Bývalé partnerky? Nikdy!
- O životě
- ha-ne-le
- 11.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouho jsem se rozmýšlela, zdali mám toto téma dát do diskuze nebo sem, do deníčku. Nechtěně mám totiž docela velkou rodinu. Já, syn, manžel, jeho dcera z předchozího vztahu a její maminka mužova bývalá přítelkyně!
Začnu asi takto… Na začátku října to budou 4roky co se znám se svým už manželem. A 30. 10. to bude rok, co jsme se vzali. V dubnu se nám narodil krásný synek, dělá nám - mně - obrovskou radost. A hned se dostanu k tomu, proč všude říkám jen můj syn, mně dělá radost atd.
O 4 roky dříve… Kamarád mě přemluvil, abych s ním šla na jednu „vesnickou zábavu“. Šla jsem, proč jako ne. No, kdo tam nebyl, sympatický muž, který vypadal jako chlap a ne jako párátko, byl starší a byl to kamarád mého kamaráda. Seděl s námi u stolu a bylo jasné hned na začátku, že i já jsem mu sympatická. A jak si tam tak povídali, dozvěděla jsem se, že je tam sám, protože má přítelkyni, která má za pár dní termín porodu a tak už to neriskovala. V tu dobu mi to ještě bylo jedno. Jenže pár hodin na to jsme si povídali hodiny a hodiny, a pak… No znáte to. Samozřejmě jsem si řikala, že bych neměla, ale pak jsem si řekla, je to jedna noc, nikdo se to nedozví, ona určitě ne, pak se už nikdy neuvidíme. Noo, slovo dalo slovo a bylo. Řeknu vám, do té doby, jsem nic hezčího nezažila.
A pak bylo jedno kafe, druhé atd., každá víme, o čem mluvím. Šlo to jednoduše, já byla v Praze, on byl v Praze a ona s dítětem byla u rodičů v Jižních Čechách. Skončilo to tak, já v týdnu, ona o víkendu a on mezi námi pendloval. Nejdřív mi to nevadilo, já to brala tak jako na chvíli, ukrácení volného času, jenže pak jsem se postupem času zamilovávala víc a víc a nakonec se ona o nás dozvěděla. Sbalila dítě, sebe a odešla. Jenže na tom byla asi tak jako já, pak se k němu vrátila, já to taky několikrát končila. Prostě, abych to neprodlužovala, střídal si nás, chvíli měl obě, chvíli mě, chvíli ji… na zbláznění.
Samozřejmě až teď, s odstupem času vidím, jaké to bylo. Bylo to pro mě ponižující už tehdy, říkala jsem si, že to takhle nejde, že musím od něj, má rodinu atd., jenže ono to nešlo. Byl tak blízko, a já tak moc zamilovaná!!
Pak prostě přišel jeden den, pro mě v tu dobu nejdůležitější, rozešel se s ní, šli k soudu, kde určili návštěvy a výživné a bylo to. Byli jsme jen já a on. Ona si pak taky našla přítele, jeho dcera k nám jezdila a já byla šťastná!
Štěstí bylo ještě větší ve chvíli, kdy jsem na testu našla ||. Byl v šoku, ale pak se těšil na miminko a o to víc, když jsme se dověděli, že čekánme chlapečka. Holčičku už měl. Jeli jsme na úžasnou dovolenou, udělali krásnou svatbu a v dubnu se nám narodilo to nejkrásnější na světě - NÁŠ SYN! Manžel byl u porodu, všechno prožíval se mnou a já byla o to víc ráda, že jsem s ním, s tím mužem, do kterého jsem se zamilovala. Všechnmo klapalo a minulost byla pryč.
Chyba lávky… V červnu se s ní rozešel přítel a bylo to… jestli k nám může přijet na návštěvu, že vezme manželovi ukázat dceru, další týden mu jí přivezla, to byla další návštěva, pak ho pozvala na pohár, když se mi to nelíbilo, tak teda můžeme jet klidně oba, dokonce ho, nás teda, pozvala teď na dovolenou, že jedou s malou samy a mají místo, tak abychom jeli s nimi. Poslední víkend byl v sobotu u ní, jelikož měli ve vsi nějakou akci, kam jsme tedy byli taktéž pozvaní všichni… atd.
Pohádali jsme se kvůli tomu, protože můj názor je ten, že prostě NE! Ona nepatří do mojí, ani jeho rodiny, on v tom teda nic špatného nevidí, že proč ne, proč bychom s nimi nemohli jen tak někdy na výlet, ale ne. Jako proč? Toto jsem si vyslechla: že chci tátu jenom pro syna, ale on má taky dceru, že jsem v tomto ohledu sobec, že je malá šťastná, když má mámu a tátu spolu, tak proč by jako chvíli spolu nemohli být všichni, vždyt tam můžu být s nimi, o co mi jako jde, proč jí tak nenávidim atd… V tomto duchu se nesla nejedna naše hádka na toto téma! Nevim, v čem je ona tak úžasná, no je sice silnější než já, ale hezky se obléká, denně se maluje, je - jak to říct - otevřená, s každým je hned kamarádka, je vysmátá, ukecaná atd. Tak proč s ní tedy nezůstal, když je na mně tolik chyb?!
Já už nevim, co s ním mám dělat, jak mu to vysvětlit. Já se k jeho holčičce chovám pořád stejně, mam ji ráda, když koupim malému, kupuji i jí, neodstrkuju ji, na tohle nemůže říct jediné slovo, ale snad po mě nemůže chtít, abych byla kamarádka i s jeho bývalou partnerkou?
Moje pocity sem nejdou tak úplně vypsat, ale celý dny nemyslím na nic jiného než na ty dva, co zase vymyslí, kdy si volají (i 3× týdně)… Kdy pojede ona k nám nebo my k ní, respektive on, jelikož já se toho nezúčastnim, už jsem teď bla naposledy s kamarádkou v OC, zatímco můj manžel si hrál na rodinu. S někým jiným… Celkově je náš vztah komplikovaný, nežijeme spolu, on pracuje daleko a bydlí na ubytovně, jsme spolu jen přes víkend a mě hrozně chybí. A když se vidíme nebo si voláme, tak jen slyšim její jméno!
Nejsme manželé ani rok a já už jsem nešťastná! Zamilovaná a nešťastná a stále ta druhá…
Omlouvám se, že je to tak strašně dlouhé, jsem zvědavá jestli někdo vůbec dočte až sem, ale byla bych ráda, kdyby se některá taková našla, aby mi napsala názor, snad radu, zkušenost (i když, zkušenost, pochybuji, že by se našla ještě nějaká „blbka“ jako já). Teď samozřejmě vidím a říkam si, co by kdyby, ale je pozdě, můj syn je pro mě všechno a kdyby nic, nelituji a nikdy jsem nelitovala ani vteřinu, že jsem byla tak blbá, protože mi dala syna!
Děkuju za čas věnovaný tomuto deníčku a za případné reakce.
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 4914
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3071
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 9100
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 9301
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1940
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6646
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 2433
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 779
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 2081
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1728
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...