Chtěné miminko
Vymodlené těhotenství a docela dlouhý porod, ale bolest pomine a stojí to za ten poklad, co na vás vykoukne. Začnu asi tím, že již 4 roky před otěhotněním jsem vysadila antikoncepci a chtěli jsme s přítelem (teď už manželem) založit rodinu. Jenže po roce nic, žádná dobrá zpráva, že jsem těhotná, pak jsem nastoupila do nové práce a přestala to řešit, říkala jsem si, však ono to přijde samo.
je mi pět minut :-)
- 3
den druhý :-)
hurá domůůůůůůůů
- 2
Další rok už mě to začalo trochu trápit, ale doma jsme o tom nemluvili. Před dvěma lety, když jsme se vrátili ze svatební cesty, se nás každý ptal, jestli jsme se vrátili tři. Bohužel ne a přestali jsme o tom mluvit. Až loni v květnu jsme to začali s manželem řešit, nechtělo se mu do toho, ale nechal si vyšetřit spermie a jakou měl radost,když mu pan doktor řekl, že je naprosto v pořádku, o to hůř bylo mně a začala jsem si vyčítat, že chyba je ve mně, že jsem divná a bála jsem se, že mě manžel opustí.
V červenci 2010 mi doktorka nasadila prášky na posílení ovulace, jak sama řekla, pořádně ty vajíčka nadopujeme a za 2 měsíce uvidíme. V srpnu 2010 jsme jeli na Moravu do sklípku, přestala jsem na to úplně myslet, začala jsem žít jen prací a těhotenství jsem úplně vypustila. Když jsem měla 5. září naposledy menstruaci a 19. října jsem si řekla, že si zkusím udělat test, nevěřila jsem vlastním očím, byly tam dvě čárky. Asi hodinu jsem seděla na záchodě a brečela jsem. Pak jsem si řekla, že to nemusí být pravda, uklidnila jsem se a jela k doktorce. Řekla jsem jí co a jak a ona mi udělala ultrazvuk a řekla - no jo,šikulka, je tam prcek a je tam tak 6 týdnů 
Termín 12. 6. 2011. To, co se v ten moment dělo ve mně, se nedá ani popsat
Po cestě domů jsem koupila botičky a do nich jsem schovala ultrazvuk a doma čekala na manžela. Když se manžel objevil ve dveřích, neudržela jsem se a začala brečet, ten se hned lekl, co se stalo a já že nic a dala mu dárek. Když to rozbalil, objal mě, klekl si a dal pusinku na bříško. Brečela jsem v noci každou chvilku, samozřejmě radostí. Celé těhotenství probíhalo úplně bez problémů, navíc jsem měla 15 kilo. Když jsme byli na poslední kontrole 12. června, pan doktor řekl, že ještě týden počkáme, i přes to, že malá měla mít kolem 4 kil. Při další kontrole 14. června mi pan doktor řekl, nástup v sobotu v 8:00 na vyvolání. Řekla jsem si, snad už to vyjde a budu to mít za sebou. Manžel jel se mnou ale na příjmu mu sestra řekla, že může jet klidně domů, že to může být na delší dobu, že včas zavoláme. Tak jsem se s manželem rozloučila a sestra mě odvedla na porodní box.
V 9 přišel doktor, zavedl mi pilulku a mám čekat. Další pilulka se může zavést nejdříve po 8 hodinách, ale třeba to nebude potřeba. Řekla jsem si, snad nebude, a půjde to rychle, omyl, v 8 večer mi zavedli druhou pilulku a měla jsem opět čekat, a že to bude nejspíš až v neděli. Nemohla jsem spát, byly tam hrozně nepohodlné postele, pořád jsem z chodby slyšela, jak někdo rodí a já pořád nic, tak mi sestra dala prášek na spaní, ale nezabral. V 8 ráno přišla hrozně milá paní doktorka a skvělá porodní asistentka. Paní doktorka mi řekla, že to nebudeme protahovat, že už toho mám jistě dost a píchla mi vodu, prý to urychlí a přijdou brzy kontrakce. V 9 hodin mi porodní asistentka řekla, ať zavolám manželovi, ale ať nespěchá, že o nic nepřijde. Manžel přijel zrovna, když jsem byla ve sprše, jak já ho ráda viděla.
V deset mi dala PA kapačku na urychlení bolesti a uvolnění porodních cest, k tomu ještě dva čípky, ptala se mně, jestli budu chtít epidural,že musí odebrat krev, řekla jsem, že asi jo, ale že uvidím. Ve 12 hodin mi začaly docela slušné kontrakce, manžela už přešel humor, ve 13 hodin už na mě šlo tlačení, bolesti docela hodně silné, tak jsme s porodní asistentkou začali cvičit tlačení, pak i na boku, aby se prcek správně otočil. Pak už mě začali polohovat, chystat věci pro miminko a šlo se na věc, první silná kontrakce a po ní nic, asi 5 minut pauza, tak jsme se docela smáli (mezi kontrakcemi to bylo v pohodě, já vysmáta Pak konečně ta pravá kontrakce, třikrát jsem pořádně zatlačila a malá byla na světě Rodila jsem bez injekcí a jen s porodní asistenkou, malá měla 4180 g 53 cm a vykoukla ven jako po másle
I když pak pan doktor při šití nemohl najít začátek a pořád mi říkal, ať se uvolním, tak to teda nešlo Hrozně to lechtalo První týden byl boj, jen jsem krvácela, všechno mě bolelo, ale tohle všechno přešlo, Simonka má dnes 17 dní a maminka si nepřipadá, že rodila, všechno se krásně zahojilo, konečně sedím jako člověk a hlavně nám spí v postýlce náš poklad, vymodlená Simonka Už se těším na další porod, doufám, že to bude takový zážitek jako teď, ale snad jen s kratší dobou čekání Jsme tři a jsme na to s manželem patřičně hrdí
Přečtěte si také
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1572
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2179
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1243
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1151
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1341
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 4043
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 3145
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 2201
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 2459
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1970
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
jinak moc děkuji všem,máme z ní velikou radost a krásně nám roste,minulý týden ve čtvrtek v poradně měla váhu 4010g a dnes na kontrole 4210g,takže jí od maminky chutná a prospívá jí to 
.
akorát má člověk mín času na sebe,ale to se všechno časem napraví 