Ella K.
- Porod
- EllaKouskova
- 01.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo 1.1. 2013, uklidila jsem nepořádek po Silvestru, odpočinula si a šla s mamkou nakrmit pejsky. Večer jsem si zalezla do pelíšku a pustila si telku. Mohlo být tak osm hodin. Měla jsem slaboučké bolesti, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Přítel byl v praci asi 30 km od nás. O půl druhé ráno se vzbudím, už z docela velkými bolestmi.
Vzbudila jsem mamku s taťkou, že už to přišlo. Mamka mi masírovala záda, skákala jsem na míči. Tak jsme sledovaly, po kolika mám kontrakce. Zjistili jsme, že po 5 minutách. Šup, oblíct, tašku a honem do porodnice. Naši se se mnou stavili ještě na benzině pro cigarety. Čekali se mnou, příjem trval asi 45 minut. Táta šel zaplatit poplatek k porodu. Šla se mnou nevlastní sestra. Převlíkla jsem se, dostala klystýr a držet. Jenže to moc nešlo. Otevřená jen na prst. Lenka mi pomáhala při kontrakcích. Konečně vyprázdněná, že půjdu do sprchy. Jenže ze mě začal koukat vak. Tak honem na křeslo…
Netlačte, hned přijde pan doktor. Při dalším stahu nástřih, to jsem ani necejtila, jen jsem viděla nuzky. A na dvě zatlačení byla venku, celkem to trvalo 1 hodinu i s příjmem. Malou vzali na vážení. A mě obstříkli a doktor mě začal zašívat. Pak donesli malou na nakojení. Dvě hodiny jsem ležela ještě na sále. Malá měla rozštěp rtu, nikdo si toho nevšiml, jen já. A tak jsme to začali řešit s dětskou doktorkou.
Čekal nás převoz do Prahy do Krče. Tam nás přijali a začal kolotoč vyšetření. A pak mi malou kolem 11 večer vzali na JIP. V osm ráno jela na sál. Okolo 10 byla z pět na JIP ještě v narkóze. Na ventilaci. Kojit jsem nemohla, jen jsem odstříkávala a nosila na JIP. V neděli mi ji dali na pokoj, začala jsem kojit a měla hroznou radost, že se malá, i když ji to muselo bolet, přisála. Díky Praze víme, že nemá dorostlé srdíčko. Vše je v pořádku a pravidelně docházíme na kardiologoii. Malé se rtík hezky zotavuje, už tam má malou jizvičku.
Konečně domů. Doma jsme byly asi dva dny. Dala jsem jí napít, příkrm blinkla a vdechla to. Začala se dusit. Rychle jsme volali rychlou a jeli jsme. Na JIP si ji nechali a v druhý den ultrazvuk. Vše v pořádku, hurá domů. A teď nám bude 7 měsíců a vše je v pořádku.
Děkuji příteli za velkou pomoc v našich nejtěžších chvílích. V prvních dnech nám pomohl.
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 2789
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 1944
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1033
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 2846
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 865
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1274
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 1961
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1699
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 5387
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 391
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
přeji vám moc zdravý a štěstí 
a 
holčičce
.
. Tak hlavne ze je mala uz v poradku, hodne zdravicka preji.
