Isabelka
- Porod
- tanik1912
- 22.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ikdyž nejsem moc velký fanda deníčků, nedá mi to nepodělit se s tím největším zážitkem mého života.
Isabelka 4650g 52cm
- 4
- 1
- 4
- 6
Ale ještě než se dostanu k porodu samotnému musím se pochlubit jak „jsme k naší dcerušce přišli“.
Snažili jsme se o miminko přesně 3 roky, od dubna 2009. Neúspěšně. V dubnu 2012 jsme tedy začali plánovat svatbu a byli jsme smíření s tím, že po svatbě půjdeme na IVF a zkusíme štěstí touto cestou… Vybrala jsem si krásné svatební šaty, všechno bylo naplánované a dubnová MS pořád nikde. Všichni mi říkali, že jsem určitě těhotná, ale já, po letech marných naději a negativních testů jsem odmítala si test udělat. Nakonec mě k tomu kamarádka přece jen „dokopala“ a já se na WC málem zhroutila, když se během vteřiny na testu objevily //.
A tak jsem otěhotněla. Všechno probíhalo v naprostém pořádku, nebylo mi vůbec nevolno, všichni mi říkali, jak mi to sluší a já byla štěstím bez sebe. Těšila jsem se na naše miminko a byla přesvědčena, že to bude vysněný Alánek.
Ale po prvním screeningu přišel problém. Vyšel nám pozitivní na DS a nervy začaly… Když pak vyšly i pozitivní TT (s vysokým rizikem DS) stálo před námi těžké rozhodování. Jít na odběr plodové vody nebo ne??? Po týdnu bezesných nocí a proplakaných dní jsme přece jen na testy jeli, ikdyž jsme byli rozhodnutí si miminko nechat v jakémkoliv případě. Naštěstí se ukázalo, že děťátko je v pořádku a je to… HOLČIČKA…
A tak měsíce plynuly, plynuly, Isabelka byla s nami při naší nádherné svatbě, prešly Vánoce, Silvestr, první termín porodu a malá Isabelka pořád spokojeně chrněla v bříšku. Všichni už jsme začínali být pěkně nervózní, můj zdravotní stav se zhoršoval, ale dcerka ne a ne ven.
V pondělí 7.1.2013, 3 dny před termínem jsem byla ráno u své gynekoložky, která prohlásila jen.. „Jéééje, to je ještě v nedohlednu…“ a já jsem odcházela z ordinace opět zklamaná, že se pořád nic neděje. Ani na UTZ a KTG nic nenasvědčovalo tomu, že by se malá chystala ven. Váhový odhad jsme měli 4800 g a já se jen modlila, aby se doktoři mýlili.
Přišla jsem tedy domů a dala se do vaření oběda. Pamatuju si, že jsem začala dělat halušky, když v tom, přesně na poledne, přišel první stah. Manžel na mě jen vyvalil oči a začal jako každý chlap pekně zmatkovat 
Stahy pokračovaly po 10 minutách, pak se zkracovaly na 8 minut, 5 minut, pak se zase prodloužily na 10. Jasné instrukce JEĎTE AŽ PRASKNE VODA mi byly k ničemu, protože voda nic a nic. Večer jsem si dala horkou sprchu a stahy na par hodin přestaly, ale už ve tři ráno jsem opět seděla v našem obýváku a počítala rozestupy a intenzitu bolestí.
Tak to pokračovalo celé dopoledne až do 15:00 hodin. Shodou hloupých náhod nám zrovna v ten den dělali rekonstrukci elektroinstalace v našem bytě a dotyčný pán se s tím pěkně flákal. Když mi ale jedna kontrakce pořádně zatlačila „na spodek“, dala jsem manželovi jasný povel, aby elektrikáře vyhodil a zavezl mě do porodnice. Chudák nemohl nervozitou ani dýchat a ikdyž teprve dělal autoškolu, statečně mě naložil a v obrovské sněhové vánici nás odvezl do nemocnice, která je naštěstí jen pár minut od našeho domu.
Přijali mě otevřenou už na 5cm, „ubytovali“ jsme se na krásném porodním pokoji a čekali. O tři hodiny později, v 18:00 jsem byla otevřena na 8 cm a v 21:00 na 9cm. Kontrakce až do této doby byly úplná pohoda, byla jsem v takovém klidu, jaký jsem vůbec nečekala. Ale pak to přišlo, miminko se začalo opravdu drát ven a tlak byl hodně nesnesitelný. Pamatuji si jen, že sestřička mě prohlížela každou půl hodinu a pokaždé řekla, že mám ještě půl hodiny vydržet.
Přišlo mi to všechno jako věčnost, ani vlastně nevím, kdy už jsem dostala „povolení ke tlačení“. Tlačila jsem jako divá, ale kontrakce ustávaly, ani po dávce oxytocinu se to nějak zvlášť nespravilo. Ale přesto všechno jsem byla dál pobízena abych tlačila. Když už jsem opravdu nevěděla, jak víc mám zatlačit, aby to k něčemu bylo, rozhodla sestřička, že mi pomůže a několika hmaty jsme společnými silami vytlačily naši Isabelku na tento svět!
Bylo přesně 22:34, úterý 8.ledna 2013, kdy se naše dceruška poprvé nadechla. Hned po té, co vyšlo miminko vytekla i plodová voda a pravý šok pro všechny bylo to, když dcerušku zvážili. Narodila se s krasnými mírami 4650g a 52 cm. Byla nádherná, měla spoustu černých vlásků a nádherné modré očička. Přiložili mi ji k prsu a my se na ni nemohli s manželem vynadívat. Poté ji odvezli a starali se o mě. Protože jsem ztratila spoustu krve, přišly na řadu transfúze, doktorce se nedařilo mě zašít, ztrácela jsem vědomí. Naštěstí se ale po několika hodinách můj stav zlepšil a mohli mě odvést na šestinedělí, kde mi sice dcerku vozili 2 dny jen na kojení, ale pak už jsme byly obě spolu. Nepodařilo se mi se rozkojit, takže maličká byla od začátku na UM, ale prospývá nádherně.
Dnes je naší Isabelce 10 týdnů. Směje se, žvatlá, je veselá a krásně spinká. Je to prostě naše štěstí a i přes nějaké problémy jsem ta nejšťastnější maminka na světě!
Přečtěte si také
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 5
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 28
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 2008
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1225
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 1169
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 2335
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 1484
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
Manželka chtěla, abych víc vydělával. Změnil jsem práci a ona si našla milence
- Anonymní
- 18.05.26
- 7304
Je to tak trochu paradox života. Andrea byla vždycky náročná žena a já dělal všechno pro to, abych se jí zavděčil. Miloval jsem ji tolik, že jsem ze sebe nechal dělat blbce. Jenže když se člověk...
Starám se o nemocnou mámu už několik let. Mladší brácha chodí jen kasírovat
- Anonymní
- 18.05.26
- 2932
Potřebuji si trochu postěžovat. Vím, že nejsem jediná, ale i tak mě to mrzí. S našima jsem měla vždycky hezké vztahy. Zatímco můj mladší brácha Jakub šel z průseru do průseru, já se snažila být ta...
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 1522
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
malá je nádherná.
klobouk dolů před tebou, já doufám, že budu mít menší miminko…jinak hodně zdravíčka 
Díky