Důvěra versus opatrnost
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 06.10.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Taky si někdy vzpomenete na heslo: Důvěřuj, ale prověřuj? Začít řešit partnerovu věrnost je podle mě balancování na ostří nože. Když člověk bude důvěřovat, může se stát, že bude za parohatého naivku. Když bude člověk prověřovat, zase může být za stíhačku či žárlivce. Co je lepší? O tom přemýšlím ve svém deníčku.
Semínko pochybnosti se mi do mysli začalo vkrádat po prohlídce u gynekologa na konci šestinedělí. Vše odstartovala větička: „Máte na děložním čípku vřídek. Na stěry přijďte za 3 měsíce.“ Člověk je někdy tak v šoku, že neví, jak zareagovat, tak prostě neudělá nic - třeba se nezeptá na více informací.
Doma mi vše začalo vrtat hlavou. Položila jsem dotaz vyhledávači na internetu a najednou na mě začaly vyskakovat hesla jako HPV virus, rakovina děložního čípku, konizace,… Srdce mi začalo divoce bušit. Je možné, že bych byla nakažená nějakým virem, pohlavní nemocí, když jsem svému muži několik let věrná? Snažím se uvažovat s chladnou hlavou.
Ano, nákaza virem HPV není 100%. Vřídek se může na čípku objevit z více důvodů. Každopádně červíček pochybnosti už hlodá. Že by mě můj muž podváděl a nakazil mě?
Už více lidí mi řeklo, že jim připadám až moc hodná a možná i trochu naivní. Začíná to ve mně vřít. Že by opravdu platilo: za dobrotu na žebrotu?
Začínám analyzovat situaci: nechová se můj muž poslední dobou nějak divně? Nevyskytují se kolem mě nenápadné důkazy, které jsem ve své důvěřivosti přehlédla? No vlastně… Občas můj muž delší dobu ťuká do mobilu a já se neptám, a tak nevím, s kým je zrovna v kontaktu.
A taky před nedávnem můj muž mluvil o jedné mladé kolegyni, která v práci „dělá rozruchy“, a spíše mimochodem zmínil, že si ho přidala do přátel na Facebooku. To je vlastně trochu zarážející informace, protože můj muž má na Facebooku přezdívku. Nikdo ho tam nenajde pod vlastním jménem. Tak jsem se muže zeptala, jak ho ta kolegyně na Facebooku našla. On se trochu zarazil a pak odpověděl, že jí ukazoval na svém účtu fotky své sestry. Zajímavé…
V ten večer jsem tuto informaci nějak neřešila, ale teď se mi celý ten rozhovor začal znova vynořovat v paměti. Můj rozum se mi snaží naznačit, že je asi celkem nepravděpodobné, že by můj muž přede mnou mluvil o své milence, novém objektu zájmu. Ale emoce jsou už dost rozbouřené, takže ruce skoro automaticky vyťukají do klávesnice na počítači jméno té ženy.
Ráda bych zjistila více o své potenciální konkurenci. Jako snad každá žárlivá žena na ní hned najdu nedostatky. Profilovka v podprsence od Vietnamců? Rozpité černé linky na fotkách? Že by něco z toho mého muže přitahovalo? Nějak v koutku duše doufám, že ne.
Ovšem paměť mi začíná předhazovat další možné důkazy: před pár dny měl můj muž na krku červený flek o velikosti korunové mince. Z legrace jsem ho na ni upozornila. Za pár dnů měl škrábance na zádech. Často jezdí v noci na benzínku za městem, protože má chuť na pivo a nikde jinde otevřeno tak pozdě není. Že by tyhle všechny skutečnosti spolu souvisely?
Můj mozek se i pod tlakem emocí snaží připustit různé verze skutečnosti. Nezašívala jsem snad nedávno manželovo roztrhané triko z práce? Co když se prostě v práci jen někde zachytl a poškrábal se? A nevrátí se snad každou noc ze své vyjížďky s pivem?
I když se mi svírá hrdlo i žaludek, tak žádný rozhodující důkaz nemám. Teď přichází trochu dilema: lze získat potřebné důkazy nějakou slušnou etickou cestou? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, žádný vyloženě elegantní způsob „vyšetřování“ mě nenapadá. Tak přichází na řadu staré známé projíždění zpráv v mobilu.
Tenhle způsob jsem definitivně schválila, když jsem poprosila muže, jestli se můžu podívat v jeho mobilu na fotky našeho prcka, které ten den vyfotil. Jakmile jsem chytla jeho mobil do ruky, pípla zpráva z Messengeru. A od koho nebyla? Z malého kolečka profilovky na mě kouká jeho milá zlatá kolegyně! Bylo by blbé si před mým mužem zprávu pročítat, takže jsem mu telefon obratem vrátila a počkala jsem, až usne.
Naštěstí můj muž spí celkem tvrdě, takže jsem měla dost času si počíst v jeho zprávách z Messengeru. A co jsem se dověděla? Žádný rozhodující důkaz jsem nenašla. Se zmíněnou kolegyní si psali celkem obyčejné zprávy hlavně o práci. Když se ona začala rozepisovat o tom, co dělala ve svém volnu, můj muž jí na to neodpověděl. Ještě jsem zjistila, že mu nedávno psala ex a ptala se na naše dítě. Informace, která moc nepotěší, ale ani vyloženě nenaštve…
Takže vlastně pořád nevím, na čem jsem. Ale na druhou stranu jsem si uvědomila, že člověk si vlastně nemůže být nikdy na 100 % jistý, že je mu partner věrný. A taky s odstupem vidím, že naše mysl dokáže až neuvěřitelným způsobem nacházet důvody, proč někoho podezírat, když ho ovládne žárlivost. Tak po této zkušenosti se o mně dá říct, že jsem možná stíhačka, ale aspoň nejsem naprostá naivka, za kterou mě možná někteří mají. Je to tak dobře?
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1834
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1079
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1942
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 793
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 470
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21896
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2963
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1800
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....