Být sám sebou!
- O životě
- Arvenka
- 05.01.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Změňte se, jen pokud po tom sami toužíte. Buďte sami sebou.
Jste dochvilní, vše plánujete, chodíte všude včas? Anebo jste člověk, který všude chodí pozdě, žije okamžikem a nehodlá si nechat zasahovat do svého jednání? Jste člověkem, který si vybavuje vzpomínky tak, že v nich hraje hlavní roli a dívá se na sebe, jako na herce? Nebo jste člověk, který si své vzpomínky vybavuje tak, že se ztotožňuje se vším, co se stalo a přijímá to, ať je to dobré nebo špatné? Jste člověk, který má potřebu smést okamžitě každé smítko, které se doma vyskytne? Nebo jste ten, kdo má doma provozní nepořádek a nic neřeší?
Ať tak či tak, vždycky je jedna varianta společností vnímána jako to, co je správné, a druhá jako to, co je špatné. Ale jak se cítíte vy? Jste ve svých myšlenkách a přístupech šťastní?
Nic není špatně, každý prožitý okamžik a každý povahový rys, který nás naplňuje štěstím, má místo v našem životě. Dlouhé roky jsem se nechávala přesvědčovat o tom, že to, jaká jsem, je špatné. Dlouhé roky jsem přemýšlela o tom, jak se změnit, kvůli člověku, který se sám nebyl schopný a ochotný v ničem přizpůsobit, na druhou stranu se ale nebál kritizovat všechny okolo sebe a toužit, aby se jeho okolí změnilo. Nehledal štěstí v sobě a v tom, jaký byl. Nedokázal si užívat odlišností těch, kteří ho milovali a jediné, čím se v jeho očích „provinili“, byly povahové rysy, které jemu nevyhovovaly.
Bojíte se, že pokud nezměníte to, že chorobně plánujete a potřebujete mít život nalajnovaný, nebo že pokud nezačnete pořádně gruntovat domácnost, že nebudete nikdy šťastní a nikdy nenajdete klid, mír a lásku? Neustále přemýšlíte a zvažujete, jak a v čem se změnit, ne kvůli sobě, ale kvůli někomu blízkému? Kamarádovi, partnerovi, mamince, dědečkovi…
Tak to ale nefunguje. Být sám sebou je tím, co vás udělá šťastnými. Nemluvím teď o tom, aby byl člověk na lidi zlý, aby ubližoval, zraňoval, mluvím o tom, být sám sebou. Chovat se a jednat tak, jak je nám to přirozené, uvědomovat si sami sebe a vědět, že tam venku jsou lidé, kteří nás ne přesto, ale právě proto mají rádi.
Mějme otevřenou mysl a otevřené srdce. Ukažme svému okolí, že umíme být tolerantní a buďme schopní vyjít ze své komfortní zóny jen proto, abychom vstoupili do té někoho jiného. Dělejme vstřícné kroky, ale dělejme je, jen pokud víme, že druhý to ocení a bude to vnímat jako dar.
Nedělejme ústupky u lidí, kteří si jich neváží a berou je jako samozřejmost, protože oni jsou ti, kteří mají svou povahu v pořádku a my jsme ti „vadní“, „divní“, „ti, kteří se musí změnit“.
Jste plánovací typ a váš partner je chaotický člověk? Zkuste jednou něco nechat na něm. Třeba ho nechte koupit lístky do kina až tehdy, když do kina přijdete. Možná už nebudou, možná půjdete na jiný film… Užijte si to, věřím, že je spousta partnerů, co buď ocení, že jim vyjdete vstříc, anebo se jim ještě zasteskne po vaší organizované povaze.
Správný partner anebo přítel potom dokáže ustoupit a pokusit se něco organizovaně naplánovat, jen kvůli vám. Protože ani jeden z těchto přístupů není špatný. Každého jen naplňuje štěstím něco jiného.
Prožijte nový rok tak, že budete sami sebou. Naplní vás to štěstím a sebeláskou.
Přečtěte si také
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 144
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 126
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 134
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 147
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 122
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 2312
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1017
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 606
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 1059
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 524
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...