Voják, který vyměnil zbraň za pohádkovou knížku: Náš boj o dvojčátka
Půl života jsem byl voják a procestoval svět. Myslel jsem, že mě nic nepřekvapí, dokud nepřišla ta nejtěžší mise: boj o život předčasně narozených dvojčátek. Z drsňáka se stal kurýr vozící mateřské mléko mezi nemocnicemi. Dnes? Dnes jsem táta, pro kterého je večerní čtení pohádek tím největším vítězstvím. A protože vím, jaké to je padat únavou, začal jsem ty pohádky nahrávat i pro ostatní.
Ahoj všem,
možná to bude znít zvláštně od chlapa, co strávil půlku života v armádě a sjezdil kus světa, ale moje nejdůležitější mise se odehrává teď – večer u postýlek s knížkou v ruce.
Chtěl jsem se podělit o to, proč je pro mě večerní čtení takový rituál. Není to jen o uspávání. Je to pro mě důkaz, že jsme to zvládli.
Můj příběh je možná podobný tomu, co zažily některé z vás. Doma máme tři děti – Jiříka, Filipa a Lindu. Ti mladší, dvojčata, se ale na svět drali dřív, než měli. Předčasný porod, císařský řez a strach, který se nedá srovnat s ničím, co jsem zažil na misích.
Zatímco maminka ležela s malou Lindou na rizikovém, Filípek bojoval o život na JIPce v jiné nemocnici. První měsíc jsme reálně nevěděli, jestli to ten náš malý chlapák zvládne.
Byl to blázinec. Doma jsem měl 2,5letého Jiříka, kterému pomáhala babička, zatímco já jsem denně pendloval autem do Brna. Můj úkol? Vozit to nejcennější – mateřské mléko z jedné nemocnice do druhé, aby měl i Filípek sílu bojovat. Připadal jsem si jako kurýr s nejdražším nákladem na světě.
Když jsme se po dvou měsících konečně sešli všichni doma, spadl mi obrovský kámen ze srdce.
Od té doby jsou pro mě ty večery svaté. Mám k těm našim „prďolkům“ obrovsky silný vztah. Když si večer sednu k postýlce, otevřu knížku a začnu měnit hlasy pro draky a princezny, je to pro ně (i pro mě) balzám na duši. Vidím, jak se uklidní, jak poslouchají tátův hlas… ten hlas, který jim sliboval, že to bude dobré, i když leželi v inkubátoru.
Takže jo, jsem bývalý voják, co teď nejraději bojuje s draky v pohádkách.
A protože vím, že ne každá máma nebo táta má večer po celém tom kolotoči ještě sílu číst, rozhodl jsem se, že se o ten náš rituál podělím. Začal jsem pohádky nahrávat na YouTube. Pokud jste unavené, nebo jen chcete zkusit změnu, pusťte to dětem. Třeba jim ten můj „velitelský“ (ale laskavý) hlas pomůže usnout stejně dobře jako těm našim bojovníkům.
Čtete taky? Nebo to občas rádi přenecháte někomu jinému?
Podívejte se na podcast s Taťkou Láďou
Zdar a sílu, taťka Láďa
Přečtěte si také
„Kvůli tobě nemáme hlídání,“ řvala jsem na manžela, který se pohádal s tchyní
- Anonymní
- 01.07.26
- 315
Tak složitě jsme řešili letní prázdniny a skládali, aby bylo o děti postaráno. Byl to téměř manažerský výkon. A když se to konečně podařilo, manžel do toho hodil vidle tím, že se pohádal se svojí...
Ve školce je chlapeček, který ubližuje dětem. Učitelky i rodiče jsou zoufalí
- Anonymní
- 01.07.26
- 230
Jsem čím dál víc naštvaná na celý systém. Nejen ve škole, ale už i ve školce. Mám dvě děti. Starší chodí do třetí třídy, mladší bude od září předškolák. Přemýšlela jsem, že ji přehlásím jinam nebo...
Tchyně chce, aby u ní můj čtyřletý syn žil a já si ho brala jen na víkendy
- Anonymní
- 01.07.26
- 268
Když se mi narodil syn, věděla jsem, že vztahy s tchyní nebudou vždycky jednoduché. Každá máma má svou hlavu a své představy o tom, co je pro dítě nejlepší. S manželem jsme ale doteď všechno...
„Nefňukej, bábovko.“ Bezohledná přítelkyně dohnala mého syna do nemocnice
- Anonymní
- 01.07.26
- 257
Mít dospívajícího syna znamená naučit se držet jazyk za zuby a sledovat, jak dělá vlastní chyby. Když se poprvé zamilují, kluci často ztratí zdravý rozum a pro svou vyvolenou by skočili do ohně....
„Půjč mi ho, odletím s ním sama.“ Tchyně mě citově vydírá kvůli dovolené
- Anonymní
- 30.06.26
- 2471
Mateřství mě naučilo, že jakmile se vám narodí dítě, každý kolem vás najednou získá pocit, že má právo mluvit do toho, jak ho vychováváte, co mu oblékáte a jak s ním trávíte čas. Největším expertem...
Manžel mě seřval proto, že jsem si, stejně jako on, v neděli odpoledne lehla
- Anonymní
- 30.06.26
- 3054
Neděle by měla být dnem klidu a rodinné pohody. Pro mě se ale ta uplynulá změnila v den naprostého ponížení a vzteku. Opět se totiž ukázalo, že v naší domácnosti platí naprosto odlišná pravidla pro...
Od každého úplňku jsem jako vyměněná. Rodina si myslí, že si to namlouvám
- Anonymní
- 30.06.26
- 722
Nikdy jsem nevěřila na horoskopy, energie ani na to, že Měsíc může ovlivňovat člověka. Když někdo začal vyprávět o úplňku, vždycky jsem protočila oči. Jenže poslední dva roky se mi děje něco, co si...
Byla to žhavá letní noc. Poprvé v životě jsem zažila něco, o čem jsem jen snila
- Anonymní
- 30.06.26
- 2106
Jsem milovnice romantických románů, hlavně staré dobré červené knihovny. Odjakživa jsem si představovala letní lásku jako z filmu. Zapadající slunce, šumění moře, teplý písek pod nohama a polibek,...
Vedra mi ničí manželství. Zatímco rodina si léto užívá, já každý den přežívám
- Anonymní
- 30.06.26
- 5759
Jsem člověk, který miluje zimu. Všichni kroutí hlavou, když je venku kolem nuly a já si to užívám. Jsem dost otužilá, nechodím nabalená jako pumpa a zkrátka miluju chladno. I v zimě by mi doma...
Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
- SOVIČKA93
- 29.06.26
- 955
Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...