Nevyžádaný dárek od tchyně mi zkazil narozeniny. Po otevření jsem doslova ztuhla

Pozvali jsme celou rodinu, a že nás je. Já mám dva sourozence, manžel taky, do toho jejich rodiny a děti. Prostě blázinec. Ségru napadlo, že bych mohla dárky rozbalovat přede všemi. Prý bude sranda, aspoň se na nic nezapomene a budu vědět, co mi kdo dal. Přišlo mi to jako skvělý nápad. Dostala jsem samé fajn věci. Ale Běta nezklamala.

Po otevření dárku od ní jsem ztuhla. Tchyně mi koupila osobní digitální váhu a přidala knihu o zdravém hubnutí. Když jsem se na ni podívala, ještě dodala, že přece už dlouho chci zhubnout. A tím to úplně dorazila: „Minule jsi přece říkala, že máš permici do fitka. Tak to podpoř,“ mrkla na mě evidentně lehce navátá.

Všichni na nás koukali a nevěděli, jak reagovat. Tchán byl evidentně také dost napitý, takže to ještě okomentoval slovy, že ženská má mít velký zadek. „Tak to nepřeháněj, Danuško.“

Měla jsem sto chutí vzít váhu s knihou a hodit je po nich. Manžel to celé evidentně vůbec nepochopil. Ještě mi pak pošeptal, že tu starou váhu máme stejně už dávno rozbitou. Zato moje ségry to pochopily hned. Ta starší rychle podala další dárek, evidentně ode mě určený, aby se celá situace nějak přešla.

Jenže já už měla náladu zkaženou. Když jsem pak Bětě řekla, že to opravdu nemusela dělat, odpověděla mi, že to myslí dobře. Prý měl Toník vždycky rád hubené ženské.

To už jsem se neudržela a poslala ji do háje. „Lepší tlustá než zlá a jedovatá,“ odsekla jsem.

Tchyni to naštěstí vyvedlo z míry. Sebrala tchána, který sotva stál na nohou, a oba zmizeli. Později se mi sice omlouvala, ale mám jí teď plné zuby. I když musím přiznat, že ta kniha o hubnutí zase není úplně špatná.