Dala si na čas
- Porod
- zavlacka
- 17.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O mém vyvolávaném porodu jsem ráda že, je to za mnou, ale není nic krásnějšího, než má holčička.
Na kontrolách mě doktorka strašila, že budu rodit předčasně. Byla jsem ve 38.tt a porod pořád nikde, tak jsem se nechala přeřadit do porodnice. Ve 39.tt jsem se ptala doktorky. jestli můžu přenášet, když mám těhotenskou cukrovku. Bohužel tím, že tam doktorka pouze zaskakovala, neměla ani ponětí, že přenášet nesmím. Napsala mi tedy ultrazvuk, aby zjistili, jak je malá velká. Malá podle UTZ měla odhad 3,5 kg. Ve 40. týdnu jsem šla opět na kontrolu, kde jsem šla na CTG a to bylo v pořádku.
Čekali jsme na doktorku, jelikož byla na sále a nikdo jiný tam nebyl. Když jsem se dostala na řadu, řekla mi, že bych neměla přenášet (bylo to v pondělí a udělala mi Hamiltona). Další den jsem měla nástup na vyvolání. Dělali mi zátěžový test a další věci. Po večeři jsem šla na pokoj a spát. Jenom co jsem usnula, dostala jsem kontrakce po 20 minutách. A takhle to šlo až do vizity.
Ráno mě doktorka přeřadila bez snídaně na hekárnu. Na hekárně mě vyšetřili, zavedli tabletu, kontrakce po 3 minutách. Kontrakce sílily a já stále otevřená na jeden prst. Kolem 10. hodiny mi zavedli další tabletu. Po hodině přišli na kontrolu a výsledek stejný s tím rozdílem, že kontrakce byly po minutě. Poté přišli v 13:15 s tím, že mi jdou píchnout plodovou vodu. Doktorovi se to nedařilo. Porodní asistentka řekla, že bez kontrakce mi jí nepíchne, ale nakonec se zadařilo. Já po celou dobu trpěla křížovými bolestmi.
V 14:00 mi dovolili zavolat muže s tím, že to na porod nevypadá. Když můj muž viděl, jak trpím - trpěl se mnou. Chodila jsem po hekárně a rozdýchávala kontrakce. Bylo 19 hodin a asistentky si předávaly službu. Já celá hladová a v bolestech jsem stále trpěla. Manžel odcházel ve 21:00 s tím, že mi zařídil alespoň vývar a injekci, abych se trošku prospala. Byla jsem natolik vysílená, že už jsem to nedávala a brečela, že už nemůžu a nechci rodit, ať to ze mě vyndají!
Injekci místo 22:00 mi píchli až ve 23:00. Jenomže bolesti stále sílily a já se pořád neotevírala, tak jsem přemýšlela nad tím, že hlavou začnu mlátit o zeď. Celou noc mě nechali na CTG. Dali mi sondy a pásy na kříž, pořádně ty sondy stáhli a já musela ležet, takže jsem vůbec nespala. Ani po té injekci. Už jsem se dokonce začala modlit a brečela, že už nemůžu, ať mi pomůžou. Takhle to běželo celou noc.
Další den ráno už jsem neměla sílu ani rozdýchávat kontrakce a v 5:00 stále vše stejné. V 7 hodin jsem se zeptala doktorky, co se bude dít, když odmítnu další prášek na zavedení. Odpověděla, že budeme čekat, co se bude dít. Celá ubrečená jsem řekla, ať mi ho tedy dají. Už jsem chtěla, aby to vše konečně skončilo. Doktorka si přivedla PA a přinesla prášky. Šáhla do mě, já byla otevřená na 3 prsty.
Tak mě odvedly na sál, kde jsem se otevřela do půl hodiny na 8 prstů. Další půl hodinu se čekalo na ty 2 prsty. Když jsem si už myslela, že budu rodit, musela jsem ležet na boku, protože malá neměla dorotovanou hlavičku. Hodinu jsem tak ležela. Silou svírala při těch bolestech porodní křeslo.
Konečně jsem tlačila a malá si hrála na schovávanou. Když jsem tlačila, tak hlavičku vystrčila, ale jen co skončila kontrakce, tak jí schovala zpět. Takhle asi 15×. Už jsem neměla sílu ani tlačit. Myslela jsme, že tam zkolabuju nebo umřu, až se malá rozhodla vylézt celá. Byla jsme šťastná, že je venku.
V rychlosti mi jí ukázali a hned odnášeli pryč, protože měla plíce plné plodové vody. Já tam ležela a kochala se naší krásnou holčičkou, která mi dala tolik zabrat. Musím podotknout, že na to, jak dlouho to trvalo, byla malá opatrná a nepotrhala mě. Z celého porodu jsem si odnesla jen 2 stehy z nástřihu. Miluju jí a je pro mě vším.
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 642
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 311
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 268
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 298
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 408
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 6019
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 5684
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1832
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1128
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 555
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.