Dvě mámy

Má osobní zpověď o tom, jak jsem se vydala svou vlastní životní cestou, co mne to stálo, co mi to dalo a o mých obavách, zda jsem udělala vše správně.

*

Ani nevím, jak mám začít. Nejsem žádná spisovatelka, ale líbí se mi představa se jen tak anonymně vypovídat.

Poprvé jsem se zamilovala v 15 letech na střední škole. Místo do kluka jsem se však, i ke svému lehkému překvapení, zamilovala do holky. Láska byla ku podivu vzájemná a trvala téměř 5 let. Žila jsem tehdy jen s matkou a sestrou. Mamka si brzy všimla, že její dcera ztratila hlavu a stále je někde s kamarádkou. Naštěstí mám velmi moderní a otevřenou maminku, která si se mnou brzy promluvila, a já šla s úlevou s pravdou ven. To mi bylo 17 let. Mamka tuto situaci brala až s podivem v pohodě. Má přítelkyně u nás mohla kdykoli přespat a vše se zdálo být ok. Až o mnoho let později mi matka přiznala, že celou tu dobu doufala, že je to jen nějaká má pubertální fáze, ze které brzy vyrostu. Upřímně, ve skrytu duše jsem v to doufala i já. Má dívka se jmenovala Markéta a i přes to, že jsem do ní byla opravdu blázen a slibovaly jsem si lásku na celý život, jsem někde uvnitř tajně doufala, že třeba se jednoho dne odmiluji a zamiluji se do muže, se kterým budu moci „normálně“ chodit.

Ze začátku to člověk moc neřeší, ale když léta ubíhala a všechny holky kromě mne už „měly známost“, já stále více pociťovala tlak okolí. Samozřejmě nejbližším přátelům jsem řekla pravdu, ale zbytku rodiny jsem nic neřekla, protože jsem znala jejich homofobní postoje. Tlak se zvyšoval každou návštěvou babičky, která se mne stále ptala, mám-li už i já nějakého toho kluka, prý taková pěkná holka a pořád na ocet… Párkrát jsem si dokonce nějakého toho kluka vymyslela, ať mám od babičky na chvíli klid. Když už jsem se do lží začala příliš zamotávat, tak jsme se najednou „rozešli“.

S Markétou jsem se párkrát opravdu rozešla, abych si vyzkoušela toho kluka najít a uspokojit tak své okolí a mít klid. Pár velmi krátkých epizodek bylo, ale vždy to skončilo stejně. Nikdy mi to nic neříkalo, uvědomila jsem si, že tím mohu Markétu navždy ztratit a se slzami jsem za ní běžela a žádala o odpuštění…

A tak to trvalo celých těch 5 let, než jsme se rozešly definitivně. Nebylo to kvůli žádnému muži, Markéta se nakonec zamilovala do jiné ženy. Hodně jsem to obrečela, ale mé racionální já si řeklo, že aspoň konečně mám možnost na nový, „normální“ život a že můžu konečně přestat lhát. „Jen už žádné holky a lži,“ slibovala jsem sama sobě.
Nicméně osud mi do života opět poslal ženu. Zase jsem se zamilovala a bylo to silnější než já. Abych to zkrátila, proběhlo ještě pár krátkých vztahů, než jsem našla svou nynější partnerku – Danu.

I když jsem věděla, že na homosexualitě není nic špatného, má touha zavděčit se rodině (zejména otci a prarodičům) byla opravdu silná a já jsem se s tím snažila pořád bojovat. Říkala jsem si, že třeba si najdu hodného muže, se kterým založím rodinu, a budu se emočně realizovat s dětmi a jeho se prostě naučím mít ráda časem… Do toho všeho přišla smrt mé mladší sestry. Přišlo to jako rána z čistého nebe. Jeden den jsme spolu mluvily a druhý den nám přišla policie oznámit, že byla nalezena mrtvá. Tento moment změnil vše. Uvědomila jsem si, jak strašně je život vzácný a jak zatraceně může být krátký a že se přestanu trápit nad tím, že jsem jiná a že prostě to rodina buď pochopí, nebo ne, ale že už nikdy nepůjdu proti své přirozenosti a nebudu lhát sama sobě.

Po smrti sestry jsem žila více než rok v úplném transu. Babička mi opět radila, že kdybych si našla nějakého toho chlapa, určitě bych se aspoň rozptýlila, pomohlo by mi to otupit tu bolest… „Víš babi, já jsem na holky,“ přiznala jsem bez emocí, až jsem překvapila samu sebe. Čekala jsem všechno možné, ale tohle ne. Moje babička, člověk, který stál vždy při mne a od kterého jsem nikdy neslyšela říct sprosté slovo, mne označila za nechutnou lesbu, řekla mi, že tohle je horší než smrt vnučky, že je to největší životní prohra, ostuda a že budu celý život všem jen pro smích a nebude si mne nikdo nikdy vážit. Odjela jsem se slzami v očích. Nechápala jsem. Myslela jsem si, že po smrti sestry třeba přehodnotí nějaké životní hodnoty, ale to se bohužel nestalo. Věděla jsem, že se jí to nebude líbit, ale čekala jsem aspoň špetku empatie. Byla jsem připravená na „to jsi mne zklamala, to mne mrzí…“, ale tohle mne úplně dostalo.

Další zklamání bylo, když babičku v tomto stanovisku podpořil také děda a hlavně můj otec, do kterého jsem dávala největší naděje, že mne před prarodiči podpoří. Jsem už jeho jediné dítě, jediná dcera a řekl mi, že s babičkou souhlasí ve všem a nechce se mnou mít nic společného. Sice to bolelo, ale na druhou stranu jsem cítila strašnou úlevu. Byla jsem opravdu ráda, že jsem šla s pravdou ven i za cenu toho, jak to dopadlo. Hodně mne to trápilo a pořád jsem na otce, babičku a dědu myslela a doufala, že snad někdy změní názor.

Čas šel dál a já jsem konečně poznala Danu. Krásnou inteligentní ženu, o pár let starší, s životním nadhledem. Dala mi sílu začít se smiřovat se ztrátou sestry i se svou orientací a začít pracovat na znovuobnovení vztahů se svou rodinou. Dala mi pocit bezpečí, domova a tolik lásky, co jsem nezažila za celý život. Velmi brzy jsme se k sobě nastěhovaly. začala jsem zase trochu komunikovat s otcem i babi a život nabral jiný směr.

Brzy jsem věděla, že Dana je člověk, se kterým chci zestárnout. A také jsem vždy věděla, že toužím po dětech. Opět jsem stála před velkým životním rozhodnutím. Mám začít rodinu se ženou? A jestli ano tak jak? A co to dítě? Nebude nás za to nenávidět? Myslela jsem na to pořád a někdy jsem to chtěla vše vzdát a fakt si najít toho chlapa, vždyť by to vše bylo o tolik jednodušší…

Na druhou stranu jsem nechtěla žít zase ve lži, chtěla jsem svou nalezenou lásku, chtěla jsem tuto pohodu, harmonii a láskyplný vztah přenést i na mé budoucí dítě. Chtěla jsem, ať je naše rodina založena na lásce, ne na rozumu a konvencích. Říkala jsem si, že když přeci tomu malému drobečkovi dáme všechnu lásku, kterou máme, tak snad se na nás nebude zlobit, i když bude vyrůstat jinak než většina jeho kamarádů. A také jsem si říkala, že je tolik rozvodů, samoživitelek atd, že snad nebudeme až tak nenormální. Vždyť nechci nic víc, než většina lidí. Chci žít pohodový rodinný život se svou láskou.

A tak jsme jednoho dne vyhledaly dárce, který nám byl ochoten pomoci. Ani jsem nevěřila, že bychom mohly mít tolik štěstí, ale za pár měsíců byly na testu //. Byla jsem neskutečně šťastná. Miminko se narodilo letos začátkem roku. Je to ta nejkrásnější malá princezna. Miluji ji tolik, že jsem si to ani nikdy nedokázala představit. Je to nekonečný pocit lásky a naplnění.

Pevně věřím, že mne a partnerku bude brát jako své rodiče a bude nás snad milovat. Věřím, že ji nebude nic chybět a že bude mít krásné, bezstarostné dětství, které si zaslouží. A až bude starší a zvědavá, kdo je biologicky její druhá půlka, máme domluvu, že otce může poznat.

Mé těhotenství samozřejmě v rodině způsobilo poprask. Jsem prý sobec, který myslí jen na sebe a chudák to dítě. Že, ať si teda jsem lesba, ale děti ať do toho netahám. Po narození dcery však naštěstí trochu zjihli a teď se snažíme pravidelně vídat, mají o holčičku zájem, za což jsem ráda.

Bohužel musím přiznat, že mne jejich slova opravdu někdy hlodají. Věřím ale, že naše láska bude dostatečná na to, aby byla dcera šťastná a nic nám neměla za zlé. Jenže občas mám v sobě malého broučka pochybností, který mne soudí a říká, jestli je to pro ni opravdu to nejlepší… A já to prozatím opravdu nevím, to ukáže až čas… Co vím je, že ji miluji nadevše a udělám maximum pro to, ať je v životě šťastná.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
14726
20.8.18 05:55

Stále žijeme ve světě,kdy jinakost se tu odmítá .i když je to lepší.
Ty si nic nevyčítej..za nic nemůžeš.A na rodinu se ..... Když tě nemůžou přijmout taková jaká jsi.
Nemyslím, že je špatně že máš dítě i když druha osoba není rodu mužského. :kytka:
Ale obávám se,že jednou dcera bude stát proti kritice že strany spolužáků.

  • Nahlásit
  • Zmínit
126
20.8.18 06:38
:potlesk: :potlesk:
  • Nahlásit
  • Zmínit
11607
20.8.18 07:50

Pokud žijete ve velkém městě neměla by mít dcera problémy. Pokud na menším městě zvažovala bych kvůli dceru přestěhování
Jinak gratuluji a držím palce ať prarodiče s otcem nenadělají víc škody než užitku

  • Nahlásit
  • Zmínit
2830
20.8.18 07:53

Gratuluji a celé tvé rodině přeju moc a moc životního štěstí a strašně moc vám fandím!!! :potlesk: :srdce: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
279
20.8.18 07:54

To nejdůležitější, co můžou rodiče svému dítěti dát, je láska, zázemí a pocit bezpečí. Možná to bude mít ze sociálního hlediska krapet těžší, ale spíš bude umět k životu přistupovat bez předsudků a to je velký dar. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
521
20.8.18 08:34

Tohle je důvod proč by mi vadilo, kdyby byli moji kluci na kluky. Ta homofobní společnost. Člověku je z toho smutno :,(
Já si myslím že je dobře že ses tomu rozhodla postavit čelem i navzdory předpotopnim názorům rodiny. Holčičce přeju hodně zdravíčka a Vám všem hodně lásky a tolerantnější okolí :srdce: :srdce: :srdce:

Příspěvek upraven 21.08.18 v 11:47

  • Nahlásit
  • Zmínit
20.8.18 09:02

Nechápu, jak mohou někteří rodiče odmítnout své dítě jen kvůli jeho orientaci. Nebudu nic nalhávat, asi by mě tato informace zarazila, ale rozhodně budu své dítě milovat dál, i když mám malinký pocit, že by se to u jednoho mého dítěte mohlo i stát. Je sice ještě hodně malý na nějaké závěry, ale prostě ten pocit ve mě je. Uvidíme. Ale jedno vím určitě, mým dítětem být nepřestane…Co se týče výchovy dětí, důležitá je láska a bezpečné zázemí. Pubertálové dokáží být zlí i na hetero rodiče. Myslím, že se nějaké podoby vzdoru a možná i zloby dočkáte, ale to pomine, protože dřív nebo déle si uvědomí, že má milující rodiče a snad všechno pochopí a příjme. Držím palce, není nic lepšího, než když mají děti milující rodiče.

Příspěvek upraven 20.08.18 v 09:05

  • Nahlásit
  • Zmínit
6802
20.8.18 11:54

Jedna má dobrá kamarádka je lesba. Nikdy by mě nenapadlo někoho za to odsuzovat,naopak od ní vím,jak to mají v naší společnosti těžké. Ano,kdyby za pár let můj syn přišel s tím,že je gay,asi bych to obrečela,ale ne kvůli tomu,že bude mít rád kluky,ale kvůli tomu,co ho všechno v životě může potkat. Ta nenávist lidí je strašná. Myslíš,že jen proto,že jsi jiná nemáš právo na štěstí ? Užívejte si svoji princeznu,dáte ji s sebou důležitou věc do života a tou je nadhled! Věřím,že vás bude milovat stejně,možná ještě více,než kdyby jste byli heterosexuální pár. :kytka: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7596
20.8.18 12:12

Jedna z veci, kterou mi hlava nebere, jak je mozne se ke svemu diteti otocit zady, kdyz je jine, nezarazuje se správně do jejich spolecnosti..?! Nikdy to nepochopim a je to vec, která by mi tak ublizila, ze bych jim to nikdy neodpustila. Ať bude moje dcera jakákoliv, vzdycky budu dbát na to, aby věděla, ze ji miluju! Přeji moc štěstí a krásný spokojený život.❤️

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
20.8.18 12:48

Moc vam fandim :palec: A myslim si,ze se par blbcu v jejím zivote urcite najde,bude na vas ji na to otevrenym pristupem pripravit.Preji tobe i pritelkyni stastne prozite roky,uzivejte dcerku a doufam, ze se i babča s tatou srovnaji :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
20.8.18 14:42

jsem 100% heterosexualni, ale v zivote jsem potkala mnoho homosexualnich zen. s jednim parem jsem sdilela domacnost, s jinym zase pracovala. verim, ze je to jejich vec a nemam problem se s nimi pratelit. jedine, co mi prijde neprirozene je, kdyz maji dite a dite nazyva obe zeny mamo. podle meho je daleko prirozenejsi aby jedna zena byla mama a druha teta. dite by take idealne melo znat sveho otce.

  • Nahlásit
412
20.8.18 15:28

Taky si to tak představuji. Ještě lépe u moře.. rodičů je mi lito, ale jsou rozvedení takže by přišli i s novou manželkou a manželem. Do toho partnerovi rodice. Pak už bychom museli pozvat sourozence s druhy..případně svědky. To už je 12 lidí. Z toho mí rodiče se nemusí a kdo by chtěl cítit v den svatby napětí.. k tomu mě nikdo nedonutí :think: omlouvám se příspěvek je k jinenu deníčku. To je tak když člověk píše na mobilu :roll:

Příspěvek upraven 20.08.18 v 15:30

  • Nahlásit
  • Zmínit
258
20.8.18 17:12

Vim presne,ze takto by reagovala moje babicka a deda. Presto,ze se mame moc radi. Jsou cely zivot nastaveni na nalajnovany zivot- skola,zivotni partner, prace,svatba,dum, deti. Jsme 3 vnucky,jejich standard splnuji jen ja,ovsem segra studuje medicinu v Nemecku,sestrenka je zase nesmirne podnikava. A vis co? Lamentuje se porad nad necim,pred navstevami porad fnukaji, v cem se ma nase okoli lip,kdo vic dokazal. :roll:
Umim si predstavit,ze pro starsi generaci je to sok, rodice uz chapu trochu mene. Myslim,ze cas na „straveni“ je potreba,skoda,ze se ventilovali tolik.
Preji,at vzajemne vztahy zase utuzite, neni potreba se uzirat a to uz vis. Zivot je na to moc kratky :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21201
20.8.18 19:29

@Alouette
Co je to homofonni společnost? 8o

  • Nahlásit
  • Zmínit
4709
20.8.18 23:20

Nedávno zde byla diskuse o tom, že se bilogická lesbická matka nemůže smířit s tím, že její dítě má ještě jednu mámu a vadilo jí, že si její partnerka říká mamouš.
Teď tenhle anonymní deníček …
Je to součástí propagace homosexuality anebo už Overtonovo okno bouchá o venkovní okenice?

  • Nahlásit
  • Zmínit
126
21.8.18 05:10

@mgdln proč propagace homosexuality? Duhové rodiny jsou součástí naší společností, A to že se tady objeví deniček i z takovéhle rodiny, je jenom dobře :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
21.8.18 08:43

Já si myslím, že si udělala dobře. Není na místě ničit si život jen kvůli očekávání nebo postoji ostatních lidí , ať už jsou blízcí nebo ne. Ale z půlky chápu jak se cítíš. nejsem homosexuálně orientovaná , ale jsem bisexuálka. Hodně lidí to vnímá jako pozerství , další lidé mě za to kritizují. nezajímá mě ani jeden názor takových omezenců. Prošla jsem vztahem jak se ženou tak s mužem a z mého pohledu jde hlavně o lásku a o to cítit se dobře. Když budete mít láskyplnou rodinu , tak všechno ostatní je řešitelné, věřím že se se vším poperete. Já teď čekám miminko a žiji s mužem, ale vím , že kdyby mi osud přihrál jako životního partnera ženu, nebudu váhat stejně tak jako jsem neváhala teď. Přeji vám oběma hodně síly a lásky, vaší malé princezně hlavně zdraví a šťastnou rodinu :srdce: Myslím že vás čeká krásná budoucnost a ta závisí jen na vás ne na ostatních lidech :)

  • Nahlásit
209
21.8.18 11:27

Hold přijímám, ze po komentu budu ta nejhorší ATd .. ale nejsem pro, aby měli homo páry deti . Ano jsou argumenty, ze dostanou lásku více než v nějakém normálním páru a bla bla. Proste ne! Milujete se ale bez deti

  • Nahlásit
  • Zmínit
4709
21.8.18 11:40

@MaRou Spíš to vnímám jako cílený tlak, aby se takové rodiny staly součástí naší společnosti a každý, kdo v tom nevidí to dobře, aby byl ze společnosti vyobcován. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
126
21.8.18 12:17

@mgdln bohužel nemůžu souhlasit, ale každý má právo na svůj názor..

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.8.18 12:58

@Kokoska17 zajímaly by mě tvoje důvody

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
21.8.18 13:17

Fandím ti. Budete to mít ještě v životě hodně těžké, ale pevně věřím, že to zvládnete, holky, všechny tři :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
21.8.18 13:19

@Kokoska17

Já si o tom taky myslím své. Není to normální rodina - normální = je to, co je všeobecně dané a v dané společnosti běžné (tot definice ze zákona). ALE na druhou stranu - je to člověk z masa a krve jako my, také má city, emoce, mnohdy se mi zdá i že by byl lepším rodičem, než ten, který k tomu příjde „jak slepý k houslím“. Dejme jim tu šanci. A nebuďme jako většinová zaslepená společnost.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4709
21.8.18 13:43

@ASAndrea Každopádně lidskost nikomu neupírat, ale je pošetilé cokoliv, o čem nevíme ani jak to vzniká, prohlašovat za normální. Mediální tlak se snaží přesvědčit ostatní, že odchylka není odchylkou a že je to pomalu žádoucí jev. To mi přijde obdobné, jako v té pohádce O nahém králi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.8.18 14:41

Dobrý den, já klidně půjdu proti trendu doby, nebudu se - jak se dnes očekává - rozplývat a řeknu, že souhlasím s tím, jak reagovala vaše rodina. Buďte si tím, kým chcete, ale netahejte do toho děti. Ne, není to přirozené, a nejvíc právě pro ty děti. Přirozené je to, jak nás stvořil Bůh. A tak to má být - kdyby tomu bylo jinak, bude mít pisatelka miminko s Danou, jenže ono to tak není, ony obešly Boha, přírodu a naši přirozenost a čekají ovace za to, že budou milující rodinkou. A také si nemyslím, že naše společnost je k takovým lidem jako pisatelka netolerantní. Není ani náhodou. Kdyby byla, budou obě někde separovány… Pravda ale je, že ziskovky tvrdě pracují na tom, aby společnost k takto postiženým lidem začala chovat nenávist, to ano. Ještě pár roků zvrhlých duhových pochodů, pár roků upřednostňování a můžeme tam být, co by dup.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.8.18 15:44

@ester_davidova jaký bůh??? mě stvořila maminka s tatínkem…

lesba nejsem, ale pokud si 2 ženy pořídí dítě přirozenou cestou, tedy ne umělým oplodněním z části hrazeným pojištovnou,tak proč ne…jsou ženy, mají dělohu, vajíčka a mohou být i těhotné, lepší 2 maminky než jedna a nefungující tatínek :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
63
21.8.18 15:53

Drahách @ester_davidova, když nám tady říkáš něco o Bohu, to jsi i proti umělému oplodnění? A jinak škoda, že jsou dětské domovy plne deti, ktere teda vznikly pomocí Boží, Bůh se ale o ne jaksi zapomněl postarat. Tak tam někde přežívají samy v ústavní péči a čekají na zázrak zvany domov, kterého se stejne většina nedočká.

  • Nahlásit
  • Zmínit
63
21.8.18 16:07

@ester_davidova také jsem netušila, že homosexuálove jsou postiženi a měly by byt separovani. Jestli homosexuály soudis podle pochodů, je evidentní, že jsi nikdy žádného nepoznala. Jsem sice lesba, ale nemam na hlavě fialového kohouta a nechodím se svou orientaci nikde verejne prezentovat asi tak, jako ty se nechodis prezentovat tou svou. A pomodli se za sve deti, ať nejsou homosexuální. Mohla bys totiž ze zdravých deti mit najednou postižené, ze společnosti separované…

  • Nahlásit
  • Zmínit
185
21.8.18 19:58

Gratuluji, už z toho jak píšete o dítěti úplně vyzařuje láska :srdce: Každý rodič dělá co může s tím, co má. No a co, že jste netradiční rodina, ale jste rodina a o to jde. Dáváte dítěti stabilitu a lásku a jde vidět, že i přemýšlíte nad zajistěním mužských vzorů pro dítěti i nad možností poznat bio otce. Takhle zodpovědně k rodičovství zdaleka všechny hetero páry nepřistupují, bohužel. Pro zajímavost, znáte youtube kanál Dva Tátové? Mohl by se líbit :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.8.18 20:15

Dobrý večer,
ale ony si nepořídily miminko - pisatelka si ho pořídila s neznámým dárcem. A to je to, o co mi jde. Je to slepá vývojový větev. Navíc ji musíme obdivovat.

Příspěvek upraven 21.08.18 v 20:28

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.8.18 20:20

No víte, velmi to zjednodušujete a navíc mícháte několik věcí dohromady, tedy nepochopila jste, co jsem chtěla vyjádřit. Pokud jsou tedy domovy plné dětí, které nikdo nechce, možná by tohle bylo řešení - jenže ty domovy jsou plné cikánských dětí, dětí ze sociálně slabých rodin, a jen málo dětí, které se tam dostanpu třeba po smrti rodičů a nemají další příbuzné. A o ty je rvačka. Mrkněte na tohle téma… A jinak k tomu Bohu a postarání se, nejdříve zkuste zapátrat, proč jsme tady, jak člověk funguje a co si sebou nese a co musí zde na Zemi zvládnout… to ovšem nijak nesouvisí se samým aktem zplození a s pojmem rodiny, rodiny samec + samice + mládě…

  • Nahlásit
  • Zmínit
21.8.18 20:27

Jsem si vědoma, že mě to budete kamenovat. Vyjádřila jsem svůj názor jako vy můžete vyjádřit svůj. Pro mne bude rodina vždy tak, jak to funguje v přírodě. Nikdy se nebudu obdivovat homosexuálním rodinám. Homosexualita je prostě nemoc, jako cokoliv jiného. Možná, že mé děti taky budou homosexuálové, třeba ano, když mi to tak přejete. Nepřestanu je milovat. Ale aby dva chlapi vychovávali dítě, na to názor nezměním. Protože to není přirozené, je to sobecké… možná by bylo lepší pátrat po tom, co je příčinou, co se mi tím snaží Bůh sdělit, jaký úkol si sebou nesu… Nečekám vůbec pochopení z vaší strany, naopak. Vy máte tisíc ano a já tisíc ne. Přeji hezký večer. Ester.

  • Nahlásit
  • Zmínit
63
21.8.18 20:55

@ester_davidova nemyslím si, že pisatelka ani jini homosexuálove chtějí byt obdivovani. Chtějí byt pouze tolerovani. Nepřeji vám homosexuálni potomky, už kvůli nim samotným. A výrok, že homosexualita je nemoc mi přijde urážlivý. Ale samozrejme máte na sve názory pravo.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1596
21.8.18 20:55

Tyjo, to jsou zase komentáře :roll:
Zakladatelce přeji fungující rodinku. Pro dítě je samozřejmě nejdůležitější láskyplné prostředí.

Mám otce alkoholika. Jo, raději bych byla, kdyby mě vychovávaly dvě pohodové ženské… To psycho ve kterém jsem vyrůstala… Dlouho trvalo, než jsem se s tím srovnala.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1918
21.8.18 21:21

Jsem čistokrevný heterák, přesto si v této společnosti nepřipadám nijak hnutím LGBT masírovaná, ovlivňovaná či dokonce utlačovaná… 8o Padly tady názory, že jsme nuceni homsexuály obdivovat. No, nevím, mě teda opravdu nikdo nenutí. ;) Jestli ono to není tím, že když na mě něco působí jak hadr na býka, tak to tak nějak palčivěji vnímám…? :think:

Osobně je mi úplně šumák, jakou kdo má orientaci, stejně tak jako je mi šumák, jaké má vyznání, barvu pleti apod. A můžu říct, že se mi žije tak nějak fajn. :lol:

Autorko deníčku, fandím vám, užívejte si miminka! :srdce: Věřím, že mu dáte spoustu lásky a navrch k tomu schopnost tolerance a silnou osobnost. Jak už tu padlo - asi to nebudete mít jako rodina lehké, ale - co je v životě vlastně jednoduché…? :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1918
21.8.18 21:46

@ester_davidova Vždycky mě fascinuje, jak si obyčejní smrtelníci troufnou soudit, co Bůh chce či nechce. Jinak bych teda předpokládala, že i ty - jak píšeš - cikánské děti a děti ze sociálně slabých rodin jsou dětmi božími. Nebo ne??? :think: Tak pořád tak nějak nechápu, proč je ten milostivý Bůh nechá strádat. To je to, oč tu běží. Ohánět se Bohem a argumentovat tím, že tady každý máme nějaké poslání, je hezké. Tak proč by božím záměrem nemohlo být početí dítěte. Pořád je to dítě - a je jedno, jestli je to bio dítě, dítě dárce, dítě z IVF nebo dítě počaté doma v loži manželském.

Každý má svoji pravdu (tisíc ano a tisíc ne), ale opravdu se mi příčí ve jménu „boží pravdy“ někoho soudit, a tím mu v lepším případě otravovat život. Někoho, kdo může dát jiným spoustu lásky, pomoci a podpory. Já naivka jsem myslela, že křesťanům jde o tohle především. :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
209
22.8.18 08:19

@ASAndrea mne vadí, že mají 2 mámy nebo 2 táty, brala bych to kdyby měli jenom jednu maminku a druhá byla teta …aby se tam zachovala nějaká ta přirozenost klasického páru :think:

  • Nahlásit
  • Zmínit
209
22.8.18 08:22

@Popokatepetla mne vadí, že mají 2 mámy nebo 2 táty, brala bych to kdyby měli jenom jednu maminku a druhá byla teta …aby se tam zachovala nějaká ta přirozenost klasického páru :think: dite by mělo znát i svého tatu a vídat i jeho. Proste je to proti všemu, pokud chtějí dat dítěti to nejlepší tak ať i domysli dopad když budou vychovavany jedním pohlavím …už jen ten posměch ve škole není nic příjemného a pokud diteti chtějí dat to nejlepší tak tohle to zrovna není.

  • Nahlásit
  • Zmínit
22.8.18 09:18

@Kokoska17 „dite by mělo znát i svého tatu a vídat i jeho“ - jsou mraky dětí heterosexuálních párů, které svého otce neznají, tam je to v pořádku? A co adoptované děti, ty by svoje adoptivní rodiče také neměli nazývat mami a tati? A posměch okolí? Pokud my budeme tolerantní a k toleranci povedeme svoje děti, žádný posměch okolí nebude. Nevím jak ty, ale já vedu svoje děti k tomu, že lidé jsou různí - malí, velcí, zdraví, postižení, bílí, černí, heterosexuálové, homosexuálové…a všichni si místo ve společnosti zaslouží.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2365
22.8.18 09:44

Běžně deníčky nekomentuji, ale tohle mi nedá. Není nic jako vždy a všude platný jediný model tradiční rodiny. Na různých místech Země v různých časech najdete spoustu modelů. Těžko říct, že jeden z nich je ten jediný správný. Navíc, kolik dětí žije v současnosti jen s jedním rodičem? Kolikrát tu v diskuzích zazní „určitě ho nepiš do rodného listu, jsou s tím jen potíže“? Kolik dětí opravdu žije v rodině s biomatkou a biotcem jen se svými biosourozenci, což je, pokud to chápu, ta tradiční rodina, na kterou se někteří odvolávají? Nebo je i patchworková rodin tradiční? Nebo do ní patří i prarodiče, se kterými historicky mladé rodiny obvykle žily pospolu?

  • Nahlásit
  • Zmínit
2365
22.8.18 09:50

@Popokatepetla Naprostý souhlas. Mně i přijde, že děti jsou spíše nastaveny k toleranci - resp. ani k toleranci, ony prostě některé věci přijímají tak jak jsou a neřeší to. Předsudky a odsudky jim do hlaviček očkují dospělí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
26887
22.8.18 10:17

@Leli83

Pročítala jsem Tvé příspěvky a dovolím si pod ně podepsat. Jakobys mi mluvila z duše a napsala jsi vše co jsem chtěla vepsat já.

Přesně - o tom zda-li člověka nedráždí vyloženě jen to co mu vlastně vy skrytu duše skutečně vadí a jen nechá podporovat své názory nebo se hádá o jejich vyvracení.
Mně je homosexualita ukradená, každý po svém. Je mi jedno kdo s kým žije nebo spí. Přeji lidem štěstí a pokud ho získá žena se ženou, přeji jí to :kytka: :srdce:

Jediné co mi v tomto světě vadí jsou média - jejich masáž informací, která by mohla VŽDY nést název „A teď Vám napíšeme co chceme abyste si mysleli.“
Ale to nemá teď s deníčkem nic společného…

A za druhé - vadí mi víra.
Jako, asi jsem to teď napsala dost ostře, ale … bylo by to na dlouhé vysvětlování, do kterého se asi nechci pouštět. Každopádně ze všech svých životních poznatků jsem se, ohledně víry, setkala akorát se samými negativy. Přijde mi, že víra je v první řadě totálně netolerantní - ať už jakákoli. V Boha, v Korán atd.
To víra byla, a troufám si říci stále je, příčninou válek a nesvárů - nenávisti mezi lidmi.

A svádět něco na Boha, mi z pozice člověka, přijde naprosto zcestné.

Víra je jen subjektivní pocit jedince… a nemůže se ohánět nějakou knihou s pravidly, že tak to má nebo nemá být. Může vyjádřit svůj nesouhlas, jako člověk… to ano. Ale mávat mi před nosem knihou a odvolávat se na něco co nikdo nemůže dokázat a dosvědčit - to ne. To sakra ne! To není argument.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
22.8.18 12:37

@Kokoska17

:think: hm máš pravdu. A pak ve školce „máma mi to řekla“ „která?“… :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1226
22.8.18 12:38

@ester_davidova

Já bych sem boha vůbec nepletla…už dávno mi připadá, že má dlouhodobou dovolenou. Nebo nemocenskou.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
22.8.18 16:21

@ASAndrea to, ze se denicek jmenuje dve mamy nemusi snad nutne znamenat, ze nam obema bude rikat „mami“. tento nazev jsem zvolila, aby bylo patrne, o jake tema se jedna. slovo matka ma nespocet ruznych forem. od mami, mamko, mamco,… nepredpokladam, ze nam bude rikat stene, obe budeme mit jedno jedinecne osloveni, takze situace „mami“ ktera? rozhodne nenastane. autorka

  • Nahlásit
387
23.8.18 19:45

@ester_davidova Kdybych si měla vybrat mezi rodinou s dvěma maminkami a rodinou s taťkou alkoholikem a násilníkem, jdu do dvou maminek…

  • Nahlásit
  • Zmínit
35223
24.8.18 10:17

Homosexualy asi neobdivuji, přišli ke svemu osudu stejně jako my k tomu svemu, bez vlastniho pricineni. Spis jim nezavidim, ze se musi vyrovnavat s zivotem v netolerantni spolecnosti. Ackoli je to nyni mnohlem lepsi, nez drive.

Nez argumentovat vykriky o Bohu (jakoze jsem verici a praktikujici) a prirozenosti je treba zamyslet se nad tim, zda vychova homosexualnimi rodici detem skutecne skodi. K tomu se sotva kdo muze vyjadrit prospektivne, ale je nutne to posoudit retrospektivne.
Pravdepodobne se najdou nejake statistiky, jak si vedou deti vychovavane homosexualnimi pary zejmena z hlediska zakladani vlastnich rodin.

Protoze si take myslim, ze je zcela neprirozene a proti prirode, aby dite vychovavali rodice na invalidnim voziku, vzdyt v prirode by nezili a detem tim davaji priklad, ze nohy ani zdravi k zivotu netreba :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
35223
24.8.18 10:19

@ASAndrea spoluzak meho syna ma dve mamy - je z rozvedeneho vztahu a bezne se resi „ktera“.

To je jako argumentovat proti vyberu jmena pro dite „a jak mu budete rikat“…naprosto podruzna vec.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4709
25.8.18 18:22

@bertoldina píšeš:" Naprostý souhlas. Mně i přijde, že děti jsou spíše nastaveny k toleranci - resp. ani k toleranci, ony prostě některé věci přijímají tak jak jsou a neřeší to. Předsudky a odsudky jim do hlaviček očkují dospělí."

Myslím, že to není pravda. To platí max do předškolního věku. Starší děti jsou kruté i bez ´očkování´ od dospělých. V kolektivu vždy zákonitě ztrestají kohokoli, kdo bude jiný. Nemohou za to, je to v mozku hluboce zakořeněný instinkt, který jim velí něco ve smyslu, že odlišnost je podezřelá/nebezpečná a je třeba ji vyloučit. Stádní chování a vybudování si svého bezpečného místa ve společnosti je hluboce zakořeněné po statisíce let. Naopak lze děti/lidi na základě logických úvah založených na humánnosti navzdory instinktům vmanipulovat do přesvědčení k toleranci. Hrozí však, že se tato umělá konstrukce při první vážné krizi zhroutí.
Mnohem přínosnější vnímám místo různých manipulací vést lidi k osobnímu rozvoji ducha, aby jsme to byli my, kdo ´vládne´ svým instinktům a ne že instinkty vládnou nám.

pozn:
Homosexualita byla vedena jako psychická nemoc, ale před lety ji ze seznamu vyškrtli, aniž by věděli, co tuto odchylku způsobuje a označili ji jako sexuální orientaci (pod označení sexuální orientace pro zajímavost spadá i pedofilie - pozor neslučuji! - ta ještě označení má) Je to jen zdůraznění, že hádky, zda to nemoc je nebo není jsou čistě poplatné aktuální době.

Osobně je mi zcela jedno, kdo s kým žije a vychovává své děti, ale ta propagace homosexuality je nesoudná a přijde mi až nedůstojná (z důvodu, že si patrně tvůrci a zadavatelé o lidech myslí, že jsou úplně blbí a bez takto okaté manipulace nejsou schopni tolerance - navíc to nemusí být příjemné samotným homosexuálům) - viz tato reklama na rodinné jízdné v Rakousku.

Zrovna tak úvahy o změně pojmů na formulářích - místo otec a matka, rodič 1 a rodič 2 (podle čeho se při genderové vyváženosti bude určovat priorita rodiče?)

Chtělo by to více zdravého rozumu. Jsem pro toleranci/přijetí, ale bez toho hurá.

Příspěvek upraven 25.08.18 v 18:27

  • Nahlásit
  • Zmínit
2365
25.8.18 21:01

@mgdln Podle mne dospělí vymezují tu hranici normality. Upozorňují děti (třeba i nevědomě) na to, co je podle nich jiné. Pokud je vnímáno jako normální, že má dítě dvě mámy/dva táty, tak to není důvodem k nějaké ostrakizaci. Prostě to není jiné. Ale když nad tím přemýšlím, přijde mi, že v současnosti spíš děti řeší kdo co má, než kdo žije v jaké rodině. A řeší to spíš jen někteří pra/rodiče. A postupně to vyšumí. Stejně jako dřív bylo divné být z rozvedené rodiny, v generaci mých prarodičů to ještě byla i dost ostuda.

A k té reklamě - já to třeba nevnímám jako propagaci homosexuálních rodičů. Prostě takové rodiny jsou, mě osobně to nijak nemotivuje zkusit změnit orientaci. A vlastně nechápu, jak se pořád omílá, že heterosexualita se nikde neukazuje, nevnucuje atd. Stačí si přečíst titulky na nějakých bulvárních stránkách nebo novinách,každý druhý je ve stylu modelka XY předvedla své přírodní melouny velikosti přerostlé tykve" nebo „herečka ZY zavrtěla svým luxusním zadečkem“. O té ceně za reklamu sexistické prasátečko či jak to je nemluvě.. V průměrné reklamě je minimálně jedno dítě, štěňátko nebo dlouhonohá blondýna nebo všechno dohromady :lol: .

  • Nahlásit
  • Zmínit