Důvěra versus opatrnost
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 06.10.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Taky si někdy vzpomenete na heslo: Důvěřuj, ale prověřuj? Začít řešit partnerovu věrnost je podle mě balancování na ostří nože. Když člověk bude důvěřovat, může se stát, že bude za parohatého naivku. Když bude člověk prověřovat, zase může být za stíhačku či žárlivce. Co je lepší? O tom přemýšlím ve svém deníčku.
Semínko pochybnosti se mi do mysli začalo vkrádat po prohlídce u gynekologa na konci šestinedělí. Vše odstartovala větička: „Máte na děložním čípku vřídek. Na stěry přijďte za 3 měsíce.“ Člověk je někdy tak v šoku, že neví, jak zareagovat, tak prostě neudělá nic - třeba se nezeptá na více informací.
Doma mi vše začalo vrtat hlavou. Položila jsem dotaz vyhledávači na internetu a najednou na mě začaly vyskakovat hesla jako HPV virus, rakovina děložního čípku, konizace,… Srdce mi začalo divoce bušit. Je možné, že bych byla nakažená nějakým virem, pohlavní nemocí, když jsem svému muži několik let věrná? Snažím se uvažovat s chladnou hlavou.
Ano, nákaza virem HPV není 100%. Vřídek se může na čípku objevit z více důvodů. Každopádně červíček pochybnosti už hlodá. Že by mě můj muž podváděl a nakazil mě?
Už více lidí mi řeklo, že jim připadám až moc hodná a možná i trochu naivní. Začíná to ve mně vřít. Že by opravdu platilo: za dobrotu na žebrotu?
Začínám analyzovat situaci: nechová se můj muž poslední dobou nějak divně? Nevyskytují se kolem mě nenápadné důkazy, které jsem ve své důvěřivosti přehlédla? No vlastně… Občas můj muž delší dobu ťuká do mobilu a já se neptám, a tak nevím, s kým je zrovna v kontaktu.
A taky před nedávnem můj muž mluvil o jedné mladé kolegyni, která v práci „dělá rozruchy“, a spíše mimochodem zmínil, že si ho přidala do přátel na Facebooku. To je vlastně trochu zarážející informace, protože můj muž má na Facebooku přezdívku. Nikdo ho tam nenajde pod vlastním jménem. Tak jsem se muže zeptala, jak ho ta kolegyně na Facebooku našla. On se trochu zarazil a pak odpověděl, že jí ukazoval na svém účtu fotky své sestry. Zajímavé…
V ten večer jsem tuto informaci nějak neřešila, ale teď se mi celý ten rozhovor začal znova vynořovat v paměti. Můj rozum se mi snaží naznačit, že je asi celkem nepravděpodobné, že by můj muž přede mnou mluvil o své milence, novém objektu zájmu. Ale emoce jsou už dost rozbouřené, takže ruce skoro automaticky vyťukají do klávesnice na počítači jméno té ženy.
Ráda bych zjistila více o své potenciální konkurenci. Jako snad každá žárlivá žena na ní hned najdu nedostatky. Profilovka v podprsence od Vietnamců? Rozpité černé linky na fotkách? Že by něco z toho mého muže přitahovalo? Nějak v koutku duše doufám, že ne.
Ovšem paměť mi začíná předhazovat další možné důkazy: před pár dny měl můj muž na krku červený flek o velikosti korunové mince. Z legrace jsem ho na ni upozornila. Za pár dnů měl škrábance na zádech. Často jezdí v noci na benzínku za městem, protože má chuť na pivo a nikde jinde otevřeno tak pozdě není. Že by tyhle všechny skutečnosti spolu souvisely?
Můj mozek se i pod tlakem emocí snaží připustit různé verze skutečnosti. Nezašívala jsem snad nedávno manželovo roztrhané triko z práce? Co když se prostě v práci jen někde zachytl a poškrábal se? A nevrátí se snad každou noc ze své vyjížďky s pivem?
I když se mi svírá hrdlo i žaludek, tak žádný rozhodující důkaz nemám. Teď přichází trochu dilema: lze získat potřebné důkazy nějakou slušnou etickou cestou? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, žádný vyloženě elegantní způsob „vyšetřování“ mě nenapadá. Tak přichází na řadu staré známé projíždění zpráv v mobilu.
Tenhle způsob jsem definitivně schválila, když jsem poprosila muže, jestli se můžu podívat v jeho mobilu na fotky našeho prcka, které ten den vyfotil. Jakmile jsem chytla jeho mobil do ruky, pípla zpráva z Messengeru. A od koho nebyla? Z malého kolečka profilovky na mě kouká jeho milá zlatá kolegyně! Bylo by blbé si před mým mužem zprávu pročítat, takže jsem mu telefon obratem vrátila a počkala jsem, až usne.
Naštěstí můj muž spí celkem tvrdě, takže jsem měla dost času si počíst v jeho zprávách z Messengeru. A co jsem se dověděla? Žádný rozhodující důkaz jsem nenašla. Se zmíněnou kolegyní si psali celkem obyčejné zprávy hlavně o práci. Když se ona začala rozepisovat o tom, co dělala ve svém volnu, můj muž jí na to neodpověděl. Ještě jsem zjistila, že mu nedávno psala ex a ptala se na naše dítě. Informace, která moc nepotěší, ale ani vyloženě nenaštve…
Takže vlastně pořád nevím, na čem jsem. Ale na druhou stranu jsem si uvědomila, že člověk si vlastně nemůže být nikdy na 100 % jistý, že je mu partner věrný. A taky s odstupem vidím, že naše mysl dokáže až neuvěřitelným způsobem nacházet důvody, proč někoho podezírat, když ho ovládne žárlivost. Tak po této zkušenosti se o mně dá říct, že jsem možná stíhačka, ale aspoň nejsem naprostá naivka, za kterou mě možná někteří mají. Je to tak dobře?
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 100
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 118
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 159
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 136
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 119
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 919
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1649
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1925
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 907
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 985
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...