Deníček maminek v zahraničí č. 34
- O životě
- sally
- 29.04.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Evča se ptala, jak jsem vybírala školku, tak zkusím napsat svoje priority třeba se někdo přidá ještě s nějakým nápadem nebo zkušenostmi.
- je třeba zjistit, jestli se jedná o pre-school nebo day-care. A někdy se ty pojmy trošku matou a název neodpovídá programu. V zá:,–(ě day-care je odkládárna dětí, kdy děti můžou přicházet kdy chtějí, odcházet kdy chtějí. Tam dávají děti většinou pracující maminky, což znamená, že děti tam jdou i když jsou třeba nemocné. Já jsem hledala pre-school - místo, kde jsou stanovené hodiny od kdy do kdy tam děti jsou. Kam chodí děti na „part time" - tj. třeba jen na pár dopolední či odpolední týdně. Jsou to děti maminek, které jsou doma - a tudíž je větší pravděpodobnost, že nemocné dítě skutečně doma nechají.
- hledala jsem školku, kam chodí „part time" děti. Pokud by moje dítě bylo jedno z mála part time a zbytek full time, tak by se mohlo stát, že se nezúčastní všeho programu. Učitelka třeba něco začne dělat jeden den, dodělá to druhý den. A co dítě, které vždy je jen u půlky výkresu nebo výuky? Které nikdy nic nestihne dodělat nebo přijde a nemá co dělat, protože děti pracují na projektu z předchozího dne?
- hledala jsem školku s pevným programem. Školka, kde den vypadá stylem „no, napřed jsou děti na hřišti, pak mají svačinu a pak mají volný program ve třídě" není něco, zač bych chtěla dávat peníze. Naše školka je otevřená od šesti, to je volný program. V devět (kdy začíná Tom) mají circle time - přivítání, nějaké písničky, čtou pohádku, ukazujou si písmenka, říkají si, který je den a měsíc, počítají atd. Pak mají „arts" - něco malují, lepí, modelují. V deset je potty time, diapers (pro plínkáče), mytí ručiček a svačina. Po svačině jdou ven, v půl dvanáctý zase záchod, plínky, ručičky a oběd. Kolem čtvrt na jednu Toma vyzvedávám, ostatní děti se ukládají ke spaní. Program je tedy takový, že děti mají společné činnosti, mají organizovaný čas, ale mají i čas se „vylítat".
- důležitá je pro mne policy ohledně očkování (všechny děti musí mít očkování a lékařskou prohlídku před nástupem) a nemocnosti (např. že dítě s horečkou nebo průjmem si musí rodiče nechat doma a do školky nesmí dřív než po třech dnech nebo s lékařským potvrzením o tom, že je zdravé).
- poměr dětí k učitelkám. Kalifornské zákony nařizují u dvouletých nejvýše 1:12 - což mi ještě pořád přijde šílené - v tomto počtu ta učitelka stíhá nanejvýš tak měnit ty plíny a hlídat, aby se děti moc nezmrzačily - ale o nějaké výuce nemůže být, podle mne, ani řeči. U nás je 1:7 a považuju to za hraniční; 1:5 bych viděla raději. Důležité je ale obhlídnout na místě - byla jsem ve školce, která inzerovala 1:6, ale já tam teda viděla jen jednu učitelku na asi deset dětí. V naší školce, když se stane, že jedna z učitelek nemůže přijít, tak do třídy nastupuje ředitelka nebo zástupkyně. Prostě ta učitelka tam NESMÍ být na ty děti sama. Když jsem volala do „naší" školky poprvé, tak se mi ředitelka omluvila, že je zrovna ve třídě a bude v kanceláři až odpoledne, ať si zavolám později, protože nemůže opustit děti. Byl to jeden z důvodů, proč jsem tuto školku vybrala - to, že tam DĚTI mají přednost před vším ostatním.
- je dobré popovídat si s učitelkou o kázni. Co dělají, když děti neposlouchají, jsou agresivní atd. Jestli nějak pracují na plínkách (tj. posazují i plínkové děti na záchod nebo nočník a podporují bezplínkáče). Tady záleží hlavně na tom, jestli máte pocit, že jste s učitelkou „na stejné notě" - jestli máte pocit, že ona ví o čem mluví a že říká věci, které byste řekli vy sami.
- školka by měla mít nějaký program - děti by měly rozvíjet základní sociální dovednosti (pozdravit, poděkovat, podělit se o hračky, spolupracovat); jemnou motoriku (kreslení, puzzle, modelování), hrubou motoriku (prolejzačky, tříkolky, pískoviště). Samozřejmě, papír snese hodně - chce zase pozorovat - jak je třída vybavená, jak je vybavené hřiště, jsou ve třídě dětské výkresy, jsou tam knížky… byla jsem ve třídě, v které bylo jen pár prázdných botníků, celkem asi tři autíčka a jedna (prázdná) kuchyňka - děti se seběhly ke mě a k Lise a chtěly si s námi hrát. To, že návštěva je jediná atrakce za celý den, je opravdu dost smutné. Neviděla jsem tam knížky, neviděla jsem koutek na čtení, neviděla jsem puzzle…
- Strava - některé školky poskytují stravu, některé ne. Ovšem obědy za tři dolary, kdy jídelníček sestává z chicken nuggets a hranolků, případně corn dogs a chipsů… Naše školka nemá obědy, děti dostávají svačinu. Svačina vypadá třeba cereal a banán, crackers a mléko, bagel a cream cheese - prostě to docela jde. Obědy Tomovi dávám, mají mikrovlnku, můžou to přihřát. U nás prosí rodiče, aby dětem nedávali sebou k jídlu sladkosti, zatím mi přijde, že se to docela dodržuje. Děti si přinesou třeba kompot nebo jogurt nebo ovoce či rozinky, ale neviděla jsem čokolády a bombony. Důležitý - v Kalifornii obzvláště - je pitný režim. Ve všech školkách měly děti k dispozici várnici s vodou. Ale je taky třeba, aby to učitelky připomínaly. U nás děti pijí o svačině v deset, pak jim učitelky nabízejí pití venku v jedenáct a pak ve dvanáct u oběda. Pijí vodu, na svačinu mají občas džus nebo mléko.
- Rodičovský dohled a přehled - některé školky mají webkameru, nebo pozorovatelnu (malou místnost, z které je „zrcadlem" průhled do třídy), takže rodiče mohou kdykoliv vidět, co se ve školce děje. Naše to bohužel nemá - nicméně má alespoň „open door policy" - tj. můžu kdykoliv přijít a zůstat jakkoliv dlouho. Párkrát jsem i zůstala třeba sedět v autě a dívala se na hřiště, nebo jsem se dívala z okna kanceláře… přeci jen chce člověk vědět, jak to vypadá, když jsou učitelky s dětmi samy.
- Zvykací období - Tom byl přihlášený od března, celý únor jsme tam mohli chodit - pod podmínkou, že tam vždy bude přítomen někdo z rodičů (učitelka nemůže mít zodpovědnost za dítě, které oficiálně do školky nechodí). Docela mě to potěšilo - že to zvykání nešlo z „placeného" času J. Kdyby to neměli, tak bych se bez toho obešla.
- Určitě je dobré projít s dítětem celý program - aby vědělo co kdy a jak a naučilo se to s mámou a pak se mohlo zapojit. Důležité je mít opět oči na šťopkách. Jak se chová učitelka k dětem? Jak se chovají děti k sobě navzájem? Viděla jsem školku, kde se dva chlapečci mlátili autama a učitelka si toho nevšímala. U Toma ve školce jsem ani žádné agresivní chování nezaznamenala - učitelky řeší všechny spory hned v zárodku. U dvou až tříletých děti prostě k těm sporům dochází, důležité je, aby si učitelky toho všímaly a řešily.
- Komunikace s rodiči - u nás na konci dne dostanu papír, kde je zaškrtáno a zapsáno, co všechno Tom dělal -kdy co a kolik jedl, pil, co dělali za aktivity, jestli měl mokrou plínu, jestli čůral na záchod, kdy byl přebalen atd. Musím říct, že v praxi to nefunguje úplně perfektně - učitelky vyplňují část během doby, kdy děti spí, což Tom už jde dávno domů - ale aspoň něco.
- Kvalifikace učitelek - kdo může ve školce učit? Podle CA zákonů totiž do pre-school člověk ani nemusí být nijak extra kvalifikovaný, takže je na školce, jak přísná nařízení mají oni sami. Osobně to nepovažuju za tak důležité - dobrého učitele nedělá kus papíru, ale to je věc názoru a zkušeností. Doporučuju s učitelem nakousnout nějaký problém, který vás trápí (u nás třeba ty plíny a angličtina) - a zkuste posoudit, jestli je jeho odpověď fundovaná a jestli vám přijde, že ví o čem mluví, a že to ví „z praxe".
- Úplně nejdůležitější ze všeho je váš pocit. Líbí se vám ta školka? Cítíte se v ní dobře? Myslíte, že bude přístup a prostředí vyhovovat právě vašemu dítěti? Je vám sympatická učitelka a všichni, kteří se budou o vaše dítě starat? Chovají se učitelky hezky k dětem a hlavně - chovají se děti hezky k sobě navzájem? (učitelka může při vaší návštěvě předstírat, ale děti to neumí, takže z jejich chování jednoho k druhému se dá hodně vyčíst). Mají děti ve školce své „povinnosti" (např. Musí před obědem uklidit všechny hračky, musí si mýt ruce)? Jak funguje program, pokud se někdo účastnit nechce? Když všichni poslouchají pohádku a jedno dítě zlobí, měla by si ho druhá učitelka vzít stranou a nějak jej zabavit - nemá cenu nutit děti sedět nehnutě, ale také by neměli vyrušovat. Mají děti ve třídě nějaký koutek, kde si můžou na chvíli lehnout, nebo v klidu prohlížet knížku? Je to tisíc drobností, které někomu přijdou důležité, jinému nikoliv. Mojí sousedce se naše školka nelíbila - přišlo jí, že tam málo děti objímají a málo jásají nad tím, když děti náhodou poslechnou. Já jsem víc na tu kázeň (to, že u oběda se sedí, považuju za samozřejmost), a jsem raději, že o Toma se starají mladé holky než nějaké objímací mateřské typy - ale to je taky na vkusu té rodiny (přitom ty dny ze začátku, kdy Tom hodně plakal, tak ho opravdu hodně nosily a chovaly a utěšovaly - takže to není, že by byly k tomu lhostejné). No prostě záleží nejvíc na těch pocitech konkrétní maminky - a taky je dobré vidět, jak tam reaguje dítě. Byla jsem s Tomem v jedné daycare, kde se bál a pořád se mě držel - tak tam bych ho nedala. Nevím, co tam viděl nebo cítil, ale rozhodně byl ve stresu.
Přečtěte si také
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 19
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 37
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 64
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 53
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...
Soused chová koně na miniaturním pozemku. Utíkají mu a ničí mi zahrádku
- Anonymní
- 21.06.26
- 1123
Mít vlastní dům se zahradou byl vždycky můj sen. Představa, jak si ráno vypiju kávu na terase a odpoledne si nasbírám vlastní rajčata a jahody ze záhonu, mě držela nad vodou během dlouhých let...
Kryla jsem kamarádčinu nevěru. Když to prasklo, otočilo se to proti mně
- Anonymní
- 21.06.26
- 2305
Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy budu litovat, že jsem chtěla někomu pomoct. S kamarádkou jsme se znaly skoro patnáct let. Prošly jsme spolu školou, prvními láskami, svatbami i...
Na dětské oslavě u kamarádky se málem utopilo dítě. A nikdo si toho ani nevšiml
- Anonymní
- 21.06.26
- 1500
Ještě teď je mi z toho špatně. Měla to být oslava narozenin kamarádky mé dcery ze školky. Johanka slavila své krásné páté narozeniny a její rodiče to pojali opravdu ve velkém. Mají krásnou zahradu...
Rodinná oslava u tchýně se změnila v drama. Museli jsme volat záchranku
- Anonymní
- 21.06.26
- 1373
Tchyně se rozhodla uspořádat rodinnou oslavu bez ohledu na to, že venku panovala opravdu úmorná vedra. Na jejich zahradě není jediný strom a ani pod slunečníkem se člověk moc neochladí. Říkala jsem...
Romantický víkend ve dvou? Přítel na něj pozval své kamarády a já jim měla vařit
- Anonymní
- 21.06.26
- 1257
Jsem na Mirka neskutečně naštvaná a upřímně přemýšlím, jestli má tenhle vztah vůbec smysl. Tohle jsem fakt nečekala. Nejsme spolu dlouho, ale moc dobře ví, že jsem romantický typ. Zatímco já...
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 2998
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...