Voják, který vyměnil zbraň za pohádkovou knížku: Náš boj o dvojčátka

Půl života jsem byl voják a procestoval svět. Myslel jsem, že mě nic nepřekvapí, dokud nepřišla ta nejtěžší mise: boj o život předčasně narozených dvojčátek. Z drsňáka se stal kurýr vozící mateřské mléko mezi nemocnicemi. Dnes? Dnes jsem táta, pro kterého je večerní čtení pohádek tím největším vítězstvím. A protože vím, jaké to je padat únavou, začal jsem ty pohádky nahrávat i pro ostatní.

Voják, který vyměnil zbraň za pohádkovou knížku: Náš boj o dvojčátka Voják, který vyměnil zbraň za pohádkovou knížku: Náš boj o dvojčátka Zdroj: Canva

Ahoj všem,

možná to bude znít zvláštně od chlapa, co strávil půlku života v armádě a sjezdil kus světa, ale moje nejdůležitější mise se odehrává teď – večer u postýlek s knížkou v ruce.

Chtěl jsem se podělit o to, proč je pro mě večerní čtení takový rituál. Není to jen o uspávání. Je to pro mě důkaz, že jsme to zvládli.

Můj příběh je možná podobný tomu, co zažily některé z vás. Doma máme tři děti – Jiříka, Filipa a Lindu. Ti mladší, dvojčata, se ale na svět drali dřív, než měli. Předčasný porod, císařský řez a strach, který se nedá srovnat s ničím, co jsem zažil na misích.

Zatímco maminka ležela s malou Lindou na rizikovém, Filípek bojoval o život na JIPce v jiné nemocnici. První měsíc jsme reálně nevěděli, jestli to ten náš malý chlapák zvládne.

Byl to blázinec. Doma jsem měl 2,5letého Jiříka, kterému pomáhala babička, zatímco já jsem denně pendloval autem do Brna. Můj úkol? Vozit to nejcennější – mateřské mléko z jedné nemocnice do druhé, aby měl i Filípek sílu bojovat. Připadal jsem si jako kurýr s nejdražším nákladem na světě.

Když jsme se po dvou měsících konečně sešli všichni doma, spadl mi obrovský kámen ze srdce.

Od té doby jsou pro mě ty večery svaté. Mám k těm našim „prďolkům“ obrovsky silný vztah. Když si večer sednu k postýlce, otevřu knížku a začnu měnit hlasy pro draky a princezny, je to pro ně (i pro mě) balzám na duši. Vidím, jak se uklidní, jak poslouchají tátův hlas… ten hlas, který jim sliboval, že to bude dobré, i když leželi v inkubátoru.

Takže jo, jsem bývalý voják, co teď nejraději bojuje s draky v pohádkách.

A protože vím, že ne každá máma nebo táta má večer po celém tom kolotoči ještě sílu číst, rozhodl jsem se, že se o ten náš rituál podělím. Začal jsem pohádky nahrávat na YouTube. Pokud jste unavené, nebo jen chcete zkusit změnu, pusťte to dětem. Třeba jim ten můj „velitelský“ (ale laskavý) hlas pomůže usnout stejně dobře jako těm našim bojovníkům.

Čtete taky? Nebo to občas rádi přenecháte někomu jinému?

Podívejte se na podcast s Taťkou Láďou

Zdar a sílu, taťka Láďa

Přečtěte si také

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?
  • SOVIČKA93
  • 29.06.26
  • 955

Když si člověk zkusí vybavit slavné pohádkové a večerníčkové dvojice, okamžitě mu naskočí Pat a Mat nebo Bolek a Lolek. Jenže u dvou ženských postav, které by fungovaly stejně „automaticky známě“,...

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

Váš příspěvek

Odesílám...