Cesta k miminku
Chtěla jsem vám napsat deníček o tom, jak jsem zjistila, že jsem těhotná, co na to okolí a tatínek. S přítelem jsme spolu již přes rok, já jsem už vlastně dávno koukala po miminkách a toužila po svém vlastním, a pak to přišlo, přítel byl měsíc co měsíc, když přišla MS, smutný, dal si pivko a doma moc nemluvil.
Až mi to nedalo, sedla jsem si k němu, že si s ním promluvím, nechtěl mi říct, o co jde, ale já jsem to z něj vytáhla. Nějak jsem to tušila. Řekla jsem mu jen, ať mi odpoví, že mi to tak přijde, že by se mnou MOŽNÁ chtěl miminko a úplnou rodinu, že se možná mýlím, ale že musím vědět, na čem jsem. Kývl hlavou, že ANO! Já jsem z toho byla v šoku, začali jsme vše probírat a řešit a domluvili jsme se na tom, že se začneme snažit. Vynechala jsem antikoncepci a čekala, co se bude dít.
A tak šel čas… první měsíc snažení – MS jako hodiny, přítel opět zklamaný, já snad ještě více, nedalo mi to a šla jsem na gynekologii. Tam mě dr. zkontrolovala a řekla, že jsem v pořádku a že měsíc snažení nic není, a ať zobu listovku a kdyby se náááhodou do roka nezadařilo, že to pak budeme řešit. Tak jsem šla s troškou klidnou dušičkou domů.
Následovaly další měsíce… pořád nic. Doma to začalo skřípat, byli jsme z toho oba nervózní, ale ten osudný večer to přišlo, pořádně jsme se pohádali, byli jsme na oslavě, každý v sobě měl nějaký ten alkohol, a já jsem si říkala, že to už je konec, nevěděla jsem vůbec, co bude zítra. Nakonec jsem té noci z domu utekla za kamarádkou, cca 20 metrů od našeho baráku, svěřila se jí a bulela, ochotně mi u sebe nabídla nocleh a já jsem souhlasila. Jenže přítel si tam pro mě došel tím stylem, že buď půjdu okamžitě domů, nebo zamkne barák a nebude na mě čekat. Celá hotová jsem šla se sklopenýma ušima domů a šli jsme spát.
Ráno byl ON úplně vyměněný, snídaně do postele, kafíčko, omlouval se mi, že to přehnal, že jsme víc popili, já jsem to vzala tak, že se snažil, JENŽE… Další den šel do práce, já jsem doma pouklízela, lítala jsem ještě v košilce a říkám si, mám 1 den zpoždění, to je divné, ale určitě to dostanu, ale zase proč si neudělat ten poslední test, co mám v koupelně, tak jsem se vydala, udělala test a šla zase sklízet nádobí, po nějaké době jsem si vzpomněla na test, pomalu v klídečku tam šla a v hlavě: však co si já hloupá myslím, zase budu jen smutná. Ale ať koukám, jak koukám, tak tam byly //.
Rozsvítila jsem okamžitě celé světlo v koupelně, koukám a jsem jak smyslů zbavená. Vtom přišel přítel na pauzu, máme rodinnou firmu v baráku, a já jsem ten test schovala za záda. On si šel udělat kafe a já jsem mu řekla, ať si sedne, sedl si, já jsem rozsvítila v obýváku pořádné světlo a položila před něj test, koukal a ani nemluvil, ale byl rád, pak mě objímal a celý šťastný na to pořád koukal a vysmátý mi říkal, že snad omdlí. Volala jsem okamžitě dr., objednala mě až za pár týdnů, aby viděla srdíčko, byli jsme objednaní na 16. 11. 2011.
16. 11. 2011. jsme ráno s přítelem sedli do auta a jeli. Dr. nám potvrdila 7. tt a udělala fotečku, byli jsme celí šťastní. Ještě mi vystavila těhotenskou průkazku, vyšla jsem z té ordinace s průkazkou v ruce jako hrdá budoucí maminka. Sedli jsme do auta a jeli jsme za mojí mamkou do práce, ta byla celá šťastná, brečela, no chudák, pak měla ještě makat. Potom jsme se sebrali a jeli za tchyní a tchánem do kanceláře, přítel jí totiž měl dát nějaký papír ohledně kanclu, a do toho jsme vložili fotku. Tchyně samozřejmě vzala papír, a že dík, a najednou vypadla fotka, koukala na nás a okamžitě: „já budu babička“? Začala mě tam objímat, gratulovat a už to vytrubovala všem ve firmě, což mi nevadilo ![]()
Pak přišel na řadu můj otec, ten z toho neměl radost, jsem jedináček, navíc přítele ještě neznal osobně, ale tak já s otcem zase nemám tak moc dobré vztahy. S přítelem jsme si zašli na oběd a relaxovali. Večer totiž byla u nás v Clubu oslava mojí kamarádky, slavila 23, tak jsme ostatním oznámili, že pít nebudu, že čekáme miminko. Bylo krásné, jak nám všichni gratulovali, nic hezčího jsem nezažila, vždy se mi o tom jen zdálo, a najednou to bylo tady.
A tak čas plynul… poradny probíhaly v pořádku, přítel je pozorný, bříško se zakulacuje. První tři měsíce šílené nevolnosti, naštěstí už to přešlo. Teď jdeme pomalu do 30. tt. Řekli nám, že čekáme holčičku a jsme šťastní. Doma už je připravená výbavička a máme to skoro za pár.
Děkuji všem, kteří přečetli můj deníček, vím, je dlouhý, ale když já jsem taky chtěla napsat ten svůj ![]()
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 13165
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 1680
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 1819
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 1622
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1051
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 3179
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 4995
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3023
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 2192
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1912
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...