Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí

Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím tím takové to klasické pubertální práskání dveřmi. Ona mě prostě vymazala ze své existence.

Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí Zdroj: Canva

Všechno to začalo před měsícem, když měla ve škole třídní schůzky. Já pracuji jako uklízečka v nemocnici, beru dvě směny, abychom vůbec utáhly nájem, protože exmanžel na alimenty dlabat už před lety. Na ty schůzky jsem běžela rovnou z práce. Neměla jsem čas se převléknout, měla jsem na sobě obyčejné džíny, starší mikinu a vlasy stažené do guzáku, protože jsem prostě nestíhala. Když mě dcera uviděla na chodbě mezi ostatními maminkami, které byly vymóděné jako z katalogu, úplně zbledla.

Cestou domů mi neřekla ani slovo. A doma to bouchlo. Začala na mě křičet, že jsem jí udělala největší ostudu v životě. Že všechny její kamarádky mají matky, co vypadají normálně, mají peníze na nehty a jezdí slušným autem, zatímco já smrdím dezinfekcí a vypadám jako sociální případ. Křičela, že se za mě stydí a že by byla radši, kdybych vůbec nebyla.

Od té doby je u nás doma hrobové ticho. Když uvařím, jídlo si odnese do pokoje a talíř mi vrátí do dřezu, aniž by se na mě podívala. Když se jí na cokoli zeptám, odpoví mi pohledem plným čistého opovržení. Na sociálních sítích si mě zablokovala. Její kamarádky, které ke mně dřív chodily na bábovku, mě teď na ulici ani nepozdraví.

Moje srdce je rozbité na tisíc kousků. Já pro ni dýchám, dělám patnáctky služby, abych jí mohla koupit ty značkové boty, po kterých tak toužila, a výsledkem je, že mě vlastní dítě nenávidí za to, kým jsem. Psycholog mi řekl, že je to fáze a že z toho vyroste, ale já se každé ráno budím s takovou úzkostí, že se mi nechce ani dýchat. Máte doma taky tak krutého puberťáka, nebo jsem ve výchově totálně selhala?

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
Anonymní
13.7.26 06:50

Pošlete jí o prázdninách někam na brigádu, ať si uvědomí hodnotu peněz, jak dlouho musíte být v práci, aby měla to a to..
Vy buďte silná a absolutně se za sebe nestyďte, nebýt Vás, tak se nemocnice může zavřít. Je to stejně důležitá práce, jako každá jiná!

  • Upravit
391
13.7.26 08:24

Slečinka by měla pochoput, že peníze nerostou na stromě. Takže od srpna brigáda na celý měsíc a kapesné jen v naprosto minimální výši.
A jak už bylo řečeno, vůbec se nestyď, není za co. Je to čestná práce, kde pomáháš. Není důvod se stydět.

  • načítám...
  • Zmínit
55
13.7.26 10:57

A vařit někomu, kdo to bere za naprostou samozřejmost (ale vůbec nemluví, tj. zřejmě taky vůbec ani nepoděkuje), vás ještě baví? - Vážně to jenom vy máte povinnost být svrchovaně společenská???

  • načítám...
  • Zmínit
700
13.7.26 19:48

Tak ta by jela za takové chování, fakan sprostej, nevděčnej a povrchní. Nevážet si něčí práce, ještě takové dřiny. A celkově takhle odporně se zachovat k mámě jako k nějakýmu póvlu a kecy že nemá nehty. Už bych pro ní nehla prstem a ať si jde vydělávat co nejdřív.

  • načítám...
  • Zmínit