Život je krásný, ale bolí
Někdy se člověku ani nechce žít. Podobných deníčků bylo asi už napsáno spousta, ale mně to alespoň trochu pomůže. Rozhodla jsem se ho napsat, abych se trochu vypovídala a ulevila tak své nemocné duši.
Teď mi bude 21 let, příteli 23 let, bydlíme spolu, on podniká, já studuji dálkově a do toho mám brigádky.
Jednou za mnou přišel s tím, že by chtěl miminko, mluvili jsme o tom spolu celou noc, protože je to vážné rozhodnutí, nakonec jsem vysadila HA a snažení začalo… Pořád se nám nedařilo, co měsíc to MS. Byla jsem z toho smutná, ale taky jsem mu to vždy řekla. Jednou na mě vyjel, teď je tomu cca 5 měsíců -snažení, že to není normální, že jestli jsem v pořádku a takové a ječel…
Na druhý den jsem valila k doktorce, ta se mi vysmála, že o neplodnosti bychom se mohly bavit po roce snažení, dala mi vitamínky apod. Ale já jsem chtěla na kompletní vyšetření, abych měla jistotu, chtěla jsem hormonální profil a UTZ, nakonec svolila (ale čeká mě až ke konci zaří).
A tak čas plynul, přítel mi oznámil, že by si mě do zimy chtěl vzít, no já byla v sedmém nebi, říkala jsem si, že by se to konečně podařilo, šťastný a rodinný život? Vystřízlivění přišlo velice rychle.
A tak dál pokračoval normální život, domácnost, práce, snažení o mimi atd. Ale teď se přítel jakoby změnil, nechce mě pustit s kamarádkou na víno do vinárny, kterou mám od baráku cca 20 metrů a to i když kamarádku zná. Anebo mi zakazuje sedět s jeho mamkou venku na zahrádce a povídat si s ní, nadával tak sprostě na tu svou mamču, že jsem až koukala a přitom nic neudělala. No teď po mně začal vyžadovat peníze, i když sám vydělává, ale samozřejmě mi to řekl po „pár“ pivech, jinak si myslím, že by neměl odvahu. Od té doby to jde nějak z kopce…
Včera u mně byly dokonce 2 kamarádky-sousedky a chtěly jsme si zajít popovídat do vinárny, no nepustil mě, prý že se nemůžu jít bavit, dokonce ho ty dvě kamarádky přemlouvaly a kdesi cosi, on nepovolil. A pak se na mě podíval a říká ok, ale ty mi zajdeš pro 5 piv, říkám: prosím? Naštvaná jsem byla jak blázen, ale jelikož jeho rodiče bydlí vedle nás v baráku, poprosila jsem kamarádku, jestli mě tam nehodí autem a co se děje jsem jí řekla, ta byla samozřejmě na mé straně.
Koupila jsem mu těch jeho 5 piv, hodila je naštvaně do obýváku a říkám: přijdu si, kdy chci a on nééé, v 11 ať jsi doma, jinak zamknu, nechám klíč ve dveřích a máš to a ještě se smál, jakože mě před nimi ponížil, co jsem měla dělat? Byla jsem ráda, že vypadnu z domu. Přišla jsem domů asi o půl hodiny dříve a byl nepřijemný, prý jsem opilá, ze 4 dcl vína? Vysmála jsem se mu, donutil mě dýchnout do alkohol testru, taková potupa.
Teď přemýšlím, jestli s ním to mimi opravdu chci, jestli chci mít takový život, sama nevím. On může vše, kouřit, s jeho nejlepším kamarádem vysedávat a pít pivo i 3krát do tydne, je ve všem nejlepší, jen já jsem ta blbá a naivní - to mi říká dost často. Já nemůžu vůbec nic, mám údajně jen vařit, uklízet, prát a sedět doma. Co to je za život?
Přečtěte si také
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 16
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 55
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17186
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2300
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2476
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2222
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1478
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 4159
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 6291
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3464
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Ahoj,moc pěkný deníček.Muj názor je,že je to kus vola.Nebyla bych s ním ani chviličku.