Vedra mi ničí manželství. Zatímco rodina si léto užívá, já každý den přežívám

Jsem člověk, který miluje zimu. Všichni kroutí hlavou, když je venku kolem nuly a já si to užívám. Jsem dost otužilá, nechodím nabalená jako pumpa a zkrátka miluju chladno. I v zimě by mi doma bohatě stačilo kolem osmnácti stupňů. Problém je manžel a děti. Ti naopak vyžadují teplo a v tomhle počasí si vyloženě libují. Nikdo z nich nechápe, jak moc trpím.

Vedra mi ničí manželství. Zatímco rodina si léto užívá, já každý den přežívám Vedra mi ničí manželství. Zatímco rodina si léto užívá, já každý den přežívám Zdroj: Canva

Moje rodina léto zkrátka zbožňuje. Je pravda, že letošní čtyřicítky už byly moc i na manžela, který poprvé v životě zmínil slovo klimatizace. To, že o ní mluvím už několik let, ale tak nějak zapomněl. Nejvíc se u nás neshody projeví právě v zimě a pak v létě. Nejsme schopní se shodnout ani na obyčejné teplotě doma, natož na dovolené. Vždycky jsem to nakonec byla já, kdo se přizpůsobil, protože jsem v menšině. Do hor tak jezdím sama nebo s kamarádkou, která to má stejně.

Vím, že to zní jako banalita a určitě to nebude důvod k rozvodu. Jenže když se člověk několik týdnů pořádně nevyspí, je unavený, zpocený a bez energie, začne ho rozčilovat úplně všechno. Poslední dny jsem neustále podrážděná, nedokážu se soustředit na práci a mám pocit, že ze mě doslova teče voda. Díky bohu aspoň za bazén. I když se ohřál skoro na osmadvacet stupňů, pořád je to jediné místo, kde se mi na chvíli uleví.

Nejhorší je, že tohle tak málo lidí chápe. Když řeknu, že vedra nesnáším, většinou slyším, ať si nestěžuju, že léto je přece krásné a za chvíli bude zase zima. Jenže pro mě je každý tropický den utrpení. Zatahuju žaluzie, hledám stín, vyhlížím večer a počítám dny, kdy se konečně ochladí.

Manžel si myslí, že přeháním. Tvrdí, že si mám léto víc užít a pořád nemyslet na počasí. Jenže ono to není o náladě. Když několik nocí po sobě skoro nespím, nejsem to já. Stačí maličkost a pohádáme se kvůli úplné hlouposti. Někdy mám pocit, že nebojujeme jeden s druhým, ale s teploměrem.

Říkám si, jestli jsem opravdu taková výjimka. Opravdu jsem jediná, kdo od června do srpna místo radosti jen čeká, až přijde první studený vítr?

Přečtěte si také

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
  • SOVIČKA93
  • 29.06.26
  • 973

Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
117
30.6.26 08:32

Stejný tady

Klid, jsem na tom úplně stejně :) Nesnáším horko, slunce, prostě léto je pro mě nejodpornější období. Jsem úplně vyřízená fyzicky i psychicky. Když končí zima a začíná se blížit jaro, slunce vylejza, mně okamžitě naskakuje deprese. Nikdy jsem nepochopila tu posedlost dobrovolně jezdit do ještě většího vedra.
Naštěstí manžel to má taky tak.

  • načítám...
  • Zmínit
52
30.6.26 11:03

Nápodobně, tento čas přežívám a každý rok mám pocit, že umřu.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
1.7.26 09:08

Nejsi sama. My jsme dost let žili v hodně teplé oblasti a moje nejstarší dcera to nedávala, měla migrény z horka a bylo jí i fyzicky zle. Zatímco my ostatní si libovali v bazénu, moři, na pláži, ona byla nonstop zalezlá doma v klimatizaci a těšila se na tamnější zimu, kdy teploty klesly na cca 15-20C. Teď už žije ve výrazně chladnějším klimatu a je tam jak ryba ve vodě. Jen tedy pro změnu její děti nadávají.
Prostě každý to máme nastaveno vnitřně nějak a nenaděláš s tím nic. Ona se taky snažila si to teplo užít, ale tělo ji zrazovalo. Já jsem pro změnu teplomil, takže já naopak v chladu vážně trpím. Funguji na solární pohon.

  • Upravit