Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Poprvé jsem stála v kotli. Zpívala jsem, skákala a nasávala atmosféru. Podruhé jsem zvolila sezení, protože jsem chtěla vidět celou show z nadhledu. Světla, projekce, choreografie i všechny detaily, které mi v kotli logicky unikaly. A byl to úplně jiný zážitek.

Samotný koncert byl našlapaný od začátku do konce. Staré hity střídaly nové písničky, dvě a půl hodiny utekly jako nic a ani na chvíli jsem neměla pocit, že by energie polevila. Většinu koncertu utáhla Ewa sama se svou kapelou a vokalisty. Hosté se objevili jen během několika duetů a rozhodně nestáli na tom, aby show zachraňovali.

Celé to působilo jako dokonale natočený videoklip. Dramaturgie, světla, efekty, kostýmy i choreografie byly na světové úrovni. Několikrát jsem se přistihla, že si musím připomenout, že nesleduju sestříhaný koncertní film, ale živé vystoupení.

Obdivuju i to, jak měla všechno promyšlené. Ještě před koncerty vydala tři nové singly. Během prvního večera oznámila nové album a hned v pondělí vyšel videoklip k prvnímu singlu, sestříhaný přímo ze záběrů z Edenu.

Pořád jsem si ale kladla otázku, proč ji lidé tolik milují. A myslím, že odpověď není jen v jejím hlasu nebo velkolepé show.

Na pódiu je prvotřídní hvězda. Má fantastický hlas, extravagantní kostýmy, obrovské charisma a zvládne show světové úrovně. Zároveň ale nepůsobí jako nedostupná celebrita. Je bezprostřední, vtipná, pokorná, umí si udělat legraci sama ze sebe a nemá žádné manýry. Vedle toho všeho působí jako úplně normální ženská a máma. Možná právě proto se v ní tolik žen poznává.

Za mě naprosto chápu všechny komentáře, které ji označují za bohyni nebo královnu české hudební scény.

Obrovsky silný byl blok kolem písně Tělo. Na obrazovkách se objevovaly skutečné hejty ze sociálních sítí, které roky mířily na její postavu a vzhled. Bylo až mrazivé číst, co všechno musela za dvacet let kariéry poslouchat.

Stejně emotivní byla i Raise Your Glass od Pink. Ewa během ní vzdala hold ženám, které obdivuje. Na obrazovkách se střídala jména jako Coco Chanel, Milada Horáková, Zuzana Čaputová, Martina Sáblíková, Ester Ledecká nebo Barbora Špotáková. Vedle nich se objevila i její maminka, sestra nebo švagrová. Ženy, které inspirují ji samotnou.

Její vzkaz byl jednoduchý: ženy by měly podporovat ženy. A přiznám se, že právě tady jsem měla slzy v očích.

Silným momentem bylo i Perpetuum Mobile. Sama Ewa přiznala, že tahle píseň pro ni dostala nový rozměr od chvíle, kdy ji zpívá před svým synem. Bylo vidět, jak moc je pro ni osobní.

Hudebně mě nejvíc bavilo Leporelo a Na ostří nože, ale odnáším si mnohem víc než jen skvělý koncert.

Myslím si, že Ewa Farna udělala pro české ženy a jejich sebevědomí víc, než jsme ochotni si připustit. Ne tím, že by moralizovala nebo se stavěla do role vzoru. Prostě tím, jaká je. Že ukazuje, že žena může být úspěšná, silná, autentická, nedokonalá a sama sebou.

A možná právě proto se tolik lidí do Edenu vracelo znovu. Já rozhodně nebyla jediná.