Mé těhotenství a Daniel
- Těhotenství
- slizzing
- 15.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O mém podařeném těhotenství aneb člověk míní život mění, ale ta změna dopadla moc krásně. Všechno začalo ještě před otěhotněním. S přítelem jsme spolu byli už pět let a najednou to začalo skřípat. Přál si miminko, já taky, ale nedařilo se.
Snažila jsem se být silná a nepodléhat tomu. Pravdu, že každý negativní test jsem obrečela, jsem si nechávala pro sebe. Sama jsem si slíbila, že počkám dva roky od vysazení antikoncepce, a když mimčo nepřijde, tak to začnu řešit. Nechtěla jsem se stát „posedlou“ otěhotněním. Celou dobu jsem si říkala, že když to proběhne v klidu, tak to bude pro všechny lepší. S přítelem jsme si všechno vyříkali, ale čáp se ne a ne umoudřit a zaletět i k nám.
Na začátku února jsem se přihlásila do hubnoucího kurzu. Chtěla jsem být pro svého přítele přitažlivější. A hlavně jsem nemohla překousnout, že jsem po vysazení antikoncepce přibrala neuvěřitelných 15 kg. Navíc jsem si říkala, že přijdu na jiné myšlenky. Na kurzu jsem se dozvěděla, jak a co jíst, a hlavně jak se hýbat. Každý den jsme začali chodit na dlouhé procházky. Během března jsem pak shodila 5 kg a začala si více věřit. Byla jsem spokojená. V televizi jsem se koukala na pořady o miminkách a pořád si říkala, že je nespravedlivé, že mě to štěstí také nepotká. V polovině dubna jsem najednou znejistěla. Kdy jsem naposledy měla měsíčky? V březnu! Ale na začátku března!
Na přítelův svátek jsem si udělala test a objevila na něm jednu silnou a jednu slabou čárku. Asi nějaký šmejd! Nevěděla jsem, že obě čárky nemusejí být stejně silně barevné. Šla jsem za přítelem, ukazovala mu ten test a zeptala se, co vidí. Jednu čárku nebo dvě? No jednu, ale ta druhá se tam dá poznat taky. Nakonec jsme my hlupáci usoudili, že se opravdu jedná o „czech šmejd“. Ovšem mě to nedalo a za týden jsem si udělala test ještě jednou a tentokrát už byla druhá čárka jasnější. Objednala jsem se tedy k doktorovi a začala tajně doufat v těhotenství.
Na prohlídce jsem čekala všechno, ale to, že jsem téměř na konci prvního trimestru, to opravdu ne! Jsem jednou z mála, která i v těhotenství měla měsíčky. Občas se to stává a není to zase tak ojedinělé, jak si spousta ženských myslí! Mělo to však jednu obrovskou výhodu, nemusela jsem se skoro tři měsíce stresovat o zdraví mimíska. Najednou bylo potřeba rychle zařídit prvotrimestriální screening, vystavení těhu průkazky a oznámení o rodinném přírůstku. Jestli se někdo ptáte, jak je možné, že jsem nepoznala, že jsem těhotná, tak úplně jednoduše. Díky dietě jsem jedla často a málo, a tím pádem jsem neměla nevolnosti, o měsíčkách jsem už psala a prsa mám velikosti 85 F, sice mě pobolívala, ale to nebylo nic hrozného a občas se mi to stávalo.
Nebudu kecat, těšila jsem se, že když jsem těhotná, můžu si trošku dopřát a dám si čokoládku nebo něco smaženého. Vím, že bych neměla, ale já se prostě těšila na občasné hříšné přežrání a noční nájezdy do ledničky. Dlouho mi to však nevydrželo, ve 22. tt jsem šla na test na cukrovku. Nebyl pozitivní, ale dosahoval hraničních hodnot a vzhledem k tomu, že jsem za měsíc najednou nabrala 5 kg, bylo rozhodnuto, že mám těhotenskou cukrovku. To byl konec mého snu o sladkém. A já začala držet dietu. Nebylo to nic hrozného, říkala jsem si, že alespoň nenaberu tolik kilo a po porodu budu štíhlá jako laňka. Nejdříve jsem si myslela, že to je hrozné mít cukrovku, ale nebylo! A hlavně o dva týdny dříve jsem se dozvěděla, že čekáme chlapečka, a to byla ta nejsilnější motivace, proč se v jídle hlídat!
Jenže další měsíc mi začaly otékat nohy. A já začala mít pocit, že něco není v pořádku. U doktora jsem vše nahlásila, ale otoky byly mírné, tak jsem se dozvěděla, že to je v těhotenství normální. Říkala jsem si, že to má souvislost s tou zpropadenou cukrovkou. Dál jsem chodila do práce a pořád něco kupovala pro chlapečka. Trošku jsem se začala bát porodu, ale ještě víc jsem se začínala těšit. Jen si vezměte, po porodu budu mít chlapečka a už si budu moci dát i něco sladkého. V práci mě to přestávalo bavit a na nástup na mateřskou jsem se začínala hrozně těšit. Říkala jsem si, jak co doma budu dělat.
V 32. tt mi doktor předvyplnil žádanku na mateřskou, kterou jsem měla nastoupit od 1. 10. 2011. A čekaly mě poslední dva týdny v práci. Jenže nástup na mateřskou mi zhořknul, protože mi ve 34. tt nohy otekly takovým způsobem, že jsem nemohla pořádně ani chodit. Ráno jsem se vzbudila a se slzami jsem dělala opatrné kroky na záchod a modlila se, abych se po cestě nepočůrala. Nepočůrala jsem se, ale doktor mě chtěl nechat převézt do nemocnice. To byla pro mě poslední kapka, když už nemusím do práce a „můžu si doma válet šunky“, tak mě čeká nástup do nemocnice. Skoro jsem se zhroutila a pláč už byl k nevydržení, strašně jsem se o mimíska bála.
Do nemocnice jsem nešla ani po tlaku 150/100. Mohla jsem být doma, ale výměnou za každodenní návštěvy lékařů (jednou to byla imunologie – odběry moči a krve, jindy to byla diabetologická poradna a obden gynekologie). Ale já jsem byla šťastná, že je malý v pořádku a já můžu být doma. Takhle jsme bojovali až do 37. tt, kdy mi praskla plodová voda a já nakonec do té nemocnice musela.
Pokračování příště.
Přečtěte si také
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 508
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 526
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 383
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 189
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 366
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1114
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 809
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 748
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 648
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 550
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...