Manžel mě seřval proto, že jsem si, stejně jako on, v neděli odpoledne lehla
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 30.06.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Neděle by měla být dnem klidu a rodinné pohody. Pro mě se ale ta uplynulá změnila v den naprostého ponížení a vzteku. Opět se totiž ukázalo, že v naší domácnosti platí naprosto odlišná pravidla pro mého muže a odlišná pro mě. Zatímco on má právo na vyčerpání a odpočinek, já jsem očividně robot, který nesmí ani na chvíli vypnout systém a to ani když padají teplotní rekordy.
Byl to klasický náročný týden a navíc ta vedra. Úmorné. Oba chodíme do práce, odpoledne kolotoč kolem dětí, kroužky, úkoly, vaření, nákupy. V neděli po obědě už toho měli všichni dost. Děti byly mrzuté z horka a únavy, já sotva pletla nohama. Můj manžel na nic nečekal, hned po jídle se svalil v obýváku na gauč, pustil si televizi a do deseti minut tvrdě spal. Spal tak hluboce, že ho neprobudily ani mrzuté protivné děti.
Zhruba po hodině, kdy už i děti sotva držely otevřené oči, jsem si řekla, že udělám totéž. Vzala jsem obě děti do ložnice, zalezli jsme si do velké postele, četli si pohádku a během chvíle jsme všichni tři spokojeně usnuli. Bylo to krásné, klidné odpoledne. Jenže idyla netrvala dlouho.
Probudil mě ostrý hlas. V ložnici stál manžel, ruku v bok, a tvářil se, jako by nás přistihl při páchání zločinu.
„To jako myslíš vážně?“ spustil na mě hned ve dveřích s takovou intenzitou, že se děti okamžitě vyděšeně probudily.
„Co se děje?“ mžourala jsem do světla a snažila se probrat.
„Co se děje?! Vy se tady všichni válíte v posteli! To nemáš nic lepšího na práci?“ vyjel na mě naštvaně. „Já se vzbudím, dům prázdný a ty si tu chrápeš. Alespoň uklidit bys mohla, v kuchyni je nádobí a v předsíni se válí hračky!“
Zůstala jsem na něj zírat a myslela jsem, že špatně slyším. „Počkej, ty na mě křičíš proto, že jsem si šla po obědě lehnout? Vždyť ty jsi spal na gauči celé hodiny!“
„To je něco úplně jiného,“ odsekl bez mrknutí oka. „Já jsem unavený z práce, já si potřebuju odpočinout. Ale ty neděláš nic, jenom se válíš a doma je akorát bordel.“
V tu chvíli se mi chtělo brečet vzteky a bezmocí. Doma přitom nebylo nijak extra neuklizeno. Jasně, vždycky je co zlepšovat, na lince sice stálo pár hrnků od kafe a na zemi bylo pár kostek lega, ale rozhodně to nebyla žádná katastrofa, která by nesnesla odklad.
Představa, že se můj muž probere ze svého dvouhodinového spánku a jeho první krok vede k tomu, aby mě seřval, že jsem si dovolila hodinu spát s dětmi, mi přijde naprosto zvrácená. Proč on může a já ne? Copak já do té práce nechodím taky? Copak se o ty děti a celou domácnost nestarám sedm dní v týdnu?
Ta nespravedlnost a absolutní absence respektu mě neskutečně bolí. Nejhorší na tom je, že on to své chování vidí jako naprosto oprávněné. Žena má podle něj prostě kmitat, dokud nepadne, a odpočinek je pro ni luxus, který si nezaslouží, dokud není dům sterilně čistý. Od neděle spolu mluvíme jen v jednoslabičných větách. Měla jsem se obhajovat? Má to vůbec nějaký smysl?
Přečtěte si také
Voják, který vyměnil zbraň za pohádkovou knížku: Náš boj o dvojčátka
- Taťka Láďa
- 01.07.26
- 586
Půl života jsem byl voják a procestoval svět. Myslel jsem, že mě nic nepřekvapí, dokud nepřišla ta nejtěžší mise: boj o život předčasně narozených dvojčátek. Z drsňáka se stal kurýr vozící mateřské...
„Kvůli tobě nemáme hlídání,“ řvala jsem na manžela, který se pohádal s tchyní
- Anonymní
- 01.07.26
- 1339
Tak složitě jsme řešili letní prázdniny a skládali, aby bylo o děti postaráno. Byl to téměř manažerský výkon. A když se to konečně podařilo, manžel do toho hodil vidle tím, že se pohádal se svojí...
Ve školce je chlapeček, který ubližuje dětem. Učitelky i rodiče jsou zoufalí
- Anonymní
- 01.07.26
- 1794
Jsem čím dál víc naštvaná na celý systém. Nejen ve škole, ale už i ve školce. Mám dvě děti. Starší chodí do třetí třídy, mladší bude od září předškolák. Přemýšlela jsem, že ji přehlásím jinam nebo...
Tchyně chce, aby u ní můj čtyřletý syn žil a já si ho brala jen na víkendy
- Anonymní
- 01.07.26
- 964
Když se mi narodil syn, věděla jsem, že vztahy s tchyní nebudou vždycky jednoduché. Každá máma má svou hlavu a své představy o tom, co je pro dítě nejlepší. S manželem jsme ale doteď všechno...
„Nefňukej, bábovko.“ Bezohledná přítelkyně dohnala mého syna do nemocnice
- Anonymní
- 01.07.26
- 877
Mít dospívajícího syna znamená naučit se držet jazyk za zuby a sledovat, jak dělá vlastní chyby. Když se poprvé zamilují, kluci často ztratí zdravý rozum a pro svou vyvolenou by skočili do ohně....
„Půjč mi ho, odletím s ním sama.“ Tchyně mě citově vydírá kvůli dovolené
- Anonymní
- 30.06.26
- 2911
Mateřství mě naučilo, že jakmile se vám narodí dítě, každý kolem vás najednou získá pocit, že má právo mluvit do toho, jak ho vychováváte, co mu oblékáte a jak s ním trávíte čas. Největším expertem...
Od každého úplňku jsem jako vyměněná. Rodina si myslí, že si to namlouvám
- Anonymní
- 30.06.26
- 793
Nikdy jsem nevěřila na horoskopy, energie ani na to, že Měsíc může ovlivňovat člověka. Když někdo začal vyprávět o úplňku, vždycky jsem protočila oči. Jenže poslední dva roky se mi děje něco, co si...
Byla to žhavá letní noc. Poprvé v životě jsem zažila něco, o čem jsem jen snila
- Anonymní
- 30.06.26
- 2304
Jsem milovnice romantických románů, hlavně staré dobré červené knihovny. Odjakživa jsem si představovala letní lásku jako z filmu. Zapadající slunce, šumění moře, teplý písek pod nohama a polibek,...
Vedra mi ničí manželství. Zatímco rodina si léto užívá, já každý den přežívám
- Anonymní
- 30.06.26
- 7472
Jsem člověk, který miluje zimu. Všichni kroutí hlavou, když je venku kolem nuly a já si to užívám. Jsem dost otužilá, nechodím nabalená jako pumpa a zkrátka miluju chladno. I v zimě by mi doma...
Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
- SOVIČKA93
- 29.06.26
- 1004
Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...