Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Boj o vlastní život, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
31.1.15 15:33

Měla jsem dost podobný první porod…Skončila jsme také na ARU v bezvědomí…a čekalo se, jestli se proberu a když, tak jestli budu kompletní co se hlavy týká…Ale je to za mnou. ;) Zapomněla jsem, jako by to nebylo a mám další děti.

  • načítám...
  • Zmínit
3Lu
14272
31.1.15 15:47

@Mirka Dušínová to je pravda, drive zeny umiraly…ale vem si, zase pocet deti 5, 8, nebyla vyjimka :nevim:. A jak to vidim nyni, to by me telo nezvladlo. Jaktoze tedy to ty zenske prezily tolikrat. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
977
31.1.15 16:09

@kaspluc Ono se sice říká, že naše prabáby rodily na poli a že je to přirozené, ale už se jaksi zapomíná dodat, že u toho taky dost často matky anebo i děti umíraly. Jinak ta krevní ztráta se odhaduje podle hladiny hemoglobinuv krvi, já jsem měla ztrátu jeden litr a dost to se mnou zamávalo :/
Edit: ještě takový dodatek, můj děda (ročník 1917) byl z jedenácti dětí, ale dospělosti se dožili jen 3, takže ono asi bylo nutné mít tolik dětí, aby se zvýšila šance na „přežití rodu“

Příspěvek upraven 31.01.15 v 16:11

  • načítám...
  • Zmínit
461
31.1.15 16:18

Musím se zastat Bohunky P.! Její komentáře mají vždy hlavu a patu, k tématu se vyjádří jednou, dvakrát a nevysedává na EM celé hodiny. A navíc, od velké většiny zdejších uživatelek se liší znalostí mateřského jazyka.
A že víc a víc žen má rizikové porody? Není se čemu divit, totální fyzická nekondice,( (jsem PA a na těhotenském cvičení vidím příšernosti), mizerné stravovací návyky, nadváha, se kterou mnohé ženy vstupují do těhotenství, vyšší věk rodiček, atd.

  • načítám...
  • Zmínit
98
31.1.15 16:22

@tetaagáta Tak moje stravovaci navyky jsou super myslim…nadvahu nemam…a je mi 27 a presto se to stalo…takze az tak tim to nebude si myslim…i kdyz to ma urcite vliv..

  • načítám...
  • Zmínit
977
31.1.15 16:30

@tetaagáta rodila jsem ve svých necelých 28 letech, celý život se aktivně věnuji sportu a tanci, k porodu jsem šla s váhou 80kg při výšce 180 cm (normálně vážím 65kg). Nemám jedinou alergii, jsem nekuřačka a myslím si, že jím vcelku zdravě. Samozřejmě, že když jde 150 kilová matka k porodu, tak hrozí větší riziko, ale neznamená to, že pokud je člověk zcela zdravý, mladý a v kondici, bude mít automaticky bezproblémový porod.

  • načítám...
  • Zmínit
31.1.15 16:36

Z vlastní zkušenosti říkám, že čas rány ohobluje, ale já ani po 8 měsících na to nemůžu vzpomínat jinak než se slzami v očích. Mám dvojčátka, první jsem porodila spontánně, druhé císařem. Byl to boj. Udělali mi sekci, mimčo v pořádku, ale já začala krvácet…dlouho to nemohli zastavit. Ztratila jsem 2l krve a další dva dny do mě nalili 5 transfúzí a dvě plazmy. Manžel se též modlil, abych přežila. Ta bolest, kdy mě druhý den nutili vstát…strašný…kam se hrabou porodní bolesti…ani morfin nezabíral… I navzdory tomu jsem se o holčičky začala čtvrtý den plně starat…v bolestech, ale zvládla jsem to. Daň za těžký porod byla poporodní deprese a absence mléka. Ještě dnes na to nedokážu vzpomínat s nadhledem, ale jsem vděčná, že jsme všechny tři v pořádku :andel: Je to klišé, ale zdraví a zdravé děti je to nejvíc na světě :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
7008
31.1.15 17:33

@tetaagáta ať je to jak chce, tak míra hrůznosti zážitku nezáleží na Bohunce, ale na autorce - je to čistě subjektivní prožitek. A část deníčku, která se odehrává po porodu, je opravdu nepříjemná (a to používám mírná slova). Bohunka poslední dobou často nechápe, když někdo sděluje svůj názor nebo popisuje své zážitky. A že nejsou dnes rodičky kondici? Co to má společného s nezavinujcí se dělohou v místě jizvy po CS (tady v deníčku)?

  • načítám...
  • Zmínit
peka83
31.1.15 18:18

Přeju hodně štěstíčka a gratuluji k narození k princezně a gratuluji k výhře o svůj život. Celé jsem to proplakala to tvé psaní. Je to neuvěřitelné. V Únoru mám jít rodit 21,2 temrín a docela mi to nahnalo větší strach, ale budu doufat, že ty sis to opravdu vybrala za všechny. Jseš neuvěřitelná bojovnice a opravdu klobouk dolů. :kytka: a manželovi taky, že při tom všem byl s tebou. :kytka:

  • Upravit
1193
31.1.15 18:19

@krakatice Naprosto souhlasím, i babička potvrdila, že úmrtnost dětí a žen byla větší. Děda je z devíti dětí, přežily dvě. Druhý děda byl ze sedmi, přežily tři děti.

  • načítám...
  • Zmínit
31.1.15 18:49

No neměla jste to jednoduché, ale to co se vám stalo nemohl nikdo ani doktoři předvídat. Prostě se to stává. Myslím že hlavní je že Vy jste zdravá a naživu a že máte dvě krásné a zdravé děti. Tak si jich užívejte a i svého života když jste sama poznala jak lehce a znenadání se o něj dá přijít. Buďte silná držím palečky, ale věřím že vaše určitě krásné dcerky vás z toho dostanou ;)

  • načítám...
  • Zmínit
864
31.1.15 19:12

Hodně zdraví všem, hlavně, že to dobře dopadlo :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
28294
31.1.15 20:15

Preju at se z toho brzy oklepes. Verim, ze to bude dobre, ted je to cerstve a zazitek skutecne hrozivy, ale casem to bude lepsi. Hlavne, ze jste to obe prezily. Docela me z toho mrazi ovsem. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2127
31.1.15 20:56

Jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. :,(

  • načítám...
  • Zmínit
1772
31.1.15 20:56

Pane bože, hlaně že jste to přežila a můžete ty své dvě rošťandy opečovávat. Bude dobře :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
864
31.1.15 21:36

Strašně moc ti přeju ten šťastný konec a vždy, když tě popadne ten svíravý pocit, podívej se na holky a řekni si, žes měla vlastně strašně velké štěstí :srdce:
Víš… jsou mezi námi i takové, které bychom klidně prošli tímhle vším jen proto, abychom se měli na koho podívat a ne jen jít zapálit další svíčku za naše andílky, kteří se nenarodili…
Mám sice dvě děti, ale zároveň už tolik potratů během touhy po třetím, že bych klidně prošla tím co ty, jen aby náruč nebyla opět prázdná…
Užívej si ty krásné chvilky s dcerkami a nemysli na to, co bylo… Nekaž si to štěstí něčím, co už je pryč :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
25179
31.1.15 21:58

@Pajinka Maminka
No, nejsem si tou obhajobou lékařů tak jistá. Žena rodící po předchozí sekci si vždy zaslouží ještě větší pozornost. Ta jizva se musí přeměřit (šíře) a sledovat, rovněž ženu je třeba hodně hlídat (riziko ruptury dělohy, krvácení). Oxytocin je pro dělohu hrozný šok a paní ho neměla vůbec dostat, snad jedině kdyby šlo o život a bylo třeba jednat rychle. Jenže tady šlo o život až po porodu a je možné, že děloh zkolabovala následkem těch hrozných bolestí. Rodila jsem pětkrát, přirozeně. Jen poprvé mi dali v závěru porodu oxytocin asi na 5 minut a dodnes si tu šílenou bolest pamatuju. Takže mám srovnání a oxytocin jako „pomoc“jsem vždy odmítla.
Zakladatelko, co se Ti stalo mě moc mrzí. Prožívat strach o vlastní život, hlavně když víš, že jsi máma dvou mrňat, je hrozné. Je dobře, že Tě zachránili, i když ztráta dělohy mrzí.
Věřím, že sis už vše špatné vybrala a bude jen dobře. A gratuluji ke krásným holčičkám a milujícímu tatínkovi.

  • načítám...
  • Zmínit
19494
31.1.15 22:18

Teda uff…hroznej zazitek…mam pocit ze to podporil ten oxytocin…mne ho pichli kdyz uz mala byla skoro venku ale nejak se tam zasekla a v tu ranu ale vysla ven a ja zacala krvacet..taky se vyvalil proud krve, kdyz mi zmackli bricho. Uplne jsem to citila, to bylo hrozny…najednou se mi zacalo delat spatne, bila jak stena, cerny kruhy pred ocima a strasna zima…uz zacali pomalu plasit s transfuzi a zkusili mi dat jeste glukozu do zily…ta zabrala a ja citila jak se mi po tele zase rozleva teplo…a to jsem rodila dve hodiny

  • načítám...
  • Zmínit
16
31.1.15 23:20

Asi si umím představit co jste zažívala. Byla jsem přítomna u dceřinýho porodu a popisovala stejné bolesti. Naštěstí trvaly „jen“ 3 hodiny, do doby, kdy ji píchli epidurál. Po něm si doslova libovala jak vše přešlo. Ty 3 hodiny byly pro mě stejně jako pro ni šílenství. Strašně řvala, že nic horšího nezažila, jak ji to strašně bolí do zad, do třísel, do nohou. Břicho skoro nic. Kontrakce šly jedna za druhou, žádná pauza nebo trvaly do další, co já vím. PA byla nesnesitelně odporná, zvažovala jsem ji i žalovat, ale kdo jí to dokáže. Pořád říkala, že každá žena si tím musí projít a bouchla dveřmi. Dcera zvracela bolestí, nenacházela žádnou ulevující polohu. Pořád mě prosila ať s tím něco udělám, ale nebylo co. V tu chvíli jsem si říkala, že jsem jako matka selhala, když ji nedokážu pomoci. Jediné co jsem mohla dělat bylo popohánění epidurálu, který byl v jejím případě spása. Jinak porod byl v pohodě, další komplikace nebyly, hojila se krásně. Odměnou všem je dnes zdravý a hodňoučký andílek.
Přeji Vám, aby tahle „ztráta“ nezastínila radost z dětí, které Vám to na stopro vynahradí. Pokud čas nepomůže, tak psycholog stojí za úvahu. Hodně zdraví a štěstí :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
421
31.1.15 23:39

@Lynette Tak Ty jsi pak nadpozemska, kdyz po ztrate 2l se Ti ani hlava netocila. To je ale zase blabol :mrgreen: @BohunkaP A Ty si fakt radsi nekam zajdi, protoze jsi absolutni kamen. I ten sutr ma vice citu, jak Ty. Nechces rict, ze si za to mohla sama, ze ne. Jak to mas ve zvyku…OMFG :roll:
Jinak autorko, moc Ti preji, at ta psychicka i fyzicka bolest pomine co nejdrive. Urcite to byl desny zazitek, ale urcite to za to miminko stalo. Preji Tobe a miminku hoodne zdravi! :andel:

Příspěvek upraven 31.01.15 v 23:42

  • načítám...
  • Zmínit
56286
1.2.15 08:17

Ja mam za sebou neco podobneho. ztrata 3 litru krve. a trauma nemam.jsem rada ze ziju.

  • načítám...
  • Zmínit
56286
1.2.15 08:19

A jak tu resite toceni hlavy.vubec.me zachranil muj nizky tlak.telo je zvykle.

  • načítám...
  • Zmínit
3841
1.2.15 09:53

@tetaagáta
Nevím jaké příspěvky od Bohunky myslíš, ale výše uvedený byl neskutečně pitomý.
Jsi PA, tak sama víš, že něco kolem 20 % těhotenství má komplikace naprd. A že ty pořádné komplikace končí i tím nejhorším způsobem. Za 20 -ti letou praxi jsem toho zažila dost. A bohužel sama i jako pacientka na ARO oddělení s ohrožením života a s mrtvým miminkem. Nikdy na ten příšerný zážitek nezapomenu. A vůbec nepochopím příspěvky Bohunek a jiných.
Ještě k problematice nadváhy a stáří rodiček. Ano zvyšuje to riziko všeho i hemoroidů, ale snad z praxe moc dobře víš, že ne u všech těhotných s nadváhou, blbou fyzičkou a pod.jsou komplikace a naopak.
Za léta praxe mám i jiné zkušenosti, než vše svádět na obezitu a vysoký věk.

  • načítám...
  • Zmínit
2157
1.2.15 10:09

Opravdu straslivy zazitek. To mam tedy stesti, ze jsem dopadla lip. Taky jsem prvni rodila CS s tim rozdilem, ze byl planovany pro KP. Druhou holcicku jsem si rodila uz prirozene. Jsem sice sesita jako kopacak, mala lezla na supermana, tak me radne rozervala, ale nastesti zadne dalsi drama se nekonalo.
Preji, at se brzo zahoji vsechny jizvy, hlavne ty na dusi. Uzivej si sve dve krasne holcicky. A pokud budes citit, ze tva rodina je neuplna, tak jsou i jine moznosti. :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1.2.15 12:22

Já prvního syna rodila předčasně v 32tt akutním císařem a rok na to jsem rodila malou přirozeně. Jizvu mi teda nikdo neměřil, ale hlídali při porodu zda nepraskla. Neříkám že doktoři nikde neudělali chybu jen říkám že tohle se prostě stává. A vše zlé je pro něco dobré. Pro paní je myslím nejdůležitější to že přežila a děti nepřišli o mámu.

  • načítám...
  • Zmínit
217
1.2.15 15:45

Blahopřeji k narození dítěte. :srdce:

Kdo to nezažil nepochopí. Také jsem přišla o dělohu. Děti nemám a mít nebudu.
Přeji Vám, klid a mnoho pozitivního času na zahojení všeho bolavého.

  • načítám...
  • Zmínit
1.2.15 16:39

Přeji at se brzo bolístka aspon trochu zahojí :*

  • načítám...
  • Zmínit
98
1.2.15 18:43

@slzajda To me moc mrzi…a ja si tu stezuju

  • načítám...
  • Zmínit
26842
1.2.15 21:08

@tetaagáta O to je vic trapnejsi, ze pokud Bohunky komentare maji hlavu i patu, musite se ji tady Vy zastavat::BOHUNKA je zrejme v (TE) kondici TO NAPSAT SAMA-dekujeme za schrnuti, ale je to trapny :roll: :roll: :roll: :roll:
Znam tunovky co rodi dite za ditetem jako nic, znam stihle co maji problemy, prosim vas premyslejte nez neco napisete ano??

  • načítám...
  • Zmínit
22078
1.2.15 21:23

@tetaagáta, děkuji za zastání, potěšila jsi mě víc, než si umíš představit. :hug: Nicméně prosím, nepokoušej se do věci dál zasahovat, tohle je čistě můj problém, který jsem si způsobila sama (v půl druhé ráno jsem si neuvědomila, že myšlenkové pochody, které nad deníčkem cítím, vyzní úplně jinak, protože do hlavy mi nikdo nevidí) a bylo by mi líto, kdyby ses zbytečně dostala na zapálenou hranici.

Pro všechny ostatní - kdo se mnou má nevyřízené účty, má ideální příležitost si zchladit žáhu. Autorce jsem svůj příspěvek už včera soukromě vysvětlila a veřejně o něm pod tímto deníčkem nijak dál diskutovat nebudu, protože hon na čarodějnici byl stejně už zahájen a nic z toho, co napíšu, to nezmění.

Příspěvek upraven 01.02.15 v 22:10

  • načítám...
  • Zmínit
26842
1.2.15 21:32

@BohunkaP No prave zmenilo ne??Kdyz jsi uvedla duvod::Jaky hon na carodejnici prosim te???Kdo te trochu zna(z emimina samozrejme) vi, ze pises opravdu v pohode, jen tohle bylo nejak dost bez empatie :think: Nacez jak pises jsi se omluvila tak o co jde :nevim: Jsme jen lide;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
22078
1.2.15 22:10

@pomenkova, díky ;)

  • načítám...
  • Zmínit
3841
1.2.15 22:57

@bohunka Žádný hon na čarodějnici. Nechtěla jsem, aby to tak vypadalo. S autorkou je to vyřešené, tak není o čem dál psát. Jsem ráda, že příspěvek nebyl myšlen tak jak napsán.

Příspěvek upraven 01.02.15 v 22:59

  • načítám...
  • Zmínit
1461
2.2.15 11:35

Blahopřeji k narození krásné dcery. Přeji zdraví a šťastný život :srdce:
Co se stalo, je mě líto. Nemá cenu psát něco víc. Sama nejlépe víte jak to bolí.

Dámy, berte ohled na paní, která prodělala velké trauma.
Svoje osobní sympatie k @BohunkaP si řešte mimo deníček.

Příspěvek upraven 02.02.15 v 11:36

  • načítám...
  • Zmínit
42
2.2.15 11:44
:,( :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
670
2.2.15 14:35

@Kkuucckka Jde také o to, jaký máš hemoglobin… jinak snese ztrátu 2 l krve někdo s hemoglobinem 160 a jinak někdo se 120:-)

  • načítám...
  • Zmínit
313
2.2.15 17:07

Teda teď jsem si pobrečela. Máš šrám na duši @Kkuucckka, co se asi hned tak nezahojí. Ještěže ťě zachránili, zaplaťpánbůh, že jsi nerodila někde doma. Po stresujícím porodu pomáhá si o tom povykládat s miminkem, pobrečet si, aby se žena se situací, co nemohla ovlivnit, smířila. Tak Ti držím palce, ať se Ti to povede.

  • načítám...
  • Zmínit
107
3.2.15 07:11

Máš dvě krásné dítka, tak si jich užívej :kytka: Drž se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
730
3.2.15 13:34

Především gratuluji k miminku, ať Vám dělá jen samou radost a je zdravé. Vám ať se do budoucna vše zlé vyhne a máte už navždy vybráno :srdce:.Jen mi prosím vysvětlete…to s tou dělohou…pokud Vám ji vzali…to máte teď v necelých 30letech jako přechod? Včetně všech nežádoucích peripetii okolo… :,(! Pokud tomu tak opravdu je, žádala bych po nemocnici odškodné, jste mladá…navíc po císaři, oxytocin jste dle mě dostat něměla a to lékaři vědí, přišla jste s nějakým nálezem…těhu průkazem…
Na každý pád se držte, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc, to co jste prožila by zamávalo s každým, máte právo se litovat…dle mě Vám bylo ublíženo a zpět to vzít nejde! :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
98
3.2.15 15:35

@jan1610 Vajecniky mi nechali tudiz prechod nemam…ale nemam menzes ani moznost dalšího ditete…premyslela jsem nad tim zda ma.cenu to resit a zadat odskodne nebo ne…je spousta otazek jako jestli za to muze oxytocin nebo ne a podobne…byl by to boj s fakultni nemocnici…co myslite??

  • načítám...
  • Zmínit
730
3.2.15 21:18

Děkuji za vysvětlení…tak aspoň tak. Je hrozně těžké radit, myslím, že by to asi bylo dost psychycky náročné, vleklé podle toho co píšete i s nejistým výsledkem…Kašlete na to. Soustřeďte se na sebe, rekonvalescenci, děti…stočte se ke svým nejbližším. Užívejte života, který jste pro sebe urvala a snažte se zapomenout. Máte dvě krásné děti, podle všeho, hodného a milujícího muže a to je to důležité. Pokud by jste v budoucnu chtěla další dítě..co třeba adopce…Dveře k dalšímu dítěti vám život úplně nezavřel, ta možnost tu stále je. A TAK SE SNAŽTE MYSLET POZITIVNĚ. Přeji vám opravdu jen to hezké :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
4.2.15 22:10

Bude lépe

Srdečně Vás zdravím!
Při čtení Vašeho deníčku jsem měla pocit, že čtu můj vlastní zážitek po porodu. První porod přirozený ok, celkem rychlý. Druhý porod před 4 lety vyvolávaný, zakončen akutní sekcí pro nepostipující porod. Tři hodiny po porodu masivní krvácení, velká ztráta krve, DIC. Převoz na Karlovo náměstí do nemocnice. Dva dny poté jsem byla převezena zpět a stěžovala jsem si na velké bolesti hlavy. Jako bonus mi vlivem krvácení praskla céva na mozku. Tam už šlo o milimetry. V Praze doktor říkal, že hned vedle pohybové a řečového centra. Probudila jsem se po 15 dnech a netušila jsem co se stalo. Hodně jsem spala. Také jsem přišla o dělohu. V podstatě mi tvalo po psychické stránce jeden rok, než jsem se s tím srovnala. Přesně do narozenin naší malé. Tedy respektově s tím, co se může mohlo stát. nyní vím, že jsou mnohem důležitější věci, které lidi občas řeší, také to, že jsem byla v péči nejlepších lékařů, kterým vděčím za život. A vím, že při mě stál snad zástup andělů. Cítila jsem, že umřu - v podstě smířená, ale osud mi dal druhou šanci. I Vám. Netrapte se, stát se má, co je dáno. Neovlivníme to. Děkujme za druhou šanci a šanci zůstat tady pro naše blízké a děti. Držím palce!

  • načítám...
  • Zmínit
1724
12.3.15 18:20

Chjo, to je hrozný :(

  • načítám...
  • Zmínit