Dotřetice všeho dobrého

Říká se do třetice všeho dobrého a můj třetí a tentokrát opravdu poslední porod je toho důkazem.....

Termín porodu jsem měla stanovený na 19.2.2010.Konec těhotenství byl pro mě už dost náročný, měla jsem často poslíky, v noci nespala, všechno mě bolelo… Která těhulka by to neznala,že? A tak jsem se hrozně těšila až nastane ten den D a neustále mimíska přemlouvala, aby UŽ to bylo. V neděli na Valentýna jsem už něco cítila „ve vzduchu“. Manža mě celé odpoledne nechal odpočíval a vyrazil s holkama k babičce. Parádně jsem si lenošila a večer kolem osmé jsem začala cítit pravidelné tvrdnutí přesně po 5 minutách. Nějak jsem se neznepokojovala, nebolelo to, proti poslíkům v minulých dnech slabý odvar :-)

Koukali jsme s manžou na telku a těšili se na přímý přenos ze ZOH ve Vancouveru, hlavně na Martinu Sáblíkovou. Neustále jsem pokukovala po hodinách a kontrolovala to tvrnutí. Když Martina získala zlatou medaili dojetím mi i slzička ukápla :-) Spát jsem šla až po půlnoci, celá noc proběhla v klidu. Ale hned ráno kolem páté mě vzbudila bolest. Kontrakce byly tentokrát silnější a stále po pěti minutách. To už jsem poznala, že den D nastal. Sbalila jsem holkám věci a vzbudila manžu. Museli jsme vyřešit co s holkama. Cítila jsme s eještě fajn, tak jsme se domluvili, že je dovezeme k babiččce (cca 20km) a teprve odtud pojedeme do porodnice (36km). Holky měly hroznou radost, že se konečně dočkaly a hlavně že nemusí do školky :-)

Hned po příjezdu do nemocnice mě sestřička napojila na monitor a mezitím se mnou vyplnila příjmové papíry. Do toho přišla PA a zkontrolovala čípek. „No bezva,jste otevřená na 6, to bude rychlé!“ To mě trošku překvapilo, kontrakce jsem sice musela prodýchávat, ale pořád pohoda.

Přesunula jsem se tedy na „přípravnu“. Tam se mě ujala žákyňka. Byla moc milá i když měla snad větší trému než já :-) Udělala klystýr, oholila a opět mě napojila na monitor. Mimčo podle všeho spinkalo, takže kromě pravidelných kontrakcí, které jsem poctivě vydýchávala byl klid. Za chvilku přišla PA, že píchnem vodu, abysme to trošku ještě urychlili. Poskakovala jsem si na balonu, střídala to se sprchou a čekala kdy přijdou ty příšerné bolesti, které jsem znala z předchozích porodů. Psala jsem sms mamce babičce i manžovi jak to probíhá… Opět přišla PA,že zkusíme oxytocin do žíly. Upozornila mě, že to asi bude trošku nepříjemnější, ale zas to bude rychlé. Sotva mi káplo do žíly pár kapek přišel stah. To už byla ta opravdová bolest, kdy jsem sotva stačila vydýchat a následoval další. To už jsem cítila opravdu velký tlak na konečník. Nedalo se to vydržet a nutilo mě to začít tlačit. „Nesmíš tlačit!“ říkala jsem sama sobě, ale nedalo se to ovládnout. Žákyňka přivolala PA. Ta zkontrolovala nález se slovy „Rychle na sál,rodíme!“ Došla jsem akorát k porodnímu křeslu když přišel další stah. „Položte se!“ volala PA. To bohužel nešlo, svírala mě obrovská křeč a já zapřená o porodní křeslo jsem prodýchávala přičemž tělo tak nějak samo neovladatelně tlačilo. Stah skončil a já se uvelebila na křesle a čekali jsme na další. To už dorazil i dokor. „Hlavička krásně rotuje…“ slyšela jsem jak říká. A v tom přišel další stah. „Bradu na hrudník a tlačíme maminko…“ slyšela jsem PA, zapřela jsem se a ze všech sil zatlačila. A už jsem cítila jak hlavička a hned i celé tělíčko klouže ven. A už slyším křik a hned poté mi PA dává na bříško toho malinkatého tvrorečka. Hrnou se mi slzy do očí. Zvládly jsme to. „Gratluji maminko, je to krásná holčička!“ A to už koukám tváří tvář naší malé princezničce. „Jsi krásná!“ šeptám jí do ouška a užívám si ten nádherný pocit. Sofinka se hned přisála a já mezitím porodila placentu. Zjišťuju,že nejsem ani nastřižená. Nicméně, mám dvě malé trhlinky, které spravily dva mini stehy, které skoro ani necítím. Paní doktorka mi malou odnáší a já se konečně dozvídám, že se Sofinka narodila v 11:31, má 3100g a 49cm. Odváží nás na pokoj, kde 2 hodinky odpočíváme. Já odesílám sms a s malými přestávkami Sofinku kojím.

Jsem unavená, ale strašně šťastná. Opravdu třetí porod jsem si nejvíc užila. Už věřím tomu, že porod nemusí být vždycky jen o bolesti, ale dá se i parádně v klidu užít. Moc děkuju Sofi, že jsi mi ten krásný zážitek dopřála :srdce:

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Mani
21.2.10 08:25

Blahopreji k hezkemu porodu, jen nechapu, proc ti museli pichat oxytocin, kdyz jsi se tak pekne otvirala…pak najednou byla panika a honem na sal. Vzdyt nase telo vi, a specielne potreti, jak rodit, tak proc se to stale snazi „prelstit“!
Hodne stesti s holcickama!

  • Upravit
holandanka
89
21.2.10 11:45

Luuca,taky moc blahopreju k 3.princezne. Zvladly jste to perfektne.Taky si rikam,ze treba mohli s tim oxytocinem pockat,ale asi videli duvod..ja mela termin 18.2 a porad nic! (druhy tehu). Taky jsem si myslela,ze uz vcera se to rozjede..doufam,ze nebudu muset na vyvolani, z toho mam trohu vitr. tak hodne zdravicka cele rodine!

  • načítám...
  • Zmínit
Melounek
4216
21.2.10 13:05

Luuuco taky přejem Sofince jen to nej a musím teda uznat porod suprovej :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
mishka2
1762
22.2.10 09:30

krásné, závidím a brečím… :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
pavllina80
548
24.2.10 11:43

Luci, jak to čtu, tak mně úplně běhá mráz po zádech, připomněla jsem si svůj porod, byl v květnu loňského roku, který jsme si taky užila, byl rychlý, všechno si pamatuju a všechno jsem vnímala, ještě teď když si na něj vzpomenu, tak se mi chce brečet.
Gratuluji, k další princezně a hlavně ať jste zdravé! :srdce: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
saskula
103
25.2.10 15:52

krásný porod

Krásný porod,moc blahopřeju k holčičce!Já mám TP.15.3 také 3porod,tak jsem sama zvědavá,jak dlouho bude trvat.A čekám 3klučíka :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář