Isabelka
- Porod
- tanik1912
- 22.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ikdyž nejsem moc velký fanda deníčků, nedá mi to nepodělit se s tím největším zážitkem mého života.
Isabelka 4650g 52cm
- 4
- 1
- 4
- 6
Ale ještě než se dostanu k porodu samotnému musím se pochlubit jak „jsme k naší dcerušce přišli“.
Snažili jsme se o miminko přesně 3 roky, od dubna 2009. Neúspěšně. V dubnu 2012 jsme tedy začali plánovat svatbu a byli jsme smíření s tím, že po svatbě půjdeme na IVF a zkusíme štěstí touto cestou… Vybrala jsem si krásné svatební šaty, všechno bylo naplánované a dubnová MS pořád nikde. Všichni mi říkali, že jsem určitě těhotná, ale já, po letech marných naději a negativních testů jsem odmítala si test udělat. Nakonec mě k tomu kamarádka přece jen „dokopala“ a já se na WC málem zhroutila, když se během vteřiny na testu objevily //.
A tak jsem otěhotněla. Všechno probíhalo v naprostém pořádku, nebylo mi vůbec nevolno, všichni mi říkali, jak mi to sluší a já byla štěstím bez sebe. Těšila jsem se na naše miminko a byla přesvědčena, že to bude vysněný Alánek.
Ale po prvním screeningu přišel problém. Vyšel nám pozitivní na DS a nervy začaly… Když pak vyšly i pozitivní TT (s vysokým rizikem DS) stálo před námi těžké rozhodování. Jít na odběr plodové vody nebo ne??? Po týdnu bezesných nocí a proplakaných dní jsme přece jen na testy jeli, ikdyž jsme byli rozhodnutí si miminko nechat v jakémkoliv případě. Naštěstí se ukázalo, že děťátko je v pořádku a je to… HOLČIČKA…
A tak měsíce plynuly, plynuly, Isabelka byla s nami při naší nádherné svatbě, prešly Vánoce, Silvestr, první termín porodu a malá Isabelka pořád spokojeně chrněla v bříšku. Všichni už jsme začínali být pěkně nervózní, můj zdravotní stav se zhoršoval, ale dcerka ne a ne ven.
V pondělí 7.1.2013, 3 dny před termínem jsem byla ráno u své gynekoložky, která prohlásila jen.. „Jéééje, to je ještě v nedohlednu…“ a já jsem odcházela z ordinace opět zklamaná, že se pořád nic neděje. Ani na UTZ a KTG nic nenasvědčovalo tomu, že by se malá chystala ven. Váhový odhad jsme měli 4800 g a já se jen modlila, aby se doktoři mýlili.
Přišla jsem tedy domů a dala se do vaření oběda. Pamatuju si, že jsem začala dělat halušky, když v tom, přesně na poledne, přišel první stah. Manžel na mě jen vyvalil oči a začal jako každý chlap pekně zmatkovat 
Stahy pokračovaly po 10 minutách, pak se zkracovaly na 8 minut, 5 minut, pak se zase prodloužily na 10. Jasné instrukce JEĎTE AŽ PRASKNE VODA mi byly k ničemu, protože voda nic a nic. Večer jsem si dala horkou sprchu a stahy na par hodin přestaly, ale už ve tři ráno jsem opět seděla v našem obýváku a počítala rozestupy a intenzitu bolestí.
Tak to pokračovalo celé dopoledne až do 15:00 hodin. Shodou hloupých náhod nám zrovna v ten den dělali rekonstrukci elektroinstalace v našem bytě a dotyčný pán se s tím pěkně flákal. Když mi ale jedna kontrakce pořádně zatlačila „na spodek“, dala jsem manželovi jasný povel, aby elektrikáře vyhodil a zavezl mě do porodnice. Chudák nemohl nervozitou ani dýchat a ikdyž teprve dělal autoškolu, statečně mě naložil a v obrovské sněhové vánici nás odvezl do nemocnice, která je naštěstí jen pár minut od našeho domu.
Přijali mě otevřenou už na 5cm, „ubytovali“ jsme se na krásném porodním pokoji a čekali. O tři hodiny později, v 18:00 jsem byla otevřena na 8 cm a v 21:00 na 9cm. Kontrakce až do této doby byly úplná pohoda, byla jsem v takovém klidu, jaký jsem vůbec nečekala. Ale pak to přišlo, miminko se začalo opravdu drát ven a tlak byl hodně nesnesitelný. Pamatuji si jen, že sestřička mě prohlížela každou půl hodinu a pokaždé řekla, že mám ještě půl hodiny vydržet.
Přišlo mi to všechno jako věčnost, ani vlastně nevím, kdy už jsem dostala „povolení ke tlačení“. Tlačila jsem jako divá, ale kontrakce ustávaly, ani po dávce oxytocinu se to nějak zvlášť nespravilo. Ale přesto všechno jsem byla dál pobízena abych tlačila. Když už jsem opravdu nevěděla, jak víc mám zatlačit, aby to k něčemu bylo, rozhodla sestřička, že mi pomůže a několika hmaty jsme společnými silami vytlačily naši Isabelku na tento svět!
Bylo přesně 22:34, úterý 8.ledna 2013, kdy se naše dceruška poprvé nadechla. Hned po té, co vyšlo miminko vytekla i plodová voda a pravý šok pro všechny bylo to, když dcerušku zvážili. Narodila se s krasnými mírami 4650g a 52 cm. Byla nádherná, měla spoustu černých vlásků a nádherné modré očička. Přiložili mi ji k prsu a my se na ni nemohli s manželem vynadívat. Poté ji odvezli a starali se o mě. Protože jsem ztratila spoustu krve, přišly na řadu transfúze, doktorce se nedařilo mě zašít, ztrácela jsem vědomí. Naštěstí se ale po několika hodinách můj stav zlepšil a mohli mě odvést na šestinedělí, kde mi sice dcerku vozili 2 dny jen na kojení, ale pak už jsme byly obě spolu. Nepodařilo se mi se rozkojit, takže maličká byla od začátku na UM, ale prospývá nádherně.
Dnes je naší Isabelce 10 týdnů. Směje se, žvatlá, je veselá a krásně spinká. Je to prostě naše štěstí a i přes nějaké problémy jsem ta nejšťastnější maminka na světě!
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 482
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1169
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 1557
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 476
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 446
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1038
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1876
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2146
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 1057
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 1089
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
malá je nádherná.
klobouk dolů před tebou, já doufám, že budu mít menší miminko…jinak hodně zdravíčka 
Díky