Dala si na čas
- Porod
- zavlacka
- 17.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O mém vyvolávaném porodu jsem ráda že, je to za mnou, ale není nic krásnějšího, než má holčička.
Na kontrolách mě doktorka strašila, že budu rodit předčasně. Byla jsem ve 38.tt a porod pořád nikde, tak jsem se nechala přeřadit do porodnice. Ve 39.tt jsem se ptala doktorky. jestli můžu přenášet, když mám těhotenskou cukrovku. Bohužel tím, že tam doktorka pouze zaskakovala, neměla ani ponětí, že přenášet nesmím. Napsala mi tedy ultrazvuk, aby zjistili, jak je malá velká. Malá podle UTZ měla odhad 3,5 kg. Ve 40. týdnu jsem šla opět na kontrolu, kde jsem šla na CTG a to bylo v pořádku.
Čekali jsme na doktorku, jelikož byla na sále a nikdo jiný tam nebyl. Když jsem se dostala na řadu, řekla mi, že bych neměla přenášet (bylo to v pondělí a udělala mi Hamiltona). Další den jsem měla nástup na vyvolání. Dělali mi zátěžový test a další věci. Po večeři jsem šla na pokoj a spát. Jenom co jsem usnula, dostala jsem kontrakce po 20 minutách. A takhle to šlo až do vizity.
Ráno mě doktorka přeřadila bez snídaně na hekárnu. Na hekárně mě vyšetřili, zavedli tabletu, kontrakce po 3 minutách. Kontrakce sílily a já stále otevřená na jeden prst. Kolem 10. hodiny mi zavedli další tabletu. Po hodině přišli na kontrolu a výsledek stejný s tím rozdílem, že kontrakce byly po minutě. Poté přišli v 13:15 s tím, že mi jdou píchnout plodovou vodu. Doktorovi se to nedařilo. Porodní asistentka řekla, že bez kontrakce mi jí nepíchne, ale nakonec se zadařilo. Já po celou dobu trpěla křížovými bolestmi.
V 14:00 mi dovolili zavolat muže s tím, že to na porod nevypadá. Když můj muž viděl, jak trpím - trpěl se mnou. Chodila jsem po hekárně a rozdýchávala kontrakce. Bylo 19 hodin a asistentky si předávaly službu. Já celá hladová a v bolestech jsem stále trpěla. Manžel odcházel ve 21:00 s tím, že mi zařídil alespoň vývar a injekci, abych se trošku prospala. Byla jsem natolik vysílená, že už jsem to nedávala a brečela, že už nemůžu a nechci rodit, ať to ze mě vyndají!
Injekci místo 22:00 mi píchli až ve 23:00. Jenomže bolesti stále sílily a já se pořád neotevírala, tak jsem přemýšlela nad tím, že hlavou začnu mlátit o zeď. Celou noc mě nechali na CTG. Dali mi sondy a pásy na kříž, pořádně ty sondy stáhli a já musela ležet, takže jsem vůbec nespala. Ani po té injekci. Už jsem se dokonce začala modlit a brečela, že už nemůžu, ať mi pomůžou. Takhle to běželo celou noc.
Další den ráno už jsem neměla sílu ani rozdýchávat kontrakce a v 5:00 stále vše stejné. V 7 hodin jsem se zeptala doktorky, co se bude dít, když odmítnu další prášek na zavedení. Odpověděla, že budeme čekat, co se bude dít. Celá ubrečená jsem řekla, ať mi ho tedy dají. Už jsem chtěla, aby to vše konečně skončilo. Doktorka si přivedla PA a přinesla prášky. Šáhla do mě, já byla otevřená na 3 prsty.
Tak mě odvedly na sál, kde jsem se otevřela do půl hodiny na 8 prstů. Další půl hodinu se čekalo na ty 2 prsty. Když jsem si už myslela, že budu rodit, musela jsem ležet na boku, protože malá neměla dorotovanou hlavičku. Hodinu jsem tak ležela. Silou svírala při těch bolestech porodní křeslo.
Konečně jsem tlačila a malá si hrála na schovávanou. Když jsem tlačila, tak hlavičku vystrčila, ale jen co skončila kontrakce, tak jí schovala zpět. Takhle asi 15×. Už jsem neměla sílu ani tlačit. Myslela jsme, že tam zkolabuju nebo umřu, až se malá rozhodla vylézt celá. Byla jsme šťastná, že je venku.
V rychlosti mi jí ukázali a hned odnášeli pryč, protože měla plíce plné plodové vody. Já tam ležela a kochala se naší krásnou holčičkou, která mi dala tolik zabrat. Musím podotknout, že na to, jak dlouho to trvalo, byla malá opatrná a nepotrhala mě. Z celého porodu jsem si odnesla jen 2 stehy z nástřihu. Miluju jí a je pro mě vším.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 142
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 127
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 252
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 117
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 102
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17521
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2350
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2545
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2271
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1512
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....