Já tě dostanu!

Zase jsi přišla nechtěná...

Jsi už v pohodě? Ale kdeže, nenech se vysmàt, já jsem pořád tady a tak lehce ti to nedaruju.

Myslela sis, že mě přepereš, že budeš lepší? Že budeš dělat, jako bych neexistovala a nikdy tu nebyla? Ale já tu jsem, jsem v tvojí hlavě a můžu si dělat, co chci. Do karet mi hraje, že jsi toho tento týden měla dost, stresík… to je moje, v tom já si libuju. Můžu se v něm koupat od ráno do večera a ani nepotřebuju plavky. Chtěla jsem tě přeprat už v úterý, když jsi se rozhodla, že nás potáhneš 50 kiláku vlakem k nějaký prej psychiatričce. Ti fakt hráblo. To víš, že jo. To jsem se tě pokoušela zastavit poprvý, jenže jsi si dala ten nechutnej Rivotril, kterej mě na chvíli vyřadil z provozu a zůstala jen lehká otupělost a únava. Naneštěstí pro mě máš dál brát prášky a dokonce prý chodit na terapii. Co mi to děláš? Myslíš, že tím se mě zbavíš? No můžeš to zkusit a uvidíme, kdo si udělá zářez.

Tento týden jsi se mnou lítala po všech čertech, pošta, knihovna, pošta, furt dokola. A mě sis nevšímala. Ale dneska to bude a je jinak. Zařídila jsem, aby ti bylo zle už od rána, taková lehká nervozitka, troška úzkosti. Bušení srdce, pocit neskutečna, daří se mi tě ukecat, aby jsi na tu oslavu nechodila, abys uvěřila, že ti bude zle. Protože ono bude.

Nejdřív mě zlehka přepereš, zatlačuješ mě někam do pozadí a pan SSRI ti v tom zdárně sekunduje, ty se oblíkáš a vyrážíš. Metám na tebe pochybnosti, nevolnost zesiluje, hlavou ti víří obavy, jestli to zvládneš a nešíbne ti tam z toho. Johooo, to je přesně to, co potřebuju, to se mi líbí. Sedáš si za stůl a usrkáváš nealko, hlavou se ti honí hezký věci, začíná se ti zvedat žaludek, cítíš se, jako bys tam nebyla, jako by jsi chvilkama měla začít ztrácet vědomí. Pereš se statečně, ale já mám nad tebou dnes navrch. Vím, že jsi oslabená, unavená, že jsi z tohohle měla celej týden nervy. Malovala sis katastrofický scénáře, podpořila jsi mě ve svý kampani.

V momentě, kdy se ti začne chtít brečet, vstáváš a říkáš, že je ti zle a musíš pryč, jásám. Vyhrála jsem!!! Utíkáš pryč a oni na tebe vrhají soucitný pohledy. Jsi blázen, ano, jsi. Úplnej a totální blázen. Už nikdy nebudeš jako dřív, nepustím tě. Líbí se mi tady, jsi jenom moje. Jen utíkej, utíkej domů, kde tě chci mít, breč. Ciť se bezmocná a šílená… to mi dává sílu a rostu.

Už bylo na čase, zase se setkat. Stýskalo se mi. Teď víš, že jsem nezmizela, že jsem pořád tady, číhám z povzdálí a v mezičase si brousím drápky. Tvůj největší strach je, že se zblázníš. Teď už to vím. Vím, jak zaútočit. Děláš mi to snadný.

Tak zase zítra, ano?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
dagmarkaa
2.9.19 07:19

Ufff, napínavý čtení, hrozně jsem ti fandila ať tu srágoru srazíš na kolena a zadupeš do země :hug: ono to co nevidět přijde, ty budeš vítězit :hug: :srdce:

  • Upravit
Štofik
2.9.19 08:18

@dagmarkaa Někdy se daří, někdy ne :pocitac: :pocitac:  :mrgreen:

  • Upravit
Štofik
2.9.19 12:08

Ty jo, ten deníček se k dnešnímu počasí fakt hodí :mrgreen: :roll: to je děs, pardon lidi :oops: :roll: Příště budou jednorožci a lízátka :andel: :kytka: :pankac:

  • Upravit
Jahudka82
19497
2.9.19 12:23

Drsny, ale ze zivota… Nenech tu mrchu vyhrat! :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
3.9.19 08:47

@Jahudka82 Snażím se, to víš že jo! :-)

  • Upravit
Anonymní
3.9.19 22:46

Jak já Ti rozumím. Je nás víc, co se s tím pereme. Ať vše zvládáš co nejlip! Jana

  • Upravit
Štofik
4.9.19 09:21

Já vím Jani že je. Bohužel možná až moc. Je to jak mor mi přijde. Drž se!

  • Upravit
Jahudka82
19497
4.9.19 13:36

@Lana25 :palec: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Leviatan
4443
6.9.19 22:07

Vím o čem píšeš! To dáme :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
7.9.19 07:35

@Leviatan :hug: :hug: :hug: Dáme!

  • Upravit
FreeLady12
27281
8.11.19 11:43

Páni - nedovedu si ani představit co tohle musí být za boj :think:

Tím spíše když „nemocný“ člověk napíše takovýhle čtivý deníček. Moc povedené! Ale působí to na mě zcela uvědoměle. Jakože prostě víš, jak ta mrcha uvažuje, co přesně chce… když to víš - proč jí to dáváš? Jak říkám, neumím si to představit, ale když mě někdo v životě chce srazit na kolena, řeknu mu „Vím přesně o co se snažíš, takže si nas*er, just ne!“

A deníček na mě působí, jakože to víš taky… tak řekni: „Just ne! Nas*er si!“ a směle do boje. Držím palce :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
8.11.19 16:21

@FreeLady12 Ano, já vím co je zač a co chce, ale stejně mě i přes to uvědomění si dokáže sejmout a vyděsit. Bohužel. To nejde vysvětlit, to musíš zažít. Pak bys pochopila.

  • Upravit
FreeLady12
27281
9.11.19 19:36

@Lana25 Já jsem teda hodně racionální člověk. Jakože hodně… ale to není každý a věřím, že to není vůbec snadné… takže - upřímně ti přeji hodně štěstí s tímhle bojem :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Štofik
9.11.19 20:06

@FreeLady12 Děkuju moc :kytka:

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali

Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu

Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla

„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“

Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho

„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“

„Někdo mi chodí kolem domu,“ volal děda. Policie našla vetřelce

Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže

Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná

Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane