Hollywood hadr
- O životě
- bořková
- 24.09.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vidím přetékající poháry, řekla mi kartářka, když mi bylo sedmnáct. A to znamená co? Kroutila jsem hlavou a valila oči, jestli se jako třeba brzo utopím. To znamená lásku, velikou lásku! I filmaři z Hollywoodu by pak mohli čumět...
Hmmm, já tenkrát koukala po jednom místním floutkovi a hned mě napadlo, že by to mohl být on, ten, co by mě na rukou jednou nosil. Dnes už vidím, že asi těžko. Už tenkrát měl snad o 20 kilo míň, než já, dnes tak o 30.
Ale to jsem neřešila, bylo mi 17
No, možná by tohle taky na Hollywood bylo, co jsem slyšela, plácá se v alkoholu a automatech, škoda ![]()
Pak ale přišlo něco, nad čím dodnes i já sama stále kroutím hlavou…
K Vánocům jsem dostala mobil
No, radost obrovská… před těmi skoro 11 lety to bylo šílené pádlo, ale tenkrát to bylo normální. Moje dobrá kamarádka, spolubydlička sousedka na intru měla také jedno. ![]()
Jeden podvečer jsem šprtala angličtinu, vidím to jako včera, rozlítly se dveře pokoje a tam stojí Péťa a huláká! Zvednu hlavu od Friendshipu, kde mám na dvou stránkách formátu A4 v článku o nějakých pitominách zvýrazněno asi milion anglických výrazů na naučení a nechápu? „Co? Jaký pozměněný číslo, jakej kluk, co máš s Plzní?“ Sedne si na postel a vykládá, teď už trochu pochopitelně. Z nudy si vymyslela, že obmění svoje telefonní číslo, zkusí ho prozvonit a uvidí, co se stane =D
No hlína, kdyby chodila na Aj k našemu profesorovi, na tohle nemá ani pomyšlení!
Nevím už, kolik tenkrát měla pokusů, nicméně jedna oběť zabrala
Přišla sms typu: toto číslo je mi povědomé, koukám a ono, až na jednu číslici, moje číslo. O co se jedná?
„Co mu napíšeme? Co myslíš, je to chlap, nebo ženská?“
„Nevím, nevím, počkej, něco vymyslíme!“ Jala jsem se iniciativy za účelem zpestření nudného večera.
„Zdravíme z intru a omlouváme se, ale je tu šílená nuda! Kámošky z Hradce“ …a už to jelo
„Hmmm, tady v Plzni na koleji to taky moc nežije, Milos“
„Ty vogo, je to kluk! No, Miloš nic moc (promiň Mildo), ale dobrý! A vysokoškolák! Hustýýýýý!
“
Už ani nevím, jak to bylo dál, pár sms si vyměnili (on a moje kamarádka), byla to sranda, ale já musela zpátky k učení :/ Pokračovali si ve psaní, dokonce pak postoupili k emailům, Péťa chodila nadšená, jakého má fajn kámoše z Plzně, že se zdá být vážně kamarádský… až se on jednoho dne zeptal, co ta druhá kámoška z první sms
Totiž já!
„Hele, ptá se taky po tobě. Tak mu taky někdy něco napiš…“ „Myslíš? Ten je přeci tvůj“, dělaly jsme si legraci, Péťa v tu dobu měla vcelku vážnou známost, ovšem ráda si zalaškovala… pochopitelně ![]()
Ale nedalo mi to a já sedla jednoho dne k mailu, sepsala jenom takový oťukávácí, seznamovací. Přeci jen jsem v Plzni nikdy nebyla, tak by nebylo špatné mít tam kámoše a vyjet někdy na výlet…
Psali jsme si několik měsíců a já si říkala, proč takovýhle kluci nerostou u nás na východě? Je tááák daleko :/ No, rozuměli jsme si náramně, věděli o sobě dost, ale nikdy se neviděli, ani na fotce… Já si mezitím v reálu prošla jedním románkem, byla to rychlovka, zase stál za prd!
…až jednou, osud to tak asi chtěl, on se chystal s partou k nám na východ, na jednu akci, podrobnosti netřeba popisovat. Jedinečná příležitost k osobnímu setkání! Následovala výměna fotek, abychom se vlastně na veliké sportovní akci poznali a už to jelo…
Nervozita před prvním setkáním byla obrovská, nicméně jsme spolu strávili jeden super den, dodnes je mi líto tak trochu, že jsem musela brzo odjet. To bylo na začátku léta (tj. téměř půl roku od oné osudné sms
a já se koncem léta chystala zase na západ na děstký tábor jakožto vedoucí… jedinečná příležitost, aby on se přijel podívat zase za mnou ![]()
Detaily nemá cenu popisovat, za těch 10 let všechno veliké, co jsme oba prožili, jsme prožili spolu! Věci dobré i zlé!
První rok vztah na dálku, do toho moje matururita, přijetí na VŠ… kam jinam, než do Plzně
, společné bydlení na koleji, věčné nikdy nekončící bave
) v Elektře nebo Stodole… obracení každé koruny, brigády denní i noční, rodinné oslavy, promoce, hledání vlastního podnájmu, práce, odjezd do zahraničí, boj s životem tam, nákup společného automobilu
), cestování všude možně, smrt méto otce :/ a rozhodnutí založit rodinu!
)
Tak nevím, jestli tohle je ten Hollywood, já osobně americké pitominy nesnáším, ale možná námět na nějakou lovestory by to mohl být… oni by si tam s tím poradili a určitě parádně zprznili ![]()
Každopádně já mám životního partnera, on má životní partnerku… těžko předvídat, jestli na celý život, ale tohle všechno už nám nikdo nidky nesmaže ![]()
Navíc máme teď to nejlepší zpečetění naší lásky, naší úžasnou holčičku
a doufáme, že až nebudeme bydlet v tomhle malém bytě, kde se nedá dělat nic jiného, než v tichosti sedět u PC
, když malá spinká, abychom ji nevzbudili
, naše rodinka se výrazně rozroste!
Tohle je náš příběh o tom, že seznámit se dá lecjak
) Zase kroutím hlavou…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1608
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20662
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1757
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....