Probdělé noci za odměnu
- Snažení
- bořková
- 18.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak mě napadá, že ten, kdo nahoře přiděluje rostoucí bříška s mimčem, má nějaký zvláštní smysl pro humor.
Minulý týden dvě moje dobré kamarádky podstoupily odběr vajíček. Jedná se o dva zcela na sobě nezávislé životní příběhy, holky se neznají, vlastně se potkaly jednou v životě, a to před 3 měsíci na mojí svatbě. Jedna darovala vajíčka dobrovolně jako anonymní dárce, druhá si je nechala odebrat v rámci jednoho z mnoha pokusů, jak přijít s manželem k miminku. K tomu kroku došly po asi 2,5 letech snažení všeho druhu, já o tom nevím skoro nic, patřím v tomhle směru k těm šťastnějším.
Před dvěma dny jsem se dozvěděla něco málo o hyperstimulačním syndromu, zpráva o kamarádce, která leží na metabolické JIP mě šokovala! Sama jsem matkou 20měsíční holčičky a navíc se mi v bříšku 23. týdnů vrtí další poklad. Právě teď se mi chce děsně křičet, zdá se mi tak neuvěřitelné, jak může být cesta k miminku trnitá. Tolikrát jsem si říkala, že bych si i počkala o pár měsíců déle na svůj rostoucí pupík, jen kdyby to našim kamarádům trápení a čekání zkrátilo.
Právě čtu v emailu čerstvé zprávy z JIP. Den 6. po zákroku: změna prostupnosti cév, dutina břišní naplněná vodou, odsátí 2,5 litru vody? Je to vůbec možné? Odsávání vody z plic, přijímání potravy sondou přes nos. Další den jsou výsledky lepší, sonda do žaludku stále, ale už snědla i půl přesnídávky
, objem vody v plicích i v břiše se zmenšuje, plíce se vrátila do původní velikosti a na svoje místo.
Den 8. po odběru: dnes snědla i půlku lučiny a vnitřek rohlíku
, smála se a chvíli i hrála karty
Tak už jen, aby vaječníky zase měly brzo svoji velikost švestky a ne 20 cm v průměru. Toť zprávy z nemocnice, já jsem tedy dost zděšená :/ Je hrozné, vidět, jak se trápí osoba, která vám je blízká a nejde jí pomoci, snad jen podpořit, utěšit, prosit nahoru. A taky děkovat, že doma máme ty křiklouny, co nás třeba i pěknou řádku měsíců nenechají vyspat, vždyť je to vlastně štěstí, štěstí nad štěstí! ♥
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1834
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1079
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1942
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 793
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 470
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21897
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2678
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2963
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1800
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....