Mé těhotenství a Daniel
- Těhotenství
- slizzing
- 15.04.12 načítám...
O mém podařeném těhotenství aneb člověk míní život mění, ale ta změna dopadla moc krásně. Všechno začalo ještě před otěhotněním. S přítelem jsme spolu byli už pět let a najednou to začalo skřípat. Přál si miminko, já taky, ale nedařilo se.
Snažila jsem se být silná a nepodléhat tomu. Pravdu, že každý negativní test jsem obrečela, jsem si nechávala pro sebe. Sama jsem si slíbila, že počkám dva roky od vysazení antikoncepce, a když mimčo nepřijde, tak to začnu řešit. Nechtěla jsem se stát „posedlou“ otěhotněním. Celou dobu jsem si říkala, že když to proběhne v klidu, tak to bude pro všechny lepší. S přítelem jsme si všechno vyříkali, ale čáp se ne a ne umoudřit a zaletět i k nám.
Na začátku února jsem se přihlásila do hubnoucího kurzu. Chtěla jsem být pro svého přítele přitažlivější. A hlavně jsem nemohla překousnout, že jsem po vysazení antikoncepce přibrala neuvěřitelných 15 kg. Navíc jsem si říkala, že přijdu na jiné myšlenky. Na kurzu jsem se dozvěděla, jak a co jíst, a hlavně jak se hýbat. Každý den jsme začali chodit na dlouhé procházky. Během března jsem pak shodila 5 kg a začala si více věřit. Byla jsem spokojená. V televizi jsem se koukala na pořady o miminkách a pořád si říkala, že je nespravedlivé, že mě to štěstí také nepotká. V polovině dubna jsem najednou znejistěla. Kdy jsem naposledy měla měsíčky? V březnu! Ale na začátku března!
Na přítelův svátek jsem si udělala test a objevila na něm jednu silnou a jednu slabou čárku. Asi nějaký šmejd! Nevěděla jsem, že obě čárky nemusejí být stejně silně barevné. Šla jsem za přítelem, ukazovala mu ten test a zeptala se, co vidí. Jednu čárku nebo dvě? No jednu, ale ta druhá se tam dá poznat taky. Nakonec jsme my hlupáci usoudili, že se opravdu jedná o „czech šmejd“. Ovšem mě to nedalo a za týden jsem si udělala test ještě jednou a tentokrát už byla druhá čárka jasnější. Objednala jsem se tedy k doktorovi a začala tajně doufat v těhotenství.
Na prohlídce jsem čekala všechno, ale to, že jsem téměř na konci prvního trimestru, to opravdu ne! Jsem jednou z mála, která i v těhotenství měla měsíčky. Občas se to stává a není to zase tak ojedinělé, jak si spousta ženských myslí! Mělo to však jednu obrovskou výhodu, nemusela jsem se skoro tři měsíce stresovat o zdraví mimíska. Najednou bylo potřeba rychle zařídit prvotrimestriální screening, vystavení těhu průkazky a oznámení o rodinném přírůstku. Jestli se někdo ptáte, jak je možné, že jsem nepoznala, že jsem těhotná, tak úplně jednoduše. Díky dietě jsem jedla často a málo, a tím pádem jsem neměla nevolnosti, o měsíčkách jsem už psala a prsa mám velikosti 85 F, sice mě pobolívala, ale to nebylo nic hrozného a občas se mi to stávalo.
Nebudu kecat, těšila jsem se, že když jsem těhotná, můžu si trošku dopřát a dám si čokoládku nebo něco smaženého. Vím, že bych neměla, ale já se prostě těšila na občasné hříšné přežrání a noční nájezdy do ledničky. Dlouho mi to však nevydrželo, ve 22. tt jsem šla na test na cukrovku. Nebyl pozitivní, ale dosahoval hraničních hodnot a vzhledem k tomu, že jsem za měsíc najednou nabrala 5 kg, bylo rozhodnuto, že mám těhotenskou cukrovku. To byl konec mého snu o sladkém. A já začala držet dietu. Nebylo to nic hrozného, říkala jsem si, že alespoň nenaberu tolik kilo a po porodu budu štíhlá jako laňka. Nejdříve jsem si myslela, že to je hrozné mít cukrovku, ale nebylo! A hlavně o dva týdny dříve jsem se dozvěděla, že čekáme chlapečka, a to byla ta nejsilnější motivace, proč se v jídle hlídat!
Jenže další měsíc mi začaly otékat nohy. A já začala mít pocit, že něco není v pořádku. U doktora jsem vše nahlásila, ale otoky byly mírné, tak jsem se dozvěděla, že to je v těhotenství normální. Říkala jsem si, že to má souvislost s tou zpropadenou cukrovkou. Dál jsem chodila do práce a pořád něco kupovala pro chlapečka. Trošku jsem se začala bát porodu, ale ještě víc jsem se začínala těšit. Jen si vezměte, po porodu budu mít chlapečka a už si budu moci dát i něco sladkého. V práci mě to přestávalo bavit a na nástup na mateřskou jsem se začínala hrozně těšit. Říkala jsem si, jak co doma budu dělat.
V 32. tt mi doktor předvyplnil žádanku na mateřskou, kterou jsem měla nastoupit od 1. 10. 2011. A čekaly mě poslední dva týdny v práci. Jenže nástup na mateřskou mi zhořknul, protože mi ve 34. tt nohy otekly takovým způsobem, že jsem nemohla pořádně ani chodit. Ráno jsem se vzbudila a se slzami jsem dělala opatrné kroky na záchod a modlila se, abych se po cestě nepočůrala. Nepočůrala jsem se, ale doktor mě chtěl nechat převézt do nemocnice. To byla pro mě poslední kapka, když už nemusím do práce a „můžu si doma válet šunky“, tak mě čeká nástup do nemocnice. Skoro jsem se zhroutila a pláč už byl k nevydržení, strašně jsem se o mimíska bála.
Do nemocnice jsem nešla ani po tlaku 150/100. Mohla jsem být doma, ale výměnou za každodenní návštěvy lékařů (jednou to byla imunologie – odběry moči a krve, jindy to byla diabetologická poradna a obden gynekologie). Ale já jsem byla šťastná, že je malý v pořádku a já můžu být doma. Takhle jsme bojovali až do 37. tt, kdy mi praskla plodová voda a já nakonec do té nemocnice musela.
Pokračování příště.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 607
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 609
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 673
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 377
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 441
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2726
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1809
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 945
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1857
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 674
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...