Být sám sebou!

Změňte se, jen pokud po tom sami toužíte. Buďte sami sebou.

Jste dochvilní, vše plánujete, chodíte všude včas? Anebo jste člověk, který všude chodí pozdě, žije okamžikem a nehodlá si nechat zasahovat do svého jednání? Jste člověkem, který si vybavuje vzpomínky tak, že v nich hraje hlavní roli a dívá se na sebe, jako na herce? Nebo jste člověk, který si své vzpomínky vybavuje tak, že se ztotožňuje se vším, co se stalo a přijímá to, ať je to dobré nebo špatné? Jste člověk, který má potřebu smést okamžitě každé smítko, které se doma vyskytne? Nebo jste ten, kdo má doma provozní nepořádek a nic neřeší?

Ať tak či tak, vždycky je jedna varianta společností vnímána jako to, co je správné, a druhá jako to, co je špatné. Ale jak se cítíte vy? Jste ve svých myšlenkách a přístupech šťastní?

Nic není špatně, každý prožitý okamžik a každý povahový rys, který nás naplňuje štěstím, má místo v našem životě. Dlouhé roky jsem se nechávala přesvědčovat o tom, že to, jaká jsem, je špatné. Dlouhé roky jsem přemýšlela o tom, jak se změnit, kvůli člověku, který se sám nebyl schopný a ochotný v ničem přizpůsobit, na druhou stranu se ale nebál kritizovat všechny okolo sebe a toužit, aby se jeho okolí změnilo. Nehledal štěstí v sobě a v tom, jaký byl. Nedokázal si užívat odlišností těch, kteří ho milovali a jediné, čím se v jeho očích „provinili“, byly povahové rysy, které jemu nevyhovovaly.

Bojíte se, že pokud nezměníte to, že chorobně plánujete a potřebujete mít život nalajnovaný, nebo že pokud nezačnete pořádně gruntovat domácnost, že nebudete nikdy šťastní a nikdy nenajdete klid, mír a lásku? Neustále přemýšlíte a zvažujete, jak a v čem se změnit, ne kvůli sobě, ale kvůli někomu blízkému? Kamarádovi, partnerovi, mamince, dědečkovi…

Tak to ale nefunguje. Být sám sebou je tím, co vás udělá šťastnými. Nemluvím teď o tom, aby byl člověk na lidi zlý, aby ubližoval, zraňoval, mluvím o tom, být sám sebou. Chovat se a jednat tak, jak je nám to přirozené, uvědomovat si sami sebe a vědět, že tam venku jsou lidé, kteří nás ne přesto, ale právě proto mají rádi.

Mějme otevřenou mysl a otevřené srdce. Ukažme svému okolí, že umíme být tolerantní a buďme schopní vyjít ze své komfortní zóny jen proto, abychom vstoupili do té někoho jiného. Dělejme vstřícné kroky, ale dělejme je, jen pokud víme, že druhý to ocení a bude to vnímat jako dar.

Nedělejme ústupky u lidí, kteří si jich neváží a berou je jako samozřejmost, protože oni jsou ti, kteří mají svou povahu v pořádku a my jsme ti „vadní“, „divní“, „ti, kteří se musí změnit“.

Jste plánovací typ a váš partner je chaotický člověk? Zkuste jednou něco nechat na něm. Třeba ho nechte koupit lístky do kina až tehdy, když do kina přijdete. Možná už nebudou, možná půjdete na jiný film… Užijte si to, věřím, že je spousta partnerů, co buď ocení, že jim vyjdete vstříc, anebo se jim ještě zasteskne po vaší organizované povaze.

Správný partner anebo přítel potom dokáže ustoupit a pokusit se něco organizovaně naplánovat, jen kvůli vám. Protože ani jeden z těchto přístupů není špatný. Každého jen naplňuje štěstím něco jiného.

Prožijte nový rok tak, že budete sami sebou. Naplní vás to štěstím a sebeláskou.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
21154
5.1.17 07:28

Má-li to být obhajoba nespolehlivých, nedochvilných, chaotických, potažmo líných lidí, kterým se nechce na sobě cokoli měnit, budiž. Jen aby se pak nedivili, že sebeláska je jediná láska, kterou znají.

  • Nahlásit
  • Zmínit
279
5.1.17 07:34

@hanka.br. reakce hodná perfekcionalistky bez špetky fantazie. O ničem takovém přeci deníček není :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
254
5.1.17 08:45

A když je člověk sám sebou opravdu někdy trpí. Vím co to je. Jsem svá a sama sebou, nedokážu se přetvařovat a v některých oblastech to mám hodně těžký. Třeba v práci. Nikde nehledajú osobnosti, ale stádovité ovce, se kterými si mužou dělat co chtějí. Já taková nejsem a odměna mi je jenom pohŕdaní od nadřízených, který stejně stojej za…, nemám šanci povýšit takže se budu muset naučit přetvařovat, abych stihla udělat nějakou kariéru :-D

  • Nahlásit
  • Zmínit
1867
5.1.17 08:50

Denicek se mi libil. Forma psani sice neni moc zazivna, ale obsah super. A pravdive ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1304
5.1.17 09:36

@vantili hanka je pani ucitelka, tak halt obcas sklouzava k suche prisnosti, ci jak to nazvat…vetsinou jsou jeji komenty plne moudra a zkusenosti, musim se ji zastat :) :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10375
5.1.17 10:57

Osobně si myslím, že spokojenost nejbližších osob do velké míry určuje mou spokojenost 8) Takže pokud by lidi kolem mě štvalo, že jsem bordelář, tak se s tím budu sakra snažit něco dělat, i když mě osobně je to jedno ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
5043
5.1.17 15:45

Tak ono nic není tak černobílé, jak se nám deníček snaží vnutit. Pokud budu zuby nehty trvat na tom, že já jsem já a nebudu se přece kvůli nikomu měnit a omezovat, tak to není zrovna ideální vklad do partnerství. Autorka má asi nějakou špatnou zkušenost, že se snažila až moc přizpůsobit někomu, kdo za to nestál, ale to je zase druhý extrém. V reálu je třeba dosáhnout nějaké rovnováhy. Deníček na mě působí jako výzva k narcismu, nic ve zlém.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2439
5.1.17 16:41

@hanka.br. Učitelka promluvila :mrgreen:
Můj chlap měl za matku učitelku a následky její výchovy si nese dodnes. Od malička u nich doma vládl přístup „buď takový a makový a ostatní Tě budou mít rádi“ Bullshit :)
Dlouho nedokázal pojmout, že já ho mám ráda tak, jak je - s hlavou v oblacích, s roztrženou kapsou u džínů, zapomnětlivého, plného nápadů, které nerealizuje, s úžasně laskavým přístupem. Je mi moc líto, že v dětství nepoznal bezpodmínečnou lásku, protože musel být „dochvilný, spolehlivý a opatrný“ a až pak ho jeho matka (možná) měla ráda…

S Vaším přístupem vychováte poslušné ovce bez duše, ale ne šťastné lidi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2439
5.1.17 16:43

@unuděná osobně si myslím, že je to přesně naopak. Má spokojenost určuje spokojenost ostatních.

  • Nahlásit
  • Zmínit
10375
5.1.17 17:22

@adam75 Možná nechápu. Ty si myslíš, že když budeš sám se sebou spokojen, budou spokojení i lidé kolem tebe? :lol: To je trochu utopické a hlavně egocentrické, nemyslíš? Jakože jsi v klidu a spokojený sám se sebou, nemáš dle svého mínění žádné chyby, které by bylo potřeba změnit, a tudíž budou lidé kolem tebe taky veselí? :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21154
5.1.17 18:16

@adam75 Mé děti jsou již dospělé. Ty víš jistě nejlíp, jaké lidi jsem z nich vychovala.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2439
5.1.17 18:42

@unuděná ne. Být sám sebou znamená uvědomovat si své chyby, ale přijmout je jako součást sebe. Jen takoví lidé dokážou stejně tak přijmout chyby druhých a říct si, že se vlastně tolik neděje :)
Jsi bordelář… Je to katastrofa? Ne. Třeba se i snažíš to změnit, ale nehroutíš se, když to nejde. Myslíš si, že lidé se skutečným charismatem a tvůrčím duchem se neustále přizpůsobují tomu, co by chtěli ostatní? A asi bys je neoznačila jako sebestředné, ale spíš jako inspiraci. Zdroj pozitivní energie pro ostatní.

Příspěvek upraven 05.01.17 v 18:47

  • Nahlásit
  • Zmínit
2439
5.1.17 18:46

@hanka.br. Já nic nevím nejlíp, to je výsada učitelek. Kupodivu některé jsou i normální, ale není jich moc. Moje teta učitelka zadělala své dceři na úzkostnou poruchu, přesně z popsaných důvodů :(

Jakým právem si dovolíš někoho označit jako líného člověka? To mi hlava nebere. Jakým právem ho takto hodnotíš?

  • Nahlásit
  • Zmínit
21154
5.1.17 19:13

@adam75 Musím říct, že se bavím. Ty tady kážeš o přijetí chyb druhých, ale nedokážeš přijmout ani názor, který není stejný jako ten tvůj. Deníček se mi prostě nelíbil a i když se mi budeš snažit podsunout, že jsem kvůli tomu špatný rodič, špatný učitel nebo špatný člověk, nic se na tom nezmění. Jen to dokazuje, že tvoje řeči o toleranci jsou jen takové bla bla bla. Docela začínám chápat, proč řada lidí svou profesi zmiňuje pouze anonymně, protože se často najde nějaký zastánce tolerance, kterému nedělá problém takovou informaci zneužít k bohapusté urážce. Taky se neptám, jakým právem a taky mi to nebere hlava. Z mého komentáře přeci nepoznáš, co je moje profese. Líbí se ti deníček o tom, že lidi je třeba brát takové, jací jsou? Tak se jím řiď.

  • Nahlásit
  • Zmínit
10375
5.1.17 19:29

@adam75 no vidis a ja si zase myslim, ze kdyz si clovek svou chybu uvedomi, je vetsinou schopny se ji i pro priste vyvarovat. A pokud bych sve blizni stvala treba tim bordelarstvim, nebudu jim preci kazat o toleranci, respektu a sebelasce, misto abych s tim neco delala ne? ;) Pokud zmena prospeje jim stejne jako me, tak jeji potlacovani je pouhy alibismus a lenost ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
476
5.1.17 21:35

Deníček se mi nelibi ani styl jakym je napsán. Spatne se mi četl. Působí to na me tak že autorka prošla nějakou negativní zkušenosti a ze svého ‚ponauceni‘ vytvořila dogma - takhle to je a ne jinak.. Jenže ja myslím, že je třeba byt ve vztahu nejen sam sebou ale také tolerantní a dělat kompromisy.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21287
5.1.17 21:57

@hanka.br.
Pokud si @Arvenka pamatuju dobře z jiné diskuze, je to vrchní plánovačka ;-)
Ta nebude obhajovat chaotiky a lenochy.
Myslím, že člověk by měl jít svou cestou a nebýt podle šablony. Tím nemyslím jít přes mrtvoly a ubližovat ostatním, ale pokud cítím, že jsem trochu jiná, nemusím se za každou cenu pokoušet změnit. Pokud jsem např. od přírody lenoch, sotva se předělám na pilnou včelku. Ale pokud se ta lenost promítá třeba do pozdních příchodů, měla bych se snažit na schůzky chodit včas. Jestli mám doma z lenosti bordýlek, je to jen moje věc.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21287
5.1.17 22:01

@adam75 Jo, pokud je člověk sám se sebou vnitřně spokojený, obvykle nevyvolává konflikty a s okolím vychází dobře. Ale nesmí se potkat s jiným nespokojencem, co se ho snaží za každou cenu změnit.
Prý se nám na druhých nelíbí to, co bychom rádi změnili u sebe. Že nám ti druzí nastavují zrcadlo :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
4550
5.1.17 22:09

Divím se, že to někoho dokáže vzrušit. Mně ten deníček přišel jako jedna Velká nuda. :nevim: „nuda nuda, šeď šeď“ :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
15090
6.1.17 08:45

Zajímavé… Deníček plný povrchních frází, planých výzev bez jakékoli hloubky - a jaké dovede vyvolat vášně :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2303
6.1.17 09:21

@unuděná Ono je to asi nepřesně napsané a proto nepochopitelné - mělo by ti znít spíše takto:

Vezmu ten příklad s bordelářstvím. Když jsem nepořádná a okolí to vadí, mám dvě možnosti - zůstat taková nebo to změnit. Když taková zůstanu, tak buď se obklopím lidmi, kterým to nevadí (pak je to v pořádku) a nebo mám kolem sebe lidi, kterým to vadí a pak to můžu změnit. Teď přichází to ALE! Když se budu snažit o pořádek protože MUSÍM, protože ostatním to vadí, pak to v pořádku není a já budu nešťastná. Ale mohu se zkusit změnit třeba proto, abych ostatní učinila šťastnějšími… nebo proto, že sama vím, že už mi tato cesta nevyhovuje… nebo třeba jen proto, abych zkusila žít jinak a uviděla, co to udělá. Ale musí to vyházet ze mě, ne z ostatních. To je přijetí „chyby“ - přijetí toho, že jsem odlišná od ostatních a sama jsem se rozhodla k řešení. Ať už to řešení je vyčlenění se ze společnosti nebo včlenění se do ní.
A s tím, že ta moje chyba, odlišnost, cokoli… narušuje život ostatním, to je zase jejich volba, že si ho narušit nechají - stejně jako já mám právo zůstat svá a žít tak, ostatní mají právo ode mě odejít - a na mě je, jestli mi to bude vadit a začnu se sebou něco dělat.

Já mám například opačný problém, protože mám potřebu uklízet pořád a taky mi to narušuje život, protože pak nemám tolik volného času pro rodinu, jak bych chtěla. V mém případě je chybou pořádnost. Je to jen úhel pohledu, pro někoho bych byla ideální žena, protože mám uklizeno, já to považuju za chybu :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
10375
6.1.17 10:09

@Akivasha Hezky jsi to napsala, souhlasím plně :palec: A můj původní komentář byl právě myšlen tak, že mě dělá šťastnou, pokud jsou ostatní šťastní (speciálně samozřejmě má rodina). Takže změny, které se snažím dělat, dělám primárně pro ně, nikoli pro sebe a funguje to taky ;) Ale nepopírám, že například má snaha naučit se neutratit všechny prachy najednou, je výhodná i pro mě :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2303
6.1.17 10:27

@unuděná :palec:

Ono by se to dalo shrnout jako - když žiju tak, aby to bylo ku prospěchu všech (včetně mě), tak jsem šťastná já i okolí. Jenom najít tu správnou rovnováhu.
Třeba manžel byl zvyklý „plánovat“ věci z minuty na minutu (a pak se to nestíhalo) a já potřebovala vědět všechno aspoň den dopředu (a pak jsem byla zmatená, když přišla nějaká změna). Navzájem jsme se učili jeden od druhého a našli pomyslný střed. A já jsem s potěšením zjistila, že umím být více variabilní :mrgreen: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2439
6.1.17 14:23

@unuděná jistě, uvědomění si chyby je základ, v tom se shodneme. Na druhou stranu (a) jestli je to „chyba“, je relativní - pro mě třeba ano, pro druhého to samé může být přednost; (b) nebavíme se o SCHOPNOSTI, ale o MOŽNOSTI VOLBY se té chyby příště vyvarovat. Jinými slovy - to, že můžeš, ještě automaticky neznamená, že musíš. Mezi tím je právě element svobodného rozhodnutí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11601
6.1.17 18:27

Me se to nelibilo. Nemam rada tahleta radoby moudra.Mam radsi opravdove situace ze zivota, kde nekdo napise, co se mu prihodilo. Nejlip pro zasmani, treba jako ta mamina, co skakala ze strechy domu kvuli zamcenym dverim

  • Nahlásit
  • Zmínit
6.1.17 20:56

Já za tento deníček děkuji! ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
592
9.1.17 17:32

Děkuji všem, kteří si deníček přečetli :). Těm, kteří pochopili poselství přání do nového roku „být sám sebou“ děkuji o to víc. Těm, kterým se to nelíbilo můžu říct jen, bohužel, otázka vkusu a myšlení každého. A ti, kteří ve mě vidí línou a chaotickou osobu, která má potřebu se obhajovat, nebo člověka plného povrchních mouder, tak vás je mi líto :). Krásný den :kytka: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit