední tři týdny) a že monitor nevykazuje žádné větší kontrakce. Oblékla jsem se tedy s tím, že jedeme domů. Při odchodu jsem mezi dveřma dostala tak silnou kontrakci, že jsem ji už musela prodýchat, tak mě pan doktor řekl, ať se opět svléknu, že mě pro jistotu znovu vyšetří. A ejhle, otevřená na pět prstů, jde se na porodní sál. Prý mi pomohlo „prošťouchnutí“.

Jelikož mám ráda své soukromí, zaplatila jsem si nadstandart. Dostala jsem košilku, kterou jsem během porodu vystřídala ještě několik. Dostala jsem Yal gel a pomalu začínala mít strach. Kolem sedmé hodiny ráno mi přišli píchnout plodovou vodu, což dost bolelo, jelikož jim to vůbec nešlo. Poté byl můj nález několik hodin 7-8 cm a dál se to nehýbalo. Když jsem porodní asistentku kolem desáté hodiny začala prosit, že už to nevydržím, že chci raději zase císařský řez, dostala jsem oxytocin, aby se porod urychlil a já už tak netrpěla.

Do té doby jsem nevěděla, co kontrakce jsou, protože to, co přišlo potom, byla jedna dlouhá nekonečná bolest. Opět jsem si říkala, na co jsem přečetla tolik informací o porodech, když já to mám jinak. Žádné bolesti břicha, ale jen zad, což bylo něco nesnesitelného. Nepomáhal mi žádný míč, ani relaxační vana se sprchou, ani dýchání, které mi přišlo totálně k ničemu. Jediná úlevová poloha byla ve stoje, opřená nehybně o křeslo.

Nevím, kolik bylo přesně hodin, ale měla jsem zazvonit na PA, až ucítím tlak na konečník. Během pár vteřin jsem cítila, jak se mi malá dorotovala do porodních cest, já se i počůrala i po…, prostě se to nedalo udržet, i když jsem dostala Yal gel. V tu chvíli jsem byla šťastná, že mohu už tlačit. Ovšem tlačte jen v době kontrakce, když máte jen křížové bolesti, to je dost těžké. Ale zvládla jsem to. Viděla jsem muže brečet a posléze se i dozvěděla, jak všem vyprávěl, že nikdy neviděl nic takovýho, jak ženská dokáže něco tak neskutečnýho (je pravda, že jsem tlačila jak o život :) ).

Malá se narodila 11:57, 24.12. V tu chvíli ale začal boj o můj život. Už během tlačení jsem slyšela, jak si porodní asistentky povídají, odkud tolik krvácím. Čekalo se na porození placenty, ovšem té se vůbec nechtělo. Doběhli doktoři a začal šrumec. Jelikož jsem už hodně krvácela, začala jsem ztrácet vědomí. Pamatuju si jen pana doktora, jak křičí: „Volejte ARO.“

Seběhlo se spousta doktorů a přístrojů, na které mě začali postupně napojovat. Potom začal zjišťovat moji krevní skupinu, ovšem tato informace nikde nebyla -přitom jsem ji na příjmu dávala. Nikdo asi nepočítá s poporodním krvácením v dnešní době. Takže jsem zatím dostala nulku, to vím jen z doslechu od muže, protože já v té době ležěla na několika kapačkách a transfuzích. Jen si pamatuju, jak mě doktor klepe po tváři a neustále opakuje, jestli ho slyším, ať s ním zůstanu vzhůru.

Potom se podařilo placentu vytáhnout a doktor mě zašil a pro jistotu mě převezli na sledování na JIP. Tam jsem ležela snad deset minut a volám na sestru, že ze mě něco teče proudem. Sestra se podívala a říkala, že je to v pořádku, jen očistky. Když se to za dvě mminuty opakovalo, volala už doktora, který doběhl a začal mačkat břicho. Cítila jsem jen proudy krve a začala mít strach o život.

Po chvíli přišel a oznámil mi, že mám dvě možnosti. Zkusí mi dělohu zachránit díky balónkové metodě, nebo mi ji bude muset vzít. Ptal se, kolik mám dětí, a snažil se mě uklidnit, že udělá vše, aby mi zachránil hlavně život. Pamatuju si jen, jak jsem strašně brečela. Přišlo mi to jako zlej sen.

Ocitla jsem se na operačním sále a prosila je, že nechci umřít.

Když jsem se vzbudila, měla jsme strašný bolesti, sáhla si na břicho a bylo mi jasno, že jsem bez dělohy. Jizvu jsem měla v místě císařského řezu, šitá dole i na břichu, ale žila jsem.

Pár dní jsem si poležela na JIP a pak šup za malou na oddělení. Po psychické stránce to pro mě bylo strašně těžký, ale dozvěděla jsem se, že jsem ještě před operací přišla o dva litry krve, že pan doktor udělal maximum, aby mi dělohu zachránil, ale nešlo jinak. Takže děkuji bohu, že žiju. Můj muž i poté řekl, že v životě neměl větší strach, že prosil boha, ve kterého nikdy nevěřil, ať neberu maminku dvěma holčičkám, že to tu sám nezvládne…

Je to měsíc a i když na venek se snažím vypadat vyrovnaně, kolikrát si sama někam zalezu a brečím a otevřeně přiznám, že se lituju. Doufám, že čas zahojí všechny rány a i když můžu být šťastná, že mám dvě krásné zdravé holčičky, tohle moc bolí. Plánovala jsem si to jinak… :(

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Waterpower
35489
31.1.15 00:11

Je hrozne, co se stalo :( hlavne ale, ze jste i s malou v poradku. Drz se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22078
31.1.15 01:30

„Hrozné, co se stalo?“… „rány, které se zahojí…“?
Musela jsem si ten deníček přečíst natřikrát a přesto jsem tyhle dva výroky asi úplně nepochopila.

Gratuluji ke krásné holčičce!

Resp. ke dvěma krásným dětem a milujícímu… milovanému muži.

Co víc může žena od života žádat…?

  • načítám...
  • Zmínit
2012Mex
4288
31.1.15 03:39

Budu hadat… Jelikoz jsi mela cs, potom prirozeny porod a prenaseni- prdla ti deloha?!

  • načítám...
  • Zmínit
beruska03
5868
31.1.15 03:55

Ja ted taky rodila prirozene po cs a rikalu mi, ze mu diky tomu nemohou dat nejak vetsi davku oxytocinu a nemeli by mi mackat pri porodu bricho, tak mne prekvapil ten oxytocin, zda to vse nezavinil on:-( je mi to moc lito, uplne me z toho mrazi… kdyztak mozna nebude spatna konzultace napr. s psychologem…

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
31.1.15 06:12

Ruptura dělohy? Ten oxytocin po predchozi sekci neměl byt. Neboj se vyhledat psychologickou pomoc, je to dulezite. Takové trauma se těžko zvládá sama. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Pov
227
31.1.15 06:40

Klidně se lituj, tohle je věc, se kterou se člověk srovnává dlouho, já bulela jen po blbym císaři a byla jsem psychicky hodně dole, nedokazu si představit to, co se stalo tobě…mas dvě krásné děti, uzivej si jich, stalo to za to :srdce: přejí moc moc zdraví pro vas všechny a at je ti už brzo dobre :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
electrac
37
31.1.15 06:58

JE šílené, jak máme skoro stejné osudy. První dcera také sekci, po 12 hodinách akutně. Druhý porod jsem i prez přesvědčování okolí chtěla přirozený. Porod trval 6 a půl hodiny a bylo nepopsatelné. Položení mě druhé dcerky na bříško byl jeden z nejkrásnějších pocitu v životě. A potom se to sebehlo. Velké krvácení, kapacky, transfúze, plazmy, já střídavě upadala do bezvědomí, ze kterého mně budila vždy nesnesitelná bolest. U mně taktéž hrozilo vybraní dělohy, naštěstí mně zachránila balonkova metoda. Oba porody mám napsané tady v deniccich, viz. Můj profil, pokud by sis chtěla pocist. Jinak gratuluji ke dvěma krásným miminkum a preji hodně štěstí a plno krásných chvil s rodinou.

  • načítám...
  • Zmínit
Snehulienka
98
31.1.15 07:31

@2012Mex @Saroya Holky nebyla to ruptura, ale nezavunujici se deloha po predchozim cisari. V miste te jizvy se to nezavinulo a krvacelo. Doktor mi to vysvetloval ale nerozumim tomu.Me je divny ze muj gynekolog rikal ze oxytocin nesmim a pak mi ho dali.Dala mi ho PA ktera se sla ptat doktora nekam na chodbu…buh vi jestli doktor vedel ze po nejakem cisari jsem kdyz se nekoukl ani do papiru. Otazka je jestli si na nich neco vezmu kdyz bych se tim zacala zabyvat. @electrac O balonku mi taky rikal ale jelikoz jsem prisla o hodne krve nejak nebyl cas

  • načítám...
  • Zmínit
electrac
37
31.1.15 07:55

Ono já taky stratila prez 2 litry krve, ale muzu říct, ze zavedení balonku, naplnění vodou a to všechno kolem bolelo snad více, než samotný porod. Nesměla jsem se 12 hodin pohnout. Byl to hode traumsatizujici zážitek, myslím si ze pocity máme stejné. Jsem 6 měsíců po porodu s snažím se to co bylo po porodu vytěsnit s strčit někam hodne dozadu a myslím jen na těch 6 a půl hodiny, kdy to bylo sice bolestivé, ale s nádherným výsledkem. Drží ať se z těna to špatné zapomenes ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Mirka Dušínová
1607
31.1.15 08:24

@BohunkaP Jo, přijít před třicítkou o dělohu je banalita… :roll:

Autorko, držím pěsti, ať se ti podaří srovnat si priority a prožiješ spokojený život, tvoji bolest chápu :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
jafol
1135
31.1.15 08:25

Ty jo tak to je hrozné, držím palce ať se přes to brzo dostaneš a gratuluji ke krásné dcerušce :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Peppa
10
31.1.15 08:31

Je to hrůza a určitě bych to nechtěla zažít a člověk na to určitě nikdy nezapomene, ale snažte si užívat děti a já si myslím že časem to bude v pořádku :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Kytkaa
3515
31.1.15 08:41

Vis jeste nejsem podruhe tehulka. Premyslim jako ty pred porodem. Tak asi pak zvolit radeji zas ten cisař.. :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Kytkaa
3515
31.1.15 08:44

Ale moc moc gratuluji k miminku :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
xxjaja
306
31.1.15 09:04

Mas doma dvě holčičky a miujiciho manžela. Je smutné, ze jsi přišla o dělohu, ale jsou ženy, co nemají dělohu a ani děti :(
Jinak te chápu s křížovými bolestmi, zažila jsem si je a fakt nic nepomahalo, jen se nehybat. A na monitorech taky žádné kontrakce neviděli a koukali na me jako bych si ty bolesti vymyslela

  • načítám...
  • Zmínit
Lynette
8996
31.1.15 09:22

Zaujaly mě ty dva litry krve. Já jsem ztratila dva litry krve při porodu, nikoho to nezarazilo, ani hlava se mi netočila natož abych ztrácela vědomí. :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Dubhe
3841
31.1.15 09:29

@BohunkaP
Bohunko tenhle příspěvek snad nemůžeš myslet ani vážně. 2 děti autorka má, ale pocit bezmoci, když krvácí z atonické dělohy, pocit že nepřežije, miminko někde na jiném oddělení, klepající se manžel a děloha pryč v tak mladém věku? Nedivila bych se, kdyby navštívila psychologa.

  • načítám...
  • Zmínit
Dubhe
3841
31.1.15 09:32

Autorce přeji pevné nervy a už jen radost a zdraví celé rodině. ;) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Snehulienka
98
31.1.15 09:47

@Dubhe na Bohunku nereaguju…vsimla jsem si ze nema co na praci a vyryva v deniccich jinych…jinak diky za podporu vsem… @Lynette A prisla si opravdu o dva litry?? Protoze clovek ma 5l v tele a neverim tomu ze pri 2 litrech by nekomu bylo hej…ja jsem pred tim nespala celou noc a den a nejedla diky porodu takze ja fakt ztracela vedomi..

  • načítám...
  • Zmínit
Snehulienka
98
31.1.15 09:50

@Kytkaa toto se muze stat i pri cisari…zavinovani delohy prej nezalezi na tom jakej je porod…ale bud v klidu protoze tehle pripadu se pry stane 5 rocne na vsechny porody ve fakultni nemocnici…tak mi to rekli :)

  • načítám...
  • Zmínit
Lynette
8996
31.1.15 10:17

@Kkuucckka Člověk má sice 5l krve ale v těhotenství se nemenstruuje a žena si tak udělá rezervu a má před porodem minimálně o 1 litr krve navíc, protože se počítá, že dojde k nějaké ztrátě po porodu.

  • načítám...
  • Zmínit
Snehulienka
98
31.1.15 10:31

@Lynette Nj tak nekomu to neudela nic a nekdo to ma tak jako ja.. ☺

  • načítám...
  • Zmínit
Snehulienka
98
31.1.15 10:31

@Lynette dostala jsem osm transfuzi tak predpokladam ze jen tak mi je nedavali..

  • načítám...
  • Zmínit
electrac
37
31.1.15 10:39

Ještě jsem se autorky chtěla zeptat, kontrolovali ti po porodu zevnitr jizvu po sc? A s tou krevní ztrátou mohu potvrdit, ze člověk jako by uvadal. Já byla bílá jak stěna a krom omdlivani a motani hlavy jsem nemohla mluvit. Až po 4 plazme a 4 transfuzi jsem jakž takž začala fungovat. Ještě jednou držím pěsti aby špatné zážitky byly zapomenuty a zůstaly jen hezké vzpomínky ;)

  • načítám...
  • Zmínit
poiuz
1685
31.1.15 10:56

@Lynette To bude jak u koho - mně stačilo před těhotenstvím jen darovat půl litru krve na transfúzce, aby se mi parádně motala hlava nebo jsem tam sebou rovnou sekla, bílá jak stěna jsem vždy ještě několik dní… O tom, že ten den jsem vždy celý musela prospat, nemluvě - každé tělo podobné věci zvládá jinak.

@Kkuucckka Ten psycholog by možná nebyl od věci. Ať je brzy lépe :hug:

Příspěvek upraven 31.01.15 v 10:56

  • načítám...
  • Zmínit
Koty
4346
31.1.15 11:13

Strašný zážitek! Bude to trvat ještě hodně dlouho, než se oklepeš a odsuneš to v hlavě někam hodně hluboko :hug: Gratuluji ke zdravé holčičce, ona Ti tu prožitou hrůzu jistě vynahradí :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Busy Bee
708
31.1.15 11:16

@Lynette
Kdybys ztratila dva litry krve, tak by se něco dělo, to mi věř. To už znamená přímé ohrožení na životě.

  • načítám...
  • Zmínit
snažilka2017
10349
31.1.15 11:18

Hlavne ze vse dopadlo v poradku.Jen me udivuje, ze te nechali po predchozim cisari prenaset.Vim ze se ma sledovat tloustka jizvy a dite nesmi prekrocit 3,5kg :/ podle me pochybili lekari

  • načítám...
  • Zmínit
Aneta.Berg
1128
31.1.15 11:24

Moc mě mrzí co se ti stalo. Přeji ať to bolí čím dál tím méně. Lidem, kteří tě - tlačili - do přirozeného porodu, s tím že si to má prožít každá žena, také zřejmě není nejlépe.

  • načítám...
  • Zmínit
lisma
1468
31.1.15 11:59

Tiez sa mi po porode nezavinula deloha a ten pocit je teda hnusny. Miminko vedla mna na sale v postielke a clovek len pozera nan a dufa, ze to doktori zvladnu. Hnusny pocit bezmoci - chapem autorku, z coho ma traumu a to som o delohu neprisla, stacili krvne konzervy.

  • načítám...
  • Zmínit
akcinaj
4086
31.1.15 12:05

@Lynette hele dva litry je fakt moc, to se mi nějak nezdá. Pokud ztratí člověk litr a půl už se u něj rozvíjí šok. Pokud si to tedy neztrácela postupně několik dní, to by se s tím tělo stihlo vyrovnat. Já ztratila u porodu 400 ml a to je tak normální množství, myslím, že dva litry by fakt někdo řešil :think:

Autorce gratuluji k holčičkám a hlavní je, že to dobře dopadlo. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Agnesita
2562
31.1.15 12:15

Děs. Docela mě teda zvedla věta " Zajímal mě především i rozdíl a tlačilo na mě i okolí, že tohle by si měla prožít každá žena."
Tak jako mě rozdíl fakt nezajímá a ani celý konzilium by mi nevysvětlilo, že si cosi má prožít každá žena. Jsi si jistá, že to byla čistě tvoje touha, jít do toho rizika?
To je jedno, každopádně gratuluju k dvěma zdravým dětem a životu, to je opravdu masakr.
BohunkaP - když jsem kdysi narážela na její názory, kolikrát si říkala „jojojo, přesně!“, ale poslední dobou už mám jen pocit, že se zbláznila. Bez špetky empatie, fakt přehnaně rádoby racionální, přitom spíš protivné.

  • načítám...
  • Zmínit
j-p
11770
31.1.15 12:18

Hlavne ze jsi tu.Ja malem umrela i z dcerou a doted se lecim.Je to tezke na psychiku! Jsi statecna a mluv o tom.To ti pomuze! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lynette
8996
31.1.15 12:23

@Busy Bee Mám to ve zprávě. Ale ono podle mě není krev jako krev. Já třeba neměla problém ani s placentou ani s dělohou, jen jsem se roztrhla. No a pak pochopitelně se jedná jen o odhad.

  • načítám...
  • Zmínit
michaela.nedorostova
2513
31.1.15 12:43

Je mi líto co se stalo. Přeji hodně sil, a gratuluji k holčicce

  • načítám...
  • Zmínit
3Lu
14272
31.1.15 13:04

@Lynette to je fakt divne spis u tebe, ja prisla o litr a neco a zkoncila jsem na transfuzich a omdlevala.

  • načítám...
  • Zmínit
moky
10715
31.1.15 13:15

Hrůzný zážitek…naštěstí s dobrým koncem…to, že dělohu už nemáš (sama nevím, jak to ty bereš), podle mě s dvěma dětmi už není tak strašný následek. Ale opravdu záleží i na tom, jak to vnímáš ty. Každopádně zvládla jsi to, jak jsi mohla nejlépe, ponese se to s tebou asi po celý život, ale tak černé už to nebude. Drž se a užívej rodiny a milujícího chlapa. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
3Lu
14272
31.1.15 13:19

A holky…tak nejak premyslim…jak je mozne, ze to rozeni je tak rizikove? Ze kolik z nas ma desne porody a nasledky a bojujeme?! :nevim: :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Lynette
8996
31.1.15 13:31

@kaspluc To bude asi tlakem a ne množstvím ztracené krve. Ja už tady někdo psal, každý to snáší jinak. Podle literatury se průměrně ženě zvýší v těhotenství objem krve o 1,5 litru, takže ztratit při porodu 2 litry je jako jít darovat krev. :think: Asi to fakt spíš souvisí s tím tlakem a určitě budou hrát roli i další faktory - třeba kdy naposledy rodička jedla a pila apod. Já třeba když darovala krev, tak jsem pak vyskočila a šla domů a celý den jsem byla trochu unavenější ale fungovala jsem normálně.

  • načítám...
  • Zmínit
dasjo
1052
31.1.15 13:32

Až jsem měla slzy na krajíčku, zažila jsem něco podobného při prvním porodu, hypotonie dělohy, naštěstí se to u mě obešlo bez odebrání dělohy a doktorovi se nakonec podařilo krvácení nějakým zázrakem zastavit, spravilo to „jen“ několik transfuzí krve, plazmy a asi milion jiných kapaček, 10hodin na porodní koze, kdy se se mnou po porodu báli pohnout… Ale díky tomu mám doma teď tři týdny druhou krásnou a hlavně zdravou holčičku, i když při druhém porodu jsem měla hypotonii dělohy také, naštěstí jen lehčí, i když jsem preventivně dostala v průběhu porodu několik léků na stahování dělohy a proti krvácení. Ale mám dvě krásné, zdravé děti a za to jsem moc vděčná. Měla jsi veliké štěstí a máš zdravé děti a jsi tu s nimi a můžeš se o ně postarat, gratuluji a přeji hodně štěstí a hlavně toho zdraví :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
kevine
1
31.1.15 13:36

Průběh jinej, výsledek stejnej, 2 zdravé děti, ale já ve 30 bez dělohy.. Jen u mě to bylo určitě jednodušší v tom, že jsem o tomhle riziku věděla už od 20. týdne. Placenta se uchytila v jizvě po předchozím SC a ještě k tomu úplně překrývala porodní cesty. Takže další sekce byla jasná s tím, že je dost velké riziko, že se placenta bude špatně odlučovat, děloha bude krvácet a při větším krvácení bude nutné dělohu odebrat. A přesně tak to dopadlo. Sekce naštěstí plánovaná, krev připravená, protože krevní ztráta byla nakonec 3,5 l.
Já se s tím srovnala dobře, ale je pravda, že jsem s tím tak nějak dopředu počítala a byla hlavně ráda, že vše dopadlo dobře i pro mimi, protože porod musel proběhnout o měsíc dřív.
Držím palce, ať tě to taky co nejdřív přestane trápit..

  • načítám...
  • Zmínit
Connynka
183
31.1.15 13:50

Až mě z toho mrazí… :(

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
31.1.15 14:02

Ted jsem rada, ze jsem na druhy porod mela opet cisare ;)Prave ze z techto uvadenych duvodu(moznych)
To ti teda nezavidim, to muselo byt otresne :hug: :hug: :hug: :hug:
Rozumim ti, musi to byt trauma, ale ted je hlavni, ze jsi nazivu a mas krasne holcicky :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: A hodneho manzela :kytka: :kytka: :kytka:

@BohunkaP Nechapu to co jsi napsala :think: :think:

  • načítám...
  • Zmínit
argo1
1718
31.1.15 14:06

Mrzí mě, co se ti stalo, muselo to být hrozné :hug: Máš na svoje pocity nárok, musí se zpracovat a odžít a nevytěsňuj je. Klidně o nich piš, promluv si s někým blízkým(maminka, kamarádka) nebo neváhej zajít k psychologovi. Není to o sebelítosti, ale vyjádření pocitů - strachu, bezmoci, nejistoty, vzteku, selhání a to k náročnému porodu patří. Držím ti pěsti, ať to zvládneš :hug: Bude to trvat asi dlouho, ale radost z dětí a podpora manžela ti určitě pomůže. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
critline
876
31.1.15 14:20

Na deníčky nereaguji, ale tenhle mi připomněl moje druhé těhotenství a vím jak ti je.
Ano čas to obrousí a bude dobře. Nejdůležitější je že dvě holčičky mají mámu. A to, že si někam zalezeš a brečíš a lituješ se je dobře-patří to k tomu.

BohunkaP- tvoje názory v diskusích jsme měla ráda, ale už dlouho mám z tebe- rádoby superženy co snědla všechnu moudrost světa- pocit, že za ty svoje komenty schováváš vlastní komplexy.

Autorce deníčku přeji vše dobré :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
pipiinka
10584
31.1.15 14:34

Neves hlavu, mas dve zdrave deti, milujiciho mazela a pokud budete chtit treti mimi, tak se to da udelat formou nahradni matky. V dnesni dobe bezna vec.
Ja nemam vajecnik a druhy je prazdny, ale jsem rada, ze mam tri holky :) Da se s tim smirit, jen to neni hned :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
3Lu
14272
31.1.15 14:35

@Lynette je to mozne…
Je fakt, ze ja rodila pres 30h, pak sekce a pak jsem krvacela, jak ta deloha uz byla ko.

  • načítám...
  • Zmínit
pipiinka
10584
31.1.15 14:36

A moc ti gratuluji k miminku, jste krasne:-)

  • načítám...
  • Zmínit
Mirka Dušínová
1607
31.1.15 14:50
  • načítám...
  • Zmínit
Lynette
8996
31.1.15 14:57

@kaspluc No to bude tím. Já rodila 5 hodin, přirozeně a hodně jsem krvácela jen kvůli ruptuře.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář