Občas si člověk jen tak přemýšlí

Kdysi jsem psala básničky, mám jich spoustu, bylo to v roce 2005 až 2007, tehdy jsem bývala velmi smutná a měla jsem šílené nálady. Nyní jsem na psaní příliš šťastná. Slova se mi nechtějí vůbec skládat k sobě, nechtějí dát dohromad nic dobrého a zajímavého.

... ...

…co kdybychom našli svoji hvězdu…
a ona nám spadla do dlaní…co kdybychom našli jeden druhého…
a svět by se s námi zatočil…co kdyby bylo všechno zcela jinak…
a život by nebyl tak snadný…co kdyby… 

Možná jsem jen zestárla, kdo ví ;-) Nicméně, asi to tak má být ;-), protože nemůžu být někdo, komu jdou věci samy od sebe ;-), to prostě nejde ;-)

Proč to tady píši? Víte, že nevím? Asi si prostě jen tak blbnu :-)

…co když jsem svoji hvězdu již našla…
a mám ji doma schovanou v šuplíku…co když už mám svoji velkou lásku…
a svět se s námi točí a točí…co když je všechno úplně jinak…
na lásku jsou třeba dva
a my budeme za pár měsíců tři :-)

A víte co? Stejně je vše o:

OSUD a NÁHODA

cítili jste ho někdy?
nebo viděli?
ne, já ne, jen mi přivedl do cesty,
náhodu,
je to jeho kamarádka,
jdou spolu ruku v ruce světem…
občas se zastaví a hlavu lidem motají,
náhoda s osudem,
myslí si, že to je potají,
ale já je prokoukla,
jsou to mizerní kamarádi,
myslí si, že pomáhají,
ale přitom pletou hlavy, svírají srdce,
cítíme pak lásku či poblouznění,
jo nad ně není,
jsou to parchanti co bez nich žít se nedá,
osud je svým pánem a náhoda je krásná žena,
jednou chtěla bych se státi osudem,
až tu na zemi Ty a já nebudem,
abych mohla zadívat se do příbytku lidí,
zjistit co všechno osud vidí…
možná i náhodou se toužím státi,
stát ve větru a lehce váti,
směrem kam určím si,
s osudem ruku v ruce jít dál,
a nedívat se zpět… slunce uvidět,
a motat životy lidí… škoda, že tohle nikdo nikdy neuvidí…

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 2905

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
33
8.5.12 10:50

Pěkný fotky :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
3813
8.5.12 20:50

nemyslím si, že si jen tak blbneš, moc pěkně napsaný, já v osud věřím, takže si myslím, že to, co se kolem nás děje, co nám splétá osudy není náhoda :D

Příspěvek upraven 08.05.12 v 20:50

  • načítám...
  • Zmínit
2120
8.5.12 21:23

@denina23 díky, moje práce ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
313
8.5.12 21:51

Tak tahle poezie se mi libi, pis prosim dal!

  • načítám...
  • Zmínit
2120
8.5.12 21:56

@ferinka děkuji :-)

@Vermilion
díky, teď jen nějak není…co psát, prostě mi to te´d nejde :-) a možná je to tak dobře, teď si fotím ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
1185
9.5.12 08:22

Si moc zaujímavý človek…:) :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
853
9.5.12 20:36

.. jsi taková duše romantická… :kytka:
Je dobře,že jsi šťastná ;) …i když nebudou další básničky :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
2120
9.5.12 22:19

@Sebinah @radusa
děkuji moc děvčata ;-) hezky se to čte ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
2120
9.5.12 23:28

a zrovna dneska mi je fakt smutno, dojela jsem na Moravu, takže jsem po delší době zase „sama“ /když nepočítám prcka „Krtečka“ v bříšku/ … mno a chcce se mi bulet a a a :-( je mi divně… …
vzpomínky zůstanou,
někdy se vlečou,
z mlhy povstanou,
nikomu neutečou,
za mlhou z papíru,
třesou se,
před stěnou z mramoru,
zastaví se,
vzpomínky zůstanou,
někdy se rozprchnou,
až zase ty časy nastanou,
na chvíli odejdou,
za množinou přání,
půjdou rozmnožit,
za červenou strání,
se chtěj rozložit,
vzpomínky zůstanou,
schované za stěnou,
stanou se nechtěnou,
malou a šílenou,
 lží…

  • načítám...
  • Zmínit
9354
15.5.12 17:49

Jůůů to je moc pěkné ;) Určitě piš dál … ale né, abys smutnila :)

  • načítám...
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele