Ella K.
- Porod
- EllaKouskova
- 01.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo 1.1. 2013, uklidila jsem nepořádek po Silvestru, odpočinula si a šla s mamkou nakrmit pejsky. Večer jsem si zalezla do pelíšku a pustila si telku. Mohlo být tak osm hodin. Měla jsem slaboučké bolesti, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Přítel byl v praci asi 30 km od nás. O půl druhé ráno se vzbudím, už z docela velkými bolestmi.
Vzbudila jsem mamku s taťkou, že už to přišlo. Mamka mi masírovala záda, skákala jsem na míči. Tak jsme sledovaly, po kolika mám kontrakce. Zjistili jsme, že po 5 minutách. Šup, oblíct, tašku a honem do porodnice. Naši se se mnou stavili ještě na benzině pro cigarety. Čekali se mnou, příjem trval asi 45 minut. Táta šel zaplatit poplatek k porodu. Šla se mnou nevlastní sestra. Převlíkla jsem se, dostala klystýr a držet. Jenže to moc nešlo. Otevřená jen na prst. Lenka mi pomáhala při kontrakcích. Konečně vyprázdněná, že půjdu do sprchy. Jenže ze mě začal koukat vak. Tak honem na křeslo…
Netlačte, hned přijde pan doktor. Při dalším stahu nástřih, to jsem ani necejtila, jen jsem viděla nuzky. A na dvě zatlačení byla venku, celkem to trvalo 1 hodinu i s příjmem. Malou vzali na vážení. A mě obstříkli a doktor mě začal zašívat. Pak donesli malou na nakojení. Dvě hodiny jsem ležela ještě na sále. Malá měla rozštěp rtu, nikdo si toho nevšiml, jen já. A tak jsme to začali řešit s dětskou doktorkou.
Čekal nás převoz do Prahy do Krče. Tam nás přijali a začal kolotoč vyšetření. A pak mi malou kolem 11 večer vzali na JIP. V osm ráno jela na sál. Okolo 10 byla z pět na JIP ještě v narkóze. Na ventilaci. Kojit jsem nemohla, jen jsem odstříkávala a nosila na JIP. V neděli mi ji dali na pokoj, začala jsem kojit a měla hroznou radost, že se malá, i když ji to muselo bolet, přisála. Díky Praze víme, že nemá dorostlé srdíčko. Vše je v pořádku a pravidelně docházíme na kardiologoii. Malé se rtík hezky zotavuje, už tam má malou jizvičku.
Konečně domů. Doma jsme byly asi dva dny. Dala jsem jí napít, příkrm blinkla a vdechla to. Začala se dusit. Rychle jsme volali rychlou a jeli jsme. Na JIP si ji nechali a v druhý den ultrazvuk. Vše v pořádku, hurá domů. A teď nám bude 7 měsíců a vše je v pořádku.
Děkuji příteli za velkou pomoc v našich nejtěžších chvílích. V prvních dnech nám pomohl.
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 376
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 565
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 357
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 919
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 269
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3212
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1395
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 500
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1283
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 955
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
přeji vám moc zdravý a štěstí 
a 
holčičce
.
. Tak hlavne ze je mala uz v poradku, hodne zdravicka preji.
