Kojení je velká věda

Nikdy by mě nenapadlo, jak moc může být kojení složité. Naivně jsem si myslela, že ne tom přece nic nemůže být. Mimčo se přiloží k prsu a prostě saje. Ha, ha, ha. To jsem se tedy pěkně spletla.

Naše beruška se narodila před 8 týdny a od té doby stále nějak bojujeme s kojením. Porod proběhl císařským řezem a malou mi k prsu přinesli za nějakých 6 hodin od narození. Ze začátku se zdálo, že bude vše v pořádku. Přisála a sála i 15 minut. Boužel za dva dny, kdy mě přeložili z ARA přišlo vystřízlivění. Malá se nechtěla vůbec přisávat a prso odmítala. Jazýček dávala nahoru na patro a ať jsem dělala co jsem dělala prostě ne a ne se pořádně napapat. A protože jsme plakaly hlady, tak jsem zamířila pro radu k sestřičkám na novorozenecké oddělení.

Bohužel jsem ten den narazila na špatně naladěnou setřičku a místo rady jsem od ní dostala ještě vynadané, jak to, že nám to nejde, přece na tom nic není. To se mi opravdu poslouchat nechtělo, tak jsem se radši i s malou zbalila a odešla zpět na pokoj, kde jsem si to nakonec válčily sami se sebou. Druhý den měla službu jiná sestřička, pravý opak té předešlé a opravdu se nám krásně věnovala celý den a já začínala mít z kojení pomaličku o něco lepší pocit než před tím. Než nás propustily z porodnice tak jsme se jakž takž naučily papat, sice spíše s kloboučkem, kterému jsem se ze začátku zuby nehty bránila, ale když to jinak nešlo tak aspoň takhle.

Boužel, doma opět problémy. Celý týden po propuštění jsem kvůli kojení probrečela. Přítel mi pořád říkal, to chce klid, musíš být klidná. Vím, že to myslel dobře, ale já už na slovo klid byla alergická a měla jsem chuť se na celé kojení vykašlat a pomalu jsem z každého kojení dostávala hrůzu. Malá prostě nechtěla sát a plakala hlady. A protože měla dozvuky novorozenecké žloutenky, tak byla hodně spavá a místo papaní vyspávala, i když jsem ji budila, tak někdy to ani nemělo vůbec smysl. No a tak jsme pořád nějak bojovaly až se to potom najednou o něco málo zlepšilo. Při kontrolách v poradně jsme sice nikdy nezhubly, ale taky ani moc nepřibraly, ale doktorka nám říkala, že to stačí. Vyhráno jsme, ale pořád neměly, protože Bety se rozhodla, že bude opět prudit a začala odmítat klobouček. Takže jsme pak byly opět na začátku. To už jsem byla opravdu bezradná. Připadala jsem si jak neschopná matka, která nedokáže ani nakojit dítě. Neměla jsem ponětí kolik toho Beatka vypije a jestli ji to stačí. I tohle jsme překonaly a malá se naučila pít i bez kloboučku.

Momentálně máme odbobí, kdy jednou papáme a jednou nepapáme. Taky jsme se naučily vztekat, a opět děláme, že neumíme sát. Třikrát si pocucá, pustí se, pak si zase třikrát cucne a pustí se a pak se začne vztekat, kopat nohama a následuje řev. Když jí oddálím od prsa, tak se křik stupňuje a když ji k prsu opět přiložím, tak už řve jako tur. A já pak netuším, proč plače a jestli má ještě hlad nebo co ji chybí. Přiznávám se, ale už z toho věčného boje a přemlouvání začínám být unavená. Možná by mě některé maminky odsoudily za to, že to chci vzdát, ale ono je to opravdu někdy už vysilující, když při každém kojení čekáte, co zase bude.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Mikysek
896
3.7.11 09:38

my máme týden a také bojujeme, od začátku to šlo, ale teď někdy také malý stávkuje, tak ho musím trošku přirazit a je to ok :mrgreen: jo a ještě jsem teď přišla na vylepšovák..nejdříve použiji trochu odsávačku a mlíčko se samo rozteče a malý nemusí tolik od začátku bojovat a sát a vztekat se, než se něco rozteče… :mrgreen: jinak se budíme tak po třech hodinkách a papáme tak 40min…snad to tak vydrží…
držte se a kojení zdar…a výdrž a pevné nervy :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
lentilka76
411
3.7.11 10:03

Lenty, jestli tě to utěší, tak názor, že jsi špatná neschopná matka, která nedokáže nakojit dítě jsem měla taky. Co já se kvůli tomu nabrečela, že holčičky pořádně nepapají, že nemám dost mlíka. Neříkám ti, že máš být v klidu (na to jsem byla taky alergická), ale pevné nervy. Mě pomohlo při kojení abych na to tolik nemyslela a nesledovala s obavami čas, jak dlouho kojím, že jsem se pohodlně uložila, nechala přisát mimi a pak jsem si jedním okem četla a druhým sledovala mimi. A ono kupodivu to fungovalo a holčičky hezky jedly. Já měla to blbý, že jsem měla dojem, že se mi dělalo mlíko jen pro jedno dítě. Jako by tělo nevědělo, že jsem nosila dvojčátka :mrgreen: a rodila je taky císařským řezem. Takže teď jsme po částečném kojení na celkové UM (mlíko došlo po třech měsících) a děti jsou spokojené a já nemám žádné nervy. Přeji ti, aby se to co nejdříve zlepšilo a až bude mít malá trošku větší pusinku zlepší se to taky. Uvidíš.

  • načítám...
  • Zmínit
IvaX
2439
3.7.11 10:51

Ahoj já jsem taky rodila císařem a nějak se mi moc nedělalo mlíko, malýho mi sestry vždy jen donesly a vůbec neukázaly jak si ho přiložit navíc s tím rozřezaným břichem se mi s malým špatně manipulovalo, abych si ho nějak slušně přiložila…navíc se žádné sestra neobtěžovala podívat, jestli teda saje správně a zda vůbec…no takže jeden den strašně zhubl, tak mi ho sebrali a začali do něj ládovat mlíko (od jiných maminek)a tak jsme začali dokrmovat už v porodnici…a doma v tom pokračujeme - sice jsem se snažila víc rozkojit - zkusili jsme několik odsávaček, placenou laktační poradkyni…ale nemělo to efekt…takže teď kojíme a dáváme dokrm a celá procedura nám trvá 45 min. :cry: Tak neboj nejsi sama, jen si musíš určit, jak dlouho na to budeš mít nervy, my jsme se teď s tímto systémem celkem sžily, tak mám v plánu pokud možno takto vydržet do těch 6 měsíců a pak přejdem už jen na lahvičku, ale v začátcích jsem si říkala 3 měsíce a dost, teď jsou malému 2 měsíce a snad do těch 6 vydržíme. TAk přeji pevné nervy a pokud to nepůjde, tak zvaž ten dokrm nemá smysl se tak nervovat, čím větší nervy tím míň mlíka. Drží palce pa :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Ketysha
116
3.7.11 11:13

Dobrý den..my máme skoro 4 měsíce a nemůžu si stěžovat..Chci ale říct,že každé mimčo to má jinak..má kamarádka má ted druhé dítě a ani jedno od ní nechtělo papat..prý je to kvůli velké bradavce,ale co já vím..já mám prsa malá a kojíme doted a doufám,že dlůouho budeme..nikde nemusíme nic ohřívat a je to zdravé..držím palce!!! :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
tessika
714
3.7.11 11:26

Ahoj, tak u nás až na ten císařšký řez, to bylo úplně to samé. A musím říct, že těch probrečených dní bylo taky hodně. Vážně jsme to měly skoro jak přes kopírák (i s tou protivnou sestřičkou :lol: )
Postupně se to ale bude zlepšovat - u nás se teda více či méně bojovalo do 2,5 měsíce, ale pak už baštila nádherně a spíš jsem jí musela od toho prsa odtrhávat. Asi si chtěla vynahradit vše co zameškala. :-D
Věř mi, že když vydržíš a budeš bojovat, tak se to srovná i u vás. Den o dedne to bude lepší neboj :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Isiska
196
3.7.11 11:31

Taky jsme bojovali - nejprve s kloboučkem - kojila jsem i hodinu, ale na vážení v 3. týdnu jsme měli víc, než když jsme odcházeli z porodnice.

Celou tu dobu jsem jenom chodila na kojeni.net a hledala, kde jsem udělala chybu. Proč nechce pít a proč nepřibírá. Snad každý den jsem brečela a připadala si neschopná…

Na radu doktorky jsme dávali místo jednoho kojení UM, který jsem posléze nahradila odstříkaným mlékem. Skončilo to tak, že pila MM z lahve a já pořád odstříkávala, abych o mléko nepřišla. Až když přišel růstový spurt ve 3. měsíci, chtěla pořád jíst, a já bych jenom krmila a ostříkávala, tak jsem ji začala dávat z prsu. Bez problémů se přisávala, vůbec zkažená technika kojení díky flašce. Teď máme 5,5 měsíce a už se těším na příkrmy :D:D:D

Už si nemyslím jako kdysi že kojení je brnkačka a že nekojí jen ta, která nechce. Je to boj, boj a jenom boj. A i když to slyšíte ze všech stran, je to opravdu jen o tom nevzdát to…

  • načítám...
  • Zmínit
lenty
4344
3.7.11 12:13

Všem moc děkuji za komentáře k tomuto deníčku. V porodnici a doma jsme také dávaly dokrm UM. Momentálně, když nechce pít a já pak mám tvrdé, nalité prsa, tak ji dávám odstříkané MM.
Beatce totiž momentálně stačí papat 5 minut a myslíme si, že máme dost a pak jsme nervózní, pořád se vrtíme, nemůže spinkat a dudlík dudláme jako o život. Já osobně si myslím, že ji 5 minut nemůže stačit, že za tak krátkou dobu se nemůže dostat ani k tomu zadnímu mléku, ale třeba se pletu.

  • načítám...
  • Zmínit
kufnerka
877
3.7.11 12:16

Ahojky taky jsem si myslela, že kojení je brnkačka, ale skutečnost je jiná. V porodnici nám ukázali jak kojit, ale ze začátku to moc nešlo, ale sestřičky byly moc hodné a trpělivé. Za to doma, byl to boj. Teď už je to celkem v pohodě, až na občasné výkyvy. Malej se občas sekne a řve a řve a nevím proč, přitom má hlad.Pak mu dám trochu odstříkanýho mlíčka z flašky a pak se v pohodě přisaje k bradavce. Taky jsem si říkala, že jsem neschopná máma, ale mám velkou oporu v manželovi a ten mě ujistil, že to tak není. Není nad to mít někoho blízkého, který vás takto podrží. Mě to strašně pomohlo, protože jsem taky hodně brečela. Proto všem maminkám, kterým se nedaří kojení, držím palečky a chce to trpělivost a pevný nervy.

  • načítám...
  • Zmínit
lenty
4344
3.7.11 12:23

****Ivax**** měly jsme to stejně. Taky mi malou jen přinesly, položily k prsu a odešly. A matko koj. Na tom ARU, kde jsem ležela to kupodivu šlo, ale potom na normálním oddělení to nešlo vůbec. Jak píšeš, také mě dost bolelo to rozřezené břicho, každý pohyb byl pekelně cítit a najít nějakou vhodnou polohu pro kojení byl skoro nadlidský výkon. A tak jak u tebe, tak i u mě mi to vlastně ani nikdo pořádne ze začátku neukázal. Až asi nějaký čtvrtý den, kdy jsem narazila na sestřičku, kterou to konečně zajímalo, že máme problém a začala se nám věnovat. Boužel další den už tam nebyla a byl tam někdo jiný a ten nás to zase učil úplně jinak a tvrdily mi, že jinak než s kloboučkem to nepůjde. Nakonec jsme se to naučily i bez kloboučku, ale jak vidím jak se ji nedaří přisát a sosat a pořád ji prso vypadá z pusinky a já pořád znovu přikládám a snažím se ji přemluvit, aby to šlo.
Uvidíme co bude dál.....

  • načítám...
  • Zmínit
Kacenka1987
1165
3.7.11 13:16

Ahojky, já zase přispěji jináč :-) Moje malá Sofi se přisála hezky od začátku. Z porodnice jsem odcházeli s váhou víc než byla porodní!! Naprostá šikula do 3měsíců, kdy měla 2× tolik porodní váhu, že mi to nikdo nechtěl věřit, navzdory mým prsům velikosti snááád B :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Kojení jsem brala naprosto přirozeně a pohodově. Jenže od 3 měsíců je to někdy boj!! Mlíčko už po 3.měsíci neteče tak jak má, neb už se prsa nenalévají, ale tvoří se při sání, tudíž malá musí víc „makat“ a to se ji nelíbí, kopala mě do břicha, vztekala se, tahala za bradavku a řavala jak tur, no děsný!!byla jsem zvyklá, že byla nakoená do 15 minut´, ale někdy jsem s ní bojovala pěkně dlouho. Navíc jak je mimčo starší, zajímá ho všehno ostatní kolem, jenom ne kojení, Moje malá je jak husa, když natahuje ten krk, aby se podívala co hrají v telce, nebo kdo prošel či zakašlal. Měla jsem už někdy sto chutí jí dám flašu. Ale ouha, ráno jsem tedy odstříkala své mlíčko 125 ml, že jí dám před spinkáním moje mlíčko z flašky, že jí to poteče a že to vypije, než se naděje, chacháchá :-) vypila 40ml, pak zjistila, že to není to „její“ a flašku odmítla a otáčela se k prsu. Takže jsem mlíko vylila. Takže toť je jasné, že UM by nebylo řešení v žádném případě, jen pokud by fakt míčko nebylo. Situace se nyní zase trochu uklidnila a zdá se to být v pohodě, jen onehdy měla častěji hlad, tak jsem víc nutila a střídala obě prsa.
Na závěr chci tedy říct, že kojení je fakt krásné, pohodlné, ale boj v každém případě co jsem tak slyšela. Neboj se, uteče to jako voda!!! Moje Sofinka bude mít 5 měsíců a za 2,5 měsíce už začneme s mrkvičkou a to bude zase :dance: už to vidím mrkvička všude :mrgreen: Vůbec se bestresuj, ono se to zlepší. K+S
P.S:Stránky kojeni.net mi hodně pomohli, když už jsem nevěděla co dělat a hlavně, když mě tlačila rodina, nebo-li generace co kojili pár týdnů, že jí kojení nestačí atd. Věřím, že to do 6měsíů dáme tak jako Ty :srdce:

Příspěvek upraven 03.07.11 v 13:22

  • načítám...
  • Zmínit
Oz
9304
3.7.11 13:16

Lenty, nečetla jsem teda všechny komentáře, ale co kojenecká váha? Vincent byl nedonošený, tak jsem vážila před a po krmení, kolik toho vypil a když už nic, tak jsem aspoň věděla, jestli pláče hlady nebo ne. Co se týká boje s kojením, ani nevíš ,jak ti rozumím, bojovala jsem u obou a větší stres jsem snad nezažila :zed: Tak přeju hodně štěstí, ať se kojení zlepší :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Pavca3388
3968
3.7.11 18:55

Ahojky holky

Já při prvním dítku jsme kojila skoro dva roky. Taky jsme měli situace, kdy se sekl v kojení a nechtěl se přisát..Někdy pomůže nechat miminko odříhnout a pak zase přiložit. :wink: Většinou spolykají ze začátku kojení či špatné technice hodně vzduchu a pak je to tlačí a tak brečí. Taky jsme kojily tak, že jsem přiložila nejprve k jednomu prsu až bylo vysosané, tak k druhýmu. Při příštím kojení zase jako první k tomu nedopitému. ´-) Taky bych doporučovala se moc nenervovat a nehlídat to tolik kolik toho mimi vypije. Někdy miminka papají 30minut jindy jen 5. Je to dáno tím, že někdy mají hlad a jindy zase jen žízen. Pokud nám mlíčko nestačilo, tak jsem prcka dokrmila UM vždy ale před ním jsem ho nechala nejdřív vysosat obě prsa, abych nevynechala kojení a mlíčko se tvořilo. Taky přeji pevné nervy všem maminkám. Je to boj a hlavní je se nevzdávat.

  • načítám...
  • Zmínit
eginka
457
3.7.11 19:25

Ahoj Lenty, ako vyse uz pisala Kury, doporucovala by som ti poridit kojenecku vahu, aspon zo zacatku, fakt budes vediet kolko vytahala tvoja beruska. Mne v nemocnici povedali, ze babetko prumerne za den by malo bot nakojeno/nakrmeno MM (vaha babetko v kg)x120 gr. Napr. ked mala vazi 3kila, tak to by malo bot 3×120=360gr. A ked povieme, ze kojime/budeme kojit 8 krat denne, tak na jednu davku by mala mat 360/8=45gr mlieka. Tak som sledovala kojenie/krmenie naseho prcka az do 5. mesiaca. Nas maly bol nedonoseny o 6 tyzdnov, a s kojeniem sme bojovali niekolko mesiacov. Oslavovala som kazde 5gr uspechu v kojenii :-) V nasem pripade, nakoniec fakt sa oplatilo vytrvat na svem. Napisala som o tom aj s svem denicku. Vela stasta, Egi

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
3.7.11 21:11

Možná mě teď bojovnice za kojení setřou za můj názor, ale mým názorem-z vlastní zkušenosti je, že není dobře snažit se kojit ZA KAŽDOU CENU! Pokud se tím máš nervovat, a máš kvůli tomu plakat a být podrážděná, tak toho raději nech.

Já jsem se snažila tak dlouho a tak jsem si na tom zakládala, až jsem to odesla velmi ošklivě psychicky. Nikdo mi neřek, že když kojit přestanu, svět se nezboří. Myslela jsem si, že MUSIM KOJIT ZA KAŽDOU CENU! Že to tak dělají všechny, že všechny jsou supermatky a já jsem pěkná sra*ka (s prominutím), když mě kojení i po 6 ti týdnech bolí, nejen fyzicky ale i psychicky, a když mi to tak nejde…a žít ve věčné nejistotě, jestli má malá dost, a kojit každou hodinu-pokaždé, když si chtěla jen cucnout… na doporučení psychiatra jsem s tím přestala, protože v konkrétně mém případě by to zle dopadlo.

Neříkám, že dopadneš jako já. Říkám: DEJ NA SVŮJ VNITŘNÍ POCIT! Jestli to nedáváš a měla byses trápit, netrap se, odstříkávej, dávej jí to flaškou a když nebude mít dost, dávej napůl s UM. Kojit 8 týdnů je super doba!!!!!!!!!!! Nesrovnávej se s těmi, které kojí pomalu do 5ti let dítěte :wink:

Hodně zdaru! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
lenty
4344
3.7.11 21:21

MirušeProdigy strašně moc ti děkuji za Tvůj komentář. Já už jsem si začínala myslet, že jsem divná, málo milující matka, když nemám z kojení super pocit. Možná to mám tím, že od samého začátku s tím nějak zapásím a fakt se snažím, ale mám na to stejný názor jako Ty. A to ten, že kojení je krásná věc, ale ne za každou cenu. Já jsem to teda zatím nevzdala, střídám kojení a někdy láhev a uvidíme co nám dál bude více vyhovovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Gina108
23847
3.7.11 21:50

Lenty, to tak bývá, že „žluté“ a spavé děti prostě nechtěj tahat. Taky jsem bojovala u obou ze začátku. Týnku jsem musela doma i vážit, to bylo horší a strašně stresující. V porodnici taky děs s tím vážením, ty digitální váhy stojej za prd, nejvíc mě s…o, když se po hodinovém kojení ukázalo ještě o 5 gramů míň, než měla před kojením :pocitac: Pak po šestinedělí nasadila nějaký růstový spurt a zas chtěla kojit co hodinu, asi to doháněla. :roll: Teď už pohoda, pěkně si libuju, že nemusím na procházky tahat UM.
Tak snad i u vás se to zlepší, podle toho, co píšeš, pokroky děláte :palec: , držím palce, ať kojíte bez problémů.

  • načítám...
  • Zmínit
Simoncicak
589
3.7.11 23:33

zdravím
My máme deset měsíců,v porodnici jsem si myslela hned první den po porodu (císařem) jak je to lehké a co že na tom vlastně těm maminám připadá tak těžké přesně jako ty třetí den se malá už nechytila,ranní směna sestřiček ke kterým jsem si přišla pro radu ji nacpaly bebou a malá spala a spala.. :nevim: :nevim: když nastoupila odpolední šichta šla jsem si opět po marném přiložení pro příkrm a starší sestřička na mně koukala co tam jako chci když mi mlíko samo vytéká a mám úplně zmáčenou košilku..no tak nám nakonec taková starší sestřička poohla malou chytla pod krkem jak králíká mně vytáhla bradavku tak,že jsem myslela že mi ji urve a nacpala ji malé do pusy při tom jí držela pevně za krček až mi jí bylo líto …Problém byl v tom že pokud malou přiložila já nepřisála se když to udělala sestřička tak ano.. :nevim: :nevim: no takže když jsem ji asi po pátý přišla slušně požádat zda nám může pomoci tak se na mně obořila že moje dcera nemá problém že ona to umí ale že neschopná jsem já tak jsem odešla a ona se zamnou vrátila asi po půl hodině co malá k křičela hlady s kloboučkem.. :palec: :palec: a hned to šlo jak po másle…malá se napapinkala a spinkala jak andílek..:-D no a klobouček jsem vysadila až v šestým měsíci a ted máme deset a kojíme pořád..Moje máti mi říká že jsem jak indiánka protože vždy když malá někam odleze a já ji chci přivolat tak na ni zavolám a vytáhnu prso a ona s radostí přileze usadí se mi na klíně a pije…Kamarádky a všichni se mi smějí že nemám šanci ji odstavit..ale já jsem ráda že kojíme…Chce to hodně trpělivost z počátku to byl boj i po návratu z porodky jste ještě moc čerstvouncí..jen jí to prso pořád strkej a i kdyby to nešlo tak co…sunar,beba,nutrilonek…kvůli tomu si nemusíš vyčítat že seš špatná matka.. :kytka: :kytka: :hug: :andel: :hug: :andel: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Miruše
9859
4.7.11 01:10

Lenty rozhodně neříkám, že s tím máš seknout. Jen si myslím po těch komentářích, kdy tě maminky povzbuzují nevzdat to, mi přišlo dobré sdělit ti, že je tu i jiná možnost.

Tohle je věc, kterou já tehdy potřebovala slyšet! Tak moc jsem potřebovala vědět, že všechny matky nekojí do 5ti let, že není potřeba za každou cenu snažit se pro mě tehdy o nemožné. Myslela jsem si, že kojit je nutné a normální a že když mě to nejde(ne technikou-já měla prsa plná pořád a malá sála hezky), tak že jsem nenormální a že jsem jako matka zklamala.

Musela jsem tehdy naprosto roztřesená a psychicky zničená dolézt s telefonem ven(aby mě nikdo neslyšel-styděla jsem se), z posledních sil a věř mi, že jsem se dostala na kruté dno, jsem vytočila linku důvěry a tam mi strašně pomohli.

Posléze mi bylo doporučeno kojení omezit a dokrmovat UM, tak jsem odstříkávala, a dávala jí MM flaškou, a kojila tak dvakrát denně se zaťatými rty, ale v dobu, kdy jsem věděla, že na mě ty stavy(černo před očima, naprostá neovladatelnost svých činů) nepůjdou.

Nikterak tě tím nestraším. Já měla problém jiný, než ty. Jen chci aby se vědělo, že i tohle dokážou hormony a laktace, že až sem a kdybych to neřešila, mnohem dál může dojít pocit, že jsem jako matka zklamala na plné čáře, proto, že nemůžu(nejde mi, nedělá mi to dobře) kojit.

Takže prosim tě, JSI NAPROSTO NORMÁLNÍ A HLAVNĚ BÁJEČNÁ MAMINA! A TO PROTO, ŽE SE SNAŽÍŠ PRO SVOU BERUŠKU UDĚLAT CO JE VE TVÝCH SILÁCH! :hug: Teď je jen na tobě a na tvém cítění a na cítění každé ženy zvlášť, jestli si myslíš, že to půjde a proto budeš bojovat dál a vybojuješ pro svoje dítě MM klidně do dvou let věku, nebo ti to ubírá tolik sil, že se dostáváš do depresí, a v tom případě přestaň!

Hlavně! Poslechnout své pocity! A neříkat si"co by tomu řekli jiní". Jiní tvůj život nežijí!

Spokojeným a vyrovnaným maminkám zdar! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
madamecrazy
954
4.7.11 01:51

Já jsem první mimi kojila naprosto bez problémů a celkem dlouho (do 9 měsíců, pak mi mlíčko samo došlo) a myslela jsem si, že stejné to bude i u Mikuláška (teď mu jsou 2 měsíce). Ale ejhle, nebylo! Mikulášek byl po těžkém porodu hodně vyčerpaný, apgar měl 6-9-10, a první dva dny se skoro nechtěl přisát, stále jen spal, a i poté to prostě nešlo. Vždy mu dali v porodnici dokrm a nakonec přišla sestřička s kloboučkem a konečně se chytil a šlo to jak po másle. Domů jsem tedy odcházela s kloboučkama, které jsme v cca 5 týdnech odložili, ale zase mu přestalo stačit mé mléko a i přes veškeré mé snahy plně kojit jsme stále na dokrmu. Nejdřív jsem z toho byla špatná, ale už jsem se s tím smířila a Miky vždy vypije obě prsa a ještě dostane cca 60ml UM. V noci se to obejde bez dokrmů a přes den dostane zhruba jednu celou dávku UM.
Nikdy by mě nenepadlo, že budu muset u druhého mimča dokrmovat, když při kojení s Julinkou nebyl žádný problém a měla jsem mlíčka tolik, že jsem měla narvaný mrazák.
Ale každé mimi je jiné a UM není žádná katastrofa, důležitá byla ta snaha a pokud to dál nejde, tak je hlavní, aby byla maminka i miminko spkojené :palec: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
eginka
457
4.7.11 09:48

Samozrema pokusat kojit za kazdu cenu nema zmysl. Je to velmi narocne aj na psychiku, ktora zrovna neni najstabilnejsa po porodu. A ta psychika velmi ovplivnuje aj matku, aj babetko. Co ja pamatam, ked som bola nervozna, tak nas maly furd plakal, aj u prsov, alebo spal kvoli zltacke. Aj ako ty, som tiez vela pribehov precitala na kojeni.net. Nektore z nich mi zdavali bot nemozne. Ticho pre seba som si vtedy hovorila, ze tie pribehy nesu pre mna, su pre inych, silnejsich. Na staste mylila som sa. Teraz, po nejakej dobe, uz viem, ze vtedy pre mna stacilo uvolnit sa, a neriesit ostatnych, vratane manzela :-) A nakoniec vykaslala som sa na vsetko, a domaca praca mi nikam neutekla :-) V pripade ked by mi to nepodarilo sa, tak by som poslala nekam toho, kto by mal k tomu nejake namietky, pretoze nikto iny presne nebude vediet, kolko snahy som do toho dala. Kazda sme ina.

  • načítám...
  • Zmínit
Petorka
2787
4.7.11 12:04

Lenty, to mě mrzí, že stále bojujete…
Já jsem si naivně myslela, že když jsem měla u dcery mlíka na rozdávání, že to tak bude i podruhé…no bohužel, s dcerkou jsem měla často bojkot kojení, byla to malá potvůrka, nakonec se ale vždycky vše srovnalo, nikdy jsem neměla problém s úbytkem mlíka.
Kdežto teď…několikrát jsem týden bojovala, aby se mi mlíko zase začlo tvořit, brala jsem homeopatika, pila všechno možné, už mi z toho hrabalo, párkrát jsem sáhla po UM a říkala jsem si, že se na to vykašlu a vždycky jsem říkala, jestli už zítra nebude líp, kupuju sunar.Jinak snad od 2 týdnů odstříkávám a každý večer malému ještě dávám cca 50ml svého navíc. Dr říkal, že už nemusím, ale malý si zvykl a tak to vyžaduje. Přibírá hodně málo, dr je ale spokojený, tak jsem všechno hodila za hlavu, a světe div se, kojení a mlíčko se stabilizovalo! Nemá proto smysl se nervovat, zkus se taky uvolnit, hodit všechno za hlavu, když budeš v pohodě ty, tak i malá, moc držím palce. Určitě nebudeš špatná máma, když vše vyřešíš tím, že koupíš UM a pak budete spokojené a zářící úsměvem obě dvě, bez nervů a stresů :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
lenty
4344
4.7.11 13:03

Drahé, maminky. To mě ani nenapadlo, že tenhle deníček vyvolá tolik komentářů. Moc Vám všem děkuji za hezká slova.

  • načítám...
  • Zmínit
majinka69
478
4.7.11 15:55

jediné co k tomu jdenapsat je SPOKOJENÁ MAMINKA = SPOKOJENÉ MIMINKO!!!!!!!! My bojovali 3měsíce a pak jsem začala dávat UM a teda byla jsem hloupá, když jsem nechtěla dřív a obviňovala jsem sebe!!!! Maléj začal být jak vyměněnéj a já vlastně taky :-) A i když mě moje matka řekla, že jsu krkavčí matak a já myslela že umřu studem, teď vím, že stydět by se měla ONA - navíc kojila týden…
No takže na všechny okolo kašly, děláš to pro dítě, tak uděléj to, co chce ono a né, co se hodí, aby jsme vypadali lépe. Jde o nás a NAŠE děti!!!!!!! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Adaneli
15430
4.7.11 18:10

Jako kdybych četla o sobě, taky jsem s kojením bojovala a nabrečela jsem se kvůli tomu dost. Ono je ta kampaň na podporu kojení sice moc fajn věc, ale někdy je to až zbytečný tlak na maminky. Prostě někdy to nejde a taky jsem si připadala jako neschopná matka a manžel mě uklidňoval, že musím být v klidu, hodně odpočívat a dobře jíst, hodně pít atd. Malý se mi sice přisával dobře, ale zase kojení prospal a nepřibíral. Nakonec jsem to zvládla a kojím doposud, malému je 7 měsíců, ale teď si říkám, že kdybych malému tenkrát dala Nutrilon, mohli jsme být spokojení oba dva.

Napadlo mě, nemůže malou při kojení třeba bolet bříško? Když začne bumbat, tak ji třeba začne bříško bolet. Zkoušeli jste kapičky?

  • načítám...
  • Zmínit
Martrich
12134
4.7.11 18:39

ahoj, já jsem taky po císaři a kojení pro mě bylo od začátku noční můra. v porodnici šílená buzerace, že malý nepřibírá a že je to mojí špatnou technikou, kojila jsem snad pořád, vážila, kojila, vážila a malý nepřibíral, dokonce ubíral, nakonec mi daly flašku abych přikrmovala. Doma jsem zkusila snad všechno, kontaktovala jsem lakt. poradkyni a kojila, vážila, odsávala, prakticky jsem nedělala nic jiného a mlíčko se stejně nijak extra netvořilo, nakonec už jen odsávám a malý je na UM a mého mlíčka má tak jednu třetinu, ale aspon něco… Takže za mě kojení opravdu není nic snadného a pro někoho to může být opravdu dost krutý boj

  • načítám...
  • Zmínit
renatav
24
4.7.11 21:32

Ahoj, rodila jsem před rokem také císařem. Když dneska slyším slovo kojení, mám husí kůži ještě teď. Vždy jsem myslela, že je to věc přirozená, že to jde samo.To jsem se pekelně spletla. Měla jsem málo mlíčka od začátku, takže už z porodnice jsme šly z příkrmem. Ke všemu jsem měla šíleně bolavá prsa. Každé kojení bylo utrpení (kojila jsem se skroucenými prsty na nohách a slzama v očích) Systém - kojení a UM naší malé nevyhovovalo - vždy se poblinkala. Vyzkoušela jsem snad všechno a nic. Takže po dvou měsících jsem řekla - dost. Nasadila jsem jen UM a byl pokoj.Blinkání ustalo a já i malá jsme byly konečně v pohodě. Každé mamince holt není přáno, aby mohla v pohodě kojit svoje dítko, jak jen dlouho chce.

  • načítám...
  • Zmínit
xxpetka
1322
6.7.11 04:59

Jako bych četla svůj deníček :-? Malý bojkotoval kojení od 6 týdnů a do dnes nepřestal, a to je mu víc jak 4 měsíce. U kojení řve jak pavián, tak jsem to vyřešila odsáváním a dostává to z láhve. Občas ho přiložím, ale to musí být hodně ospalý a saje 10 min, ale stejně není nakrmený. Je to hodně náročné, hlavně v noci, každé odsávání, krmení, umývání lahví, odsávačky zabere min. hodinu práce. No snad to ještě chvíli vydržím. Na začátku jsem měla stejné nervy jako ty. Dnes už jsem se s tím smířila a jsem ráda i za to. Dvakrát denně dokrmuji Sunarem, jinak dávám moje odstříkané. Ale věřím, jak se cítíš, já to hodně obrečela, ale teď už to fakt neřeším, nic jiného mi nezbylo :-?

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Konec dobrý, všechno dobré

Co všechno se už přihodilo