Cíle 20-20-20
- O životě
- Kočkorožka
- 18.02.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsme přivítali rok s krásným číslem 2020, vybavily se mi environmentální cíle 202020. Jejich naplnění je ve hvězdách, ale co mé osobní cíle 202020?
Kdysi jsme se ve škole učili cíle EU spojené s životním prostředím, které se měly naplnit do roku 2020. Šlo v nich o snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energií v celkové spotřebě v EU na 20 % a zvýšení energetické účinnosti v Evropě o 20 %. Rok 2020 je tu a vše se splnit nepodařilo. EU si zadala opravdu velká předsevzetí. Oproti těm jsou ta má předsevzetí maličká a nepodstatná. Co myslíte? Podaří se naplnit alespoň ty?
Byť se snažím o ekologickou domácnost, o ekologii nakonec deníček nebude. Mé cíle jsou totiž mnohem přízemnější. Stačilo by mi zhubnout 20 kg, uběhnout 20 km a ušetřit 20 tisíc.
Všechny tyto body jsou de facto provázané. Při hubnutí bych se snažila více sportovat, tedy i běhat, dobře. Při dietě bych se vyvarovala nezdravých a zbytečných potravin a ušetřila tím těch 20 tisíc. Tak kde je problém? Zní to přeci tak snadně, že? Jenže jsem ten typ člověka, který byť rád sportuje, tak se nikdy nepřenesl přes to, že uběhne jen 3 km a už nemůže. Tyto počáteční nezdary mne nadále od běhu odrazují.
Stejně je to s kily. Vážím se každou neděli a má motivace je na nule, když váha stále začíná číslem 8, a nikoliv 6, jak bych si přála. Navíc manžel vynechá dvě piva a má za týden o několik kg méně. Já nepiji vůbec a váha se ani nehne.
Ušetřit se mi také nedaří, protože vždycky nakonec zvítězí motto: užívej si, dokud to jde. Takže vyrážím vesele nakupovat, a i když jde většinou a věci užitečné, ty peníze prostě mizí nějak samy.
Když to po sobě čtu, vidím, jaký jsem alibista. Vše si odůvodním, proč to vlastně nejde. Asi je to tím, že vlastně žádné cíle nejsou potřeba. Budu se radovat i ze 2 kg dole, 2 km uběhnutých bez pocitu, že zemřu, a 2 tisíce na účtu na konci pololetí budou taky fajn. Chtěla bych tím říct, že nemá cenu se snažit za každou cenu dosáhnout nedosažitelného, postupovat radši budu po malých krůčcích, a až si budu myslet, že už se vlastně nesnažím, tak zjistím, že jsem vlastně spousty z těch věcí dosáhla. Někdy se prostě vyplatí netlačit tak na pilu. To by mi podepsalo jistě spoustu uživatelek eMimina.
Holky, buďme rády za to, jak se máme dobře, protože život je moc krátký na to, abychom se sužovaly vlastními často nereálnými cíli.
A přiznám se, mám ještě jedno tajné přání. Ještě v roce 2020 bych moc ráda už podruhé našla na testu 2 čárky ![]()
Tak uvidíme, co nám ten rok přinese.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 1037
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 951
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1478
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1209
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 739
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2073
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1278
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2347
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 966
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 586
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?