Chci tak děsně moc ? :-(
- Snažení
- Setkub
- 13.02.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak si tu sedím v kabinetě, mám volnou hodinu a rozjímám nad tím, že už opět přišla tolik neočekávaná a nevítaná mrcha!
Každý měsíc si dokola říkám, jak na ni nebudu myslet, nebudu ji tím přivolávat a vůbec… Pokud přijde, budu ji ignorovat, ona si to jednoho dne rozmyslí…
No jenomže už to trvá rok a jeden měsíc a ona zatím nedorazila jednou! Ach, jak já si krásné vzpomínám na ten čas, i když trval jen devět týdnů. Do té doby jsem ji opravdu neřešila. Přišla - tak co?! - příště už nedojde a opravdu. Ale osud tomu asi chtěl jinak a ona po nějaké době znovu dorazila. Mrcha! Možná bych našla i horší slova, ale třeba si to ani tolik nezaslouží… třeba tenkrát přišla proto, aby zastavila něco, co by za devět měsíců nemělo hezky konec. ![]()
Ale mně je smutno čím dál tím víc… Už nedokážu dělat, že mě nezajímá. Už neumím ignorovat to, že přijde! Každý měsíc mi její příchod vžene slzy do oči! Každý měsíc ji proklínám a nenávidím ji! Dělá ze mě nepřejícího člověka, dokonce člověka, který závidí a lituje se v koutě, jak on jediný je na světě chudák! Vím, že to tak není, ale možná už je ta mrcha silnější než já…
Co když mě přepere a už nikdy neodejde? Alespoň na těch hloupých devět měsíců, při kterých se mění svět? Co když se už rozhodla a nikdy mi nedá šanci ji dokázat, že budu jednou řada, když se vrátí…
Je mi smutno. Tak hrozně smutno, že bych ji touto cestou chtěla poprosit:
„Nechoď, není pro tebe místo. Alespoň teď, 7.3. 2015, si vezmi dovču a vrať se až o devět měsíců později! Budu ti vděčná a slibuju, že můj svět bude hned o něco hezčí! To už je přeci důvod k tomu udělat ústupek! Alespoň pro teď…“
DĚKUJI! ![]()
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 972
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 2159
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 752
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 1969
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 851
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3555
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1520
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 560
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1489
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1077
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.