Hon za spánkem
Proč já se vlastně snažím?
Malý byl tak od roka zlaté dítě (co se spaní týče), dala jsem mu dudlíka a on si SÁM došel do postýlky, SÁM si lehl, my ho jenom přikryli peřinkou a dali pusinku a on SÁM usnul. A já blázen záviděla kamarádkám to, že svým ratolestem mohly přečíst pohádku, že se můžou před spaním mazlit, že děti usínají s nimi v posteli. Náš vyžadoval na usnutí naprosté soukromí, jakákoliv činnost kolem ho jenom rozdováděla.
Ale pak nastalo letošní léto… Kombinace horka a světla dlouho do noci, nového mrňavého miminka a v neposlední řadě geniálního nápadu rodičů zabavit dudlíka, udělalo bezpracnému uspávání utrum. Ale jak uspat dítě, které jakákoliv snaha o uspání probere? Trošku logický protimluv, že? Rozhodli jsme se tedy pokračovat v zaběhlém pořádku. Malej SÁM došel do postýlky, SÁM si lehl, my ho jenom přikryli peřinkou a dali pusinku a… A další dvě hodiny jsme každých pět minut běhali k němu do pokoje a znova a znova ho ukládali. Nakonec někde usnul. Někdy v postýlce. Častěji cestou z ní. A tak jsme v deset večer nacházeli všude možně po baráku spící batole. Před postýlkou, za dveřmi (velice vtipné, protože při otevření dveří jsme ho většinou práskli do hlavy, on se překvapivě vzbudil a to rodeo potom bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli), na chodbě…
Časem se situace trošku uklidnila. Až na to, že přestal spát po obědě, i když je na něm jasně vidět, jak je unavený. Ale co kdyby během té hodinky spánku dostal brácha třeba víc pozornosti, že? Ale dneska? Pomalu od rána mi usínal na gauči, tak jsem ho logicky dala po obědě spát. Třikrát jsem se pokusila ho uložit, počtvrté jsem mu četla pohádku a popáté jsem si lehla k němu jako-že-jdu-taky-spát. Nic. Pošesté mi ruply nervy, zařvala jsem si („Tak teda nespi když nechceš!“), zavřela ho do pokojíku a odešla patlat mrkvičku na příkrm pro miminko.
Po deseti minutách podezřelého ticha jsem nakoukla do dětského pokoje. A co nevidím? Malej leží na koberci v pozici mořské hvězdice uprostřed autíček a chrní. A já tak nějak vůbec nevím, co mám dělat? Mám ho přenést do postele (a riskovat probuzení) nebo ho přikrýt a nechat na podlaze? Mám se smát nebo brečet, že už jsem ZASE zbytečně vystartovala na malé unavené dítě (které tu teď spí jak chudý siroteček, chuďátko malinký, a ta matka je na něj zase zlá a… a… a tak dále…)? Mám si ho vyfotit a jednou to ukazovat jeho snoubence nebo mám na sebe rovnou zavolat sociálku?
Co jste dělali vy? Pokud se vám to vůbec někdy stalo?
Přečtěte si také
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 3117
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 1654
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 3226
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 1270
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 631
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
„Sedněte si, maminko.“ Trapas v MHD, po kterém pálím šaty a začínám cvičit
- Anonymní
- 27.05.26
- 3287
Vždycky jsem se považovala za ten typ holky, kterou by malíři v baroku milovali. Žádná vychrtlá modelka z přehlídkových mol, ale poctivý slovanský typ. Krev a mlíko, jak říkávala moje babička. Mám...
Kámoška nás přihlásila na běžecký závod. Stydím se jí říct, že to nedám
- Anonymní
- 27.05.26
- 1093
Jsem mileniál. Takže když se kolem mě zvedla vlna běžeckého šílenství a můj Instagram zaplavily fotky vysmátých lidí v upnutých legínách s hashtagy jako runtastic nebo morningrun, věděla jsem, že v...
Máma tátu celý život podváděla. Myslela jsem si, že budu jiná, teď dělám to samé
- Anonymní
- 27.05.26
- 2709
Moje máma byla vždycky tak trochu „do větru“, jak se říká. Jako malá jsem to samozřejmě nevnímala. Myslela jsem si, že naši mají normální manželství jako všichni ostatní. Jenže čím jsem byla...
Manželka po porodu odmítá sex. Když jsem zmínil milenku, označila mě za vyděrače
- Anonymní
- 27.05.26
- 2265
S Danielou jsme měli vždycky krásný intimní život. Nikdy mezi námi v tomhle směru nebyl problém a patřili jsme k párům, které si byly opravdu blízké. Jenže všechno se změnilo po narození naší dcery...
Šéf mě po poradě psychicky znemožnil. Rozbrečela jsem se na záchodě
- Anonymní
- 27.05.26
- 3168
Myslela jsem si, že svou práci zvládám, i když jedu poslední měsíce úplně na doraz. Jenže po jedné poradě si mě šéf zavolal bokem a řekl mi něco, po čem jsem se šla okamžitě rozbrečet na záchod.