Prý je už tři roky nešťastný!
Když vám svět zničí člověk, který je pro vás vším...
Celý můj partnerský život vlastně tak nějak provází eMimino. Řešila jsem tu partnerské vztahy, problémy s otěhotněním, pak miminko… Našla tu spoustu úžasných přátel.
Teď začíná nějaká nová, zvláštní a neočekávaná etapa mého života.
Minulý týden mi manžel oznámil, že je se mnou nešťastný, že se zamiloval a tudíž je konec. Tohle všechno bych ještě pochopila, dokud mi neřekl, že nešťastný je asi tři roky…a to kdo ví, jestli mluví pravdu!
V tu chvíli se mi zhroutil celý svět. Znáte ten pocit, kdy si říkáte: „Je tohle všechno pravda? Nebo jen zlý sen?“
Pamatuji si jen, jak jsem na něho koukala a nemohla uvěřit, co mi to říká. Tři roky lží, přetvářky…
Máme dceru, které bude za měsíc 8 let. Znamená to tedy, že skoro polovinu jejího života je vlastně nešťastný? Na otázku proč mi to neřekl dřív odpověděl, že mě nechtěl ranit. Noo, hezký, jak ohleduplný…
Snažila jsem se ten týden seč mi síly stačily, abych to brala bez scén, slz, výčitek, ale včera přišel zlom. Mám pocit, že tu bolest nevydržím. Že vlastně skončilo úplně všechno. Všechno zničil člověk, kterého 13 let miluju a bezmezně mu věřím. Nevím co dál. Jak to oznámit dceři, pro kterou to bude strašná rána. Jak snést to strašné ponížení.
Dívám se na fotky a říkám si: „Proboha, tady už vlastně nebyl spokojený. Proč se tak usmívá?“ Nechápu, jak to vydržel tolik let… A ničí mě to.
Přečtěte si také
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 877
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 576
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 8994
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 4993
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 6944
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 2501
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 1352
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2994
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 1073
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 3451
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Držím moc palce, bude lépe
