Co všechno se už přihodilo
- Těhotenství
- lenty
- 08.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Začátkem září se mi na těhotenském testu konečně objevila i druhá vytoužená čárka. Byla jsem šťastná a těšila se na to, jak mi poroste bříško. To jsem ale nečekala, co všechno mě kromě pocitu štěstí ještě čeká.
Úplně na začátku bylo vše OK, boužel dlouho to tak nevydrželo. Ne nic hrozného se nedělo, jen jsem měla 2× problém s krvácením, což mě samozřejmě hodně vylekalo a hned jsem šupajdila k doktorce. Miminko bylo naštěstí v pořádku, jen mi byl zjištěný zánět, tak jsme s přítelem dostaly tabletky, které to vše po pár dnech upravily. Ale mně to kvácení tak vyděsilo, že jsem přestala mít zájem o intimní život. Naštěstí je můj přítel chápavý a tolerantní a nijak na mě netlačil.
Zhruba od 6. týdne těhotenství začaly klasické nevolnosti a zvrcení. Zvracela jsem snad skoro pořád, ráno, dopoledne, odpoledne, večer, v noci. Bylo mi opravdu jedno jaká je denní nebo večerní doba. To trvalo tak do 14. týdne, pak jsem se postupně začala opět cítit jako člověk a užívat si těhulkování. Upřímně, představa, že bych problila další měsíc mě už docela děsila. Už i tak jsem z toho byla dost vyčerpaná a unavená.
Bohužel, doba relativního klidu netrvala dlouho. Naši rodinu zasáhla smutná zpráva, dědočkovi byla jištěna rakovina slinivky a lékaři mu dávaly 2 měsíce života. Zemřel v den svých narozenin. V týdnu, kdy měl pohřeb, mě začala bolet osmička. Bolest se stupňovala a já v den odjezdu šla ještě na trhání. Myslela jsem si, že mi to pomůže. To jsem se ale šeredně spletla. Cesta domů nám normálně trvá zhruba 1,5 hodiny, ale byla šílená mlha a cesta trvala 3 hodiny.
Přestalo působit umrtvení a já myslela, že tu cestu ani nevydržím. Bolest byla hrozná, až se mi z ní dělalo mdlo. Ta noc, která následovala, byla nejhorší v mém životě, to, jak to bolelo, mě dohánělo k slzám a zároveň jsem měla hrozný strach o miminko. Druhý den ráno jsem místo pohřbu skončila u zubařky naší rodiny. Tam mi ránu zadrenovali, vyčistili a nasadili Penicilin. Dostala jsem teplotu a po pohřbu bylo definitivně. Líp se mi udělalo po 2 týdnech, kdy jsem se mohla konečně zase normálně najíst.
Po novém roce přišel přítel s tím, že boule, kterou má za uchem, nemá se zarostlou osmičkou nic společného, že je to něco jiného. Přepadl mě šílený strach, pracuji na onkologii a hned mě napadaly samé hrozné věci. Tak skončil na ORL. Podle prvních výsledků je to adenom (nezhoubný nádor) slinné žlázy a čeká ho operace. Čím víc se blíží termín tím víc jsem já vynervovaná.
Snažím se být kvůli miminku v klidu, ale někdy je to hodně težké. Doufám, že mu to dají pryč a bude vše v pořádku. Mě mezitím byla zjištěna začínající anemie a dostala jsem železo. Přiznávám, že někdy jsem už unavená. Asi ze všeho, ale doufám, že vydržíme ještě ten únor a pak že už snad bude líp a já budu mít ty poslední 3 měsíce těhotenství klidnější než byly dosud.
Přečtěte si také
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 1341
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 702
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 2483
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 633
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 487
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 2332
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 1163
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 3286
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 871
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 728
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Budu moc držet palečky 
No a nakonec mi zjistili mírný oligohydramnion (na konci sedmého měsíce) a deset dní nato těžký oligohydramnion a rodili sme…Tak tolik k pohodovému těhotenství 
