Domísek
- Porod
- PetaP
- 20.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem porodila krásného syna, malého křiklounka.
Celý listopad jsem byla lehce nervozní, kdy už to konečně příjde, a stále nic. Termín porodu jsem měla stanovený na 20. listopadu, i když jsem si možná trošku přála, aby to bylo později, protože jsem raději chtěla Střelečka než Štíra. 20. listopadu se ale nic nestalo a od té doby jsem 3× týdně chodila na monitor a čekala, jestli se něco náhodou nezačne dít. Přítel byl u všeho se mnou. Když měl čas, chodil se mnou na prohlídky ke gynekologi, kde na mě čekal, později, když už šlo do „tuhého“ tak mě vozil na monitory a chodil se mnou dovnitř, aby taky slyšel Domískovo srdíčko. Jen ty děložní stahy tam pořád nechtěly naskákat…
Šest dní po termínu jsem konečně cítila kontrakce, trvaly 2 hodiny a byly po 5 minutách, tak jsme vyrazili do porodnice, ze které mě k mému smutku ještě poslali domů, že sice nějaké kontrakce podle monitoru mám, ale ne moc silné a porodní cesty nejsou připravené. Protrpěla jsem noc v bolestech, střídala vanu se sprchou, kontrakce byly pořád po 5-7 minutách. Druhý den jsme jeli znova, protože jsem měla podezření na únik plodové vody, ale opět jsem byla poslána domů, že to voda není a že porodní cesty jsou pořád nepřipravené, i když už jsem byla týden po termínu. To už jsem trošku obrečela, hrozně jsem se na miminko těšila a stále nic ![]()
Na zlepšení nálady jsem si koupila oříšky v čokoládě (které už jsem si dát nestihla
a doma ulehla k televizi, kde mi o dvě hodiny později praskla voda a začal totální zmatek. Jak jsem někde četla že plodové vody je cca půl litru tak jsem měla pocit že těch litrů vyteklo snad 5
V porodnici mi řekli, že jsem otevřená max na 2 cm, což je žalostně málo, protože k tomu abych mohla rodit, musím být otevřena na 10 cm. Při monitoru už jsem skoro brečela bolestí, kontrakce byli asi po 5 minutách, tak mě poslali na přípravnu. Nevím, co bych dělala, kdyby tam se mnou přítel nebyl, s ním mi těch 8 hodin tam uteklo vcelku rychle. Napouštěl mi vířivku, mluvil na mě, hladil mě, staral se.. ![]()
Po 8 hodinách, kdy jsem stále byla otevřená na 2 cm jsem se najednou otevřela na 8 cm a začala omdlévat bolestí, sestra mi něco píchla a začala jsem zvracet. Tlačila jsem, ale doktorka na mě křičela, že ještě tlačit nesmím, že miminko nesestupuje. Zbytek mám lehce rozmazaný, jen si pamatuji, že miminko si stojí na pupečníku a přirozený porod nezvládne. Zachvátil mě příšerný strach, že to malej nepřežije, že umře.
9 měsíců jsem ho nosila pod srdcem, denně si s ním povídala, četla mu pohádky, strašně jsem se na něj těšila a teď tady byl ten šílený pocit nejistoty, jestli se mi vůbec narodí. Zbytek byl velice rychlý, dostala jsem celkovou anestezii a za 10 min byl Dominiček na světě. Když jsem přišla k sobě, byl na pokoji přítel a sestra mi maličkého přivezla. Byl nádherný. A mně bylo najednou strašně dobře, protože konečně přestaly ty šílený kontrakce
Dneska je to tři týdny, o jizvě po císaři už skoro nevím a celý tenhle porod mi připomíná jen krásný křiklounek v postýlce.
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 4754
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 871
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 478
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 1895
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 731
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2797
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1435
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3136
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 7383
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3166
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...