Cesta k miminku
Chtěla jsem vám napsat deníček o tom, jak jsem zjistila, že jsem těhotná, co na to okolí a tatínek. S přítelem jsme spolu již přes rok, já jsem už vlastně dávno koukala po miminkách a toužila po svém vlastním, a pak to přišlo, přítel byl měsíc co měsíc, když přišla MS, smutný, dal si pivko a doma moc nemluvil.
- 1
Až mi to nedalo, sedla jsem si k němu, že si s ním promluvím, nechtěl mi říct, o co jde, ale já jsem to z něj vytáhla. Nějak jsem to tušila. Řekla jsem mu jen, ať mi odpoví, že mi to tak přijde, že by se mnou MOŽNÁ chtěl miminko a úplnou rodinu, že se možná mýlím, ale že musím vědět, na čem jsem. Kývl hlavou, že ANO! Já jsem z toho byla v šoku, začali jsme vše probírat a řešit a domluvili jsme se na tom, že se začneme snažit. Vynechala jsem antikoncepci a čekala, co se bude dít.
A tak šel čas… první měsíc snažení – MS jako hodiny, přítel opět zklamaný, já snad ještě více, nedalo mi to a šla jsem na gynekologii. Tam mě dr. zkontrolovala a řekla, že jsem v pořádku a že měsíc snažení nic není, a ať zobu listovku a kdyby se náááhodou do roka nezadařilo, že to pak budeme řešit. Tak jsem šla s troškou klidnou dušičkou domů.
Následovaly další měsíce… pořád nic. Doma to začalo skřípat, byli jsme z toho oba nervózní, ale ten osudný večer to přišlo, pořádně jsme se pohádali, byli jsme na oslavě, každý v sobě měl nějaký ten alkohol, a já jsem si říkala, že to už je konec, nevěděla jsem vůbec, co bude zítra. Nakonec jsem té noci z domu utekla za kamarádkou, cca 20 metrů od našeho baráku, svěřila se jí a bulela, ochotně mi u sebe nabídla nocleh a já jsem souhlasila. Jenže přítel si tam pro mě došel tím stylem, že buď půjdu okamžitě domů, nebo zamkne barák a nebude na mě čekat. Celá hotová jsem šla se sklopenýma ušima domů a šli jsme spát.
Ráno byl ON úplně vyměněný, snídaně do postele, kafíčko, omlouval se mi, že to přehnal, že jsme víc popili, já jsem to vzala tak, že se snažil, JENŽE… Další den šel do práce, já jsem doma pouklízela, lítala jsem ještě v košilce a říkám si, mám 1 den zpoždění, to je divné, ale určitě to dostanu, ale zase proč si neudělat ten poslední test, co mám v koupelně, tak jsem se vydala, udělala test a šla zase sklízet nádobí, po nějaké době jsem si vzpomněla na test, pomalu v klídečku tam šla a v hlavě: však co si já hloupá myslím, zase budu jen smutná. Ale ať koukám, jak koukám, tak tam byly //.
Rozsvítila jsem okamžitě celé světlo v koupelně, koukám a jsem jak smyslů zbavená. Vtom přišel přítel na pauzu, máme rodinnou firmu v baráku, a já jsem ten test schovala za záda. On si šel udělat kafe a já jsem mu řekla, ať si sedne, sedl si, já jsem rozsvítila v obýváku pořádné světlo a položila před něj test, koukal a ani nemluvil, ale byl rád, pak mě objímal a celý šťastný na to pořád koukal a vysmátý mi říkal, že snad omdlí. Volala jsem okamžitě dr., objednala mě až za pár týdnů, aby viděla srdíčko, byli jsme objednaní na 16. 11. 2011.
16. 11. 2011. jsme ráno s přítelem sedli do auta a jeli. Dr. nám potvrdila 7. tt a udělala fotečku, byli jsme celí šťastní. Ještě mi vystavila těhotenskou průkazku, vyšla jsem z té ordinace s průkazkou v ruce jako hrdá budoucí maminka. Sedli jsme do auta a jeli jsme za mojí mamkou do práce, ta byla celá šťastná, brečela, no chudák, pak měla ještě makat. Potom jsme se sebrali a jeli za tchyní a tchánem do kanceláře, přítel jí totiž měl dát nějaký papír ohledně kanclu, a do toho jsme vložili fotku. Tchyně samozřejmě vzala papír, a že dík, a najednou vypadla fotka, koukala na nás a okamžitě: „já budu babička“? Začala mě tam objímat, gratulovat a už to vytrubovala všem ve firmě, což mi nevadilo 
Pak přišel na řadu můj otec, ten z toho neměl radost, jsem jedináček, navíc přítele ještě neznal osobně, ale tak já s otcem zase nemám tak moc dobré vztahy. S přítelem jsme si zašli na oběd a relaxovali. Večer totiž byla u nás v Clubu oslava mojí kamarádky, slavila 23, tak jsme ostatním oznámili, že pít nebudu, že čekáme miminko. Bylo krásné, jak nám všichni gratulovali, nic hezčího jsem nezažila, vždy se mi o tom jen zdálo, a najednou to bylo tady.
A tak čas plynul… poradny probíhaly v pořádku, přítel je pozorný, bříško se zakulacuje. První tři měsíce šílené nevolnosti, naštěstí už to přešlo. Teď jdeme pomalu do 30. tt. Řekli nám, že čekáme holčičku a jsme šťastní. Doma už je připravená výbavička a máme to skoro za pár.
Děkuji všem, kteří přečetli můj deníček, vím, je dlouhý, ale když já jsem taky chtěla napsat ten svůj 
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2063
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1051
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 783
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 1011
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1133
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 5055
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 3249
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 2099
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1174
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1482
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
a já jako blbec sem vždy těhotná 42tt 
už u sebe 