Domísek
- Porod
- PetaP
- 20.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem porodila krásného syna, malého křiklounka.
Celý listopad jsem byla lehce nervozní, kdy už to konečně příjde, a stále nic. Termín porodu jsem měla stanovený na 20. listopadu, i když jsem si možná trošku přála, aby to bylo později, protože jsem raději chtěla Střelečka než Štíra. 20. listopadu se ale nic nestalo a od té doby jsem 3× týdně chodila na monitor a čekala, jestli se něco náhodou nezačne dít. Přítel byl u všeho se mnou. Když měl čas, chodil se mnou na prohlídky ke gynekologi, kde na mě čekal, později, když už šlo do „tuhého“ tak mě vozil na monitory a chodil se mnou dovnitř, aby taky slyšel Domískovo srdíčko. Jen ty děložní stahy tam pořád nechtěly naskákat…
Šest dní po termínu jsem konečně cítila kontrakce, trvaly 2 hodiny a byly po 5 minutách, tak jsme vyrazili do porodnice, ze které mě k mému smutku ještě poslali domů, že sice nějaké kontrakce podle monitoru mám, ale ne moc silné a porodní cesty nejsou připravené. Protrpěla jsem noc v bolestech, střídala vanu se sprchou, kontrakce byly pořád po 5-7 minutách. Druhý den jsme jeli znova, protože jsem měla podezření na únik plodové vody, ale opět jsem byla poslána domů, že to voda není a že porodní cesty jsou pořád nepřipravené, i když už jsem byla týden po termínu. To už jsem trošku obrečela, hrozně jsem se na miminko těšila a stále nic ![]()
Na zlepšení nálady jsem si koupila oříšky v čokoládě (které už jsem si dát nestihla
a doma ulehla k televizi, kde mi o dvě hodiny později praskla voda a začal totální zmatek. Jak jsem někde četla že plodové vody je cca půl litru tak jsem měla pocit že těch litrů vyteklo snad 5
V porodnici mi řekli, že jsem otevřená max na 2 cm, což je žalostně málo, protože k tomu abych mohla rodit, musím být otevřena na 10 cm. Při monitoru už jsem skoro brečela bolestí, kontrakce byli asi po 5 minutách, tak mě poslali na přípravnu. Nevím, co bych dělala, kdyby tam se mnou přítel nebyl, s ním mi těch 8 hodin tam uteklo vcelku rychle. Napouštěl mi vířivku, mluvil na mě, hladil mě, staral se.. ![]()
Po 8 hodinách, kdy jsem stále byla otevřená na 2 cm jsem se najednou otevřela na 8 cm a začala omdlévat bolestí, sestra mi něco píchla a začala jsem zvracet. Tlačila jsem, ale doktorka na mě křičela, že ještě tlačit nesmím, že miminko nesestupuje. Zbytek mám lehce rozmazaný, jen si pamatuji, že miminko si stojí na pupečníku a přirozený porod nezvládne. Zachvátil mě příšerný strach, že to malej nepřežije, že umře.
9 měsíců jsem ho nosila pod srdcem, denně si s ním povídala, četla mu pohádky, strašně jsem se na něj těšila a teď tady byl ten šílený pocit nejistoty, jestli se mi vůbec narodí. Zbytek byl velice rychlý, dostala jsem celkovou anestezii a za 10 min byl Dominiček na světě. Když jsem přišla k sobě, byl na pokoji přítel a sestra mi maličkého přivezla. Byl nádherný. A mně bylo najednou strašně dobře, protože konečně přestaly ty šílený kontrakce
Dneska je to tři týdny, o jizvě po císaři už skoro nevím a celý tenhle porod mi připomíná jen krásný křiklounek v postýlce.
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2805
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1288
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 449
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1178
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 862
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3226
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 3096
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1524
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 3098
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2153
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...